Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Představení nazvané Český superhrdina sehrála skupina dětí z jihlavské SCIO školy koncem listopadu v divadle DIOD. Představení vzniklo coby součást projektu Jihlava vzdělává kulturou (tzv. Inkubátor), který iniciovalo město Jihlava. 

V rámci projektu se DIOD spojil se SCIO školou a společně připravily osmitýdenní kurz pro děti, během kterého představení vzniklo.

Český superhrdina je půlhodinová série výjevů ze života čtyř zajímavých českých historických postav – pěvkyně Emy Destinnové (* 1878 Praha, + 1930 České Budějovice), běžce Emila Zátopka (* 1922 Kopřivnice, + 2002 Praha), fotografa Josefa Koudelky (* 1938 Boskovice) a básníka undergroundu Ivana Martina Magora Jirouse (* 1944 Humpolec, + 2011 Praha).

„Ty postavy si děti vybraly samy,“ vysvětlují organizátoři kurzu.  Ti dětem předvybrali desítku postav, v níž byli např. také skladatel Antonín Dvořák nebo komunisty popravená politička Milada Horáková. „Sami jsme byli celkem překvapeni, jaké osobnosti si děti vybraly,“ poznamenal před premiérou marketér divadla DIOD Přemysl Martinek.

Reálné situace

Výjevy v představení jsou ve scénáři inspirovány skutečnými událostmi. „Je tu např. reálná scéna, kdy Josef Koudelka 21. srpna 1968 skáče se stromu na Ivana Magora Jirouse a podává mu fotoaparát. Další scény jsou volnou interpretací,“ vysvětlil Martinek.

Emu Destinnovou tedy děti v úvodním bloku představení sledují od jejích počátků, kdy sklízela kritiku za nedokonalý hlas a za to, že je údajně příliš ošklivá na to, aby se mohla stát úspěšnou operní divou. Posléze v dramatizaci vykreslují její světový úspěch.

„Pryč z armády, pryč z Dukly, táhni k lopatě…,“ slyší pak v druhém bloku inscenace Emil Zátopek za to, že otevřeně kritizuje komunistický režim. Ještě předtím herci za zpěvu písně Kde domov můj vykreslují jeho světový reprezentační úspěch na olympiádě v Helsinkách.

Z běžcova života vytáhli inscenátoři pro ilustraci epizodku, kdy šel Zátopek běhat s vlčákem, který měl v prvních kilometrech nad běžcem - člověkem navrch. Ale druhý den, když Zátopka zvětřil, zakňučel a zalezl hluboko do boudy. 

V pasáži věnované fotografovi Josefu Koudelkovi vjíždějí na rudě nasvícenou scénu sovětské tanky a děti se v podkresu Krylova Bratříčka mění v okupanty osmašedesátého na jedné, a v obránce republiky na druhé straně.

V závěru představení pak zaznívají půvabné básničky, které psal Magor Jirous pro své dcerky Františku a Martu během celkem osmi let svého věznění v komunistických celách.

Herci i technici

Na divadelní přípravě představení se lektorsky podíleli Jana Krásenská (někdejší dlouholetá úspěšná učitelka dramatiky na ZŠ Havlíčkova Jihlava) a trenéři akrobacie na divadelních šálách Tereza Benáková a Adam Hruška. 

Cílem projektu bylo umožnit dětem prostřednictvím divadla zjistit historické informace o osobnostech, ale také je naučit základy divadelních principů a techniky. Děti se tedy při premiéře pohybovaly nejen na scéně před zaplněným hledištěm, ale další z nich seděly v technické kabině DIODu a spolu se zkušenými techniky představení zvučily a svítily. 

Příprava představení, to nebylo jen samotné nacvičování v divadle. Předcházela mu příprava dětí ve škole, kdy si učitelé s žáky o osobnostech, a s nimi spojených historických událostech, vyprávěli, anebo děti malovaly k inscenaci obrázky či stavěly tank z lepenky.

„Povídali jsme si o tom, hráli jsme hry, jenom nebylo na všechno mnoho času,“ popsala J. Krásenská.  Děti se zapojily i do přípravy videa z historických fotografií, které inscenaci dokreslovalo z projekčního plátna, anebo na vzniku plakátu. Vlastními nápady doplňovaly i scénář.

„Je to určitá evaluace, která je pro nás poměrně důležitá, protože je to poprvé, co takovýhle projekt děláme a co jsme se dopracovali do tohoto finále,“ konstatoval po premiéře Adam Hruška, produkční, dramaturg a technik Divadla DIOD. Tvůrci představení totiž požádali diváky, aby zůstali na svých místech a přímo z hlediště pojmenovali své první dojmy.

Ty byly veskrze pozitivní, nadšené i dojaté. „Kdybych mohla já takhle ve škole pojímat dějepis, pamatovala bych si mnohem víc a dělalo by mi to radost,“ reagovala např. jedna z maminek po dlouhé děkovačce. 

Jak potvrdil Adam Hruška, hodlá DIOD v projektu pokračovat i v dalších sezonách. Na podnět diváků se uvažuje také o repríze inscenace Český superhrdina.

Diskuze k článku