Kristýna Langová
region
tel.:+420 567 578 037
mobil:+420 722 617 860
region@jihlavske-listy.cz

Na vánoční notu se aktuálně můžete naladit na výstavě v expozici betlémů v Třešti. Blíže o jejich historii a každoročních opravách s tamním betlémářem Pavlem Brychtou.

Každý rok renovujete bet-lémářskou expozici v prostorách Schumpeterova domu. Co se tak běžně vyměňuje, opravuje?

Jednou za rok, vždy na konci října, vystavené betlémy rozebereme. Záleží, co je zrovna potřeba. Měníme větvičky, túje, jalovce… Je potřeba obměnit vše nepěkné a vybledlé. Potom, v průběhu roku, je údržba minimální. Běžná výměna se týká hlavně mechů. Bývají seschlé a musí se vyměnit.

Používáte speciální mechy? Musíte je průběžně něčím postřikovat nebo udržovat, aby déle vydržely?

Naštěstí je nemusíme nijak udržovat, a rok vždy vydrží. Používáme běžné lesní mechy, ale různé druhy. Je to pestřejší, když ten mech je různý.

Máte na betlémy nějaký plánek, podle kterého je sestavujete, aby byly v původní podobě?

Každý betlém je každý rok trochu jiný. Nikdy nepostavíte betlém stejně, a žádný plánek k němu nemáme. Pokaždé je to vlastně originál.

Třeba pařezy - když je rozebereme, tak už je nikdy nedáme přesně tak, jak byly. Rychle trouchnivějí a rozpadají se. Nejtrvanlivější jsou pařezy z vody, z listnatých stromů, nebo někde okolo potoka, nádrží a podobně.

Ve společném betlému třešťských betlémářů jsou figurky známých osobností, jako je třeba bývalý prezident Václav Havel… Zajímavé.

Tento betlém není malovaný a vzniká od roku 2002. Každý z našich členů do něj může přidat, co ho napadne. Aktuálně v něm máme tisíc příspěvků, a tak je náročnější nějak ohlídat, co k čemu patří. Co má být u sebe, co je od jednoho autora.

Proto jsme zavedli katalog. A v něm se dá vše dohledat. Je v něm celá skupinka státníků, například právě Václav Havel. Dál hudebník Jiří Stivín, Josef Lada, a letos přibyla Marfuša. Samozřejmě nesmí chybět pan Tau.

Z historie betlémů - měly figurky vždy dřevěnou podobu?

Na začátku byly papírové a malovaly se podle tzv. třebíčského vzoru. V Třebíči sahá historie betlémářství ještě dál. Papírové figurky se dávaly do mechu, jenže mech byl mokrý a jejich spodky uhnívaly a trpěly.

Tak se vymyslelo, že se budou lepit na tyčky, aby figurky byly nad mechem. Někoho pak napadlo, že by mohl udělat dřevěnou figurku, a tak se začalo vyřezávat. Tehdy nebyly žádné pásové pily, všechno byla ruční práce.

Každoročně se v Třešti otvírá Betlémská cesta. Tradičně začíná  26. 12. Kolik domácností do ní patří?

Veřejně přístupných betlémů v rodinách je asi kolem patnácti, až dvaceti. Dále jsou i rodiny, které z nějakých důvodů nechtějí, aby k nim návštěvníci chodili, a ukazují betlémy jen zvaným.

Kdy je o betlémy největší zájem?

Jsou dvě takové etapy. Stoprocentně nejvíce lidí jezdí po Vánocích, a to 27. - 28. prosince.

Další vlna přichází po 6. lednu, kdy jsou betlémy doplňovány o Tři krále. Ty doprovází velbloudi, koně, sloni, a betlémy jsou bohatší.

Jsou i tací, kteří se přijedou na betlémy podívat na verzi bez Tří králů, a pak ještě jednou se Třemi králi.

Řekl byste, že betlémy navštěvují hlavně věřící?

Betlém je symbolem křesťanských Vánoc. Spousta návštěvníků tápe a neví, co od betléma čekat. Samozřejmě poznáte věřícího, především když se rozpovídá. Určitě ale ne každý z návštěvníků má vztah k víře.

Vrací se k vám stejní návštěvníci?

Dopravní dostupnost do Třeště je dnes dobrá. Třeba příbramští betlémáři, kde je tradice ještě starší než u nás, se jezdí dívat pravidelně, co se u nás změnilo.

Stoupá popularita betlémů?

V průběhu let jsme rádi, když návštěvnost moc nestoupá. Vzhledem k rodinám, které jsou součástí Betlémské cesty. V expozici v Schumpeterově domě je dobře, když stoupá.

Proto jsme ji dělali, aby ti, kteří nevědí, na co jedou, tam nejdřív viděli betlémy. A třeba je to trklo, že betlémy pro ně nejsou, a podívají se jen do jedné rodiny.

Takže vyšší návštěvnost, z našeho hlediska, ani není potřeba, protože návštěvníka by betlémy měly hlavně oslovit. Raději ať přijede víc těch, které to osloví, než aby přišly davy těch, kterým betlémy nic neříkají.

Jak jste se vlastně k betlémářství dostal, a jak dlouho se mu věnujete?

Jakmile žijete v Třešti, dostanete se k tomu snadno. Věděl jsem, že sousedi mají betlémy, a odmalička jsme se na ně chodili dívat s rodiči.

Mne betlémářství opravdu chytlo až kolem doby, kdy jsem šel na vojnu. Pan Roháček, jeden z třešťských betlémářů, stavěl svůj, a potřeboval pomoct. A já měl čas.

Stavět betlém jsme začali v třešťském kostele sv. Kateřiny už někdy před revolucí. Zapojil jsem se pak do zakládání betlémářského spolku v roce 1987.

Historie betlémů v Třešti ale asi sahá dál…

Co se týká betlémů v domácnostech, tak ty datujeme na dobu asi 200 let. Stavění betlémů v rodinách a jejich zpřístupnění pro zájemce nebylo nijak organizované. Lidé ale neměli problém se navštěvovat.

Vždy se vědělo, kdo má kde co nového, kdo staví betlém jinak, a podobně. Na tuto tradici v podstatě spolek betlémářů navázal.

A co tradice řezbářství v Třešti?

     Po  revoluci  v    roce  1990 jsme založili řezbářský kroužek, založila jej iniciátorka paní Vokřínková. Tehdy se kroužek jmenoval ještě Betlémářský. Stále funguje, a já ho vedu již přes dvacet let.

Zájem o kroužek je velký? Kolik máte členů?

Letos jich mám opravdu hodně. Už by se to dalo rozdělit i do dvou skupin, a byl by dvakrát za týden. Teď máme přes dvacet pravidelně chodících. Někdy, když je nás tam i 25, to je na jednoho už opravdu hodně. Dát dítěti do ruky nůž a dláto chce určitou zodpovědnost a v takovém počtu je náročné všechny uhlídat.

Jak staré jsou děti, které do kroužku chodí?

Především je to školní mládež. Ze zkušenosti vím, že je lepší, když se přihlásí až ve druhé třídě. Prvňáci nemají ještě takovou sílu a zručnost. Potíž také je, když přijde kluk nebo holka ze sedmé, osmé třídy, a nikdy neměli v ruce nůž.

Vedete k řezbářství nebo betlemářství své děti?

Syn je v první třídě, a zatím nevyřezává. Pomáhá nám ale betlémy stavět. Dcera, když byla mladší, taky hodně pomáhala. V určitém období ale tato práce děti prostě přestane bavit. Chybí tam trpělivost.

Věnují se řezbářství spíše muži, nebo ženy?

V kroužku máme tři holky. Převážná část jsou tedy kluci. Co si tak vzpomínám, vždy se do kroužku hlásili spíš kluci. Ještě máme v Třešti kroužek dospělých, ten já ale nevedu. Troufám si říct, že tam je to minimálně půl na půl. Možná i více žen.

Diskuze k článku