Archeologové už odkryli pod podlahou křížové chodby premonstrátského kláštera v Nové Říši na Jihlavsku stovku hrobů, zřejmě pohřebiště u farního kostela z 13. až 15. století. Při vykopávkách narazili na pilíř původní stavby a kruhovou zeď, pravděpodobně apsidu zaniklého kostela.

Terénní výzkum skončí v květnu 2019, další dva roky budou nálezy zpracovávat antropologové. Pak budou uloženy do kostelní krypty, řekl vedoucí archeologického pracoviště Muzea Vysočiny Jihlava David Zimola. Archeologický výzkum je součástí rekonstrukce kláštera.

„Antropologická analýza má odpovědět na otázku, kdo zde byl pohřbený, jak byl starý a jaké měl nemoci," řekl Zimola. Při farním kostele byli pochovaní původní obyvatelé vesnice včetně dětí. Archeologové v jedné ze sond objevili i dvojici asi desetiletých dětí uložených do hrobu současně a držících se za ruce. Výbavy hrobů byly chudé, dochovaly se jen nepatrné fragmenty tkanin nebo kovové přezky, kterými se ve středověku upínaly kožené nohavice k horní části oděvu. V hlíně byla i mince ze 14. století nebo korálky z růžence.

Krypta pod kostelem svatého Petra a Pavla je dnes prázdná. Ostatky kanovníků, kteří v ní byli od 17. do 19. století pohřbíváni, dnes odpočívají pod podlahou klášterní kaple sv. Anny. Po dokončení výzkumu v ní budou uloženy kostry, které archeologové z původních hrobů vyzvednou.

Původně ženský klášter byl v Nové Říši podle tradice zachycené v barokních pramenech založený v roce 1211. „Proto jsme se domnívali, že najdeme jen pohřby kanovnic, kupodivu tady máme široké spektrum všech obyvatel, takže to nebylo pohřebiště klášterní, ale klasické farní, které fungovalo maximálně do období husitských válek," řekl Zimola. Obraz husitských válek je v odhalených sondách patrný jako vrstva spáleniště. Klášter v 15. století úplně zanikl a znovu byl obnoven o dvě století později jako mužský.

V místně dnešního kláštera stály v předhusitské době dva kostely, farní svatého Petra a klášterní Panny Marie. Jejich přesné umístění ale známé není. Dnes je součástí kláštera barokní kostel svatého Petra a Pavla. „Jestli zbytky zdí, na které jsme narazili, byly součástí prvního nebo druhého, už se dnes asi nedozvíme. Budeme se ale snažit zrekonstruovat jeho půdorys," řekl Zimola. Dalšímu zkoumání podrobí i kruhovou zeď, která by hypoteticky mohla být rotundou. „Byl by to skvělý objev, ale na 90 procent jde spíš o presbytář kostela," řekl Zimola.

Premonstrátští kanovníci se do Nové Říše vrátili v roce 1991 a začali areál postupně opravovat. Čtyři desetiletí před tím sloužil klášter jako vojenské skladiště, v době druhé světové války jako sídlo Hitlerjugend.

Archeologický průzkum začal v srpnu. Archeologové probádají všechna čtyři ramena křížové chodby. Pomocí geofyzikálního průzkumu prověří i podloží rajského dvora, aby mohli zrekonstruovat půdorys původní stavby, jejíž zbytky zřejmě odhalili v křížové chodbě.

Diskuze k článku