Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Do atmosféry říjnových komunálních voleb se letos Dolní Cerekev naladila už v neděli 30. září, když ochotnický soubor tamního spolku Roztoč kolektiv uvedl v premiéře svoji divadelní inscenaci Volte Škrholu!

Ve svém novém kuse se ochotníci spolu s publikem pozastavili nad tím, kdo se za občany pouští do politiky, a proč? Tištěný program inscenace v podobě volebního lístku představil divákům na prvním místě kandidátky titulního hrdinu hry i voleb, výtvarného umělce, bezdomovce a realistu Škrholu (v podání Zbyňka Dvořáka).

Dalšími „kandidáty“ byli mentor a vizionář Václav (Petr Kovář), matka v domácnosti a zlatokopka Mercedes (Monika Vacková), miminko bez politické příslušnosti Škrholka (Alena Slavingerová), uklízečka a trochu rasistka Zdena (Jan Ficenc), aktivní důchodkyně Maruna (Pavel Kovář) nebo nákupce a prodejce Alexej (Kamil Mareš).

Do krvavého předvolebního dramatu na maloměstě rovněž zasáhli dělnický zaměstnanec SVAK Jihlava a představitel hnutí Makáme v provedení Jiřího Stoklasy, vdova za vodou Horáčková v podání Aleny Slavingerové, dvacetiletá Hudebnice z prvního ročníku „Ježkárny“ v nastudování Ivy Vláčilové a třicetiletá Kadeřnice z Dolní Cerekve (Monika Vadová, Marta Kovářová).

„Jednotlivé role tvořily kompletní kandidátku - do zastupitelstva městyse Dolní Cerekev má být zvoleno 11 lidí. Letos je u nás mimořádná situace v tom, že do zastupitelstva kandidují hned tři subjekty (strany), to se ještě nestalo,“ popisuje divadelník Petr Kovář, jinak pedagog helenínské UMPRUM. Divákům v úvodním slově  doporučil, aby divadelnický „volební lístek“ do skutečné urny nevhazovali.

Jako na Angeliku

Šlo o pátou autorskou inscenaci ochotníků spolku Roztoč kolektiv, když v minulosti uvedl kusy Tři oříšky pro Cerekev (2014), Světlo lucerny (2015/16), Perníková Bouda (2016) a Půjdem spolu do Egypta (Vánoce 2016).

Své autorské produkce připravují ochotníci z Dolní Cerekve do specifických prostor (na železnici, do sálu Kulturního domu, boudy u Vláčilů) a tematicky a názorově je vážou k aktuálnímu místnímu společenskému dění. Jedním z témat tak byla v minulosti např. hrozba budování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu v nedalekém masivu Čeřínku.

Tentokrát se hrálo v kinosále, a zájem byl velký. Sál kina má oproti aktuálně rekonstruovanému kulturnímu domu menší kapacitu hlediště, pouze asi 150 míst. Divadelníci přinesli navíc 30 židlí, a bylo plno. „Pan Chudý, vedoucí kina, konstatoval, že takovou návštěvnost tu zažil naposledy asi před čtyřiceti lety, když se promítala Angelika,“ popisuje Kovář.

Samotné představení nabídlo mimo jiné čtyři milostná vzplanutí, tři mrtvoly a jednu vypitou zelenou během devadesáti minut. Protagonisté ho doplnili kultovními písněmi. Zazněly šlágry jako Ezop a brabenec, Co jsem měl dnes k obědu, Šaty dělaj člověka, Klobouk ve křoví, Žlutý tulipán, Ach synku, synku nebo Beethovenova Óda na radost coby hymna Evropské unie. 

Smích i husí kůže

První verzi hry Škrhola napsal podle informace ochotníků scénárista Pavel Kovář už na Vánoce roku 2016. Cílem bylo stihnout inscenaci nastudovat do prezidentských voleb na začátku roku 2018.

„Čas na zkoušení ovšem dozrál až na vánoční besídce roku 2017, kdy měla hra své první čtení a rozdělili jsme si role,“ popisují ochotníci. Zkoušelo se pod režijním vedením Marty Kovářové zjara v nevytopeném kině a v parném létě.

Inscenace by podle realizátorů definitivně dozrála někdy před dalšími prezidentskými volbami. Ale protože tou dobou prý snad už hrozí rekonstrukce místního kina, uvedli ji před letošními komunálkami.  

Ačkoli byla inspirována prezidentskými volbami, dotkli se ochotníci ve své hře opět i místních problémů a témat. „Toto, a skutečné ostříhání jednoho herce (a tedy souseda) během hry, z představení činí místně a časově ukotvenou, téměř neopakovatelnou událost,“ komentuje záměry divadelníků Petr Kovář.

Aktéry inscenace potěšilo, že přestože publikum jistě přišlo připravené na stírání hranic mezi hrou a skutečností, tyto momenty diváky překvapily a bouřlivě je ocenili.

„Nasmáli se myslím vydatně, což nás samozřejmě těší, ale mnozí potvrzovali i husí kůži. U zvoleného tématu ani nemůže být jinak - je to fraška, ze které mrazí,“ uvažuje Petr Kovář. Lidé chválili, byli nadšení. „Ale tak to bývá, ti co mají výhrady buď odejdou a nebaví se s vámi, nebo vůbec nepřijdou, že ano?“ uvažují ochotníci z Dolní Cerekve.

Diskuze k článku