Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Letošní žně jsou s předstihem u konce. Jejich průběh, a zejména vliv sucha, zhodnotil ředitel Okresní agrární komory Třebíč Karel Coufal.

Jak dopadly žně na Vysočině, tedy hlavně co se výnosů týká?

Samozřejmě i na Vysočině výnosy poznamenalo sucho. Mělo vliv i na kvalitu zrna, protože při deštích z pšenice mizí důležitý lepek. Letos je v tomto ohledu kvalita lepší, i díky včasnosti žní. Jednotlivé okresy jsou v rámci Vysočiny silně nevyrovnané.

U obilovin Jihlavsko zaznamenalo celkem výnos 62,6 metráků zrna z hektaru, Havlíčkobrodsko 59 metráků, Třebíčsko necelých 56 metráků, Žďársko 57 a Pelhřimovsko také 57. Z toho je vidět, že místní deště výnosy ovlivnily.

U výnosů řepek je na špici opět Jihlavsko, s výnosem 39,5 metráků z hektaru, druhé místo obsadilo Pelhřimovsko s 38,2 metráky, následuje Havlíčkobrodsko - 36,1, Třebíčsko - 35,9 a Ždársko - 35 metráků z hektaru.

Budou mít výnosy vliv na cenu?

V rámci celé republiky z prvních výpočtů bude sklizeného obilí méně, než v minulých letech. Obilí se neurodilo ani v Německu či ve Francii. To zřejmě stanoví vyšší cenu. První odhady hovoří o tom, že třeba cenu mouky to zvýší o korunu na kilo.

To by mohla být pro zemědělce na Vysočině kvůli vyšším výnosům výhoda. 

Pokud se podaří pěstitelům dobře zrno prodat, určitě na tom nebudou hůř, než v jiných letech. Otázkou zůstává, jak bude vývoj dál pokračovat. Myslím si, že zájem o dobrou pšenici, a všeobecně obiloviny, určitě bude.

Ovlivní stávající sucho požňové zemědělské práce?

Zemědělci dokáží práce zvládnout i při počasí, které nyní na Vysočině je. Celá vegetace je posunutá zhruba o čtrnáct dní až tři týdny, zemědělci si určitě počkají na správnou dobu pro podzimní práce.

Jaký je stav u kukuřice - důležité plodiny pro zkrmování?

Je to otázka dešťů, v které lokalitě pršelo. Pokud jedu z Třebíče do Jihlavy, jsou místa, kde kukuřice měří dva metry, a na jiných polích sotva metr. Samozřejmě u kukuřice pokračuje zasychání.

Někde bude krmení dostatek, někde s tím mohou bojovat. Daleko horší stav podle mě nastal u sen z luk, či na orné půdě. Opět svoji roli sehrávají lokální deště.

Mohou zemědělci stávající suchý ráz nějak ovlivnit?

Vyskytují se různé teorie. Když někdo neví, co se suchem, tak ho svede na zemědělce. Musíme si uvědomit obrovský půlroční výpadek srážek. S tím ani zemědělci nejsou schopni něco udělat. To, že nastaly suché roky, je otázka klimatu.

Na druhou stranu vláda povolila výstavbu velkých objektů na obrovských plochách, kde po asfaltu odtéká voda z krajiny. Znám příklad z oblasti Pardubicka či Hradecka, kde se postavila obrovská nákupní centra na mokřadech. Tam se voda držela, a vše je nenávratně pryč. Jeden zemědělec, i když orá sebelépe, nic neovlivní. Musí pršet.

Dá stát za sucho zemědělcům nějaké kompenzace?

Podávaly se žádosti. Problém je v tom, že řešení v podobě kompenzací, podávání žádostí, je tak složité v podobě dokazování, dokladování, že mnozí se tím raději nezabývají. Ovšem - to není řešení do budoucna, aby se každý rok něco vyplácelo.

Takže co do budoucna?

Potřebujeme samozřejmě srážky, a bylo by velkým přínosem, kdyby v zimě napadlo dostatečné množství sněhu, který se vsákne, a nastartuje se klasický koloběh vody. Ten nyní neplatí. Nejdůležitější bude zajistit zdroje pitné vody. 

Diskuze k článku