Obce Vysočiny patří mezi nejméně zadlužené v Česku, ačkoliv jejich dluhy v tomto volebním období mírně stouply. Obecní dluh v přepočtu na jednoho obyvatele byl loni 3788 korun, nižší hodnotu měl jen v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji. Samosprávy Vysočiny vydaly v porovnání s jinými kraji větší díl peněz za investice, ale o něco méně ušetřily. Na příjmy z hazardu se starostové Vysočiny během minulých tří let spoléhali nejméně v ČR.

  Vyplývá to z údajů na serveru informaceoobcich.cz.

  Souhrnné porovnání obcí na základě finančních i nefinančních ukazatelů vyznělo loni pro Vysočinu dobře. Dostala druhé nejvyšší hodnocení, lépe si vedl jen Středočeský kraj.

  Na Vysočině je 704 samostatných obcí. V krajské Jihlavě bydlelo loni 50.700 lidí, zatímco nejmenší Vysoká Lhota na Pelhřimovsku měla 15 obyvatel. V průměru na jednu obec kraje připadá 723 obyvatel, nejnižší počet mezi kraji v ČR.

  Jihlava má v loňském závěrečném účtu uvedeny nesplacené úvěry za necelých 129 milionů Kč, zatímco příjmy tohoto města na rok 2017 byly kolem 1,1 miliardy.

  Hospodaření Havlíčkova Brodu není zatíženo žádnými dluhy. Závazky, jež město mělo kvůli velkým stavbám z dřívějších let, do loňska splatilo. "Myslím, že takhle by to mělo být, že každý hospodář, ať je to město nebo stát, by měl hospodařit s vyrovnaným rozpočtem," řekl starosta Jan Tecl (ODS).

  Bez dluhů je také Vysoká Lhota. "Nevzali jsme si korunu celá čtyři období, která to dělám. Neměli bychom čím splácet," řekl starosta František Plášil (ODS). Roční rozpočet nejmenší obce na Vysočině je kolem 350.000 Kč.

  Fryšava pod Žákovou horou s 350 obyvateli se brání žalobou proti postihu vyčíslenému za pochybení dřívějšího vedení obce při dotované stavbě kanalizace s čistírnou. Obec by měla vrátit 14,8 milionu Kč a zaplatit penále. Do rozhodnutí soudu ale nic platit nemusí, takže obecní hospodaření tato hrozba zatím neztížila. Potvrdil to starosta Mojmír Humlíček (nestraník). Investice se ve Fryšavě v končícím volebním období týkaly například školního areálu a vodovodního řadu.

  Celkové příjmy obcí Vysočiny, stejně jako výdaje, byly v minulých třech letech mírně podprůměrné. V přepočtu na obyvatele dostaly obce ročně v průměru 22.040 Kč. Všechny peníze neutratily, ušetřit se jim v součtu podařilo 2,5 miliardy Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele jejich úspory představovaly 4982 Kč, což však byla mezi kraji druhá nejnižší hodnota.

  Peníze na zlepšení obecní infrastruktury představovaly v posledních třech letech průměrně 34 ročních výdajů obcí Vysočiny, v republikovém srovnání to byl druhý nejvyšší podíl.

  Výnos daně z nemovitostí, jejíž sazbu mohou samosprávy ovlivnit svým rozhodnutím, se na Vysočině v minulých třech letech zvýšil o pět procent. V porovnání s ostatními obcemi v ČR stoupal podprůměrně. V přepočtu na obyvatele dostávaly obce na Vysočině díky této dani 1059 Kč ročně.

  Na příjmy z hazardu se starostové Vysočiny v tomto volebním období moc nespoléhali a herny omezovali či zakázali. V průměru tvořily v ČR příjmy z hazardu dvě procenta celkových příjmů obcí, na Vysočině jen procento. V přepočtu na hlavu dostávaly obce Kraje Vysočina minulé tři roky z hazardu 305 Kč ročně, podle analýzy CRIF zdaleka nejnižší částku mezi kraji. Nejvyšší byla v Karlovarském kraji, kde se přiblížila 1000 Kč na obyvatele a rok.

Diskuze k článku