LIDÉ mohou výstavu navštívit zdarma až do 24. 8. Foto: Pavel Bajer
Dobové výstřižky z novin, fotografie, i seznam obětí okupace. To vše může veřejnost zhlédnout na výstavě k 50. výročí okupace Československa v srpnu 1968 vojsky Varšavské smlouvy.
Byla otevřena v pondělí ve foyer jihlavského magistrátu. Lidé ji mohou zdarma navštívit do 24. srpna. Výstavu organizuje Vojenské sdružení rehabilitovaných Armády ČR.
Jejím autorem je člen sdružení plukovník Josef Musil z Havlíčkova Brodu.
„Výstavu jsem udělal tak, aby v ní byla vidět i doba normalizace. Je tam několik zvláštností, například zmínka o akci Norbert, což byla příprava na genocidu národa,“ sdělil Musil.
Autoři výstavy, bývalí vojáci, materiály k ní čerpali především v archivech. „Může se stát, že do materiálu výstavy vložili i svůj osobní příběh,“ podotkl Václav Plánka, předseda územní organizace vojenského sdružení rehabilitovaných v Jihlavě.
Plukovník Alois Musil zažil okupaci Československa u tankového pluku v Čáslavi. Pamatuje si, když do jejich kasáren přijeli polští vojáci, kteří po nich žádali jídlo a pití. To jim však českoslovenští vojáci odmítli vydat.
„Tak se k nám začali dobývat, proto jsme do brány postavili tanky. Po nějaké době se ale začala armáda paralyzovat, a nejvíce zrádců se objevilo ve vedení, takže jsme je nakonec museli vpustit,“ dodal Musil.
Diskuze k článku
OKUPANTI
Po osvobození v roce 1945 anektovali Rusové naši Podkarpatskou Ukrajinu.
---------------------------------------
Před deseti lety prohráli Gruzínci válku s Rusy, teď se jim přijeli pomstít na Ukrajinu
Milan Šíma,
RFE/RL
dnes 07:00
Situace na východě je krizová. Gruzínci se proti Rusům jenom tak lehce nevzdají. Gruzínci bojují na Ukrajině proti ruským separatistům, aby se pomstili za obsazení Jižní Osetie a Abcházie.
Článek
Před 50 lety obsadili Rusové Československo a letos v srpnu je to 10 let, co ruské jednotky napadly Gruzii. Po válce pak Rusové natrvalo obsadili gruzínské oblasti Jižní Osetii a Abcházii.
Gruzínci proti ruským jednotkám bojovali v pětidenní válce. Stovky z nich byly během ní zabity. Řada z tehdejších vojáků se proto rozhodla, že se za to Rusům pomstí na jiném místě. Někteří z nich odešli bojovat na východ Ukrajiny a bojují s ukrajinskými vládními oddíly proti Ruskem podporovaným separatistům.
„Nezávislost Ukrajiny znamená mnoho i pro nezávislost Gruzie,” říká jeden z gruzínských vojáků. „Naše státy jsou na tom v tomhle ohledu stejně. Máme společného nepřítele - ruského okupanta. Rusko chce zpátky jak Ukrajinu, tak i Gruzii, ale já si nemyslím, že bude úspěšné.”
------------------------------------
„Tak se k nám začali dobývat, proto jsme do brány postavili tanky."
První tak před vraty měl sklopenou hlaveň namířenou přímo proti vjezdu.
Za tento čin byl tehdy vyznamenán důstojník Kralert.
O epizodě hovovořila tehdy jeho sestra Věra.
Kralert nedávno umřel.
Vložil: Zdeněk Gryc
Tak oni nás v 68. obsadili rusové. Co se všechno nedozvíme.
Vážený pane Dvořák, třeba tohle:
Dnešní Rusko je stejné jako v roce 1968,
varuje jeden z osmi statečných z Rudého náměstí
Tereza Willoughby dnes 11:06
S Pavlem Litvinovem o současném Rusku, postojích Miloše Zemana k Vladimiru Putinovi a vzpomínkách na srpen 1968.
Když v srpnu 1968 rozvinuli na Rudém náměstí v Moskvě transparent s nápisem Za naši i vaši svobodu, během pár minut je tajní agenti zbili a odvezli k výslechu. Jedním z osmi demonstrantů byl i Pavel Litvinov,
vnuk někdejšího Stalinova ministra zahraničí.
Článek:
25. srpna se před chrámem Vasila Blaženého v Moskvě sešlo osm lidí.
S sebou měli malou československou vlajku a transparenty s různými hesly,
konkrétně Pavel Litvinov rozvinul nápis
Za vaši a naši svobodu.
„Byla to stará tradice, která souvisela se vztahy Ruska a Polska už v 18. století.
Utlačování Polska sousedem, velkým Ruskem,
mělo symbolizovat stejné utlačování Československa,“ vysvětluje dnes osmasedmdesátiletý Pavel Litvinov.
„Museli jsme jednat, šlo i o naši svobodu.
Musím říct, že jsme vlastně čekali mnohem horší tresty,“ vzpomíná ve Výzvě.
Protest začal v poledne.
Během několika minut byli demonstranti napadeni KGB. Agenti je mlátili taškami, ve kterých měli těžké předměty. „Věděli jsme dopředu, že musíme během demonstrace sedět na zemi.
Kdybychom stáli, trvalo by jim zatýkání kratší dobu,“ popisuje strategii Litvinov.
Vězení, pracovní tábor, psychiatrie
KGB převezla všechny protestující na policejní stanici. Kromě fyzika Litvinova šlo o
lingvistu Konstantina Babického,
básníka Vadima Delona,
Vladimira Dremljugu,
anglistu Viktora Fajnberga,
básnířku Natalju Gorbaněvskou,
lingvistku Larisu Bogorazovou
a Taťjanu Bajevovou.
Ale oni to nebyli Rusové,kteří k nám vtrhli, ale v drtivé převaze Ukrajinci a potom zauralské národy. Rusů zde prý mělo být 63 mužů a z toho 42 novinářů. Takže ta dnešní manifestace před ruským velvyslanectvím měla být trošku někde jinde. Rovněž je známo, že o intervenci rozhodovalo byro SSSR, kde byl prý jeden Rus a zase drtivá většina Ukrajinců a jiné národnosti. Rus měl snad s Litevcem hlasovat proti v poměru 10:2. To jsou věci, pane Gryci. Že by to byl hoax nebo fake news? Jeden tomu ani nechce věřit.
Strejček Nimra | 2018-08-20 21:37:32 |
ReagovatHusák se snad líbal s Ukrajinci ?
Zase "prča" milý Strejčku,
Slavný polibek Husáka a Brežněva - když je komunistická láska upřimná,
na věku a pohlaví nezáleží.
Viz film USA "Někdo to rád horké"
BRATRSKÝ SLOVANSKÝ PO-LÍBECK... láska ! Co na to říkají teplouši po prostudování dok. fotografie ?
"Rovněž je známo, že o intervenci rozhodovalo byro SSSR, kde byl prý jeden Rus a zase drtivá většina Ukrajinců."
Jeden Rus = Brežněv ?
Pře-milý Strejčku, chce to studený ob-kladek, že?
~~To jsou věci, pane Gryci.
To jsou věci, pane ?
Už se těším na to, co jste u děvčat v redakci JL zanechal.
Doufám, že se dozvím, proč tehdejší komentáře redakce JL smazala.
Šlo o urážky a neetické anonymní pana XXXXX ?
To co jste vlastně chtěl, aby Vaše srdíčko bylo na správném místě, ptal jste se také Vládi V. a ten Vám tam jasně odpověděl, takže Vás zdraví J.M. a přeje hezký den, který můžete dobře oslavit s dnešním neslavným výročím, který velmi souvisí s komunisty a s jejich obrodou, což mi trošku nejde do hlavy a dnes se na ně stále plive, ale když je potřebujeme jsou nám dobří (Havel, kopání v současnosti stále více do Ruska, současná vláda apod.). J.M.
Strejček Nimra | 2018-08-21 08:16:19 |
ReagovatPanu Vladimíru Havlíčkovi děkuje:
Zdeněk Gryc