Foto: archiv Jana Prchala
Příští úterý uplyne 50 let od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na připomínku tohoto smutného výročí se také na Jihlavsku uskuteční různé akce, které však většinou budou v soukromé režii.
Jihlava ani kraj žádné oficiální vzpomínkové akce organizovat nebudou.
Od včerejšího pondělí může ve foyer jihlavské radnice široká veřejnost zhlédnout výstavu k okupaci Československa, kterou pořádá Vojenské sdružení rehabilitovaných Jihlava. Výstava má trvat do 24. srpna.
V úterý 21. srpna se od 14 hodin na jihlavském Masarykově náměstí uskuteční jako připomínka srpnové okupace demonstrace. Tu na náměstí svolal občanský aktivista Zdeněk Kučírek.
Kromě Jihlavy zavzpomínají na srpen 1968 například také v Polné.
Výročí okupace připomene piknik s dobrou náladou
JIHLAVA (jv) – Pod názvem Zcela svobodný piknik se v neděli 19. srpna uskuteční v jihlavském areálu Českého mlýna připomínka výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
Jak uvádí Spolek za navrácení sochy TGM do Jihlavy, organizuje toto pohodové setkání svobodných lidí u sochy „Klíče“ k připomenutí toho, že před padesáti lety nebylo v srpnu veselo.
V programu nejprve vystoupí od 14 hodin členové jihlavského divadla Voko Jakub Kos, Vojtěch Šoula a Adéla Vašíčková s představením Comeback. V 15 hodin odehraje pohádku soubor De Facto Mimo.
Setkání oficiálně potrvá do 17 hodin. Bude ho provázet výtvarný happening a hry pro malé i velké. „S sebou si vezměte nástroje, kdo chce hrát, a dobrou náladu, kdo chce odpočívat a jen se bavit,“ zvou pořadatelé pikniku.
Tabery, Hutka, vzpomínky i pieta: Polná si připomene osmašedesátý
POLNÁ (jv) – Dvoudenní připomínku 50. výročí okupace Československa připravuje v Polné tamní spolek Polenský kruh ve spolupráci s Měšťanským pivovarem Polná.
Akce v rámci cyklu Hovory rés publica – věc veřejná připomene 21. srpen 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa a konec tzv. Pražského jara, po němž následovala tvrdá komunistická normalizace sedmdesátých let.
Do Polné přijede v pondělí 20. srpna besedovat Erik Tabery, český novinář, šéfredaktor týdeníku Respekt a držitel několika novinářských cen. Beseda a následná diskuze se uskuteční od 18 hodin v salonku Zámecké kavárny.
V úterý 21. srpna od 17 hodin pak bude na pořadu vzpomínkové shromáždění nazvané 50 let od okupace Československa. Nesmíme zapomenout! Uskuteční se u sloupu Nejsvětější trojice na Husově náměstí. Tady budou položeny květiny a zapáleny svíčky. Události roku 1968 připomenou Marie Fišerová, Antonín Chloupek, Petr Kubíček nebo Pavel Štěpán. Číst se budou vzpomínky spisovatelky Ludmily Klukanové.
V 18.30 hodin začne na pivovarském nádvoří koncert písničkáře Jaroslava Hutky, někdejšího exilového písničkáře a zakladatele folkového sdružení Šafrán.
Ve 21 hodin se pak bude na nádvoří pivovaru promítat film Utrpení mladého Boháčka, trezorový snímek z roku 1969 s Pavlem Landovským, který komunistický režim zakázal pustit do kin. Vše doprovodí výstava fotografií z událostí roku 1968, akci bude moderovat Petr Palovčík.
Diskuze k článku
NEZAPOMEŇME !
kdo byl PhDr. František Hoffmann
a proč byl vyhnán z Jihlavy.
JL by měly postupně publikovat její práci:
"Srpen 1968 v Jihlavě"
JAROSLAVA HOFFMANNOVÁ
"Lidská paměť je krátká, nespolehlivá a subjektivní. Ale v každém případě ti, kdo před 40 lety zažili invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy a první dny okupace v srpnu 1968, nezapomenou na mimořádné vzepětí většiny národa, ať jejich smýšlení bylo a je jakkoli různé.
Jako historička nejsem zaměřena na nejnovější neboli soudobé dějiny, jimiž je u nás chápáno období od roku 1945, a nemám v úmyslu napsat odbornou historickou stať založenou na široce založeném bádání v relevantních archivních fondech, tištěných soudobých materiálech a s využitím dosavadní podstatné odborné literatury. Události v roce 1968 včetně srpnové okupace jsem prožila v Jihlavě.1 Píšu spíše jako pamětnice, jež s odstupem čtyř desetiletí otevřela vlastní diáře z roku 1968 a 1969. Mohla jsem také nahlédnout do dokumentace, kterou jsem sama pomohla zachovat a jež je dodnes, včetně mimořádných vydání denního a hlavně regionálního tisku, uložena ve Státním okresním archivu v Jihlavě (SOkA Jihlava).2 Dochované části zvukových záznamů vysílání ze srpnových dnů 1968, kdy se na celostátní rozhlasové „štafetě“ podílelo i jihlavské studio, jehož redaktorem byl Lubomír Daněk, jsem si poslechla v Archivu Českého rozhlasu v Praze (AČRo Praha).3 Z tehdejšího vysílání se však zachovalo jen torzo, neboť záznamy byly nejen ukrývány, ale brzy také ničeny, a to i proto, že mohly sloužit a sloužily jako podklady k následnému existenčnímu postihu zúčastněných osob. Záznamy jihlavského studia Českého rozhlasu ze srpnových dnů, uložené do Muzea Vysočiny v Jihlavě, byly nedlouho poté rovněž smazány a nevím o tom, že by se někde zachovaly. Ve službách okupantů ve dnech srpnové invaze začala vysílat rozhlasová stanice Vltava. Vojáci armád, které v srpnu vpadly do Československa, rozdávali tzv. Bílou knihu, propagandisticky zdůvodňující nutnost zásahu proti kontrarevoluci. Zásluhou Historického ústavu Československé akademie věd (HÚ ČSAV) v Praze byla textová i fotografická dokumentace ze srpnových dnů v hlavním městě nejen shromažďována, ale pohotově připravena k vydání v tzv. Černé knize.4 To byly hlavní prameny k tomuto mému pokusu o evokaci dění v roce 1968."
S úctou vložil: Zdeněk Gryc
Tak přátelé, příští rok 15.3. 2019 bude také kulaté výročí (80 let) obsazení Československa německými vojsky. Jsem hrozně zvědav, jak se to bude oslavovovat, hlavně našimi sdělovacími prostředky a patřičným politickým spektrem. Nevěřím tomu, že to bude s takovým humbukem jako 21. 8. 1968 po padesáti letech. Vzpomeňte na mne.
Strejček Nimra | 2018-08-20 12:35:40 |
ReagovatZajímavá připomínka
Obě totality mají spoustu shod:
Nenáviděli demokracii a její symboly, sochy TGM
Skauty
Sokoly
Poslouchání zahraničního rozhlasu
Němci kádrovali a zabíjeli židy geneticky
Komunisté likvidovali "třídně", počínaje kulaky
Oba režimy zavřeli do koncentráků stejné osobnosti:
Nejenom umělce jako jihlavskýJaroslav Šlezinger (1911 – 1955),
Bohumil Kokrda,jehož socha dívky se zachovala na Březinkách