Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Rybníky, skály a horské kamenité potoky, cesty, rozkvetlé louky, lesní zákoutí, ale i staré chlévy a pily, pasoucí se koně nebo výlov rybníka, to jsou motivy, které v české krajině viděl, a převážně realisticky zachycoval malíř Otakar Lebeda (1877 – 1901).

Výstava, kterou na letní sezónu z Lebedova díla připravila pro Jihlavu kurátorka Jana Bojanovská (výběr více než padesáti prací zapůjčených z veřejných galerií i soukromých sbírek sestavila KGVU ve Zlíně), ale ukazuje v domě na Masarykově náměstí i Lebedovy malby z cest do Francie. V letech 1897 – 1899 zde opakovaně studoval na soukromé akademii, pobýval v Bretani, Normandii, nechal  se okouzlit   Paříží.

Galerie výstavou pokračuje v dlouhodobém projektu, v němž  představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Lebedu do cyklu zařadila jako osobnost, která je přes svůj  brzký odchod považována vedle Františka Kavána a Antonína Slavíčka za nejnadanějšího z žáků krajinářského ateliéru Julia Mařáka na AVU v Praze. 

Výjimečný talent

Ambicí výstavy není pátrat po důvodech, proč se úspěšný a rodinou finančně zajištěný malíř 12. dubna 1901 zastřelil v lesíku nad Malou Chuchlí (pohřben je na pražských Olšanech). Přesto  naznačuje cosi o psychickém a fyzickém vypětí, a patrně i duševní poruše, které se promítly i do konečné expresivní fáze umělcovy tvorby. 

I jihlavská výstava z této etapy představuje Lebedovu drobnou malířskou studii k jeho monumentálnímu obrazu Zabitý bleskem. V kontextu tragických okolností malířovy smrti (který lze při prohlídce vystavené kolekce jen těžko nevnímat, pominout či ignorovat) ovšem divák vnímá nejen nespornou kvalitu malby, ale i dva další výrazné momenty.

Tím prvním je „oko“, jímž se mladý člověk ve věku ani ne dvaceti let díval na svět, vyhledával a oceňoval romantickou krásu přírody, krajiny či zašlých staveb.

Tím druhým je až hektická pracovitost, která musela stát za vznikem takových pláten z plenéru. Mladík Lebeda namaloval své obrazy během necelých devíti let - většinou jde ovšem o studentské práce, vytvořené během pěti let po roce 1892 (talentovaného chlapce přijal Mařák už v jeho 15 letech). Lebeda pak maloval na cestách po Turnovsku, v Pasekách u Vysokého nad Jizerou, Krkonoších, v jižních Čechách, na Okoři, v Bechyni...     

Jak vysvětlila kurátorka výstavy, odborníci považují Lebedovo dílo za výjimečné, dokonce za vývojový mezník českého umění. Vedle realistických náladových krajin je část výstavy věnována zátiším s plodinami (dýně, cibule, česnek), objevuje se též zmíněná figurální exprese. Například obrazem Z Karlových Varů (1989) ale Lebeda hovoří k současnému divákovi po více než sto letech čistou řečí impresionistů.

Malíř Lebeda skončil svůj život v dubnu 1901, měsíc poté, kdy podal žádost o stipendium na cestu do Itálie. V Jihlavě ale bude svými obrazy hovořit ještě do 26. srpna, kdy výstava končí. Na termín 21. srpna od 17 hodin je naplánována prohlídka s odborným komentářem.

Diskuze k článku