Reklama
Dnes je pondělí 21.10.2019     svátek má Brigita

Pec z 15. století: archeologové odkryli na Rokštejně nález evropského významu

ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník
ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník

9.8.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

  Nález evropského významu. Tak komentuje Jana Mazáčková, vedoucí archeologického průzkumu na hradě Rokštejně u Přímělkova, aktuální nález původně zaklenuté pece z 15. století. 

 

  Co přesně tým archeologů z brněnské Masarykovy univerzity při letošním systematickém archeologickém výzkumu na zřícenině hradu objevil?

  Je to potravinářská pec, to znamená hlavně pec na pečení chleba. Dole je pěkně dlážděná, na dláždění se našla taková decentní jílovitá vrstvička výrazně promíchaná s popelem, ale bylo vidět, že pec byla vyčištěná. Zajímavostí je použití dvou stavebních technologií. Celá dolní část tělesa byla zpevněna na jíl, nebyla tam malta, ale šlo o kamenickou práci, kde konstrukčním pojivem byl právě jíl. Kopule nad pecí byla ovšem vyzděná na maltu.

  Do jaké doby nás tenhle nález vrací? 

  Pec je z 15. století, používala se tedy před obléháním a zánikem hradu v roce 1467. Je to valdštejnská fáze po roce 1399, protože pec je přizděna k valdštejnské hradbě. Při zániku hradu byla pec  vymetená - nenašli jsme v ní popel, takže byla připravená k dalšímu provozu. A při obléhání hradu rozhodně nic nepekli.

 

  Je pec něčím výjimečná po technické stránce?

  Unikátní je řešení komínu. Vidíme průduch z pece skrz stěnu do rohu hlavní hradby a branského tělesa, k nimž byla pec přizděna. Průduch nahoru podél tohoto rohu tvořil dostatečný odtah kouře. 

  Zajímavé je samotné řešení okolí pece, ve kterém se nachází navršený, od okolní provozní vrstvy výrazně vyvýšený soklík v šířce pece. Lícovaná přizdívka u pece se nedochovala celá, ale prodlužovala se právě k soklíku, patrně dřevěným rámem. Sokl se velmi pěkně zachoval, protože na to všechno padla suť ze zdiva horního paláce. Tím pádem vidíme, že provozní místo celého potravinářského okrsku bylo dvouprostorové a funkčně jsme ho díky náhlému zániku hradu chytili takto parádně, v jeho nahotě a kráse.

  Máme si pec představit někde v rohu interiéru hradní pekárny? 

  Úplně v interiéru to být nemuselo. Můžeme si představit nějaké dřevěné sloupy a na nich hozenou střechu, aby na pec a připojené obslužné místo nepršelo, protože by se konstrukce rozplavovala. Že se v peci topilo, je vidět na jílu, který je dočervena vypálený. Muselo tam docházet k poměrně vysokým teplotám.

   Ale v blízkém okolí jsme prozatím nenašli žádné konstrukční zbytky nějaké další zděné nebo dřevěné budovy. Že tu nad pecí stála nějaká dřevěná konstrukce, to nemůžeme prozatím potvrdit, ani vyvrátit. Stojíme tu ale na provozní vrstvě z 15. století, po které tehdejší obyvatelé hradu chodili, když pec fungovala. V té druhé, vedlejší části (sokl) mohli něco přihřívat a zároveň tam něco odhazovali. Kolem soklu musela být postavena nějaká rámová konstrukce. Jenže samotných potravinářských pecí není z té doby dochovaných zase tolik v takovémto stavu, a hlavně není přímo interpretované jejich nejbližší okolí, většinou jen samotná pec.

  Tu pec jste tedy vykopali pod vrstvou sutin?

  Ano. Problém v příbranském prostoru byl v tom, že Bohumil Coufal, který tady vedl výzkumy někdy na konci padesátých let 20. století, se dostal do výšky několika málo desítek centimetrů nad pecí. Zarazil se ale na těch sutích - potřeboval si proti turistům zpevnit korunu hradby, aby mu na (sousední) zahradu nelezli lidé.
My jsme začali v sutích těsně nad destrukcí pece. Suť, která na pec padla z horního paláce, jsme začistili, následně jsme ji odstranili, a to už jsme věděli, že pod sebou máme nějaké pyrotechnologické zařízení. Samozřejmě jsme ze začátku nevěděli, k čemu ta pec sloužila, takže jsme si vymýšleli, k čemu všemu mohla být. Teprve až když jsme doladili spodek, lze s jistotou říci, že to byla potravinářská pec a že zde v 15. století vytvářela nějaký potravinářský okrsek v rámci hradu.

  O jak velký objev se jedná?

  No o obrovský. Bavíme se o objevu na středoevropské, až evropské úrovni. Jedna taková pec je teď vykopaná na hradu Zlenice. Jenže problém je v tom, že když to kopete, většinou si nevšimnete těch rozplavených vrstev kolem. Protože gravitace působí velice dobře, hrany se většinou rozplaví a vy nevíte, že funkčně ta vrstva náležela k objektu. My tady, díky tomu, že na to padla ta zeď a zavřela to, můžeme říct, že to byla dvouprostorová jednotka.
  
 

  Pec je objevena, vykopána, ale co s ní bude dál?

  To jsme řešili s Městem Brtnice (majitel hradu: pozn. redakce), jakým způsobem pec prezentovat. Protože klasicky, kdyby šlo o  naši metodiku archeologického výzkumu, tak bychom to celé rozebrali, že by tu nezůstalo nic. My se potřebujeme podívat, na jakých vrstvách to stojí, do čeho je to přímo založeno. Tady lze předpokládat, že to bude asi položeno buď přímo na skalním podloží, které poblíž vystupuje, nebo na nějaké starší provozní vrstvě.

  Ale v pozitivním slova smyslu jsme se dohadovali s paní starostkou, jak pec prezentovat návštěvníkům hradu. Shodli  jsme se, že ji tady zachováme v tom stavu, v kterém je, pouze se bude muset vymyslet způsob, jak ji dochovat. Tím, že se kopule propadla dovnitř pece, vyvalil tlak jednu zeď a cihly jsou vyhnuté směrem ven. Takže v té části, kde je pec zděna pouze na jíl, by to příliš dlouho nevydrželo. 

  Bude tedy nutné zdivo tělesa trochu rekonstruovat, ale opět vymazat na jíl - dodržet dobovou technologii. Poté se celek opět zaklene, ale nebude to kopule zděná, nýbrž nějak vizuálně prezentovatelná, aby návštěvníci viděli dlažbu spodku pece. Možná s nějakým průhledem, nebo jinou formou.

 

  To znamená kontaktovat odbornou firmu?

  Zrekonstrujeme to patrně sami. Pustíme se do toho, protože zjednat firmu, která by udělala opravdu dobře nejen kamenickou práci zděnou na jíl, to si myslím, že bude lepší, když budeme postupovat podle vlastních plánů a uděláme to ve spolupráci s městem.

  Váš aktuální výzkum navazuje na práci, kterou na Rokštejně po léta vedl se studenty váš předchůdce z Masarykovy univerzity, prof. Zdeněk Měřínský. Jak momentálně působení archeologů na hradě vypadá? 

  Standardně tu probíhá výuka - terénní praxe studentů oboru archeologie Masarykovy univerzity, většinou třetího ročníku. Protože se zde jedná o středověké stratifikované situace, které jsou složitější. Ve stratigrafii na hradech jde o otevřený prostor (nádvoří) a hlavně o zdi stojící nebo stržené, a o vrstvy, na kterých zdi stojí, do kterých jsou zapuštěné a které k nim přiléhají. Výuka se zaměřuje na to, aby se studenti naučili orientovat ve složitějším terénu a pracovat se zdivem, aby chápali složitost hradní stavby a výstavby. Aby dokázali interpretovat jak vrstvy provozní, tak suťové, různé vyrovnávací, požárové a destrukční.

   Tady na Rokštejně kolem sebe vidíme vrstvu sutě o mocnosti třeba až dvou metrů - mohla vznikat klidně čtyři století. Pod tím je zbytek zdiva padlý na nějaký provozní horizont. Studenti se mohou naučit brát vzorky, proplavovat a vybírat z toho archeobotanický materiál. Třeba v jednom zánikovém horizontu právě odkryté stavby máme nálezy spousty drobných předmětů, jako jsou hrací kostky, nebo samozřejmě mince. To při odkrývání většinou unikne, takže se pak materiál prosívá a plaví. Studenti se naučí celou metodiku postupu prací, včetně obsluhy geodetických zařízení, naučí se fotit, dělat správně popisky apod.  

   Základnu má univerzita stále poblíž hradu, v Panské Lhotě?

  Poslední roky většinou v létě tři týdny kopeme na hradě. Potom se samozřejmě musí zpracovávat materiál z archeologického výzkumu, musí se umýt, inventarizovat. Jinak probíhají standardně workshopy právě na naší vědecko-výzkumné základně, kterou máme v Panské Lhotě. Dělají se tam experimenty s keramikou, s vařením, odlévá se bronz. Zkoušejí se zkrátka dobové technologie.

  Jak pokračuje odkrývání dalších částí hradu?

  Většinou pokračujeme v souladu s našimi výzkumnými otázkami a s tím, co požaduje město Brtnice. Je to systematický výzkum, ale s tím, že když město potřebuje v konkrétním místě něco postavit, aby splnilo nějaký svůj projekt, snažíme se vyjít vstříc a za standardních podmínek systematického archeologického výzkumu situace zdokumentovat.   

  Na kolik desetiletí je ještě na Rokštejně práce?

  Na hodně (smích). Ten hrad nám to ale vrací úplně stonásobně. Právě teď máme odkrytou další zděnou konstrukci z nejstarších fází hradu, kterou pozdější valdštejnská hradba překrývá. Jde o destrukci nějaké obytné stavby. My teď říkáme pracovně, že máme třetí rokštejnský palác, ale to je ještě otázka interpretace.

  Co už se dá o něm říci?

  Víme, že stavba byla minimálně dvoupatrová a že v patrech na podlaze byly položené dlaždice, takže ten interiér byl docela zajímavý. Určitě tam bylo teplovzdušné topení, stejně jako v dolním paláci. A rozhodně ta stavba zanikla někdy před nebo kolem roku 1400, kdy to Valdštejnové srazili dolů a přistavěli nový hradební obvod hradu. Takže musíme totálně předělat půdorys a fáze hradu, protože teď, když jsme to odkryli, tak hrad vypadá úplně jinak ve 14. století.

  Co v „třetím paláci“ při výkopech nalézáte?     

  Kromě kuchyňské a stolní keramiky jsou tam zase hrací kostky, mince z druhé půlky 14. století, spousta kuchyňského odpadu. Takže víme, co jedli. Například různé druhy ryb, pokoušeli jsme se je už určovat a máme patrně doloženého okouna. A samozřejmě je v tom i nějaká drobná archeobotanika, takže obilky, ale to čeká na další zpracování.

  Takže tohle je práce na nejbližší období? 

  Ano. A příští rok pojedeme v destrukcích z interiéru téhle stavby. Ta budova je založená do starého příkopu z 13. století. Je tam okno s dochovaným ostěním, jako jedno z mála na hradě, protože všechna ostění jsou vytrhaná, ale my ho tady máme v intaktu. Ten interiér ukazuje na provoz stavby někdy do konce 14. století, takže naprosto super situace.

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Reklama
18.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Kučíková přiveze  italské kuchařky

Spisovatelka Marta Kučíková pokřtí v neděli 20. října od 15 hodin v Knihovně Univerzitního centra v Telči svoji novou knihu Po italsku do hubky. Telčská rodačka, která v Itálii žije už ...

18.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Představí jihlavskou rodačku, která malovala Mozarta

Pořad o Barbaře Krafftové, malířce 18. století a rodačce z Jihlavy, odvysílá v sobotu 19. října od 18.30 hodin stanici Český rozhlas Dvojka. Představí ženu, která „dala tvář Mozartovi“. ...

18.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Na budovu bývalé věznice StB v Hluboké ulici umístí pamětní desku

Nejprve policie, po ní gestapo a následně komunistická StB. Historie budovy v Hluboké ulici číslo 8 v Jihlavě je pohnutá. V současné době na uvedené adrese sídlí odbory jihlavského magistrátu. ...

18.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)V sobotu chystají výlovy

Nadcházející víkend bude na Jihlavsku ve znamení výlovů rybníků. Tradiční akce se uskuteční například v Sedlejově, a to v sobotu 19. října. Občerstvení bude podle pořadatelů připraveno ...

18.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)V otínském lese shořela stará felicie

To si takhle vyrazíte do lesa se stařičkou felicií do lesa na dříví, ale domů už musíte šlapat po svých. Tak přesně něco takového potkalo šoféra škodovky v Otíně na Jihlavsku v úterý ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)V sobotu budou dobrovolníci sázet stromky v Třešti a Pelestrově

Na Vysočině pomáhali tento týden sázet stromky studenti a zaměstnanci pražské lesnické fakulty. Přispět k obnově lesů poničených kůrovcem mohou dobrovolníci i v sobotu. Iniciativa Jen ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Rozhodnutí v případu Vitáskové zazní v Jihlavě 1. listopadu

Jihlavský okresní soud dnes ukončil dokazování v případu bývalé šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) sídlícího v Jihlavě Aleny Vitáskové. Podle obžaloby porušila povinnosti ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Je málo zubařů, kraj jim zaplatí vybavení ordinací

Mezi grantovými programy Fondu Vysočiny se na jaře 2020 objeví novinka – titul na podporu zajištění stomatologické péče. A to i přesto, že zajistit služby stomatologů je povinností především ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Kam donést kaštany? Určitě s nimi uděláte radost myslivcům

V dobách minulých býval podzim pro školáky spojený především s povinným sběrem kaštanů a žaludů. Dnes už tato aktivita nebývá běžně nijak centrálně organizovaná. I přesto by větší ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Kroketisté chtějí národní stadion

Národní kroketový stadion by mohl v příštích letech vyrůst v Telči. Místní kroketový klub by rád ve městě rozšířil loni dokončené dva kurty ve sportovním areálu v Batelovské ulici ...

17.10.2019 Aktuality/Komentáře (2)Tragédie u Čenkova: řidič, co zabil dva lidi, ani nezastavil

Vyšetřovatel rozšířil trestní stíhání Martina K. (25) z Třeště. Mladík čelí obvinění, že v polovině srpna letošního roku v noci při cestě z tancovačky na silnici z Čenkova do Třeště ...

16.10.2019 Aktuality/Komentáře (0)Na Vysočině byla letošní sklizeň obilovin o něco lepší než loni

Na Vysočině byla letošní sklizeň obilovin o něco vyšší než před rokem, pomohl lepší výnos. Podle posledního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) sklidili zemědělci v tomto kraji ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net