Reklama
Dnes je pátek 14.12.2018     svátek má Lýdie

Pec z 15. století: archeologové odkryli na Rokštejně nález evropského významu

ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník
ARCHEOLOGOVÉ pracují u nově odkryté potravinářské pece z 15. století na hradě Rokštejně (více foto a video v galeriích na webu JL). Foto: Jiří Varhaník

9.8.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

  Nález evropského významu. Tak komentuje Jana Mazáčková, vedoucí archeologického průzkumu na hradě Rokštejně u Přímělkova, aktuální nález původně zaklenuté pece z 15. století. 

 

  Co přesně tým archeologů z brněnské Masarykovy univerzity při letošním systematickém archeologickém výzkumu na zřícenině hradu objevil?

  Je to potravinářská pec, to znamená hlavně pec na pečení chleba. Dole je pěkně dlážděná, na dláždění se našla taková decentní jílovitá vrstvička výrazně promíchaná s popelem, ale bylo vidět, že pec byla vyčištěná. Zajímavostí je použití dvou stavebních technologií. Celá dolní část tělesa byla zpevněna na jíl, nebyla tam malta, ale šlo o kamenickou práci, kde konstrukčním pojivem byl právě jíl. Kopule nad pecí byla ovšem vyzděná na maltu.

  Do jaké doby nás tenhle nález vrací? 

  Pec je z 15. století, používala se tedy před obléháním a zánikem hradu v roce 1467. Je to valdštejnská fáze po roce 1399, protože pec je přizděna k valdštejnské hradbě. Při zániku hradu byla pec  vymetená - nenašli jsme v ní popel, takže byla připravená k dalšímu provozu. A při obléhání hradu rozhodně nic nepekli.

 

  Je pec něčím výjimečná po technické stránce?

  Unikátní je řešení komínu. Vidíme průduch z pece skrz stěnu do rohu hlavní hradby a branského tělesa, k nimž byla pec přizděna. Průduch nahoru podél tohoto rohu tvořil dostatečný odtah kouře. 

  Zajímavé je samotné řešení okolí pece, ve kterém se nachází navršený, od okolní provozní vrstvy výrazně vyvýšený soklík v šířce pece. Lícovaná přizdívka u pece se nedochovala celá, ale prodlužovala se právě k soklíku, patrně dřevěným rámem. Sokl se velmi pěkně zachoval, protože na to všechno padla suť ze zdiva horního paláce. Tím pádem vidíme, že provozní místo celého potravinářského okrsku bylo dvouprostorové a funkčně jsme ho díky náhlému zániku hradu chytili takto parádně, v jeho nahotě a kráse.

  Máme si pec představit někde v rohu interiéru hradní pekárny? 

  Úplně v interiéru to být nemuselo. Můžeme si představit nějaké dřevěné sloupy a na nich hozenou střechu, aby na pec a připojené obslužné místo nepršelo, protože by se konstrukce rozplavovala. Že se v peci topilo, je vidět na jílu, který je dočervena vypálený. Muselo tam docházet k poměrně vysokým teplotám.

   Ale v blízkém okolí jsme prozatím nenašli žádné konstrukční zbytky nějaké další zděné nebo dřevěné budovy. Že tu nad pecí stála nějaká dřevěná konstrukce, to nemůžeme prozatím potvrdit, ani vyvrátit. Stojíme tu ale na provozní vrstvě z 15. století, po které tehdejší obyvatelé hradu chodili, když pec fungovala. V té druhé, vedlejší části (sokl) mohli něco přihřívat a zároveň tam něco odhazovali. Kolem soklu musela být postavena nějaká rámová konstrukce. Jenže samotných potravinářských pecí není z té doby dochovaných zase tolik v takovémto stavu, a hlavně není přímo interpretované jejich nejbližší okolí, většinou jen samotná pec.

  Tu pec jste tedy vykopali pod vrstvou sutin?

  Ano. Problém v příbranském prostoru byl v tom, že Bohumil Coufal, který tady vedl výzkumy někdy na konci padesátých let 20. století, se dostal do výšky několika málo desítek centimetrů nad pecí. Zarazil se ale na těch sutích - potřeboval si proti turistům zpevnit korunu hradby, aby mu na (sousední) zahradu nelezli lidé.
My jsme začali v sutích těsně nad destrukcí pece. Suť, která na pec padla z horního paláce, jsme začistili, následně jsme ji odstranili, a to už jsme věděli, že pod sebou máme nějaké pyrotechnologické zařízení. Samozřejmě jsme ze začátku nevěděli, k čemu ta pec sloužila, takže jsme si vymýšleli, k čemu všemu mohla být. Teprve až když jsme doladili spodek, lze s jistotou říci, že to byla potravinářská pec a že zde v 15. století vytvářela nějaký potravinářský okrsek v rámci hradu.

  O jak velký objev se jedná?

  No o obrovský. Bavíme se o objevu na středoevropské, až evropské úrovni. Jedna taková pec je teď vykopaná na hradu Zlenice. Jenže problém je v tom, že když to kopete, většinou si nevšimnete těch rozplavených vrstev kolem. Protože gravitace působí velice dobře, hrany se většinou rozplaví a vy nevíte, že funkčně ta vrstva náležela k objektu. My tady, díky tomu, že na to padla ta zeď a zavřela to, můžeme říct, že to byla dvouprostorová jednotka.
  
 

  Pec je objevena, vykopána, ale co s ní bude dál?

  To jsme řešili s Městem Brtnice (majitel hradu: pozn. redakce), jakým způsobem pec prezentovat. Protože klasicky, kdyby šlo o  naši metodiku archeologického výzkumu, tak bychom to celé rozebrali, že by tu nezůstalo nic. My se potřebujeme podívat, na jakých vrstvách to stojí, do čeho je to přímo založeno. Tady lze předpokládat, že to bude asi položeno buď přímo na skalním podloží, které poblíž vystupuje, nebo na nějaké starší provozní vrstvě.

  Ale v pozitivním slova smyslu jsme se dohadovali s paní starostkou, jak pec prezentovat návštěvníkům hradu. Shodli  jsme se, že ji tady zachováme v tom stavu, v kterém je, pouze se bude muset vymyslet způsob, jak ji dochovat. Tím, že se kopule propadla dovnitř pece, vyvalil tlak jednu zeď a cihly jsou vyhnuté směrem ven. Takže v té části, kde je pec zděna pouze na jíl, by to příliš dlouho nevydrželo. 

  Bude tedy nutné zdivo tělesa trochu rekonstruovat, ale opět vymazat na jíl - dodržet dobovou technologii. Poté se celek opět zaklene, ale nebude to kopule zděná, nýbrž nějak vizuálně prezentovatelná, aby návštěvníci viděli dlažbu spodku pece. Možná s nějakým průhledem, nebo jinou formou.

 

  To znamená kontaktovat odbornou firmu?

  Zrekonstrujeme to patrně sami. Pustíme se do toho, protože zjednat firmu, která by udělala opravdu dobře nejen kamenickou práci zděnou na jíl, to si myslím, že bude lepší, když budeme postupovat podle vlastních plánů a uděláme to ve spolupráci s městem.

  Váš aktuální výzkum navazuje na práci, kterou na Rokštejně po léta vedl se studenty váš předchůdce z Masarykovy univerzity, prof. Zdeněk Měřínský. Jak momentálně působení archeologů na hradě vypadá? 

  Standardně tu probíhá výuka - terénní praxe studentů oboru archeologie Masarykovy univerzity, většinou třetího ročníku. Protože se zde jedná o středověké stratifikované situace, které jsou složitější. Ve stratigrafii na hradech jde o otevřený prostor (nádvoří) a hlavně o zdi stojící nebo stržené, a o vrstvy, na kterých zdi stojí, do kterých jsou zapuštěné a které k nim přiléhají. Výuka se zaměřuje na to, aby se studenti naučili orientovat ve složitějším terénu a pracovat se zdivem, aby chápali složitost hradní stavby a výstavby. Aby dokázali interpretovat jak vrstvy provozní, tak suťové, různé vyrovnávací, požárové a destrukční.

   Tady na Rokštejně kolem sebe vidíme vrstvu sutě o mocnosti třeba až dvou metrů - mohla vznikat klidně čtyři století. Pod tím je zbytek zdiva padlý na nějaký provozní horizont. Studenti se mohou naučit brát vzorky, proplavovat a vybírat z toho archeobotanický materiál. Třeba v jednom zánikovém horizontu právě odkryté stavby máme nálezy spousty drobných předmětů, jako jsou hrací kostky, nebo samozřejmě mince. To při odkrývání většinou unikne, takže se pak materiál prosívá a plaví. Studenti se naučí celou metodiku postupu prací, včetně obsluhy geodetických zařízení, naučí se fotit, dělat správně popisky apod.  

   Základnu má univerzita stále poblíž hradu, v Panské Lhotě?

  Poslední roky většinou v létě tři týdny kopeme na hradě. Potom se samozřejmě musí zpracovávat materiál z archeologického výzkumu, musí se umýt, inventarizovat. Jinak probíhají standardně workshopy právě na naší vědecko-výzkumné základně, kterou máme v Panské Lhotě. Dělají se tam experimenty s keramikou, s vařením, odlévá se bronz. Zkoušejí se zkrátka dobové technologie.

  Jak pokračuje odkrývání dalších částí hradu?

  Většinou pokračujeme v souladu s našimi výzkumnými otázkami a s tím, co požaduje město Brtnice. Je to systematický výzkum, ale s tím, že když město potřebuje v konkrétním místě něco postavit, aby splnilo nějaký svůj projekt, snažíme se vyjít vstříc a za standardních podmínek systematického archeologického výzkumu situace zdokumentovat.   

  Na kolik desetiletí je ještě na Rokštejně práce?

  Na hodně (smích). Ten hrad nám to ale vrací úplně stonásobně. Právě teď máme odkrytou další zděnou konstrukci z nejstarších fází hradu, kterou pozdější valdštejnská hradba překrývá. Jde o destrukci nějaké obytné stavby. My teď říkáme pracovně, že máme třetí rokštejnský palác, ale to je ještě otázka interpretace.

  Co už se dá o něm říci?

  Víme, že stavba byla minimálně dvoupatrová a že v patrech na podlaze byly položené dlaždice, takže ten interiér byl docela zajímavý. Určitě tam bylo teplovzdušné topení, stejně jako v dolním paláci. A rozhodně ta stavba zanikla někdy před nebo kolem roku 1400, kdy to Valdštejnové srazili dolů a přistavěli nový hradební obvod hradu. Takže musíme totálně předělat půdorys a fáze hradu, protože teď, když jsme to odkryli, tak hrad vypadá úplně jinak ve 14. století.

  Co v „třetím paláci“ při výkopech nalézáte?     

  Kromě kuchyňské a stolní keramiky jsou tam zase hrací kostky, mince z druhé půlky 14. století, spousta kuchyňského odpadu. Takže víme, co jedli. Například různé druhy ryb, pokoušeli jsme se je už určovat a máme patrně doloženého okouna. A samozřejmě je v tom i nějaká drobná archeobotanika, takže obilky, ale to čeká na další zpracování.

  Takže tohle je práce na nejbližší období? 

  Ano. A příští rok pojedeme v destrukcích z interiéru téhle stavby. Ta budova je založená do starého příkopu z 13. století. Je tam okno s dochovaným ostěním, jako jedno z mála na hradě, protože všechna ostění jsou vytrhaná, ale my ho tady máme v intaktu. Ten interiér ukazuje na provoz stavby někdy do konce 14. století, takže naprosto super situace.

Reklama
Reklama
11.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Jihlava čeká příští rok růst příjmů o 11 pct., nepočítá s úvěrem

Krajská Jihlava bude příští rok hospodařit s příjmy, stejně jako výdaji, převyšujícími 1,1 miliardy korun. V novém rozpočtu ...

11.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Oslavili zlatou svatbu: manželku zná už „od peřinky“

V gotické síni jihlavské radnice slavili zlatou svatbu manželé Pešoutovi. Svatebním dnem manželů Pešoutových byla sobota 14. prosince 1968. O ...

11.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Město k požáru Enviropolu: při ohrožení informují hasiči

Na pálení očí a na špatné dýchání po požáru v areálu firmy Enviropol si stěžovali někteří občané Jihlavy. Městu ...

11.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Čtenářky JL: Pečení je pro nás po celý rok radostí a zábavou

Helena Nováčková, Marie Marešová a Zdeňka Sobotková. Tři ženy, které toho mají hodně společného. Sice se osobně neznají, ale mnohé ...

11.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)O Silvestru zavřou magistrát

V pondělí 31. prosince lidé na jihlavském magistrátu nic nevyřídí. Úřad totiž bude v tento den pro veřejnost uzavřený. Tajemník jihlavského ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Šacberk začal lyžařskou sezonu

Desítky lidí přilákala o víkendu sjezdovka Šacberk u Jihlavy, která jako první v kraji zahájila v sobotu 8. prosince novou lyžařskou sezonu. Technického ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Na Vysočině měly letos problémy s dodávkami desítky obcí

Na Vysočině mělo v letošním suchém roce potíže se zásobováním pitnou vodou více než 50 obcí či jejich místních částí. ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Stavební firma PSJ je v úpadku, soud o tom rozhodl na její návrh

Akciová společnost PSJ sídlící v Jihlavě je podle rozhodnutí Krajského soudu v Brně v úpadku. Vyplývá to z údajů zveřejněných ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Na naše videa jsme hrdí, říkají učitelé

Stát se v dnešní době YouTuberem je - s trochou nadsázky - asi tak složité, jako si každé ráno dojít do trafiky pro čerstvý denní ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Rozkopanou jihlavskou ulici Jiřího z Poděbrad zakonzervují

Obyvatele ulice Jiřího z Poděbrad v Jihlavě čeká krušná zima. Přes ni zůstane ulice rozkopaná. Práce nemohou pokračovat, protože se zjistilo, že pod povrchem ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (1)V Bezděčíně smutní, vandal jim nenávratně poškodil dvě lípy

Jen oči pro pláč zbyly obyvatelům Bezděčína na Jihlavsku. V místní části Batelova zatím neznámý vandal, podle starostky místního ...

10.12.2018 Aktuality/Komentáře (0)Vlakem zvou na hokej nebo za Andělem

Květnové Mistrovství světa v ledním hokeji na Slovensku nebo Po stopách Anděla na horách. To mohou být v příštím roce dva velké ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net