Reklama
Dnes je neděle 21.10.2018     svátek má Brigita

Cirkus je věčný, cirkus byl, je a bude...

HISTORIK a znalec cirkusu Hanuš Jordan uvádí výstavu s cirkusovou tematikou v Muzeu Vysočiny v Třešti na Jihlavsku.  Foto: Jiří Varhaník
HISTORIK a znalec cirkusu Hanuš Jordan uvádí výstavu s cirkusovou tematikou v Muzeu Vysočiny v Třešti na Jihlavsku. Foto: Jiří Varhaník

8.8.2018 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

 

  Výpravu do historie a do světa cirkusů podnikla kurátorka třešťského muzea Milina Matulová. Společně s někdejší kastelánkou hradu Roštejna Zdenou Vaníčkovou připravila výstavu nazvanou Cirkusový svět.

 

  Výstava začala v expozici v Schumpeterově domě v polovině června. Vedle soukromých sbírek pánů Fr. Přinesdomů z Třeště a Vl. Kašny z Jihlavy, milovníků cirkusu a členů Klubu přátel cirkusů a varieté, čerpá také ze sbírek Muzea české loutky a cirkusu v Prachaticích. Tato pobočka Národního muzea v Praze se cirkusovou historií zabývá. 

 

  Informace, plakáty, programy, fotografie i předměty na výstavě přibližují dějiny cirkusu od začátku 19. století. Jan Morkus z Třeště např. zprostředkoval vzpomínku pana Kubů na cirkusy v Třešti.

 

  Výstavu přijel osobně otevřít Hanuš Jordan, kurátor divadelního oddělení Národního muzea v Praze. „Pan František Přinesdomů přišel do muzea, poskytl na začátek svůj materiál a inicioval výstavu. Pan Kašna pomohl představu realizovat a vytvořil maketu cirkusu,“ uvedla vernisáž Matulová, „pan doktor Hanuš Jordan nás pak během přípravy výstavy přesvědčil, že spolupracovat s Národním muzeem v Praze je čirá radost. Opravdu to bylo krásné!“

Od loutkářů po dnešek
Samotný Hanuš Jordan posléze připomněl, že letos žijeme v jednom z českých „osmičkových roků“. A v kalendáři UNESCO je podle něho jeden z těchto roků - rok 1768 – tím rokem, kdy před 250 lety v podstatě vznikl moderní cirkus.

 


  Právě tehdy totiž anglický drezér, cvičitel a předvaděč koňských čísel Philip Astley (1742 – 1814) u Westminsterského mostu v Londýně založil první cirkus takový, jak ho známe. „Měl už kruhové šapitó o poloměru šambriéry – tyče, kterou se ovládají koně. A byl to cirkus, který má tři složky, to znamená artistiku, práci se zvířaty a komiku a klaunérii,“ popisoval Jordan. 

 


  V našich zemích ovšem v těch dobách cirkus ještě nebyl.  Nejstarší stopy po cirkusových číslech jsou tu z osmdesátých let 18. století. „U nás cirkus vychází ze spojení s loutkáři,“ připomněl Jordan české a slovenské loutkářství, dnes vedené jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO.     
Početní loutkáři v 18. století ovšem zdaleka nehráli pouze pro děti, ale i divadelní klasiku pro dospělé v českém jazyce.

 


  „Byl jimi zaplněn celý český a moravský venkov. Do měst je nepouštěli, protože potulným komediantům se města, obzvláště ta lázeňská, bránila. To trvalo do roku 1850,“ popisoval při vernisáži Jordan, kterak loutkáři předváděli různé „frajkumšty“, tedy volná umění - akrobacii, vzdušné skoky – provazochodectví či zábavná exotická panoramata známých míst.


  Tito kočovní umělci už také předváděli zvířata jako v zoologické zahradě. „Tam by ochranáři měli trošku pravdu, ty podmínky přece jenom nebyly takové, jaké by měly být, to souviselo se stavem poznání,“ připustil Jordan a vypočítával jména malých loutkářských a cirkusových rodinných společností, které v druhé polovině 18. století zaplnily český venkov - Kludští, Berouskovi, Kaiserovi, Kellnerovi, Viničtí, Alešové...

 

  Tyto společnosti zajížděly i do Třeště. Výstava mimo jiné zahrnuje nenápadný malý plakátek z doby před 1. světovou válkou, ve vitrině v rohu místnosti. Informuje, že slavný Viktor Ponrepo předváděl v Třešti svoji kouzelnickou show.

 

  „Šlo o významnou osobu české kulturní historie, byl první, kdo měl u nás svůj kinematograf v Praze na Starém Městě. A byl také bavič, napsal v češtině první kouzelnickou knížku a dělal úžasné atrakce. A zavítal i do Třeště,“ komentoval tuto událost Jordan.
Na staré cirkusáky dnes navazují ti současní. Letos v červenci do Třeště zavítal Cirkus King, který nyní do 12. srpna postavil své šapitó v Jihlavě. 

  Cirkus není zemědělství
Jako kluk z pražské Letné si Hanuš Jordan pamatuje všechny cirkusy, které od šedesátých let přijížděly do Prahy. „Letná ale není z mého pohledu tradičním cirkusovým místem. To teprve od doby okupace, před tím se jezdilo na jiná místa. A pamatuji se, jak jsem k cirkusům chodil, seznamoval se s nimi, bral si plakátky, programy…,“ vzpomíná znalec.

 

  V minulém desetiletí se dopracoval až do role prvního správce české státní cirkusové sbírky. „Měli jsme štěstí na lidi, podařilo se nám do Národního muzea v roce 2004 koupit největší soukromou sbírku brněnského zakladatele této disciplíny, novináře Antonína Hančla,“ popisuje.

 

  V té souvislosti Jordan při vernisáži vyzvedl práci a znalosti přítele Františka Přinesdomů: „Je nepřehlédnutelnou třešťskou postavou, a je také dobrý lokální historik,“ konstatoval.

 

  Právě z té lokální se podle Jordana skládá celá historie. „Nejde o to, že my sedíme na tom Václaváku a bádáme. Nebýt těch lidí, od kterých se muzeum staví vlastně zespoda, tak by se ta historie, v našem případě jednoho malého úseku české kultury, nepostavila,“ uvažoval, „jsem až překvapen, jaké zajímavé doklady tady (na výstavě) František ukazuje. Ukazuje to, že za socialismu jezdily malé soukromé podniky, to je další okrajová záležitost.“
Jak totiž Jordan vysvětlil, do Třeště by s ohledem na velikost největší cirkusy nezajely: „On tu byl dokonce velkocirkus Kludský, ale jen s částí podniku, protože by to tady nepostavil. A v cirkusu se musí počítat, cirkus nemá nikdy státní subvence – mluvím o Česku a Československu, v jiných státech ano.“ 
Cirkusovými velmocemi jsou v Evropě např. Francie nebo Rusko. „Ve Francii je řada cirkusových muzeí, ale tam více kladou důraz na spojení divadla a cirkusu. Což je správně, protože cirkus je také umění a nepatří třeba pod rezort zemědělství jen proto, že v něm chovají nějaká zvířata,“ argumentoval v Třešti Jordan. 

  Lidé z regionů
Jak odborník na tematiku připomněl, v regionu Vysočiny žijí i další cirkusoví přátelé, kteří mají své sbírky a od nichž vychází badatelé k poznání cirkusové historie.

 

  „U nás má Národní muzeum už třináctým rokem stálou expozici Muzea české loutky a cirkusu v Prachaticích. Je to i za přispění lidí, jako jsou pan František Přinesdomů, Vlastimír Kašna – předseda českého Klubu cirkusových přátel, Vláďa Brož a Luděk Vojna z Pelhřimova, Havlíčkovi z Polné a další,“ poznamenal Jordan, že také cirkusová historie 20. století na Vysočině, která pomalu upadá v zapomnění, bude díky těmto lidem dobře zdokumentována.
Do samotné třešťské výstavy zapůjčilo Národní muzeum např. artistickou jednokolku, která v roce 1981 pro Československo vybojovala pohár v Monte Carlu, autentickou zdobenou livrej nebo medvědí kolečko Ludvíka Berouska. 

 

  „Jsem rád, že si v Třešti připomínáte i tuhle disciplínu, která není úplně okrajová,“ podtrhl v závěru vernisáže Jordan. Podle statistik totiž mezi třicátými a šedesátými lety 20. století chodilo do cirkusu víc návštěvníků, než do všech divadel v Československu. A přitom na Slovensku je jen malá cirkusová tradice – tam byly podle Jordana pouze tři rodiny, jedna z nich ovšem superznámá: sestry Perháčovy byly múzami Salvadora Dalího, který je fotografoval.  

 

  Zájem o cirkus je podle Jordana důkazem toto, že cirkusové umění, když se dělá dobře a s prstem na tepu doby, je uměním zábavným, ale nikoli nízkým. Patří do řady performativních umění.
„Doufám, že výstava vzbudí zájem, a třeba i otázky. Cirkus je věčný, cirkus byl, je a bude!“ zvolal na úvod výstavy Hanuš Jordan. Znalec cirkusu pan Přinesdomů na jeho zvolání jen tiše přikývl.   

Nový komentář

Komentáře

ReklamaReklamaReklamaReklama
ReklamaReklama
Reklama
01.10.2018 Kultura/Komentáře (0)Silná inscenace režiséra Valeše se „odkopává“ jen pozvolna

Vestoje se jen před pár dny aplaudovalo po první premiéře nové sezony v hledišti profesionálního Horáckého divadla. To se ve vůbec první ...

26.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Galerie chystá výtvarné dílny i výstup na Šacberk

Sváteční výstup na Šacberk s komentovanou vycházkou po německé vilové kolonii pořádá v pátek 28. září, na svatováclavský ...

26.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Výtvarníci ukazují les na výstavě v OGV i jako zpolitizovaný fenomén

Jak lesy myslí? Kurátoři Lenka Dolanová a Michal Kindernay převzali název probíhající jihlavské výstavy z knihy How Forests Think antropologa ...

25.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Legenda Rattlesnake přijela počtvrté

Světově známá americká country zpěvačka Annie Rattlesnake už počtvrté vystoupila v country hospodě El Paso v Dolní Cerekvi. Na pozvání manželů ...

23.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Festival Malá inventura v DIODu

Festival nového divadla Malá inventura nabídne čtyři představení v Divadle DIOD v jihlavské sokolovně a v ulicích města. Pražský festival letos zažívá ...

21.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Zmatkaři: zítra světová premiéra

Ve světové premiéře uvede zítra ochotnický soubor Zmatkaři Dobronín inscenaci „telefonické teatronovely“ Františka Zborníka Skřivani ...

21.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Komenského ulice se opět změní v místo setkávání

Třetí ročník sousedské slavnosti Zažít Jihlavu jinak přetvoří na jeden den atmosféru Komenského ulice primárně v místo setkávání ...

20.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Senioři připravují oslavu jubilantů i svého svátku

Už tradičně realizují jihlavští senioři společenské aktivity na přelomu léta a podzimu. Kulturní pořad Senioři a dechovka rozezněl na začátku ...

19.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Nová Zkušebna divadla má hostit i besedy s diváky o inscenacích

Nejen nový umělecký šéf Michal Skočovský, ale také nový dramaturg Jaroslav Čermák přibyl před začátkem letošní sezony ...

18.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Karamazovi v HDJ se dnes ruší

Jak aktuálně sdělilo vedení Horáckého divadla v Jihlavě, ruší se dnešní jihlavské představení inscenace Bratři Karamazovi v provedeníČinoherního ...

18.09.2018 Kultura/Komentáře (0)V Soulu Mydy Rabycad a návrat Jolly Joker

Mydy Rabycad, česká hudební skupina z Prahy založená v roce 2012, zahraje 21. září (21) v jihlavském Soul Music Clubu. Hraje chytlavý elektropop - fúzi ...

17.09.2018 Kultura/Komentáře (0)Slávu lidové malírny z Telče znal celý svět

Silná výstava Lidová malírna v Telči připomíná někdejší slávu i neradostný popřevratový konec tohoto telčského podniku, ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net