Noviny jihlavské radnice  - srpen 2018

Na podzim si Jihlavané zvolí nové vedení města. Čtyřletý volební cyklus je u konce, a tak je čase, aby primátor města Rudolf Chloupek (ČSSD), který odchází do důchodu, zhodnotil uplynulá léta. Nejen z pohledu úspěchů a nedodělků, ale i z pozice politika, který v Jihlavě prožil podstatnou část svého života.

Končí čtyřleté volební období, v kterém jste působil v nejprestižnější městské funkci - jako primátor. Pojďme se ohlédnout za tímto obdobím. Čtyři roky jsou na jednu stranu dlouhá doba, ale stejně tak, z pohledu politika, to může být velmi krátký čas. K jakému pohledu se kloníte?

Na to nelze odpovědět jednoznačně. Určitě je to krátká doba, pokud člověk přijde do této funkce (ale i jiné funkce v samosprávě) bez předchozích zkušeností s činností samosprávných orgánů, a také procesů, které v samosprávě i chodu magistrátu probíhají, nezná své spolupracovníky apod. V takovém případě ho mohou zahltit administrativní záležitosti, a k nějaké tvůrčí činnosti, a tedy i k realizaci záměrů, se dostává jen obtížně. I zkušený politik však může mít s realizací svých volebních slibů, jakkoliv jim sám věřil, problémy, pokud se nesejde dobrá parta v radě i zastupitelstvu a nefunguje spolupráce zejména s vedoucími odborů na magistrátu. Role primátora je však také zásadně odlišná od role vedoucího manažera firmy. Nemá pravomoc něco přikazovat, jeho úloha je v koordinaci, nacházení konsenzu a přesvědčování kolegů v radě a zastupitelstvu k nalézání řešení schválených většinou členů orgánu (pokud možno co největší). V žádném případě však nelze říci, že čtyřleté období je dostatečné k vyřešení problémů města a dokončení jeho rozvoje. To je proces, který v čase neustále probíhá. Výhodou je, pokud se podaří schválit strategické dokumenty, jimiž se město (tj. rada města, zastupitelstvo i úřad magistrátu) řídí nejen v daném volebním období, ale navazuje na ně i v obdobích příštích.

V každém případě se město Jihlava za ony čtyři roky proměnilo. Ve vašich očích jak?

První část volebního období byla ve znamení dokončování Integrovaného plánu rozvoje města. V jeho rámci se podařilo rekonstruovat téměř všechny školky a významně zvýšit jejich kapacitu, revitalizovat sídliště Březinky a Královský vršek, v podstatě vybudovat DDM, podstatně zlepšit ZUŠ, Denní a týdenní stacionář. Jihlavané určitě ocení i rozvoj možností pro volnočasové aktiv ity (rekonstrukce stadionu Na Stoupách, Český mlýn, rozvoj sítě c yklostezek , úprava prostoru na Skalce (zde by ještě mělo dojít k vybudování hřiště). Ke sportování mládeže, a v blízké budoucnosti i ostatních zájemců slouží nově vybudovaná sportoviště u základních škol. Změnil se i vzhled řady veřejných prostranství (parkové úpravy, květinové záhony, opravy chodníků a komunikací). Nemohu vynechat ani ZOO pěti kontinentů, akci, která z naší ZOO udělala nejnavštěvovanější turistický cíl na Vysočině. V mé gesci bylo i odpadové hospodářství – zde jsme zavedli sběr bioodpadu, zlepšovaly se podmínky pro třídění odpadů. Abych ale nemluvil jen o stavbách – za velký úspěch považuji i to, že se rozvíjel zájem občanů o veřejná projednávání, takže nyní jsou téměř všechna zásadní rozhodnutí projednávána na veřejných setkáních, velmi dobře fungují komunity kulturních aktérů a sportovců.

Připomeňte prosím úspěchy a ocenění, které město za ony čtyři roky získalo, a kterých si zvlášť ceníte?

Za velký úspěch, který však není příliš vidět, považuji uskutečnění auditu udržitelného rozvoje, kdy byla práce úřadu i samosprávy posuzována za období téměř deseti let auditory z univerzit, odborníky na veřejnou správu i členy výboru vlády pro udržitelný rozvoj. Ve všech oblastech (celkem deset) bylo naše město úspěšné. Výsledkem je zařazení Jihlavy mezi nejlépe spravovaná města v ČR . Mám-li mluvit o oceněních, je třeba zmínit úspěchy v mezinárodní soutěži LivCom, ocenění našich informatiků v soutěžích o nejlepší webové stránky města, systém online připomínkování územního plánu (tzv. PUPík), získání „Křišťálové popelnice“ pro město nejlépe třídící odpady, odpadový „Oskar“ za nejnižší produkci směsného komunálního odpadu, ocenění v soutěži Město pro byznys atd. Určitým zadostiučiněním bylo i zcela neplánované ocenění za participaci s veřejností (bez našeho vědomí pořádala nezávislá agentura). Pro další rozvoj města bylo důležité schválení územního plánu a zpracování strategických dokumentů. Bude záležet i na nově zvolených zastupitelích, dokážou-li navázat, a dále vést město k rozvoji.

Ve městě působí osobnosti, které mají pro město zvláštní význam, kterým politici udělují ocenění v podobě čestného občanství a dalších cen. Koho si osobně velmi vážíte, a jaká je role těchto občanů pro město podle vašich zkušeností?

Bylo by nespravedlivé jmenovat jen několik lidí. V Jihlavě působí řada aktivních umělců i organizátorů kulturních akcí, které vytvářejí kulturní prostředí, které nám závidí i řada větších měst (že to ne všichni Jihlaváci takto vnímají, je jiná kapitola). Rovněž v oblasti sportu se má město čím chlubit. Je to zásluha nejen sportovců samých, ale také jejich trenérů, funkcionářů, sportovních klubů a řady dalších lidí, kteří se o sportoviště starají. Nerad bych zapomněl na řady pedagogů, kteří vychovávají právě ty osobnosti, jimiž se město právem pyšní. Mojí snahou bylo přesvědčit kolegy, že ceny se mají udělovat žijícím a aktivním spoluobčanům, nikoliv in memoriam nebo na sklonku života, aby tito významní tvůrci našeho společenství cítili i podporu vedení města a jeho samosprávy.

Je Jihlava pro vás něčím specifická, čím se liší od dalších českých měst?

Pro mě osobně je specifická tím, že jsem zde, s několika krátkými přerušeními, prožil celý dosavadní život, jsem jihlavským patriotem. To mi ale nebrání vidět i přednosti jiných měst, a dobré příklady se snažit přenést i k nám. Liší se bohatou historií, kterou ale zatím neumíme dostatečně využít. Liší se i tím, že je jedním z nejmenších krajských měst. O to víc mě těší, že jsme vidět a máme ostatním co nabídnout.

Jak podle vašeho pohledu plní Jihlava úlohu krajského města pro Vysočinu? Povedlo se, aby se stala magnetem pro turistiku Vysočiny? Co v tomto ohledu bude potřeba ještě dotáhnout?

Úloha Jihlavy jako krajského města je stále zatížena tím, že kraje vznikly spojením podle dřívějších okresů. I když je současný Kraj Vysočina menší, než byl Jihlavský kraj před rokem 1960, nejsou některé obce na okrajích kraje doposud s Vysočinou zcela ztotožněny a stále přetrvává určitá rivalita mezi bývalými okresními městy. Z toho vyplývá i určitá neochota ze strany krajské samosprávy podporovat Jihlavu jako krajské město, i když reálně je centrem, zejména co se týká zaměstnanosti, ale i sportu a kultury. Další možný růst souvisí i s výstavbou bytů. Jakožto cíl turistů (a nejen z Vysočiny) máme ještě značné rezervy. Nestačí nám jen ZOO a podzemí. Velký potenciál má projekt Stříbrné údolí včetně areálu Modety, vznikla tradice Eurojacku, Vysočina festu, MFDF. Mě osobně chybí lepší využití fenoménu těžby stříbra i středověké řemeslné tradice města. Poloha Jihlavy uprostřed republiky by měla být využita i pro významné kongresy, odborná setkání apod.

Léta je hlavním problémem spor se SVAKem o vydání vodohospodářského majetku městu, a v poslední době se zdá, že konečně spor bude vyřešen. Jak velké problémy to městu přineslo?

Potíže působí zejména naprostá neochota SVAKu spolupracovat při řešení problémů Jihlavy. Je to zejména blokace opravy komunikací, jejichž součástí měla být i oprava kanalizace, případně vodovodu. Pro rozvoj Jihlavy je potřeba dobudovat další větev vodovodu a jeho zaokruhování. To se týká průmyslové zóny i bytové výstavby. To je problém nejen pro město, ale i pro soukromé investory. Stav kanalizace i vodovodního řadu rovněž vyžaduje průběžnou údržbu. SVAK toto na území Jihlavy neřeší, a důsledkem jsou i problémy při přívalových deštích. Doufám, že se po mnoha letech posuneme k vyřešení celé kauzy. Je však potřeba, aby si zastupitelé členských obcí SVAKu uvědomili, že tento negativní postoj k vydání majetku do správy města se může velmi negativně projevit i v jejich obcích.

Dalším důležitým problémem nejen pro Jihlavu je doprava. Ukázali jste však, že i tak obávanou situaci, jakou je uzavření Brněnského mostu, lze při pečlivém naplánování opatření zvládnout.

Bude možno dopravu v tak historickém městě zvládat ke spokojenosti občanů i v budoucnu?

Příprava opravy brněnského mostu ukázala, jak důležité je i nepopulární opatření dobře komunikovat s občany. Za doposud bezproblémový provoz však patří dík občanům samotným. Ke zlepšení dopravní situace by měla přispět realizace plánu udržitelné mobility, který řeší jak dopravu v pohybu, tak i parkování. Důležité však je, aby Jihlaváci i návštěvníci města pro pohyb po městě více využívali udržitelné formy dopravy a neměli požadavek se dostat všude jen autem, a navíc i auto kdekoliv zaparkovat. Tady je dobré se podívat, jak je to řešeno na západ od hranic ČR , i trochu změnit způsob myšlení.

Obligátní otázka – co se povedlo, a kde zůstaly nedodělky?

Co se povedlo, jsem už popsal v předchozích odstavcích. Problematická je realizace Integrovaného plánu rozvoje území – to znamená staveb s přispěním evropských dotací. Jednak dlouho trvalo posouzení a schválení strategie u poskytovatelů dotace, jednak se nedaří realizace. Je to paradoxně způsobeno tím, jak se daří ekonomice. V dnešní době se nám jen obtížně daří sehnat kvalitní projektanty i zhotovitele akcí, protože jsou zahlceni zakázkami. Řada projektů se již však rozběhla, a tak věřím, že v následujícím období se vše podaří dotáhnout do zdárného konce. Neuralgickým bodem tohoto volebního období určitě byl zimní stadion. Jsem však rád, že přes všechny problémy se podařilo přijmout konsensuální řešení. V nejbližší době bude nutno se věnovat opravě HZS, aby mohl sloužit dosavadnímu účelu, a v budoucnosti jako tréninková hala a hala pro mládež a zájmové sportování, a současně zkoumat vhodné umístění a shánět prostředky na výstavbu nové haly. Doufám, že budoucí zastupitelé budou mít trochu vizionářský pohled a uvědomí si, že jejich rozhodnutí není jen pro čtyři roky, ale pro dalekou budoucnost (koneckonců - HZS tady máme 60 let).

Porovnejte prosím současné vedení města s těmi minulými. Je dnes jednání obtížnější? Jak se prosazují cíle dnes, a jak tomu bylo v minulém období? Jaká je současná opozice, a jak se vám pracovalo v úzkém vedení města?

Současné volební období bylo ve znamení značné roztříštěnosti sil v zastupitelstvu a snahou dělat ze zasedání zastupitelstva cosi podobného parlamentu poslanecké sněmovny. Chybělo mi více zájmu o město a snahy řešení jeho rozvoje. V řadě případů byla i zřejmá snaha prosazovat zájmy osobní nebo malé skupiny občanů na úkor celku. Z toho plyne i obtížnější práce ve vedení města, a zejména prosazování navržených řešení a hledání potřebné podpory. To se projevilo i ve zdlouhavém procesu schvalování územního plánu a řešení zimního stadionu.

Na závěr – ve vrcholné pozici města z vlastního rozhodnutí končíte. Co budete dělat? Těšíte se na toto klidnější období? Co popřejete vašim nástupcům a občanům města?

Rozhodl jsem se odejít do důchodu. Skoro všichni moji vrstevníci, kteří mají již nějaký rok důchodu za sebou, nemají dostatek času. Budu se víc věnovat rodině a všemu, co jsem při výkonu funkce primátora nestihl. To však neznamená, že chci z veřejného života zcela odejít. Do zastupitelstva města znovu kandiduji, nikoliv však na uvolněnou funkci. Věřím, že budoucímu vedení města mám ještě co říci, poradit v začátcích. Občanům města přeji pohodové prožití druhé poloviny prázdnin a šťastnou ruku při volbě nových zastupitelů, aby si zvolili ty nejlepší. Nástupcům pak přeji, aby se jim dařilo pracovat pro rozvoj našeho krásného města, aby měli sílu nacházet dobrá řešení, a hlavně se uměli dohodnout.

Diskuze k článku