Foto: Facebook Josef Vrzáček
Tak jako každý forbalový fanoušek, i on bedlivě sleduje probíhající světový šampionát, a navrch sbírá důležité poznatky. „Čekal jsem větší progres v rozestavení se třemi obránci. A překvapilo mě, jak některá mužstva urputně brání,“ říká Josef Vrzáček, držitel nejvyšší evropské profesionální licence UEFA Pro, aktuálně kouč kategorie U19 ve Fotbalové škole Třebíč.
Jak se vám ruské mistrovství líbí?
Po organizační stránce, hovoříme-li o stadionech, tréninkových podmínkách a dalších věcech, je šampionát zvládnutý celkem slušně. Rusko si dalo záležet.
A hra samotná?
Řeknu vám svůj pohled. Nemusí být správný, ale je to můj názor, a stojím za ním. Přemýšlel jsem nad tím, kam se šampionát bude ubírat z hlediska vývojových trendů, jako jsou rozestavení, styl hry a další věci. Jsem si vědom, že toto určuje víceméně klubová sféra, a dnes rozhoduje kontrolovaná ofenziva, organizace hry, situační rozestavení či represing. Na druhou stranu se významně zrychlila přechodová fáze do kolmých míčů za obranu, proto jsem čekal větší progres v rozestavení se třemi obránci. Možná s výjimkou Argentiny, Anglie, Nigérie, Portugalska či Uruguaye. Počkám si, až FIFA, UEFA a naši experti udělají analýzu, kam se ten fotbal posunul.
Ve chvíli, kdy spolu hovoříme, skončily základní skupiny. Nejvíce se hovořilo o výbuchu Německa a chybujících rozhodčích. Začněme Německem…
Největší překvapení a zasloužený nepostup. Na turnaji jsou kreativnější mužstva a týmy, které hrají lepší fotbal. Nechci dělat chytrého, ale již podle výkonů Němců v přípravných utkáních se dalo něco podobného předvídat. Ve druhém poločase proti Švédsku byla jejich strojová hra slušná, ale jinak obrovské zklamání. Dali jen dvě branky, jejich výkon nebyl dobrý. Nechci polemizovat, jak se všude píše, jestli bylo něco špatného uvnitř týmu. Do poslední chvíle jsem věřil, že Německo postoupí, a jeho výkon půjde nahoru. Nestalo se…
A co rozhodčí, kterým nově pomáhá video, ale přesto působí dojmem, že nevědí, co a jak pískat.
Mám úplně stejný názor. Každý, kdo se kolem fotbalu motá, odborná veřejnost, laická, novináři… cítí, že rozhodčí tápají. Mám mírnou obavu, aby to nesklouzlo k tomu, že fotbal bude počítačová hra. V některých okamžicích a individuálních věcech působí video chaoticky, což fotbalu rozhodně nepřispívá. Chce to čas, aby si všechno sedlo. Některé věci se zřejmě budou měnit.
Vy jste zastáncem videa?
Vítám všechno, co pomůže fotbalu, aby byl férovější a regulérnější. Takže ano, jsem zastáncem videa. Do budoucna, až se vychytají mouchy, video fotbalu prospěje. Ale mělo by mít přirozenost. Chyby dělají hráči, trenéři i rozhodčí, není-li v tom nějaký úmysl. Chybovost zkrátka k fotbalu trochu patří. Proto bych byl opatrný, abychom z toho neudělali počítačovou hru.
Hvězdného Portugalce Ronalda video usvědčilo z úderu loktem, ale nakonec dostal jen žlutou kartu. Zřejmě rozhodovalo velké jméno…
Nezbývá mi, než souhlasit. Ale já bych se pozastavil nad jinou věcí.
Povídejte.
V utkání Brazílie se Švýcarskem, před první brankou, hráč Švýcarska jednoznačně oběma rukama strčil do soupeře. Pokud se zabýváme detaily, a máme video, tak se nesmí stát, aby takový gól platil.
V utkání se Srbskem pro změnu dva Švýcaři povalili v šestnáctce Mitroviče, a penalta se nepískala.
To jste uvedl další výborný příklad. V obou situacích to hráčům prošlo. A to jsou zásadní věci, které by se neměly stávat. Potom ta polemika kolem videa poroste, a těch negativních reakcí možná bude více. Když někdy vidím, jak rozhodčí nedokážou zvládnout některé situace, říkám si, jestli by nebylo lepší investovat finanční prostředky například do mládeže. Ale to je pouze můj pohled.
Poprvé v historii rozhodovalo o postupu ze skupiny fair play, tedy menší počet obdržených žlutých karet. Japonsko slavilo, Senegal truchlil.
Co k tomu říci… Postupový klíč byl předem daný, všichni ho znali. Je to novinka. Nemám ucelený názor, jestli je to tak v pořádku, ale fair play obecně do sportu patří.
Překvapilo vás, kolik týmů na šampionátu v zápasech proti favoritům urputně bránilo?
Jednoznačně. Ta urputnost, a řekněme celkově spadávání do obranného bloku, kde není pro soupeře místo, a rozhoduje individuální kvalita, potažmo standardní situace, kterými si mužstva mohou pomoci, to dříve tolik nebylo. Z trenérského pohledu je daleko jednodušší naučit hráče bránit, posouvat se a zavírat prostory, než je učit kreativitě. Vím, že se hraje o hodně, ale dříve to opravdu nebylo.
Píská se hodně penalt.
Pro diváka je to atraktivní, může to podporovat útočnou fázi, hru jeden na jednoho. Přemýšlím, proč tomu tak je. Kolem roku 2000 se přecházelo z osobní obrany na zónovou. Vzpomeňte si, jak Collina a další rozhodčí pískali nejen evidentní fauly a hraní rukou, ale i drobnější kontakt. Tudíž nastal „boom“ prostorové zónové obrany, aby se tyto věci eliminovaly. Postupně se přešlo na - řekněme - kombinovanou obranu, a je otázka, kam se bránění při současném trendu vyvine do budoucna. Pokud to tak půjde dál, zákonitě - podle mého názoru - přijde návrat k zónové obraně.
O Němcích jsme hovořili. Velké zklamání. Kdo vás naopak příjemně překvapil? Mě osobně Belgie.
Souhlasím. Belgičané jsou neskutečně kreativní a variabilní A jistě dobře víte, že to není otázka pouze tohoto šampionátu. Belgie má našlápnuto hodně dlouho. Sešla se jí silná generace, trenér a hráči pracují jako tým, což je velice důležité. Přál bych jim, aby došli až na vrchol. Pro fotbal by to bylo jedině dobře. Ale podívám-li se na levou část pavouka play off, budou to mít velice těžké. Mají tam Francii, možná Argentinu, Uruguay, možná Portugalsko, Brazílii…
Váš tip na medailisty?
Chtěl bych, aby to byly evropské týmy, a přál bych to Belgii. Uvidíme, co Brazílie, na kterou pravděpodobně narazí, nebo Uruguay. Z druhé strany pavouka vypadá dobře Chorvatsko, a po dlouhé době předvádí slušný fotbal Anglie. Osobně příliš nevěřím Francii a Španělsku, ale mohu se mýlit. Vyloučit nelze ani nějaké překvapení, a domnívám se, že k němu dojde.
A závěrem klasická otázka: je lepší Messi, nebo Ronaldo?
Někdy se porovnává, který je lepším fotbalistou, ale somaticky a morfologicky jsou to úplně odlišné typy, nehledě na herní úkoly. Oba jsou ve fotbalovém světě třešničkami na dortu, ale momentálně, i podle výkonů na mistrovství, vede jednoznačně Ronaldo.
O Messim se říká, že je na reprezentační scéně neviditelný. Máte pro to vysvětlení?
Když Argentinci nevědí, co s míčem, dají ho Messimu. A když soupeři Messiho zavřou, kdo bude tvořit hru? Argentina pak není schopná poradit si. Navíc mě z pohledu trenéra zarazilo, co se v argentinském táboře dělo. Takové ty polemiky, jestli má hráč rozhodovat o sestavě, nebo jestli trenér má jeho důvěru, to je přeci špatně (důrazně).
Diskuze k článku