Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

(Nová) národní knihovna České republiky, tak znělo téma 12. ročníku soutěže Stavby z vlnité lepenky, kterou vyhlásil  Svaz výrobců vlnitých lepenek. Zapojila se do ní opět i SŠ stavební Jihlava.

Výzvu letos přijalo celkem 28 škol. Jejich studenti připravili své modely staveb pro finále, které se konalo 13. června v Zrcadlové kapli pražského Klementina, sídle Národní knihovny ČR.

Svaz výrobců vlnitých lepenek (SVVL) soutěž pořádá ve spolupráci s obalovou společností EKO-KOM a právě s Národní knihovnou. Cílem je  poukázat na všestranné použití vlnité lepenky a na její šetrnost k životnímu prostředí. Podle výrobců se totiž vyrábí z obnovitelných zdrojů a je 100% recyklovatelná.
Školní týmy své modely knihovny navrhly a stavěly výhradně z vlnité lepenky. Termínem byl pro ně 14. květen, kdy museli odeslat fotografie svých realizací (porota pak rozhodovala 28. května). Do finále postoupilo šest nejlepších staveb, které jsou posléze vystaveny v prostorách  Klementina.

Tématem odráží letošní soutěž celospolečenskou diskuzi o potřebě moderního sídla Národní knihovny. Provozovat ji v Klementinu se všemi moderními prvky 21. století je podle odborníků téměř nereálné, proto autoři soutěže téma otevřeli.

„Nápad udělat z této otázky téma soutěže mě nadchl a bez váhání jsem se spoluprací souhlasil,“ uvedl k tomu ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
Letošní novinkou je, že studenti museli do modelu zapracovat použitou lepenku a navíc museli ukázat vnitřní řešení stavby. Novinkou pro finalisty byla také kategorie Nejlepší prezentace na téma vlastností použitého materiálu.

Budoucí stavaři a stavařky soutěžili o ceny v celkové hodnotě 42 tisíc Kč. Vítězná škola např. získala cenu v hodnotě 20 tisíc.  

Sklo a zeleň

Rozměrný model knihovny na ploše cca 1 x 1,5 metru, který navrhli a postavili Zolboo, Dominik, Lilian a Simona, čtveřice budoucích stavařů ze druháku jihlavské „stavebky“, využívá v návrhu velké skleněné plochy, prolamované nosné konstrukce a centrálně umístěnou zeleň. Mezi šestici finalistů ho sice porota nevybrala, ale práce na něm i tak přinesla studentům nové zkušenosti.

„Je to především o společné práci, jinak mají dnes mladí lidé celkem komplikace pracovat ve skupině, domluvit se. To je dáno  jejich digitálním životem,“ uvažuje pedagožka Jana Svobodová, která studenty při práci vedla.  
„Boj to nebyl. Vždycky někdo něco navrhl a všichni jsme se na tom shodli, anebo to zamítli. Dává nám to šanci takhle pracovat v týmu, spolupracovat,“ souhlasí i samotní studenti. V diskuzi např. opustili původní cestu, kdy uvažovali o přírodních inspiracích, fasádě s motivy listů a elipsovitém tvaru knihovny, který by se navíc z lepenky obtížně tvořil.  

Dalším přínosem pro studenty byla podle Svobodové samotná manuální práce na modelu. „Technika studentům při téhle práci příliš nepomůže, maximálně si mohou udělat nějaké vizualizace,“ konstatuje pedagožka.

Studenti navíc museli zvládnout práci ve svém volném čase a poměrně v časovém presu. Téma bylo letos vyhlášeno v polovině ledna a teprve v únoru týmy obdržely materiál.

Diskuze k článku