Reklama
Dnes je neděle 24.06.2018     svátek má Jan

„Necované“ záclony byly ve světě raritou

VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.
VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.

21.5.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Lenka Kopčáková

Taška síťovka byla jen zlomkem jeho záběru. Vavřín Krčil, a hlavně jeho manželka Marie, byli odborníky na ručně vytvářenou krásu. Síťkované a vyšívané záclony dodávali do exkluzivních hotelů a lázní s cizineckou klientelou. Podobná výroba tehdy neexistovala nikde jinde ve Střední Evropě…Na své prarodiče vzpomíná Roman Krčil ze Žďáru nad Sázavou. Jak přiznává, on sám jejich řemeslo neovládá, větší trpělivost prokázala dcera. Rodinnou tradici tedy zachraňuje pravnučka.

Nositel slavného jména prý dědečka zažil ještě osm let, když k nim do Bystřice jezdíval na prázdniny. Babička později žila u dcery ve Žďáře. „Babička byla ta, která dokonale ovládala techniku řemesla. Vyráběla nádherné věci, třeba Horáckou svatbu,“ říká náš průvodce. Má na mysli síťkovaný závěs o ploše 10 m2, na který jeho babička vyšívala obraz horáckého svatebního průvodu podle návrhu výtvarnice Ľuby Krejčí. Závěs byl prototypem obrazu na světovou výstavu Expo 1967 v kanadském Montrealu.

„Na jednom metru plochy je celkem 22.500 ručně vázaných uzlů. Zhotovení obrazu si vyžádalo 650 pracovních hodin,“ upřesňuje potomek. Podobnými uměleckými výrobky vybavil Krčilův podnik ke stovce lázní a hotelů. Jen třeba závěsy pro karlovarský hotel Pupp (za socialismu grandhotel Moskva) měly tehdy hodnotu 1,2 miliónu korun…

„Děda byl dobrý organizátor. Jeho motto znělo: ,Vše pomine, jen stopy vykonané práce zůstanou’,“ vzpomíná Roman Krčil. „Samozřejmě uměl síťkovat i síťovat. Už jako jedenáctiletý kluk pomáhal mamince s výrobou síťovaných čepců,“ říká… A rozdíl mezi síťkováním i síťováním? Princip je prý stejný, rozdílem je jen velikost ok a účel využití.

Jeho osudem bylo síťkování

Ruční síťování má na Žďársku tradici, zaznamenanou již ve 13. století. Um si lidé předávali z pokolení na pokolení. Textilní technice se občas říká necování (podle německého názvu „netz“ – síť). Práci síťkařů organizovali faktoři, jako byl Vavřín Krčil. Své podomácké základně dělníků zadával práci, materiál i vzory, a pak od nich přebíral hotové dílo.

„Obzvlášť titěrnou prací byla výroba žádaných vlasových sítěk na upevnění účesu. Při bližším přihlédnutí vidíme, že je to takový nepatrný chomáček…“ obdivuje šikovnost předků vnuk. Ženy vyráběly síťky z pravých vlasů, a jemnou, miniaturní technikou se síťkovaly např. i ozdobné rukavičky…
Vavřín Krčil prodával vlasové síťky do zahraničí, pod obchodní značkou SAARENSE (EKV). S příchodem prvorepublikové módy zkracování účesů musel rychle vymyslet práci pro svoji základnu domácích síťkařů, kteří výborně ovládali techniku řemesla.

 

Skladná taška  je zachránila

A vymyslel. Lehkou, skladnou, a přitom pevnou tašku, usíťovanou z umělé hedvábné příze… A hned ji chtěl každý. Složená v kapse byla vždy po ruce. Síťovka nejenže Krčilův podnik zachránila, ale dovedla ho i k nové prosperitě. Šla na odbyt v Evropě, v Kanadě, a dokonce i v Africe.

Krčil výrobu rozšířil ještě o sportovní sítě, a síťky na míčky, ochranné síťky na dámská kola, či síťové zábrany do dětských postýlek… Škoda jen, že živnostník neusiloval o mezinárodní patent na svůj převratný autorský návrh. Snad mu k tomu chyběly peníze… A tak netrvalo dlouho, a síťovky chrlily Švýcarsko a Itálie… „Proč děda nenechal celý výrobek patentovat, to už se asi nedozvíme. Nejspíš tehdy síťovku nebral za tak významnou věc. Zachoval se však jeho patent z roku 1944, na uchycení ,ucha´ síťovky,“ informuje vnuk.

 

Nucené vystěhování

Únor 1948 však Krčilům převrátil svět. Podnik jim byl vyvlastněn, a rodina v roce 1953 musela opustit okres. „Děda byl za obranu svého majetku odsouzen za ,pletichy proti znárodnění´, a několik let vězněn,“ uvádí vnuk. Rozsudek se potomkům podařilo zrušit až v počátku 90. let, zákonem o soudních rehabilitacích.

Ale zpět k padesátým létům. Nebyl by to podnikavý Vavřín Krčil, aby něco nevymyslel. Prosadil zřízení pracoviště na výrobu ručně „necovaných“ a vyšívaných záclon v Bystřici nad Pernštejnem. Do ruky mu hrálo, že v průmyslově nejchudším regionu neměly stovky žen přes zimu práci.

 

Éra luxusních záclon

Bystřický podnik s názvem „Pernštejn“ vyráběl od roku 1956 vyšívané záclony pro české a slovenské exkluzivní lázně a hotely. Krčilovi spolupracovali s renomovanými výtvarnicemi. Výroba vyžadovala absolutní preciznost.

V roce 1970 ministerstvo kultury jmenovalo Marii Krčilovou mistryní lidové umělecké výroby. „Babička nejenže síťkované textilie sama vyráběla, ale věnovala se hodně tradici i Horácka a zdejšího kroje. Zachránila četné vzácné originály a zajímavosti vyšívačského řemesla,“ říká s hrdostí její vnuk.
Vavřín Krčil se ještě ve svých 73 letech vydal shánět zakázky do Německa.

Zde však v říjnu 1968 nečekaně zemřel. Stejný osud dostihl záhy i jeho nástupce, syna Oldřicha. S nimi zanikla ve světě ojedinělá lidová výroba…
Roman Krčil střeží na Stržanově pozůstalost z řemesla svých předků, cení si dobových vzorníků síťkovaných výrobků.

Hledá pamětníka, který by dokázal vyplnit mezeru ve výrobě síťovky po roce 1950 a dědově násilném odchodu ze Stržanova. „Někdo, asi nějaký podnik, musel tyto tašky dál vyrábět, protože ještě v 70. letech byly běžně k dostání,“ poukazuje sběratel.

Nový komentář

Komentáře

ReklamaReklama
Reklama
20.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Stavba knihovny v Havlíčkově Brodě začne zřejmě v červenci

Společnost Zlínstav si zřejmě 9. července převezme staveniště budovy krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. Práce na stavbě knihovny a sousedního parkovacího ...

20.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Do Třebíče se sjeli příznivci i odpůrci záměru dostavby Dukovan

Včerejšího veřejného projednávání záměru stavby nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany se v Třebíči zúčastnilo ...

20.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Velký rozvoj zažili naši obyvatelé hlavně v době První republiky

První publikace o Dudínu vyšla na začátku dubna. Obec s téměř dvěma sty obyvateli se tak může pyšnit knihou, ve které se dočtete veškeré ...

20.06.2018 Aktuality/Komentáře (3)Beseda se seniory o nebezpečných falešných zprávách se stočila i na migranty

Beseda o nebezpečnosti rozesílaných falešných e-mailových zpráv nalákala na konci května plný sál seniorů, pro které byla určena ...

19.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)V Brodě začne fungovat centrum duševního zdraví

Prvních pět z plánovaných 30 Center duševního zdraví začne fungovat od začátku července. Budou sídlit v Přerově, Havlíčkově Brodě, ...

19.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Úpravna pitné vody Hosov slouží Jihlavanům 45 let

Úpravna pitné vody Hosov slouží krajské Jihlavě a okolním obcím 45 let. Surovou vodu bere hlavně z přehrady Hubenov, která byla pro vodárenské ...

19.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Ceny pohonných hmot na Vysočině klesly

Ceny pohonných hmot na Vysočině v minulých sedmi dnech klesly, zatímco předtím od poloviny dubna stoupaly. V posledním týdnu zlevnily čerpací stanice ...

19.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Stavbou roku Kraje Vysočina je vila v Jihlavě

Titulem Prestižní stavba Kraje Vysočina 2017, Cenou hejtmana a Cenou ČKAIT byla včera večer dekorována rekonstrukce jihlavské secesní vily Marie Karas, kterou realizovala ...

19.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Seniorská sleva na MHD již nyní

Oproti původnímu předpokladu, kterým byl až 1. červenec, si mohou senioři od 65 let zažádat o slevu na jihlavskou MHD již nyní. V pátek o tom novináře ...

18.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Radost školáků v Jihlavě, Brodu i Žďáře, opravy školních budov jim zkrátí vyučování

V některých školách na Vysočině budou letos vysvědčení rozdávat dříve než v pátek 29. června. Důvodem jsou hlavně opravy a rekonstrukce školních ...

18.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Jihlavští havíři připravují setkání hornických měst

Spolek Jihlavský havířský průvod připravuje 23. ročník setkání hornických měst a obcí ČR, který bude hostit příští ...

18.06.2018 Aktuality/Komentáře (0)Výsledek Čisté Vysočiny: 72 tun odpadků

Při desátém ročníku akce Čistá Vysočina posbírali dobrovolníci podél cest v kraji asi 69 tun odpadků. Dalších 3,5 tuny odpadků odstranili ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net