Reklama
Dnes je úterý 23.07.2019     svátek má Libor

„Necované“ záclony byly ve světě raritou

VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.
VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.

21.5.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Lenka Kopčáková

Taška síťovka byla jen zlomkem jeho záběru. Vavřín Krčil, a hlavně jeho manželka Marie, byli odborníky na ručně vytvářenou krásu. Síťkované a vyšívané záclony dodávali do exkluzivních hotelů a lázní s cizineckou klientelou. Podobná výroba tehdy neexistovala nikde jinde ve Střední Evropě…
Na své prarodiče vzpomíná Roman Krčil ze Žďáru nad Sázavou. Jak přiznává, on sám jejich řemeslo neovládá, větší trpělivost prokázala dcera. Rodinnou tradici tedy zachraňuje pravnučka.

Nositel slavného jména prý dědečka zažil ještě osm let, když k nim do Bystřice jezdíval na prázdniny. Babička později žila u dcery ve Žďáře.
„Babička byla ta, která dokonale ovládala techniku řemesla. Vyráběla nádherné věci, třeba Horáckou svatbu,“ říká náš průvodce. Má na mysli síťkovaný závěs o ploše 10 m2, na který jeho babička vyšívala obraz horáckého svatebního průvodu podle návrhu výtvarnice Ľuby Krejčí. Závěs byl prototypem obrazu na světovou výstavu Expo 1967 v kanadském Montrealu.

„Na jednom metru plochy je celkem 22.500 ručně vázaných uzlů. Zhotovení obrazu si vyžádalo 650 pracovních hodin,“ upřesňuje potomek. Podobnými uměleckými výrobky vybavil Krčilův podnik ke stovce lázní a hotelů. Jen třeba závěsy pro karlovarský hotel Pupp (za socialismu grandhotel Moskva) měly tehdy hodnotu 1,2 miliónu korun…

„Děda byl dobrý organizátor. Jeho motto znělo: ,Vše pomine, jen stopy vykonané práce zůstanou’,“ vzpomíná Roman Krčil. „Samozřejmě uměl síťkovat i síťovat. Už jako jedenáctiletý kluk pomáhal mamince s výrobou síťovaných čepců,“ říká… A rozdíl mezi síťkováním i síťováním? Princip je prý stejný, rozdílem je jen velikost ok a účel využití.

Jeho osudem bylo síťkování

Ruční síťování má na Žďársku tradici, zaznamenanou již ve 13. století. Um si lidé předávali z pokolení na pokolení. Textilní technice se občas říká necování (podle německého názvu „netz“ – síť). Práci síťkařů organizovali faktoři, jako byl Vavřín Krčil. Své podomácké základně dělníků zadával práci, materiál i vzory, a pak od nich přebíral hotové dílo.

„Obzvlášť titěrnou prací byla výroba žádaných vlasových sítěk na upevnění účesu. Při bližším přihlédnutí vidíme, že je to takový nepatrný chomáček…“ obdivuje šikovnost předků vnuk. Ženy vyráběly síťky z pravých vlasů, a jemnou, miniaturní technikou se síťkovaly např. i ozdobné rukavičky…
Vavřín Krčil prodával vlasové síťky do zahraničí, pod obchodní značkou SAARENSE (EKV). S příchodem prvorepublikové módy zkracování účesů musel rychle vymyslet práci pro svoji základnu domácích síťkařů, kteří výborně ovládali techniku řemesla.

 

Skladná taška  je zachránila

A vymyslel. Lehkou, skladnou, a přitom pevnou tašku, usíťovanou z umělé hedvábné příze… A hned ji chtěl každý. Složená v kapse byla vždy po ruce. Síťovka nejenže Krčilův podnik zachránila, ale dovedla ho i k nové prosperitě. Šla na odbyt v Evropě, v Kanadě, a dokonce i v Africe.

Krčil výrobu rozšířil ještě o sportovní sítě, a síťky na míčky, ochranné síťky na dámská kola, či síťové zábrany do dětských postýlek… Škoda jen, že živnostník neusiloval o mezinárodní patent na svůj převratný autorský návrh. Snad mu k tomu chyběly peníze… A tak netrvalo dlouho, a síťovky chrlily Švýcarsko a Itálie… „Proč děda nenechal celý výrobek patentovat, to už se asi nedozvíme. Nejspíš tehdy síťovku nebral za tak významnou věc. Zachoval se však jeho patent z roku 1944, na uchycení ,ucha´ síťovky,“ informuje vnuk.

 

Nucené vystěhování

Únor 1948 však Krčilům převrátil svět. Podnik jim byl vyvlastněn, a rodina v roce 1953 musela opustit okres. „Děda byl za obranu svého majetku odsouzen za ,pletichy proti znárodnění´, a několik let vězněn,“ uvádí vnuk. Rozsudek se potomkům podařilo zrušit až v počátku 90. let, zákonem o soudních rehabilitacích.

Ale zpět k padesátým létům. Nebyl by to podnikavý Vavřín Krčil, aby něco nevymyslel. Prosadil zřízení pracoviště na výrobu ručně „necovaných“ a vyšívaných záclon v Bystřici nad Pernštejnem. Do ruky mu hrálo, že v průmyslově nejchudším regionu neměly stovky žen přes zimu práci.

 

Éra luxusních záclon

Bystřický podnik s názvem „Pernštejn“ vyráběl od roku 1956 vyšívané záclony pro české a slovenské exkluzivní lázně a hotely. Krčilovi spolupracovali s renomovanými výtvarnicemi. Výroba vyžadovala absolutní preciznost.

V roce 1970 ministerstvo kultury jmenovalo Marii Krčilovou mistryní lidové umělecké výroby. „Babička nejenže síťkované textilie sama vyráběla, ale věnovala se hodně tradici i Horácka a zdejšího kroje. Zachránila četné vzácné originály a zajímavosti vyšívačského řemesla,“ říká s hrdostí její vnuk.
Vavřín Krčil se ještě ve svých 73 letech vydal shánět zakázky do Německa.

Zde však v říjnu 1968 nečekaně zemřel. Stejný osud dostihl záhy i jeho nástupce, syna Oldřicha. S nimi zanikla ve světě ojedinělá lidová výroba…
Roman Krčil střeží na Stržanově pozůstalost z řemesla svých předků, cení si dobových vzorníků síťkovaných výrobků.

Hledá pamětníka, který by dokázal vyplnit mezeru ve výrobě síťovky po roce 1950 a dědově násilném odchodu ze Stržanova. „Někdo, asi nějaký podnik, musel tyto tašky dál vyrábět, protože ještě v 70. letech byly běžně k dostání,“ poukazuje sběratel.

Nový komentář

Komentáře

Reklama
21.07.2019 Aktuality/Komentáře (1)Do roka chtějí vystavět kapličku

Zbrusu novou dominantu chtějí do roka vystavět v Řídelově. V obci nedaleko Telče má podle starosty Radka Maryšky vzniknout za cenu okolo milionu korun kaplička o rozměrech 4 x 4 metry. „Nikdy ...

21.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Pouť nabídne koncerty i spanilou jízdu traktorů

Pro nadcházející období pouti připravil městys Kamenice pouťové atrakce a program na hřišti Líchy i na dalších místech. Po tři dny budou v Kamenici v provozu atrakce rodiny Vildomcovy. ...

20.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Hledaná puma dál cestuje. Z Brněnska zpět na Jihlavsko

Hon na uprchlou pumu americkou pokračuje dál. Zvíře, které se před víc než měsícem zaběhlo zatím neznámému chovateli v jižních Čechách, identifikovali lidé během uplynulého víkendu ...

20.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Otevřou nový Obecní dům

Devět měsíců trvala v Hodicích rekonstrukce bývalé prodejny potravin a později kamenické dílny na víceúčelový Obecní dům. Objekt postavený v roce 1970 uprostřed návsi jako prodejna ...

20.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Po májce šplhá čarodějnice

Jsou na Vysočině vesnice, kde se mládenci sázejí, kdo z nich vyšplhá nejvýš na májku. Naprostou raritou jsou Zašovice na Třebíčsku. Tam na májku šplhá ošklivá čarodějnice. A dostala ...

19.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Spory brzdí novou kanalizaci v Rantířově

Rantířovu chybí citelně kanalizace. Její výstavbě brání podnikatel Tomáš Mičke s tím, že nemá dořešené čištění vod v areálu M-Kovo. Více v tištěném vydání JL s datem 19. ...

19.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Městys chystá pestrou pouť

O víkendu 20. a 21. července proběhne v Dolní Cerekvi pouť. Sobotní program nabídne od rána pouťový házenkářský turnaj s účastí mužstev z Havlíčkova Brodu, Třeště, Pelhřimova či ...

19.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Městys chystá pestrou pouť

O víkendu 20. a 21. července proběhne v Dolní Cerekvi pouť. Sobotní program nabídne od rána pouťový házenkářský turnaj s účastí mužstev z Havlíčkova Brodu, Třeště, Pelhřimova či ...

19.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Betlém ze Sudic bude ve Vatikánu

Muzeum Vysočiny Třebíč se na konci letošního roku zúčastní již 44. ročníku mezinárodní výstavy betlémů, která se koná v termínu od 7. prosince do 12. ledna příštího roku ve Vatikánu. ...

18.07.2019 Aktuality/Komentáře (1)Oddíl Vlčat slaví půlstoletí

Oddíl Vlčat bývalého Junáka a dnes Javořice – klubu přátel E. T. Setona oslaví v sobotu 20. července 50 let své činnosti. Oslava pro ty, kteří oddílem Vlčat prošli, se koná v táboře ...

18.07.2019 Aktuality/Komentáře (1)Trolejbusy upozorňují na snižování odpadu

Po Jihlavě se můžete od července svézt čtyřmi trolejbusy, polepenými fóliemi, které upozorňují na kampaň města s názvem Jihlava bez odpadu. Kampaň na vozech MHD prezentují čtyři varianty ...

18.07.2019 Aktuality/Komentáře (0)Opraví trať Kostelec - Slavonice

Více než 120 let starou trať z Kostelce do Slavonic čeká zásadní modernizace. Informoval o tom její správce Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC). O opravě zmíněné trati se uvažuje ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net