Reklama
Dnes je středa 22.08.2018     svátek má Bohuslav

„Necované“ záclony byly ve světě raritou

VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.
VAVŘÍN KRČIL měří přebírané dílo a Marie Krčilová zapisuje.Foto: archiv R. K.

21.5.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Lenka Kopčáková

Taška síťovka byla jen zlomkem jeho záběru. Vavřín Krčil, a hlavně jeho manželka Marie, byli odborníky na ručně vytvářenou krásu. Síťkované a vyšívané záclony dodávali do exkluzivních hotelů a lázní s cizineckou klientelou. Podobná výroba tehdy neexistovala nikde jinde ve Střední Evropě…Na své prarodiče vzpomíná Roman Krčil ze Žďáru nad Sázavou. Jak přiznává, on sám jejich řemeslo neovládá, větší trpělivost prokázala dcera. Rodinnou tradici tedy zachraňuje pravnučka.

Nositel slavného jména prý dědečka zažil ještě osm let, když k nim do Bystřice jezdíval na prázdniny. Babička později žila u dcery ve Žďáře. „Babička byla ta, která dokonale ovládala techniku řemesla. Vyráběla nádherné věci, třeba Horáckou svatbu,“ říká náš průvodce. Má na mysli síťkovaný závěs o ploše 10 m2, na který jeho babička vyšívala obraz horáckého svatebního průvodu podle návrhu výtvarnice Ľuby Krejčí. Závěs byl prototypem obrazu na světovou výstavu Expo 1967 v kanadském Montrealu.

„Na jednom metru plochy je celkem 22.500 ručně vázaných uzlů. Zhotovení obrazu si vyžádalo 650 pracovních hodin,“ upřesňuje potomek. Podobnými uměleckými výrobky vybavil Krčilův podnik ke stovce lázní a hotelů. Jen třeba závěsy pro karlovarský hotel Pupp (za socialismu grandhotel Moskva) měly tehdy hodnotu 1,2 miliónu korun…

„Děda byl dobrý organizátor. Jeho motto znělo: ,Vše pomine, jen stopy vykonané práce zůstanou’,“ vzpomíná Roman Krčil. „Samozřejmě uměl síťkovat i síťovat. Už jako jedenáctiletý kluk pomáhal mamince s výrobou síťovaných čepců,“ říká… A rozdíl mezi síťkováním i síťováním? Princip je prý stejný, rozdílem je jen velikost ok a účel využití.

Jeho osudem bylo síťkování

Ruční síťování má na Žďársku tradici, zaznamenanou již ve 13. století. Um si lidé předávali z pokolení na pokolení. Textilní technice se občas říká necování (podle německého názvu „netz“ – síť). Práci síťkařů organizovali faktoři, jako byl Vavřín Krčil. Své podomácké základně dělníků zadával práci, materiál i vzory, a pak od nich přebíral hotové dílo.

„Obzvlášť titěrnou prací byla výroba žádaných vlasových sítěk na upevnění účesu. Při bližším přihlédnutí vidíme, že je to takový nepatrný chomáček…“ obdivuje šikovnost předků vnuk. Ženy vyráběly síťky z pravých vlasů, a jemnou, miniaturní technikou se síťkovaly např. i ozdobné rukavičky…
Vavřín Krčil prodával vlasové síťky do zahraničí, pod obchodní značkou SAARENSE (EKV). S příchodem prvorepublikové módy zkracování účesů musel rychle vymyslet práci pro svoji základnu domácích síťkařů, kteří výborně ovládali techniku řemesla.

 

Skladná taška  je zachránila

A vymyslel. Lehkou, skladnou, a přitom pevnou tašku, usíťovanou z umělé hedvábné příze… A hned ji chtěl každý. Složená v kapse byla vždy po ruce. Síťovka nejenže Krčilův podnik zachránila, ale dovedla ho i k nové prosperitě. Šla na odbyt v Evropě, v Kanadě, a dokonce i v Africe.

Krčil výrobu rozšířil ještě o sportovní sítě, a síťky na míčky, ochranné síťky na dámská kola, či síťové zábrany do dětských postýlek… Škoda jen, že živnostník neusiloval o mezinárodní patent na svůj převratný autorský návrh. Snad mu k tomu chyběly peníze… A tak netrvalo dlouho, a síťovky chrlily Švýcarsko a Itálie… „Proč děda nenechal celý výrobek patentovat, to už se asi nedozvíme. Nejspíš tehdy síťovku nebral za tak významnou věc. Zachoval se však jeho patent z roku 1944, na uchycení ,ucha´ síťovky,“ informuje vnuk.

 

Nucené vystěhování

Únor 1948 však Krčilům převrátil svět. Podnik jim byl vyvlastněn, a rodina v roce 1953 musela opustit okres. „Děda byl za obranu svého majetku odsouzen za ,pletichy proti znárodnění´, a několik let vězněn,“ uvádí vnuk. Rozsudek se potomkům podařilo zrušit až v počátku 90. let, zákonem o soudních rehabilitacích.

Ale zpět k padesátým létům. Nebyl by to podnikavý Vavřín Krčil, aby něco nevymyslel. Prosadil zřízení pracoviště na výrobu ručně „necovaných“ a vyšívaných záclon v Bystřici nad Pernštejnem. Do ruky mu hrálo, že v průmyslově nejchudším regionu neměly stovky žen přes zimu práci.

 

Éra luxusních záclon

Bystřický podnik s názvem „Pernštejn“ vyráběl od roku 1956 vyšívané záclony pro české a slovenské exkluzivní lázně a hotely. Krčilovi spolupracovali s renomovanými výtvarnicemi. Výroba vyžadovala absolutní preciznost.

V roce 1970 ministerstvo kultury jmenovalo Marii Krčilovou mistryní lidové umělecké výroby. „Babička nejenže síťkované textilie sama vyráběla, ale věnovala se hodně tradici i Horácka a zdejšího kroje. Zachránila četné vzácné originály a zajímavosti vyšívačského řemesla,“ říká s hrdostí její vnuk.
Vavřín Krčil se ještě ve svých 73 letech vydal shánět zakázky do Německa.

Zde však v říjnu 1968 nečekaně zemřel. Stejný osud dostihl záhy i jeho nástupce, syna Oldřicha. S nimi zanikla ve světě ojedinělá lidová výroba…
Roman Krčil střeží na Stržanově pozůstalost z řemesla svých předků, cení si dobových vzorníků síťkovaných výrobků.

Hledá pamětníka, který by dokázal vyplnit mezeru ve výrobě síťovky po roce 1950 a dědově násilném odchodu ze Stržanova. „Někdo, asi nějaký podnik, musel tyto tašky dál vyrábět, protože ještě v 70. letech byly běžně k dostání,“ poukazuje sběratel.

ReklamaReklamaReklamaReklama
Reklama
19.08.2018 Aktuality/Komentáře (1)Nová ředitelka Cityparku: Je to povedená stavba

Budova Cityparku se mi moc líbí, připadá mi nadčasová, říká jeho nová ředitelka Andrea Geyer. Nastoupila jste do funkce ředitelky centra od května, ...

19.08.2018 Aktuality/Komentáře (10)Otevřeli výstavu k okupaci

Dobové výstřižky z novin, fotografie, i seznam obětí okupace. To vše může veřejnost zhlédnout na výstavě k 50. výročí okupace Československa ...

18.08.2018 Aktuality/Komentáře (3)Peticí bojují za zachování Pařezáku

Velký pařezitý rybník u Řásné na Telčsku čeká vypuštění a oprava. Podle Agentury ochrana přírody a krajiny (AOPK) mu prosakuje hráz. ...

18.08.2018 Aktuality/Komentáře (0)Bernsteinovy připomínají kameny u dveří

Tři nové kameny na památku obětí holocaustu jsou od úterý položeny v Jihlavě, před vstupem do domu Mahlerova č. 4. Dva z mosazných kamenů připomínají ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (6)Vitásková u soudu: Zničili jste mi život

„Zničili jste mi život, zdraví, rodinu a přátele, společenské postavení a uplatnění. Zničili jste mi kariéru, kterou jsem budovala od 17 let poctivou ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (0)Děsivé fotky z povodní vystavují v muzeu

Loucké muzeum nabízí pestrá zákoutí z historie Luk a přilehlého okolí z doby dávné i nedávné. K vidění v budově ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (0)Z Třeště úplná uzavírka nebude

Řada uzavírek komplikuje život řidičům na Jihlavsku. S dopravním omezením musí šoféři počítat při výjezdu z Třeště. Tady ve směru ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (23)Výročí okupace připomenou i u „Klíčů“

Představení divadla VOKO, pohádka, výtvarný happening, nebo hry pro malé či velké. Na to se mohou těšit lidé, kteří přijdou v neděli ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (0)Zemřel MUDr. Josef Ehl

Ve středu 8. srpna zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 66 let urolog a bývalý jihlavský zastupitel MUDr. Josef Ehl. „První volební období, ...

17.08.2018 Aktuality/Komentáře (1)Historické slavnosti ve Velkém Meziříčí připomenou dobu první republiky

Dobová móda, swingové melodie, pohádka pro děti ale i ukázka armádní výstroje a výzbroje. To je jenom malá ochutnávka z programu, ...

16.08.2018 Aktuality/Komentáře (1)O revitalizaci jihlavského náměstí má zájem 12 odborných týmů

Do soutěže Revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě bylo odevzdáno 12 návrhů od stejného počtu architektonických týmů. Přihlášky ...

16.08.2018 Aktuality/Komentáře (0)Jihlavu z filmu nešlo vynechat

S brněnským režisérem Martinem Mišíkem jsme během jihlavského natáčení hovořili o jeho vznikajícím dokumentu 28. říjen 1918 na ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net