Dominik kardinál Duka (občanským jménem Jaroslav Václav Duka; narozen 26. dubna 1943 Hradec Králové) je dominikánský duchovní, 36. arcibiskup pražský, 24. primas český (jmenován 13. února 2010) a kardinál.[1]
Narodil se v dubnu 1943 na Rožberku v Hradci Králové a pokřtěn byl 9. května téhož roku v pouchovském kostele. Jeho otec František Duka byl za druhé světové války nejdříve příslušníkem vládního vojska, z něhož roku 1944 v Itálii dezertoval a přes Švýcarsko se dostal do Anglie, kde působil jako zbrojíř 311. československé bombardovací perutě britského Královského vojenského letectva. V 50. letech byl spolu s dalšími letci ze Západu odsouzen k žaláři na Mírově. Zemřel v roce 1991.[3]

Duka  působil v pohraničních farnostech pražské arcidiecéze (Chlum sv. Maří nad Ohří, Jáchymov, Nové Mitrovice. Roku 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V této době se také stal novicmistrem řádu dominikánů a pracoval spolu s Metodějem Habáněm na možnostech formace členů řádu, později se stal magistrem kleriků a vikářem provinciála. Tato činnost skončila jeho odsouzením roku 1981 a pobytem ve vězení Plzeň-Bory (ve stejné době tam byl vězněn a to i ve stejné cele  i Václav Havel).

Svou první mši v nové hodnosti sloužil kardinál Duka 25. února 2012 v katedrále sv. Víta.[7] Při této příležitosti uctil památku svatého Vojtěcha
a připomenul též památku Josefa Toufara,
který v roce 1950 právě v tento den zemřel na následky vyšetřování komunistickým režimem.