Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Za velkého zájmu publika začala koncem ledna v OGV Jihlava v Komenského ulici výstava obrazů a objektů Lubomíra Typlta. Podle jedné z kolekcí obrazů nese titul Jedlíci Kukuřice.

Lubomír Typlt je český malíř, který žije střídavě v Berlíně a v Praze. Pro jeho malířské dílo je příznačná formální i obsahová syrovost (surovost). Vyjadřuje se (nejen) prostřednictvím figury, tvoří absurdní prostorové objekty. S oblibou používá techniku kvaše.

Jak výrazně vnímá Typlta (ročník 1975) a jeho věci současná mladá generace výtvarníků (v daném případě studentů jihlavských uměleckých škol) doložila jejich početná účast na zahájení výstavy. Vernisáž nezbytně doprovodil i koncert kapely WWW, v níž Typlt působí s Ondřejem Sifonem Anděrou a píše pro ni texty. Ve spolupráci s Davidem Vrbíkem také WWW zrealizovali klip Tikající muž (2010), v němž byly využity ve 3D animaci živoucí motivy z Typltových obrazů.

Typltova díla jsou svou upřímností velmi otevřená. Ředitel OGV Daniel Novák označil při vernisáži tuto tvorbu za svébytný svět, který oprošťuje naše nitro od zbytečných a mnohdy lživých nánosů, od balastu, kterým se často sytíme, někdy možná z pohodlnosti, někdy ze strachu pohlédnout pravdě do očí.

„Obrazy někdy pro diváka mohou být znepokojivé, spánek beroucí, ve svém výsledku ale snad také osvobozující,“ zauvažoval nad Typltovou výstavou Novák.  

Exprese a figura

Jak konstatuje též kurátorka výstavy Ilona Staňková, rozhodl se Typlt k nekompromisnímu řešení ve svém uměleckém sdělení: „A ve stejném duchu se nese jeho život...Jako jeden z mála maluje výhradně na volné noze,“ připomněla.

Jak vysvětlila kurátorka, existují v Typltově výrazové škále souběžně prudká expresivní malba i geometrická abstrakce. Ta je na výstavě reprezentována kolekcí obrazů s motivy bicyklů. Modely, podle nichž maloval, se s deštníky místo kol houpají zavěšeny pod malovaným renesančním stropem galerie jako rudě křičící výtvarné objekty. Na obrazech kol se jindy divoká Typltova linie zklidnila do technicky strohého výrazu.

„Lubomír Typlt staví své obrazy na jasných základech anatomie a perspektivy. I při nutkavé touze experimentovat s malířskou technikou ctí technologii barev a studiem postupů starých mistrů pro sebe objevuje další možnosti. Z dějin umění čerpá náměty i inspiraci,“ dodala Staňková.

Autor podle ní technikou podmaleb, dynamičností námětů i prací se světlem navazuje na barokní malbu. Jak ale připomněla, obdivoval Typlt dílo Lovise Corintha (1858 – 1925, německý malíř, který vedle Maxe Liebermanna, Lessera Uryho a Maxe Slevogta představuje nejvýznamnějšího zástupce německého impresionismu: pozn. red.). O Corinthovi Typlt dokonce v roce 1997 publikoval životopisnou studii v časopise Host.

„Vedle vlivu učitelů můžeme najít v obrazech Lubomíra Typlta transformované motivy Leonarda da Vinci, odkazy k ranému Picassovi nebo bohatě rozvinuté motivy ,Velkého skla’ Marcela Duchampa,“ doplnila Staňková s tím, že konkrétně u Jedlíků kukuřice nelze přehlédnout hravou reminiscenci na název díla Vincenta van Gogha.  

„Zobrazuje figuru. Lidskou, zvířecí. Se stejnou naléhavostí, energickými tahy maluje ,archetypy venkova’. Konev. Kolo. Deštník. Židle. Barel,“ cituje kurátorka malířovo vyznání: „Chtěl jsem malovat věci, se kterejma se divák bude muset střetávat.“

Návštěvník na výstavě Lubomíra Typlta může očekávat  útok v zobrazených motivech, ale i v sytě zářící modři, zeleni, žluti a červeni. K tomu v tématech panika, útěk, těla dívek proti síle živlu, pitoreskní výrazy figur.  

Svůj atak autor neopouští (speciálně pro Vysočinu) ani ve zdánlivě neutrálním tématu spokojených Jedlíků kukuřice. „Je ta kukuřice geneticky modifikovaná? Necítili by se na Vysočině víc doma jedlíci brambor? Chyba! Od jistého temného pondělí krmí kukuřice bioplynové stanice. Elektrárny. Pole vyjeli obdělávat spalovači řepky,“ argumentují autoři výstavy.

Vysoký standard OGV

Samotný tvůrce ocenil velký zájem jihlavského publika o výstavu. „Oblastní galerii vždycky navštěvuji, když jsem v tomto kraji,“ uvedl Typlt při vernisáži, „je to galerie, která má velice vysoký standard a krásné prostory, odehrávají se tu výstavy, které nejsou jen lokální, ale mají, dá se říci, celorepublikový dosah.“

Typlt proto otevřeně ocenil možnost v jihlavské galerii vystavovat. „Musím přiznat, že jsem po této galerii dlouho pošilhával,“ přiznal malíř a poděkoval zapůjčitelům obrazů, sběratelům a mecenášům, kteří díla uvolnili ze svých soukromých sbírek. „Protože ta výstava je tak velká, že bych nebyl schopen ji zaplnit z vlastních zdrojů,“ vysvětlil autor.

Výstava potrvá do 8. dubna. OGV k ní vydala skládaný informační leták s několika reprodukcemi obrazů a s ukázkami z autorových textů. 

______________________________

Lubomír Typlt (1975  v Jilemnici)

Studia zahájil na VŠUP (1993, dnes UMPRUM) v ateliéru Jiřího Šalamouna, pokračoval na FaVU do školy Jiřího Načeradského (1997).

Významně jej ovlivnila generace německých nových expresionistů.

Na düsseldorfskou akademii byl přijat Markusem Lüpertzem (1998). Prošel školou konceptualisty Gerharda Merze (2000 — 2001), studium zakončil v ateliéru A. R. Pencka (2002 — 2005).

Po absolutoriu düsseldorfské akademie pracoval dva roky v Německu, paralelně vystavoval v ČR.

Působí jako tvůrce „na volné noze“.

Diskuze k článku