Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

Spousta lidí bere zapomínání jako součást života, ale vše je v rukou každého jedince. Trenérka paměti Eva Fruhwirtová pracuje v Třebíči v první české mozkoherně, a aktuálně připomíná březnový Národní týden paměti.

Proč vlastně začala iniciativa na trénování paměti?

Jako první se kognitivnímu tréninku začali věnovat Němci koncem 80. let minulého století ,a v roce 1987 založili první Svaz trenérů paměti.
Mnoho států s tréninkem paměti teprve začíná, a některé jej nemají dodnes. V roce 1998 založila Dana Steinová Českou společnost pro trénování paměti a mozkový jogging.

Co vedlo před dvaceti lety k založení České společnosti pro trénování paměti?

U zrodu České společnosti pro trémování paměti (ČSTPMJ) před dvaceti lety stála Dana Steinová. Současná předsedkyně a propagátorka trénování paměti u nás, i ve světě.
Tenkrát se seznámila s belgickou psycholožkou Arlette van Assel, která napsala knihu o trénování paměti pro seniory. Paní Steinová ji pozvala do Prahy, uspořádali seminář, a tím vlastně odstartovali v České republice poprvé zájem o trénování paměti u seniorské populace.

Co jeho práce obnáší?

ČSTPMJ sdružuje trenéry paměti v České republice, a spolupracuje také se Slovenskem. Díky nastavenému třístupňovému akreditovanému vzdělávacímu systému patří české trénování paměti ke světové špičce.
Trenéři paměti pracují v sociálních službách, ve zdravotnictví, ve školství, a také v knihovnách. Metody trénování paměti zařazují do své práce, dělají osvětu trénování paměti, pořádají kurzy, semináře.

Pravidelně se setkávají na vzdělávacích akcích pro trenéry paměti a prohlubují své znalosti.

Proč se slaví Týden trénování paměti v březnu?

Na 11. března připadá Den mozku. Národní týden trénování paměti startuje 12. března jako součást celosvětové akce. Trenéři paměti, sdružení v České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging (ČSTPMJ), připravují desítky přednášek o mozku a trénování paměti. Přednášky jsou převážně určeny pro veřejnost a jsou zdarma.

Od roku 2005 je ČSTPMJ oficiálním partnerem celosvětové akce Brain awereness weekend, a ve světě jsou Češi jediní, kteří tuto akci realizují v celonárodním měřítku a s tak rekordním počtem osvětových přednášek.

Jak je možné trénovat paměť v Kraji Vysočina, v Třebíči?

Velkou osobností v této oblasti je Jana Vejsadová z Havlíčkova Brodu, která se věnuje trénování paměti. Doporučuji se podívat na její web mneme.cz. Jezdí také do Třebíče.

Paměť, a celkově mozek trénujeme také u nás v mozkoherně, v Židovské čtvrti. Chodí k nám rodiny s dětmi, ale i senioři, a my jim ukážeme, jak se dá mozek zábavně trénovat. Používáme k tomu mozkohračky, neurotechnologie, ale i mnemotechniku.

Je důležité paměť trénovat?

Mozek je jako sval. Stejně, jako posilujeme tělo pro lepší fyzickou kondici, je potřeba trénovat mozek pro dobré mentální výkony.

Má to nějaký vliv na život člověka?

Trénování paměti v kombinaci s fyzickou aktivitou přispívá k ochraně před demencí. Tréninkem a učením vznikají v mozku nové neurony. Zlepšuje se koncentrace, paměť, prostorová představivost, logika, verbální vyjadřování, kreativita, rychlost reakcí. Díky tréninku lépe zvládáme krizové situace, jsme odolnější vůči stresu a umíme efektivně relaxovat.

Je rozdíl mezi pamětí ženy a muže?

Mezi ženským a mužským mozkem jsou určité rozdíly. Podle švédských psychologů mají ženy lepší epizodickou paměť. Pamatují si lépe než muži, jak kdo vypadal a co kdy kdo řekl. Muži si zase lépe pamatují cestu z džungle domů.

A co rozdíl mezi pamětí mladé generace, střední generace, či v seniorskému věku?

Kolem pětadvacátého roku je mozek již plně vyvinut. Od té doby se jeho kognitivní schopnosti zhoršují. Mezi padesáti a šedesáti lety pociťujeme výpadky paměti.

Odhaduje se, že 50 procent všech lidí po šedesátce je postiženo zhoršením paměti následkem věku. Po sedmdesátce tento počet stoupá nad 70 procent. Znám seniory, kteří mají daleko lepší paměť než čtyřicátníci. Je to všechno v našich rukou. Jakou budeme mít paměť, ovlivníme jen my sami.

Dá se trénováním paměti předcházet chorobám, které její ztrátu předcházejí?

Mozek se dá natrénovat do zásoby. Tréninkem si vytváříme rezervní mozkovou kapacitu. Tu budujeme po celý život, a v případě, že se stane úraz, či dojde ke vzniku demence, nebo nás potká mozková mrtvice, tak z této kapacity čerpáme.

Co byste lidem v této oblasti doporučila?

Prevencí proti zhoršování paměti je dostatek spánku, pravidelný pohyb, nejlépe chůze, aspoň čtyři kilometry denně, malé množství červeného vína a středomořská kuchyně s rybami, saláty a olivovým olejem.

Dobré jsou také ořechy a borůvky. Důležité je paměť používat, nezapisovat si vše do telefonu, počítat příklady tzv. z hlavy, ne na kalkulačce, nebránit se hlavolamům, prospěšné je čtení, ale také poslouchání audioknih.

Kdy se vlastně pozná, že už nejde o roztržitost, ale poruchy paměti?

Nastupující Alzheimerova cho- roba se projevuje nejen zapomínáním, ale také potížemi s vyjadřováním a ztrátou v čase i prostoru.  Velmi jednoduchým nástrojem ke zjištění Alzheimera je tzv. test hodin.

Nechte člověka nakreslit hodiny, ciferník i s čísly, a zároveň ať zaznačí polohu ručiček vámi zadaného času. Pokud bude mít problém s nákresem, čísla budou mimo ciferník, ve špatném pořadí, nebo označí jiný čas, než jste mu řekli, je potřeba co nejdříve vyhledat odborníka.

Ne každé zapomínání je však znakem nastupující Alzheimerovy choroby.

Problémy s pamětí se objevují u lidí, kteří jsou pod dlouhodobým stresem, málo spí, prodělali mozkovou příhodu, mají problém s alkoholem či jinými návykovými látkami. Dokonce i při drastických dietách, kdy chtějí lidé rychle zhubnout a nejí, může docházet k poruchám paměti.

Diskuze k článku