Reklama
Dnes je pátek 21.09.2018     svátek má Matouš

Zhořský zvoník Radek Mutl nemá hrb, ale „otíkovská“ sluchátka

CHARAKTERISTICKÝM RYSEM zvoníka Radka Mutla ze Zhoře nedaleko Polné je rozhodně široký úsměv. Místní zvoník považuje zvonění za službu lidu, a kromě toho ještě působí jako zhořský ochotník. Foto: Nela Kovářová
CHARAKTERISTICKÝM RYSEM zvoníka Radka Mutla ze Zhoře nedaleko Polné je rozhodně široký úsměv. Místní zvoník považuje zvonění za službu lidu, a kromě toho ještě působí jako zhořský ochotník. Foto: Nela Kovářová

12.3.2018 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Nela Kovářová

Úsměv na tváři a veselé oči. Tyto dva „znaky“ vás okamžitě zaujmou v prvních vteřinách setkání se zvoníkem Radkem Mutlem. Srdečně nás vítá vedle kostela svaté Markéty ve Zhoři nedaleko Polné a zve nás do zvonice, kde se nachází dvě zřejmě nejstarší zhořské památky – zvony.

Postupně spolu šplháme po kamenných a následně i dřevěných schodech vzhůru. Po zdolání desítek schodů konečně spatřujeme zvony. „Zvony jsou pokládány za jedny z nejstarších v celé republice,“ začíná vyprávět historii památky.

Na obecní klenot je náležitě hrdý. „Menší zvon se nazývá Markéta a pochází z roku 1400,“ pokračuje. „Ten větší se datuje do roku 1515,“ doplňuje. V pramenech dohledal, že ani jeden zvon neměl ve Zhoři skončit.

„Oba měly být dopraveny do Rudy, nedaleko Velkého Meziříčí,“ líčí události před staletími. Důvodem, proč nakonec „klenoty“ skončily v obci, bylo, že přepravci zvonů byli negramotní. „Názvy obcí nepřevzali dobře, a díky tomu se na ně můžeme dívat tady,“ říká láskyplně.

Zhořské památky nebyly velmi dlouho opravovány. „Zvony by určitě potřebovaly drobný zásah, ale zatím drží, tak na ně raději nebudeme sahat,“ glosuje Mutl.
Povolání zvoníka není v dnešní době nic obvyklého. Navíc nám moderní technologie mnohdy dovolují zvony nastavit tak, aby jejich bimbání ovládala automatika. Něco takového však ve Zhoři nehrozí.

„Kdybychom tu zavedli automatické zvonění, hrozilo by, že se zvony rozbijí,“ míní pan Radek. Rozbití zvonů je jistě věc, kterou by žádný Zhořan nikdy nedopustil.
„Zvonění je dnes služba lidem, a částečně i poslání,“ myslí si Mutl a dodává, že lidí, kteří by chtěli být zvoníky, je dnes už pomálu. „Ale já zvoním rád,“ dodává vzápětí.

Zhořského občana přivedla poprvé do kostela babička z Nadějova, která pravidelně navštěvovala bohoslužby. Následně, jako 15letý klučina, chodil do kostela i s partou kluků. „Ne že bychom byli tak vzorní. Určitě jsme se dopouštěli i nějakých lotrovin,“ žertuje zvoník.

Na pozici obecního zvoníka působí už sedm let. Tehdy službu převzal po Josefu Koumarovi, který, jakožto starší muž, už činnost nezvládal. „Zvonění předal mně, a ještě jednomu kolegovi ze Stáje,“ doplňuje. Oba zvoníci se ve zhořském kostele střídají, a snaží se tak za sebe zaskakovat. Do zvonění se pan Radek, podle svých slov, vůbec nehrnul.
Než začal ve Zhoři tahat za lana a rozeznívat po celé obci zhořské poklady, nikdy předtím žádné zkušenosti se zvoněním neměl. Rozhýbat několikasetkilové zvony není jistě snadné.

Učit se ale nějaký grif, jak správně tahat za provazy, nemusel. Zaučoval jej bývalý zvoník Josef Koumar, tak už prý techniku od něj pouze odkoukal. „Nebylo to tak, že bych přišel z práce a šel si zkusit zazvonit. To by lidé koukali,“ vtipkuje pan Radek.

Když Mutl tahá za lana, zvony během bimbání vydávají hlasité zvuky. V tu chvíli stojí zvoník jen pár desítek centimetrů od nich. Nabízí se tedy otázka, jak přesně chrání své uši?

„Používám bílá sluchátka. Jsou hodně podobná těm, co měl Otík z filmu Vesničko má, středisková,“ vysvětluje opět s úsměvem na tváři, a ukazuje na sluchátka zavěšená na zdi vedle malého okénka. Sluchátka tu ve zvonici sloužila už za působení Josefa Koumara.
Zhořští zvoníci nechávají rozeznít zvony každou neděli před mší, dále pak během pohřbů, při umíráčku, či na svatby. Pan Radek si ještě vybavuje, že se zvonilo, když zemřel prezident Havel, nebo když byl zvolen papež.

„Odbíjení se nepočítá. Člověk se u toho pomodlí, a až si odříká Zdrávas a Otčenáš, přestane zvonit,“ odpovídá na dotaz, zda existuje nějaké pravidlo, které by určovalo délku zvonění.

Kostel svaté Markéty je oblíbeným místem například během akce Noc kostelů. Návštěvníci si tu mohli prohlédnout interiéry kostela a zvony, které k němu neodmyslitelně patří. „Většinou byli návštěvníci překvapení, a zároveň nadšení z historie zvonů,“ pyšní se Zhořan.

Kromě toho, že se Mutl stará o správný chod zvonů, působí i v místním ochotnickém spolku Včelinec. Ten čeká po několikatýdenních prázdninách už tuto neděli vystoupení. „11. března hrajeme v Přísece, a v sobotu 17. března v Polné,“ avizuje, a my pomalu scházíme po desítkách schodů.

Během sestupu se nám pan Radek přiznává, že se do Zhoře přiženil. I tak mu ale historie malé vísky učarovala. Líčí nám, že první zmínka o obci pochází ze 14. století, a mezi zhořské klenoty, kromě zvonů, jistě patří i Potočkův betlém.

„Jesle vytvořil vyučený truhlář Václav Potočka,“ začíná objasňovat, oč se vlastně jedná. „Jenže mu zesnul bratr, a tak po něm převzal hospodářství, a truhlářské řemeslo si nechal jen jako koníček, kterému se věnoval až do své smrti v roce 1963,“ doplňuje.

Každé Vánoce si prý Potočka ve velké světnici postavil pohyblivý betlém. „Ručně točil klikou, a zástup dřevěných postav se pohyboval na pásu,“ přibližuje Mutl. Potočkův betlém byl objeven až po jeho smrti.

„V roce 1981 ho darovala vdova zhořskému kostelu, a odtud byl v roce 1992 přesunut do polenského muzea,“ dopověděl příběh betlému, a to už jsme došli před kostel. Pak už se s námi pan Radek loučí, a opět s úsměvem na tváři.

ReklamaReklamaReklama
Reklama
18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Jihlavou velkolepě proletělo 100letí

V sobotu rozezvučely a rozpohybovaly Masarykovo náměstí zpěv, tanec, dobová jídla a pití, sestavení Stromu Vysočiny a nakonec akce Proletí 100letí, ...

18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Vodní elektrárna Dalešice je 40 let v provozu

Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice na Třebíčsku je v provozu 40 let. Za tu dobu vyrobila více než 12.900 gigawatthodin elektřiny, což představuje ...

18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Nová plošina pomáhá pacientům po úrazech i s bolestmi zad

Na rehabilitačním oddělení jihlavské nemocnice využívají novou terapeutickou plošinu, která slouží ke cvičení celého těla. Pomáhá ...

18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Zapojte se do rekordu: zasaďte lípu k výročí republiky

Chystá se nový rekord oslavující výročí 100 let republiky. Bude čistě vysočinský a má ambici zanechat o sobě poselství dalším ...

18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Vzpomenou na polské vlastence

Pamětní desky připomínající internované polské vlastence v Telči v letech 1863 – 1864 budou slavnostně odhaleny v úterý 18. září ...

18.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Havířský průvod se nejspíš přestěhuje do parku

Více než tisícovku aktérů by mělo mít 23. setkání hornických měst a obcí, které bude od 21. do 23. června 2019 hostit město Jihlava. ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)V lesích Vysočiny je nejméně jelenů, nejpočetnější je srnčí zvěř

V lesích na Vysočině nasčítali myslivci ke konci letošního března 507 kusů jelení zvěře, nejméně mezi kraji v České republice. V republikovém ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Ovčí den s ovčí babičkou

V neděli 23. září od 10 do 16 hodin proběhne na Chaloupkách Kněžice další Ovčí den. Tato tradiční podzimní akce pro veřejnost bude tentokrát ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Jihlava oslaví 70 let trolejbusové dopravy historickými jízdami

Jihlavský dopravní podnik připomene 70 let od zahájení trolejbusové dopravy ve městě jízdami historických vozů. Trolejbusy používané ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Titul Nej sestřička putuje na Vysočinu

Padesátiletá porodní asistentka z novoměstské nemocnice Ivana Lelkesová vyhrála v sobotu titul Nej sestřička. Mezi dvanáct finalistů ji porota vybrala ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Přijde mi, jako bych se tady narodil

Psala se druhá polovina sedmdesátých let minulého století a do tehdy ještě Československé socialistické republiky přiletěl úplně sám ...

17.09.2018 Aktuality/Komentáře (0)Lidem s autismem chtějí v Integračním centru v Sasově pomáhat i sociálním zemědělstvím

I letošní léto přineslo tábornického ducha do Integračního centra Sasov (ICS). Zdejší táborníci ale nejsou typičtí. „Běžné ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net