Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Období plesů a tanečních je v plném proudu. Jak moc se změnila v průběhu let plesová zábava? Nejen toto téma jsme probrali s taneční lektorkou Marcelou Černou.

V dnešní době jsou plesy pojímány poněkud volněji – a to nejen co se týká oblékání, ale i chování. Co vy na to?

Ples je společenská událost slavnostní povahy. Dříve byly výsadou aristokratické společnosti. Dnes se staly běžnou součástí života všech lidí. Vzhledem k slavnostní povaze události je nutné i společenské oblečení.

V současné době se ale opravdu v oblasti oblékání, chování, etikety i společenské zábavy pojímají poněkud volněji, a to je veliká škoda. 

Vlastní pohodlností, a možná i neznalostí, se připravujeme právě o výjimečnost a neobvyklost celé společenské události.

Určitě stojí za to připomenut, jaký tanec bychom měli určitě umět, když jdeme na ples. Který nejvíc letí?

Na každém plese by měl hrát opravdu kvalitní orchestr, s kompletní znalostí všech tanečních stylů. Myslím, že polka, valčík a disko je pro dnešní moderní lidi trochu málo.

Všichni tanečníci by měli mít alespoň základní povědomí o společenských tancích, se kterými se na plese mohou setkat, tedy polka, valčík, foxtrot, tango, waltz, čača, jive, rumba, blues. Možná i samba, salza, které jsou v současné době moderní.

A právě tímto se lišíme od zahraničí, tam všichni účastníci plesu tančit umí a jsou na to právem pyšní. Kdo neumí, na ples nejde. Byla by to přece ostuda…

Přiblížíte pravidla, jak se chovat na plese?

Alespoň základní, i když všem jistě známé. Při příchodu ke stolu se vždy musíme představit svým spolustolovníkům.

První tanec patří naší partnerce, ostatní můžeme rovnoměrně rozdělit mezi známé u stolu. Platí zásada, že když jde někdo tančit s mou partnerkou, vyzvu k tanci i jeho dámu.

Pokud si chci zatančit se zadanou partnerkou, musím požádat o souhlas jejího partnera.

Pozor na alkohol, umění odejít včas ze společenské zábavy je velké umění.

A co se týče oblečení?

I v této záležitosti bychom měli dodržovat upravenost. Muž si nepovoluje knoflíček u krku, ani kravatu. Sako nikdy neodkládá. Dáma si nezouvá pod stolem boty, aby si odpočinula…

Z plesu odcházíme stejně upravení, galantní a s noblesou, jak jsme na ples přišli.

Čeho se držet, aby se ze společenské události nestal trapas – co je za hranou?

Tanečníci nejsou tanečníky, na parketě prostě nějak šlapou, snad i do rytmu, ale tanec to není. Vlastně se pletou a překáží těm, kteří si opravdu přišli zatančit.

Největším faux pas pro nás bylo, když nám na plese nalili víno do plastových pohárků. Prostě degradace společenské etikety a dehonestace vína jako takového.

Když se zaměříme na oblékání - co by podle vás měl mít na sobě muž, když jde na ples, a na co by rozhodně neměl zapomenout?

Pánové by se měli vyvarovat světlých obleků. Tmavý dobře padnoucí oblek z kvalitního materiálu bude jistě zárukou skvěle prožité společenské události. Košile je vhodná světlá, nebo i pastelové barvy, doplněná kravatou či motýlkem.

Pokud bude barevně sladěn se svou partnerkou, bude to o dobrém vkusu.

Jaké šaty jsou vhodné pro dámy? Čemu by se měly vyhnout?

Co se týče dam, už dávno neplatí, že dlouhá večerní toaleta se nosí pouze k fraku. Dáma na ples volí večerní šaty – malou nebo velkou toaletu, doplněnou bižuterií či šperky.

Není vhodná sukně a halenka, nebo příliš krátké šaty, hodně nad kolena. Každopádně by vždy měly šaty lichotit ženské postavě.

Pořádáte taneční kurzy v celém regionu Vysočiny. Jak jsme na tom v našem kraji s citem pro společenský oděv a etiketu?

Opravdu máme kurzy po celé Vysočině a naši žáci jsou na tom s etiketou a společenským chováním a oblékáním velmi dobře. Na to velmi dbáme.

Kde jinde by měli mladí získat základy společenského chování a oblékání, než právě v tanečních?

Nejeden taneční mistr přiznal, že zájem o klasický tanec zvýšil pořad StarDance. Jak je možné, že televizní pořad takhle zafungoval?

Samozřejmě. Co lidé vidí v televizi, chtějí také umět. Vždyť to vypadá tak jednoduše! Až na parketě zjistí, že je to trochu jinak.

Čím podle vás tanec přitahuje současného člověka?

Jak v kterém věku. Mládež se chce seznamovat, dospělí spíš pobavit, setkat se s přáteli. Mnozí berou tanec jako formu příjemného pohybu v hezkém prostředí s krásnou dámou a příjemnou hudbou. A v neposlední řadě si doplnit to, co v mládí zameškali a co jim teď chybí.

Máte zkušenosti s výukou mladých i starších. Liší se v něčem?

Mladší jsou pohybově zdatnější a zajímají je moderní tance. Starší jsou snaživější, zodpovědnější a mají zájem o klasické tance.

Proč k vám lidé nejčastěji chodí „na výuku“?

Protože si začínají uvědomovat, že základní znalost tanců i etikety patří k základním znalostem každého člověka, a když tančit neumí, cítí to jako handicap.

Máte třeba případy, že přijde někdo s tímto: „Mám za týden svatbu, jdu na důležitý ples, naučte mě tančit! Prosím rychle.“-?

Opravdu máme případy, že se lidé chtějí něco narychlo naučit. Protože víme, že to není možné, rychlokurzy neděláme.

Chceme, aby se všichni naši žáci na tanečním parketu neztratili, aby uměli tančit a byl na ně hezký pohled. A to se za chvilku opravdu naučit nedá.

Kolik je třeba lekcí, aby se z „totálního tanečního dřeva“ stal „motýl plující po parketě“?

Záleží na každém člověku. Většina lidí zvládne základy tanců během základního kurzu, ale tančit na opravdu dobré úrovni je záležitostí mnoha let, a mnoha kilometrů strávených na parketě.

Pojďme k tanečním kurzům pro mládež – bezesporu jsou v Česku stálicí, a dost možná v celém světě i fenoménem. Je o ně mezi dospívajícími zájem?

To ano, je. Zase ale záleží na tom, v jakém městě mají taneční kurzy tradici a úroveň. Třeba v Havlíčkově Brodě, Žďáře nebo Pelhřimově nám do tanečních chodí mnohem větší procento lidí, než v Jihlavě.

Mění se taneční s postupem doby? Upravujete repertoár nabízených tanců podle toho, jaké hudební styly právě „letí“? 

Učíme víc než 20 let, a za tu dobu se naše taneční výrazně proměnily, vždyť i mladí lidé se mění. Pravidelně jezdíme na celostátní i mezinárodní taneční kongresy, aby naši žáci měli nejnovější informace, tance i taneční styly, které jsou právě populární.

A samozřejmě jsou k nezaplacení naše osobní zkušenosti ze soutěžního závodního tancování. A co letí? Latinské tance, hudba se přibližuje diskotékovým rytmům.

Je dnešní mládež v tanečních v něčem jiná?

Je mnohem otevřenější, upří-mnější a asertivnější, ale i velmi citlivá a zranitelná. Pod tvrdou slupkou s možná trochu drzým chováním jsou mladí velmi citliví a křehcí.

Jinak jsou ale stejně nadšení a ambiciózní, jako ti, kteří chodili do tanečních před 20 lety. Chtějí umět něco výjimečného, neobyčejného. Něco, co jiný neumí.

Diskuze k článku