Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Vaše přednáška začne v jihlavské knihovně 17. ledna v 16.30 hodin a bude mít téma dějiny Jihlavy. Na co se v tak širokém tématu zaměříte?  

Je to samozřejmě tak obsáhlé téma, že jsem musela vybrat jen několik bodů.

Zmíním se o počátcích Jihlavy, o jihlavském horním a městském právu a stavebním řádu. Ráda bych se dotkla další zásadní etapy, a tou je doba renesanční, v níž Jihlava zažila největší hospodářský rozkvět, většina jejího obyvatelstva se přihlásila k luterské víře a vyšší latinská škola získala věhlas i za hranicemi českých zemí.

Dalším z témat, na které zaměřím pozornost, bude občanská společnost 19. století, jejíž vývoj vyústil do vzniku republiky. Mou snahou je přednášku pojmout tak, aby posluchač nebyl zahlcen pouze faktografickými údaji, ale aby regionální dějinné události byly zasazeny do vývoje celostátního i celoevropského. Nechci jevy popisovat, ale vysvětlovat.

_____________________

Ředitelka archivu:

PhDr. Renata Pisková

______________________

Končit tedy budete vznikem republiky, od něhož uplyne v říjnu 100 let. To asi bude letos velké téma i pro archiv?

Ke zmíněnému výročí chystáme řadu akcí, zejména pak spolu s Muzeem Vysočiny v Jihlavě výstavu, na níž za archiv participují archiváři Mgr. Dvořák, Mgr. Jelínek a PhDr. Svěrák. Výstavu doprovodí  zajímavé přednášky, které za naši instituci připravuje dr. Svěrák. Přednáškou se budu snažit nastínit atmosféru, která předcházela vzniku republiky.

Protože její vznik byl vyvrcholením českých emancipačních snah. Asi by k němu nedošlo, kdyby národnostní politika německé většiny v habsburské monarchii téměř půlstoletí tak tvrdošíjně nesetrvávala na principech ostrého protičeského kurzu.

Jak velký je podle vás význam popularizace historie? Osobně mám pocit, že její neznalost, zejména té moderní, se právě v současné době výrazně odráží v přístupu lidí k aktuální politické scéně a jejím hráčům…

To máte pravdu. Přiznávám, že nevím, čím to je. Ale myslím si, že náš archiv pro popularizaci dějin, zejména těch regionálních, dělá mnoho. Ať už jsou to přednášky, výstavy, exkurze, nebo Dny otevřených dveří… Akce nestavíme na tom, že budeme veřejnosti  dokazovat, jak jsme na tom my, archiváři, odborně na výši a jak dokážeme sofistikovaně psát, ale snažíme se opravdu vyložit dějiny laické veřejnosti tak, aby ji to zajímalo a zaujalo. Samozřejmě, že regionální historie je pro nás prioritou.
   

Oslovujete cíleně i mladou generaci?

Určitě ano, zejména cykly přednášek a exkurzí, které připravujeme pro školní a studující mládež - například exkurze pro základní a střední školy vedené dr. Vlastimilem Svěrákem jsou velmi působivé. Pokaždé při nich seznámíme žáky, studenty, ale i další posluchače s novým konkrétním tématem, představíme jednotlivé druhy archiválií a dáme návod, jak s konkrétními dokumenty pracovat a získávat z nich informace. Touto kulturně informační činností představujeme regionální dějiny vždy v kontextu událostí celostátních i světových. Potom si nedovedu vysvětlit, proč přetrvává taková neznalost naší historie.

Není to prostě tím, že obecně věcem vždy naslouchá jen ten, kdo naslouchat chce? Že naše společnost v tomto smyslu poněkud zlenivěla a lidem je zatěžko sledovat více zdrojů informací? Že kulturně zaměřená skupina obyvatel je i v krajském městě, jako je Jihlava, vlastně poměrně úzká?  

Asi to tak bude. Ale nemyslím si, jak se někteří domnívají, že selhávají kulturní instituce. Jsem přesvědčena, že spolu s jihlavským Muzeem Vysočiny a Oblastní galerií Vysočiny děláme dost, abychom propagovali umění, historii a kulturu vůbec. Samozřejmě nepodléháme se-beuspokojení, vždycky se dá co zlepšovat, ale práce  s veřejností u nás není na druhé koleji, právě naopak.

Ale je tu ještě jeden problém, a tím je internet. Ten, třebaže nejsem žádný jeho nepřítel - bez něj se opravdu dnes již neobejdeme, - učinil pouhým klikem každou informaci snadno dostupnou. Ale jedná se často o informace nepřesné, nesprávné a zavádějící a jejich pravdivost ověřuje jen málokdo. Najednou jsme zjistili, že veřejnost, zejména mladší generace, již nedokáže získávat informace z pramenů vyhledaných vlastními silami. Pak se společností šíří nepravdy až fámy, a to rozvoji naší vzdělanosti a schopnosti vytvářet si vlastní názor neprospívá.

Asi nelze pochybovat o tom, že řada takových nesprávných informací je navíc šířena i záměrně, aby ovlivnila myšlení lidí, ať už z hlediska jejich spotřeby nebo politického názoru?

To je další otázka, vůbec rozlišit, co je záměr, a co je skutečně jen pouhá chyba.

Už jsme hovořili o tom, že těžištěm letošního roku budou oslavy vzniku republiky v roce 1918. Nacházet nové regionální dokumenty z té doby je určitě už velmi vzácné, ale pokud vím, jeden takový byl před pár týdny objeven v jednom z domů v Sokolíčku u Stonařova?  

Ano, je to Kniha zápisů ze schůzí Národního výboru v Jihlavě,  ustaveného 30. října roku 1918, který se koncem téhož roku přetransformoval v tzv. Národní radu. Tento stěžejní dokument obsahuje zápisy pořizované až do července roku 1920. Kolega Petr Dvořák aktuálně dohledal i souvislosti, proč se právě Sokolíčko stalo místem nálezu.

Diskuze k článku