Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Profesionální Mahlerova filharmonie Jihlava vyzvala v polovině prosince ústy manažera Vladimíra Holeše své publikum, aby okomentovalo činnost tělesa. Filharmonie tak chce získat argumenty pro další fungování a pro úspěšnost žádostí o dotace.

Holeš s touto výzvou oslovil publikum z pódia v zaplněném Divadelním sále DKO Jihlava v úvodu Vánočního koncertu, a to za přítomnosti ředitelky filharmonie Drahomíry Majerové a jihlavského primátora Rudolfa Chloupka.

„Moc děkujeme zastupitelstvu i Městu Jihlavě, že příští rok máme z Města dotaci. Ale velice by nám pomohlo, kdybyste nám poslali zpětnou vazbu na naše koncerty, na celou činnost filharmonie, zda vůbec cítíte přínos takovéhoto tělesa pro Jihlavu. My potřebujeme argumenty vás, našich posluchačů, pro dotační a grantové řízení, které třeba probíhá na Kraji,“ oslovil Holeš publikum v sále, „my jsme si dlouhé roky mysleli, že naše práce mluví za nás. Ale bohužel lidé, kteří rozhodují o penězích, tak třeba za těch patnáct let nebyli na jediném koncertě naší filharmonie.“

Jak posléze vysvětlil manažer filharmonie na dotaz JL, nebyla výzva reakcí na nějakou konkrétní událost, ale jde o dlouhodobou záležitost: „Někdo se prostě dlouhodobě snaží, alespoň to tak vnímáme, pošpinit filharmonii.

Ovlivňuje tímto způsobem lidi, kteří sedí v komisích a tak… A protože ti lidé nechodí na koncerty, tak oni to nevědí, že je (na koncertech) plno…“  
Proto Holeš požádal posluchače, aby na několika řádcích napsali, o čem podle nich filharmonie v krajské Jihlavě je. „Když se podíváme na věkové složení návštěvníků, tak očekávám, že třeba zasednou za stůl a napíší dopis. Ale necháme se překvapit, budeme čekat maily apod.,“ uvažuje manažer nad možnou formou reakcí. Získané argumenty může podle něho filharmonie využít jako přílohu k dotačním žádostem, anebo při jejich ústní obhajobě.

Pokud jde o činnost na rok 2018, získala letos Mahlerova filharmonie z rozpočtu Města Jihlavy grant ve výši 930 tisíc Kč. „Tady nám Město trošku zkrátilo žádanou dotaci o 30 tisíc Kč, což není nijak katastrofické, ale trochu to narušuje náš plán,“ podotkla na dotaz JL ředitelka filharmonie Drahomíra Majerová.  

Na Kraj podávají „Mahlerovci“ žádosti o finanční podporu individuálně. „Jako profesionální těleso totiž filharmonie nepasuje do žádného dotačního programu Kraje,“ vysvětluje Holeš. V minulých letech podle Majerové filharmonie od Kraje získávala na jihlavské koncerty podporu ve výši řádově 100 tisíc, vloni pak 150 tisíc Kč, určenou výhradně na honoráře účinkujících.

„Taková částka pokryje minimálně jeden velký koncert, takže pro nás má velký význam. Teď ale zatím vůbec nevíme, jak ohledně podpory z Kraje dopadneme... To se možná dozvíme po zastupitelstvu v lednu nebo v únoru,“ uvažovala v závěru roku 2017 Majerová.

Všude se být nedá

Jak vysvětluje Ladislav Seidl, vedoucí odboru kultury Kraje, řeší Kraj Vysočina dotační politiku systémově, v rámci svých grantových programů. Vedle toho existuje možnost individuálních dotací. Vše je veřejné, jsou ustaveny příslušné komise, o dotacích rozhodují orgány Kraje.

„Mahlerova filharmonie dostává každoročně peníze na svoji hudební činnost, a je přímo součástí schváleného rozpočtu. V návrhu rozpočtu na rok 2018 je položka dotace na rozvoj koncertní činnosti Filharmonie G. Mahlera, a je tam 200 tisíc Kč. Pod čarou je navíc v požadavcích za náš odbor dalších 100 tisíc jako dotace na koncertní rozvoj filharmonie v rámci Kraje Vysočina. De facto je zde tedy 200 tisíc Kč jasných a dalších 100 tisíc, pokud o nich rozhodne krajská rada,“ vysvětlil Seidl.   

Pokud jde o navštěvování a hodnocení kulturních akcí, je vedoucí odboru kultury obecně toho názoru, že není možné navštívit veškeré akce: „Já také určitě nechodím na každý koncert, ani mi to čas neumožňuje. Stejně jako nechodím, i když bych chtěl, na všechny vernisáže pořádané našimi příspěvkovými organizacemi a na vše, co kultura nabízí,“ uvažuje.  

Princip ankety, která by nabídla kulturní instituci zpětnou vazbu, komentuje Seidl obecně jako přínosný: „I na krajských webových stránkách máme anketu, kde dotazujeme veřejnost, na co by měl Kraj směřovat peníze. A na tyto názory se bere ohled.“  

Pokud jde konkrétně o Filharmonii G. Mahlera, hodnotí náměstkyně hejtmana kraje pro oblast kultury Jana Fischerová (ODS) její práci jako důležitou z pohledu obecenstva a kulturního  zážitku, ale i z hlediska propagace Jihlavy, potažmo Kraje Vysočina. „U nich je fantastické, že mají vždy vyprodáno, fandím jim...,“ oceňuje.

„Párkrát jsme se loni (s vedením filharmonie) sešli, osobně jsem stihla zajít na dva koncerty. Velice si jich vážím, bavili jsme se o projektech, které letos proběhly ve třech městech na Vysočině s využitím speciálního vypsaného grantu…,“ dodává Fischerová.

V roce 2018 podle náměstkyně může filharmonie přispět např. k oslavám 100. výročí vzniku republiky či přinášet další vzdělávací akce pro studenty a rozvíjet spolupráci se školami. „Jednali jsme už s paní radní (pro oblast školství) Janou Fialovou o tématu výchovných koncertů, je to v jednání,“ říká Fischerová. Jak dodává, sama navštěvovala ZUŠ, hrála na housle a klasickou kytaru, věnovala se zpěvu: „Mám k hudbě velmi pozitivní vztah - s houslemi už je to horší, ale na kytaru si pořád ještě zahraji i klasiku.“    

Nejsme parta „kdo má čas“

Podle ředitelky Majerové se ovšem vedení Mahlerovy filharmonie doslýchá (výhradně neoficiálně) také o výtkách, že těleso je údajně skupinou hudebníků „kdo má čas“ a že hudebníci nejsou Jihlaváci. „Nikdo si ale neuvědomuje, že žádný velký orchestr není složený z hudebníků z toho daného města. Olomoucký orchestr má hudebníky z celé Moravy i z Prahy, v brněnském orchestru hrají Pražáci…,“ argumentuje Majerová.    

Vedení jihlavské filharmonie nejvíc těší, že se tělesu  během let podařilo zvednout návštěvnost koncertů. „Taky máme na hlavě kritiku, proč hrajeme filmové melodie. Ale to dneska hraje každý velký orchestr, a my jsme si i tímto žánrem natáhli lidi do hlediště,“ vysvětluje ředitelka.

Mnozí z těch, kteří nejprve přišli na filmové melodie, si podle ní dnes kupují abonentky na všechny koncerty a chodí na klasický repertoár. „Máme ke stovce abonentů, což si myslím, že je úplně fantastické,“ oceňuje Majerová.  

Letos patnáctiny

Filharmonie G. Mahlera vznikla v Jihlavě v roce 2003 s původním názvem Komorní filharmonie Vysočina. Přejmenována byla v roce 100. výročí úmrtí skladatele Gustava Mahlera, který prožil mládí v Jihlavě. Variabilní filharmonie, kterou tvoří mimo jiné profesionální hudebníci z regionu, letos oslaví 15. výročí vzniku.

Její Vánoční koncert se v prosinci odehrál v tradičním duchu, repertoár v zaplněném sále navodil vánoční atmosféru, včetně zařazení žádaných vánočních písní a koled.

Mezi hosty večera se v Jihlavě poprvé představila sopranistka Věra Likérová (Státní opera Praha, divadlo J. K. Tyla v Plzni, divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Národní divadlo Moravskoslezské v Ostravě, Slezské divadlo v Opavě), která zazpívala árie B. Smetany, G. Verdiho či W. A. Mozarta.

Hrál se také Pavel Vranický, Stamic, Dvořák či Leopold Mozart. Z hráčů filharmonie vystoupili v sólových partech violoncellistka Eliška Kotrbová, houslista Ján Vindiš, fagotista Jiří Šedrla a hobojistky Hana Bartoníková a Markéta Jašová.

Přizvány byly také hudebně nadané děti ze Základní umělecké školy v Polné - vystoupil komorní smyčcový orchestr pod vedením učitelky Petry Kotrbové a sólově houslista Adam Melichar. „Zážitek z živého vystoupení s profesionálním orchestrem může mít pozitivní vliv na jejich další hudební vzdělávání,“ argumentuje manažer filharmonie Vladimír Holeš.  

Mahlerova filharmonie teď chystá na 14. leden do DKO Novoroční koncert se sólisty. Termín 4. února potom věnuje ve stejném sále  Galakoncertu k 15. výročí založení tělesa.

Diskuze k článku