Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Před dvěma roky si triatlonová závodnice Sandra Pytlíková z Havlíčkova Brodu usmyslela startovat na Xterra mistrovství světa na Havaji. Zatímco loni jí udělaly čáru přes rozpočet finance, letos (29. 10.) již v letovisku Kapalua na ostrově Maui nechyběla.

„Mám ráda extrémní závody, takže to nemohu hodnotit jinak než pozitivně,“ řekla reprezentantka jihlavského Pteam sportu, která obsadila v ženské kategorii 30 – 34 let (celkem 25 účastnic) 11. místo.

První otázka se přímo nabízí. Máte havajský věnec?

(úsměv) Mám, a dokonce dva. Jsou udělané z pravých havajských kytiček, takže jsem je krásně usušila. Měla jsem strach, že mi je na letišti kontrola sebere, jelikož tam se nesmí téměř nic převážet.

Takže jste je „propašovala“?

Ne tak úplně. Projdete-li celým letištěm, tak na poslední kontrole je cedule, že tento suvenýr je možné převážet. Já je měla nacpané v láhvi na pití (smích).

Na světový šampionát na Havaji se člověk hned tak nedostane. Jak se to povedlo vám?

Musíte se kvalifikovat. Po Evropě a světě probíhají různé Xterra závody, rozdělené na zlaté a stříbrné. Ve zlatém se kvalifikují první dva, ve stříbrném pouze vítěz. Já jezdím evropskou tour, a kvalifikovala jsem se díky prvenství v Polsku.

Co víc si člověk může přát, že?

Na Havaji to bylo naprosto super. Přiletěli jsme o týden dříve, kvůli aklimatizaci. Je tam strašné vedro, a především časový rozdíl minus dvanáct hodin. Vypořádala jsem se s tím nad očekávání dobře. Již druhý den ráno po příletu jsem „hustila“ do přítele, aby mi smontoval kolo, že chci trénovat (úsměv).

Čtyři dny před závodem se přehnala přes Kapaluu tropická bouře.

Byla to pořádné bouřka. Všechno mokré, všude kolem tuna bahna. Zvedly se obrovské vlny, dva a půl metru, a my závodnici nevěděli, jestli nás pustí do vody. Dva dny před startem to vypadalo, že proběhne jen duatlon.
Nakonec jste plavali.
Předpověď počasí slibovala zlepšení, a to přišlo. Jenomže i tak byly vlny metr a půl vysoké.

Měla jste strach?

U nás, nebo v Evropě, člověk plavání v takových vlnách nenatrénuje, takže ano, měla. Před závodem jsem chodila do moře, trénovala, a odkoukala od místních, jak na to. Měla jsem respekt, ale věřila jsem, že to zvládnu. Nakonec to dopadlo nad očekávání.

Jaká je tedy rada na zdolání velké vlny?

Je potřeba ji podplavat, a při cestě zpět se po ní vozit.

To jsme zmínili plavání. Co kolo?

Řekla bych, že mi sedlo. Jela jsem opravdu dobře. Jediné, co mi vadilo, byli věkově starší závodníci, kteří startovali před námi. Po plavecké části jsem některé dohnala, a jelikož byla trať úzká, musela jsem mezi nimi kličkovat. Na druhou stranu má člověk pocit, když někoho předjíždí, že mu to jde velice dobře (úsměv).

Prý jste měla jeden karambol.

Vlétla jsem do rigolu. Když jsem z něj vyjela nahoru, tam byl strom, a já se mu nestačila vyhnout. Trošičku jsem se podřela, ale nic hrozného. Jsem zvyklá. Mám ráda sjezdy. „Létám“ je poměrně rychle.

Podle ohlasů mnohých účastníků byl nejnáročnější částí závodu běh.
Bylo teplo a dusno, a my běhali v tropickém pralese, takže vlastně v takové „prádelně“. Pořádně jsem se rozběhla až v polovině trati. Já nejsem zrovna teplomilný člověk. Mám ráda hory a zimu. Pro mě by bylo ideální, kdyby mistrovství světa proběhlo v Kanadě (úsměv).

Do cíle jste dorazila za čtyři hodiny a osm minut na jedenáctém místě. Spokojenost?

Chtěla jsem skončit pod čtyři hodiny. Na druhou stranu je potřeba vzít v potaz, že tento závod je opravdu náročný a tvrdý. Po kole jsem byla šestá nebo sedmá, a nakonec jsem doběhla jedenáctá. Trochu mě to mrzelo, ale nedalo se svítit…

Třeba to příští rok dopadne lépe.

Uvidíme. Plány mám velké, jenomže utáhnout takový výlet po finanční stránce, není žádná legrace. Proto chci touto cestou poděkovat všem partnerům, kteří mě podpořili.

Na kolik vás Havaj vyšla?

Přibližně na sto tisíc korun. Je v tom započítána i letenka pro doprovod. Kdyby jel člověk sám, vyjde ho to zhruba na osmdesát tisíc.

Je možné, aby se člověk dopředu na takový závod připravil?

Co se týče běhání a jízdy do kopců, tak ano. Kopců máme na Vysočině spoustu. Ale v plavání ve vlnách a podnebí je Havaj opravdu specifická. Člověk by musel trénovat ve státech, kde jsou tropy.

Vaše závodní plány na příští rok?

Letos jsem obsadila v evropské Xterra tour druhé místo, takže bych ji chtěla vyhrát. Na programu je světový šampionát v klasickém teréním triatlonu, a to na Ibize, takže s přítelem přemýšlíme o tom, že se pojedeme podívat i tam (úsměv).

Diskuze k článku