V nejstarším zázemí dnešního zámku rodiny Podstatzkých-Lichtensteinů byla objevena unikátní fresková výzdoba, a část malby, znázorňující rytířský souboj, pochází dokonce ještě z doby před rokem 1300.

„Ve zmíněném souboji proti sobě stojí černý rytíř a rytíř z Meziříčí, který nese štít s erbem. Erb je již v barevné kombinaci červené a bílé, jak ji má ve znaku město,“ říká dokumentátorka muzea Lucie Pavelcová.
Vzácná je dle jejích slov i figurální malba, odkrytá na protější, západní stěně sálu. Fresku provází latinský text, popisující život a smrt svaté Markéty ze Zlaté legendy.

Sál patří k pozůstatkům románského hradu, který byl později zakomponován do areálu dnešního zámku.

„Původní sál byl zřejmě jakousi společenskou místností, v níž se prolínal světský život se základními duchovními hodnotami, reprezentovanými malbami křesťanských mučedníků,“ uvádí naše průvodkyně.

Unikát české epigrafiky

Obnova fresky, na níž se podílelo devět restaurátorů, překladatelé latinských textů a odborníci na laboratorní rozbory, probíhala od loňského jara. Z restaurátorských prací byl pořízen časo-sběrný dokument.

Jak Lucie Pavelcová vyčísluje, samotná obnova fresek vyšla zhruba na dva miliony sto tisíc korun. Další statisíce si pak vyžádaly dokončovací práce, třeba předezdívání oken, vykládaných onyxovými tabulkami, a ruční výroba podlahové dlažby v sále…

„Dané dílo můžeme považovat za unikát na poli české epigrafiky, neboť nápisové paralely k jejich literárním protějškům zaznamenáváme zhruba od doby husitské, a to zejména v sakrálním prostředí,“ míní Martina Kvardová z brněnské Masarykovy univerzity.

Při odkryvu latinského textu pracovali restaurátoři pouze s ostrým skalpelem, a denně se při práci posunovali zhruba o dva čtvereční decimetry. Během odkrývání byly také průběžně injektovány trhliny a dutiny ve zdivu, upevňovány okraje poškození, a také předběžně fixovány barevné vrstvy, aby nedošlo k jejich poškození.

„Vzhledem k jeho zachovalosti a kráse provedení je dílo bezpochyby velkým obohacením našeho kulturního dědictví,“ je přesvědčena restaurátorka Kateřina Knorová.

Jak popisuje, restaurátoři při postupném a velmi pomalém mechanickém snímání vápenných liček pomocí skalpelů a tyčinek ze skelného vlákna dospěli k úplnému dočištění figurálních výjevů a doprovodných textů po čtyřech měsících.

Nyní, přes zimu, je sál se vzácnými freskami uzavřen. Veřejnost se do něho opět podívá v příští návštěvnické sezóně.

Diskuze k článku