Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Přes čtyřicet let patří post za mixážním pultem Vašku Hávovi z Pelhřimova. Nestor vysočinských diskoték byl poprvé v roli diskžokeje 25. prosince 1974 v obci Hříběcí.

„Měli jsme tam pod hlavičkou Socialistického svazu mládeže klubovnu s vyřazenou rozhlasovou ústřednou a já se staral o muziku. Hudbu jsme nahrávali přes mikrofon z rádia,“ vzpomíná s úsměvem.
Po vojně odešel na rok pracovně do Libye, a odtud si přivezl desky se zahraniční muzikou. Pořídil si první aparaturu a začal dělat diskotéky po malých sálech.

Krátce nato, co absolvoval první dýdžejské přehrávky a začal dělat diskotéky coby amatérský uvaděč diskotékových programů, se oženil. „Samozřejmě, novomanželka se rozhodla mého koníčka trochu zkrotit. Jak je známo, kolem každého disk-žokeje se na diskotékách točí spousta mladých pohledných dívčin, a to se muselo omezit, ne-li zakázat úplně,“ poznamenává s úsměvem, s dodatkem, že takto skončila po vstupu do manželského života valná většina dýdžejů.

„Já jsem ale svoje hobby vehementně bránil, tak nakonec manželka vyřkla ortel: ,Dobře. Do třiceti a dost.’ Nezbývalo mi nic jiného než souhlasit,“ líčí.
Měl své stálé zaměstnání u armády a disco bral jen jako svého koníčka. Čas plynul, a když se přiblížila třícítka, dostal nápad pokusit se podat přihlášku ke zkoušce na uměleckou agenturu.

„Když neuspěji, tak s diskotékami skončím,“ sliboval. Vše ale dopadlo úplně opačně. Zkoušku úspěšně složil a z amatérského diskžokeje se  stal profesionál, hrající pod uměleckou agenturou České Budějovice. „Tento úspěch mě nakopnul, nic jsem nevzdal, a rozjel dýdžejství jako profík,“ reaguje.

Na konci osmdesátých let přišlo vedení agentury s návrhem, že každý, kdo vystupuje pod hlavičkou agentury, musí mít hudební vzdělání. V mládí se sice učil hrát na trubku, ale to mu nebylo uznáno.
Proto nezbylo nic jiného, než se přihlásit na takzvanou lidovou konzervatoř.

„Jezdil jsem tedy asi dva roky do Českých Budějovic a doplňoval si vzdělání na této škole - obor mluvené slovo,“ zmiňuje s tím, že po jejím absolvování přišla sametová revoluce, a najednou se v regionu „vyrojilo“ spousta dýdžejů bez základních znalostí.  „Neměli ani potuchy o tvrdé dřině, jakou takový člověk musel vynaložit, aby se dokázal v hudební branži dobře orientovat,“ mrzí ho.

Objevilo se i mnoho hudebních trendů. Z vinylových desek se přešlo na cédéčka, boom nastal v oblasti světelné techniky. „O to se nám, pamětníkům, nikdy nesnilo,“ prozrazuje. A na dokreslení dává k dobru historku:  „V mých začátcích jsem sestrojil první barevnou hudbu tak, že jsem plošný spoj, který ovládal vyřazené světlomety z automobilu, umístil do papírové krabice od bot. S tímto „monstrem“ jsem osvětloval taneční parket. Dneska bych takto neměl šanci, a samozřejmě z hlediska bezpečnosti bych neměl odvahu se s podobnou technikou prezentovat,“ glosuje.

Novinkám se v žádném případě nebrání, a je mu jasné, že je nutné jít s dobou. I přesto rád vzpomíná na časy minulé. „Dříve se přišli lidé na diskotéky bavit, a také tancovat. Dneska je mladá generace zhýčkaná. Oni přijdou na diskotéku nebo zábavu a sedí, a jenom otráveně pokukují po okolí. Dnešní mládež se neumí bavit,“ lituje.

A jaké hity patří v jeho kariéře mezi nejvíc hrané? V polovině osmdesátek to byly Holky z naší školy, songy od Katapultu, Turba, Olympicu, Teamu, Elánu. Ze zahraničních frčely kapely Nazareth, Deep Purple, Slade, Queen.

Zpět v čase by se ale nechtěl vrátit. Vyhovuje mu práce v dnešní době. „Baví mně poznávat novou muziku. Říkám, že jsem schopný zahrát vše, od Beatles až po Pitbulla,“ zdůrazňuje a dodává, že v současné době hraje už jen na menších klubových akcích, jako jsou oslavy narozenin, svatby, firemní večírky.  
„Pokud to budu stíhat, pokud mne lidé budou chtít, a pokud mi bude zdraví sloužit, tak budu hrát stále,“ předesílá na závěr pelhřimovský DJ Vašek Háva.

Diskuze k článku