Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Polenský autor a badatel Jan Prchal pokračuje v mapování pověstí z Vysočiny. Právě vydaný druhý díl knihy na toto téma uspěl na nedávném Knižním veletrhu v Havlíčkově Brodu.

Sérii publikací Jana Prchala uvedla před časem kniha 100 a jedna pověst z Polné a okolí. Autor v ní čerpal zejména z rodinného archivu textů, který převzal a postupně doplňoval. Po vydání knihy se mu ozvalo několik majitelů soukromých sbírek pověstí různého rozsahu. „Lidé, nejen z Polné, se sami hlásili, a já jsem uvítal každou pověst,“ popisuje Prchal.

Následovalo vydání druhé stovky polenských pověstí a posléze i   rozšíření záběru na region celé Vysočiny. Aktuálně vyšel v říjnu už druhý díl Prchalových Pověstí z Vysočiny. Stejně jako předchozí publikace jej ilustracemi doprovodila polenská kreslířka Marcela Makovská.

O knihu byl velký zájem na stánku vydavatelství Novela Bohemica během říjnového havlíčkobrodského knižního veletrhu. Knížku tady v „živém provedení“ provázela i trojice postav z telčské historie – pan Zachariáš z Hradce a dvojice dvorních dam. Zároveň mnozí kupující sáhli i po prvním dílu knihy.

„Bylo to velmi úspěšné, a mě osobně potěšilo, že jsem tam v jednu chvíli seděl s panem Karlem Hvížďalou (* 1941 v Praze, český novinář, dramatik a spisovatel: pozn.red.). A tak jsme si tam hudli o volbách a o tom, co bude, a vzpomínali na staré časy. Hlavně na šedesátá léta, protože v té době jsem vyrostl, byla to zlatá éra bigbítu a skvělých filmů a on byl šéfredaktorem Mladého světa. Povídali jsme si a podepisovali knížky, já na jedné straně stolu, on na druhé, bylo to pro mě velice milé,“ popisuje atmosféru na veletržním stánku během volebního víkendu Jan Prchal.

Příběhy z šuplíků

Pověstí už má Prchal sesbíráno 1.400. „Snažím se dohledávat takové, které ještě nebyly publikovány, ale hlavně příběhy, které někde ležely  desetiletí v šuplíku, to mě baví. A stačí mi, když je námět krátký, na pár řádků. Pak už se člověk snaží ten příběh nějak zpracovat,“ popisuje.

Do druhého dílu Pověstí z Vysočiny zařadil Prchal i pověst přímo z Jihlavy, která se týká ducha plukovníka švédských vojsk Samuela Österlinga. Švédové okupovali a tyranizovali Jihlavu v letech 1645 - 1647. Při obléhání města císařským vojskem byl nakonec Österling zastřelen (údajně v okolí svatojakubského kostela) a podle pověsti duch tohoto tyrana dodnes bloudí po hrad-bách. „Zpracoval jsem tuhle pověst zase trochu jinak, než jak kdysi vyšla. Ač je známá, zařadit jsem ji tam musel, protože to je moc pěkný příběh,“ argumentuje Prchal.  

Jihlaváci  se v knize dočtou třeba také o osudech studánky na Hosově, která za husitských válek osvěžila Zikmundovo vojsko. Anebo do Smrčné, kde prý žil lenivec a rozumbrada Hintenaus, který hospodskému Fuchsovi vyháněl hosty z hospody, dokud všechno nevyřešil čert.  

Další pověsti čtenáře zavádí třeba do okolí Brzkova, do Řečice pod hrad Lipnici, do Lesoňovic u Bystřice nad Pernštejnem,  Slavíkovic a Kdousova, do bývalé Hájovny  Na Seči u Kletečné na Humpolecku, do Třebíče, Odrance na Novoměstsku, na Křemešník, do pohřebního průvodu duchů  a za bezhlavcem v Senožatech u Humpolce, na bohdalovskou faru, do okolí Želivi, Ždírce nad Doubravou a na spoustu dalších míst.

Třetí pokračování Pověstí z Vysočiny je už také napsáno, v současné době vznikají ilustrace. Kniha má vyjít v příštím roce, opět před knižním veletrhem, a podle autora celý cyklus uzavře.

Diskuze k článku