Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Titul mistra světa v malém fotbale měl díky Danielu Kavkovi i jihlavský podpis.

V tuniském Nabeulu se tento měsíc (8. - 15. 10.) psaly dějiny malého fotbalu. Česká reprezentace dobyla, jako historicky druhý stát, titul mistra světa. S pohárem pro vítěze a zlatou medailí na krku křepčil radostí i čtyřiadvacetiletý „plejer“ Daniel Kavka z Jihlavy.  
„Ještě mi moc nedochází, co se nám na světovém šampionátu povedlo. Zřejmě si to všechno uvědomím teprve za nějakou dobu. Nyní si to všechno moc užívám,“ řekl.

Kolik jste dostal v průběhu turnaje, a hlavně po finále, gratulací?
Přišlo strašně moc gratulací, a ještě dnes (18. 10. - pozn. red.) mi gratulovali v práci. Všem bych chtěl poděkovat. Moc si toho vážím.

Myslíte, že tento úspěch zvýší povědomí české veřejnosti o malém fotbale?
Doufám, že to tak bude, a že se tento sport posune o krok dál. Veřejnost již nějaké povědomí o malém fotbale má. Určitě tomu napomohl fakt, že všechny naše zápasy na mistrovství odvysílala Česká televize.

Loni jste dosáhl na titul mistra Evropy do 21 let, letos na titul mistra světa. Zdá se, že malý fotbal vám svědčí více než velký, který hrajete za divizní Polnou.
To bych neřekl. Pro mě je pořád prioritou velký fotbal, takže budu rád, když na vítězné chvíle navážeme i s klukama v Polné.

Na jaký úspěch máte políčeno nyní? Titul s jihlavským týmem v Superlize malého fotbalu?
Po dvou třetích místech by to bylo skvělé, ale Superliga je teprve na svém začátku. Musíme jít zápas od zápasu, a uvidíme, na co to bude stačit.

Jaký cíl měla česká reprezentace před odletem do Nabeulu?
Určitě zisk medaile. Už před turnajem jsme patřili mezi favority.

Skupina s českým týmem byla označena za „skupinu smrti“. Překvapilo vás, jak lehce jste ji zvládli?
Těžko říci. Na úvod proti Francii jsme předvedli neskutečný zápas. Branku jsme dali snad z každé šance. Trochu mě pak zklamala Argentina. Ale zřejmě to byla „skupina smrti“, jelikož Francie s Austrálií se dostaly až do čtvrtfinále.

Vyhráli jste všechna utkání. V čem spočívala hlavní síla mužstva?
Těch faktorů bylo více, ale řekl bych, že hlavně v týmovosti. A po taktické stránce nás skvěle připravil realizační tým.

Které utkání bylo nejtěžší? Semifinále se Španělskem?
Každý vyřazovací zápas byl složitý. Podle mého názoru bylo nejtěžším soupeřem Maďarsko, jelikož nás dobře znalo, a bylo připraveno na naši hru.

Jak jste si užíval finálovou atmosféru?
Finále bylo skvělé. Přišlo dva a půl tisíce diváků, a troufám si říci, že většina fandila právě nám. Skvělý zážitek.

Liší se nějak zásadně styl hry u reprezentací z kontinentů mimo Evropu?
Evropské týmy jsou na tom dobře po taktické stránce, a mají nachystané standardní situace. Tohle chybělo africkým týmům, ale ty jsou zase hrozně silové a těžko se jim odebírá balon. Americké týmy byly technicky dobře vybavené. Vzpomínám si na jeden můj souboj v zápase s Brazílií. Bohužel jsem v tu chvíli byl za kavku... (úsměv)

V Tunisku muselo být krásně. Máte nějaký zajímavý zážitek mimo hřiště?
V Tunisku bylo náramně krásné počasí. Mimo hřiště jsem si nejvíce užil výlet lodí, při kterém jsme viděli kousek od nás plavat delfíny.

Diskuze k článku