Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Podle studentů architektury je Jihlava příjemným místem pro život, říká architektka z jihlavského magistrátu Tereza Kafková. 

V uplynulé době se studenti architektury zabývali vzhledem Jihlavy. O co se konkrétně jednalo?

Pozvali jsme sem studenty z Fakulty architektury z ČVUT Praha a VUT Brno. Naším původním úmyslem bylo, že se budou zabývat náměstím. Nakonec si někteří studenti vybrali také jiná témata.

Zaujaly je i jiné jihlavské lokality?

Mimo náměstí a Prioru tady máme projekt na park Jana Masaryka za kinem Dukla. Jeden projekt řeší využití továrny Modeta. Další projekt se zabývá lávkou přes Heulos a v neposlední řadě zde máme jednu vyhledávací studii na Komunitní centrum.

Co vás na jejich návrzích nejvíce zaujalo?

Velkým tématem studentských prací byl vztah náměstí a Prioru. Studenti pracovali s podklady od nás, prováděli však i vlastní analýzy. Nejvíce mě zaujala řada invotivních návrhů a nových pohledů.

Zmínila jste se o Prioru. Jak ho chtějí studenti změnit?

Studenti se v analytické části práce snažili velmi specificky pojmenovat problémy Prioru a potom na to v návrhu reagovat.

Navrhovali zejména lepší propojení s náměstím. Snažili se hodně specificky pojmenovat problémy Prioru, a potom na to v návrhu reagovat.

Můžete to více přiblížit?

Většina projektů, které se zabývaly Priorem, především navrhovaly navýšení počtu oken a prosklených ploch, tak aby budova lépe komunikovala zvenku dovnitř. Projekty pracovaly také se zpřístupněním střechy Prioru. Studenti navrhovali větší otevření přízemí obchodního domu, tedy další vstupy, popřípadě obchody, které by byly obrácené ven do náměstí.

Na střechu navrhovali co konkrétně?

Například kavárnu, a hlavně její zpřístupnění veřejnosti, protože všechny při exkurzi okouzlil výhled, který máme ze střechy Prioru.

Hovoří se, že majitel Prioru chce upravit fasádu obchodního domu, reagovali studenti také na tento záměr?

Ano. Někdo navrhoval omítanou fasádu, někdo kovovou perforovanou. Materiál volili tak, aby byl trvanlivý a držel tradici, kterou máme v centru města.

Specifikovali jste jim, že Prior nemůže být zbourán?

Nikoliv, zadání měli úplně svobodné. Sami však došli k tomu, že by se se stavbou raději vyrovnali a napravili ty části, které nefungují dobře. A k tomu není, z jejich pohledu, potřeba její demolice.

Která práce vás nejvíce zaujala

Práce od americké studentky, která se zabývala náměstím. Navrhovala úpravu středního náměstí před vstupem do Prioru. Projektovala tam stánek s občerstvením v kultivovanější formě, než máme dnes, posezení a rastr stromů, pod kterým by se dalo sedět ve stínu. Tím jak ho umístila, zdůraznila vstup do Prioru jako něco, co je pro náměstí velice důležité.

Kolik studentů návrhy vytvářelo?

Ve výsledku je zpracovávalo celkem 12 studentů. Vzhledem k tomu, že na ČVUT v Praze si naše téma vybral ateliér Henryho Hansona, což je americký krajinářský architekt, u kterého působí zahraniční studenti, jsme měli mezinárodní složení.

Odkud zahraniční studenti pocházejí?

Máme návrhy od dvou Američanů, jednoho studenta z Tchaj-wanu, studentky z Mexika a jedné Italky. Myslím si, že i toto přineslo dobrý vstup do diskuze. My jsme totiž tak trochu zatíženi historií, ale oni se na to dívají jinak.

Jaké měli zahraniční studenti první dojmy z Masarykova náměstí?

Bylo to různé, záleželo na tom, odkud pocházejí. Vzpomínám si, že například italská studentka byla překvapená, jak je prázdné, protože italská náměstí jsou velmi útulná a zároveň hodně využívaná. Takže ve své práci hledala důvod, proč je naše náměstí tak prázdné, a jak se s tím dá pracovat. Americkým studentům se zase jevilo náměstí jako krásné a historické. Méně vnímali, že má nějaké mezery, které vidíme my. Ve svých návrzích zlepšovali zejména jeho společenské fungování. Zároveň se studenti zmiňovali, že je Jihlava příjemným místem pro život.

Uvedla jste, že italské studentce se zdálo naše náměstí příliš prázdné, jak se s ním ve svém návrhu nakonec vyrovnala?

Zabývala se především horní částí náměstí a navrhovala jeho rozčlenění za pomoci stromů na menší zóny, které by byly svým způsobem intimnější. Navrhovala například pokácet lípy u morového sloupu, aby na sloup bylo dobře vidět. Stromy chtěla vysadit od morového sloupu dále, kde by tvořily různá zákoutí.

Je to technicky vůbec proveditelné?

Ano. Avšak toto uspořádání by muselo být hodně promyšleně udělané, aby nepřekáželo trhům, nebo kulturním akcím. Zároveň intimita zákoutí na vizualizacích působí příjemně.

Pochází někdo z vámi uvedených dvanácti studentů přímo z Jihlavy?

Ne. Pouze dva z nich mají k Jihlavě vztah. Navštěvovali poblíž příbuzné, nebo sem dříve jezdili z nějakých důvodů častěji.

Kolik dostali studenti na zpracování návrhů času?

Jeden semestr. Začínali na konci února a práce odevzdávali na konci května. Nejmladší studenti byli z druhého ročníku. Starší z nich byli na magisterském studiu.

Seznámíte z pracemi studentů také jihlavskou veřejnost?

V týdnu, kdy proběhne Mezinárodní festival dokumentárních filmů, budou práce vystavené ve vitríně na severní fasádě obchodního domu Prior, ve směru k poště. Výstava skončí v prvním listopadovém týdnu. Zároveň si bude moci práce prohlédnout veřejnost na webu města. Očekáváme také, že proběhne nad návrhy diskuze, co se nám líbí, nelíbí… Bude to pro nás inspirace při finalizaci zadání architektonické soutěže na revitalizaci Masarykova náměstí.

Oslovili jste již kvůli tomu majitele Prioru?

Majitel obchodního domu o studentských pracích ví. Projekty jsme zástupcům majitele posílali, aby se na ně mohli v předstihu podívat. V návrzích není nic konfliktního, jsou to pohledy studentů na věc.

Máte už od vedení Prioru nějakou reakci?

Zatím ne. Návrhy dostali k dispozici před pár dny.

Může se stát, že někteří ze studentů-autorů se budou moci zúčastnit architektonické soutěže na revitalizaci náměstí?

Pokud by se zařadili do týmu autorizovaného architekta, tak ano.

Jak tento projekt se studenty architektury hodnotíte vy osobně?

Mám z toho výborný pocit. Studenti provedli pod vedením architektů H. Hansona, J. Klokočky a P. Hýla výborné analýzy. V návrzích úprav náměstí adresovali zejména jeho pobytovou kvalitu, která bude pro revitalizaci zásadní. Projekt znovuvyužití továrny Modeta nám pomůže při diskuzích o její nové náplni a projekt lávky přes Heulos zahrnuje též její kulturně-společenské využití, což je nová a silná myšlenka.

Diskuze k článku