Noviny jihlavské radnice, 01.09.2017

Výhledový investiční plán na 10 let je zpracován, a i když jde o živý dokument, se kterým se nadále pracuje, není přístupný na webu města. Proč?

Ještě chybí propojení, aby se s plánem dalo operativně pracovat. Přes prázdniny upřesňujeme vstupní podklady, a plán se zpřesňuje. Nechceme zveřejňovat informace, které by mohly být nepřesně vykládány.

Můžete být konkrétnější? Například do plánu byl zanesen odhad revitalizace centra za 50 milionů. Ale přesnější budeme až v okamžiku, kdy budeme znát vítězný projekt. A ta suma může být značně jiná.

Součástí projektu je i suma všech požadavků na finance města. Kolik to dělá?

Celkem je požadavků za 2,5 miliardy, přičemž předpokládáme podle minulosti, že budeme mít na deset let 1,3 miliardy. Jde o složité počítání, kde neznáme třeba výši dotací. I to je důvod, abychom ještě se zveřejněním plánu nespěchali.

Veřejnosti je známo, že na státní úrovni se rozděluje skrze nejvýše stovky politiků asi 100 miliard korun. To jim dává velkou moc, a ta korumpuje, takže si lidé myslí, že jsou v politice tři typy – idealisté (kteří posléze „procitnou“), korupčníci, a ti nejschopnější, kteří si upravují zákony ve svůj prospěch, jako tomu bylo například s fotovoltaikou. V Jihlavě 37 zastupitelů rozděluje asi 130 milionů, tedy značně méně. Jací tedy jsou lidé, kteří vstupují do komunální politiky?

I v komunální politice jsou idealisté. Ti se i na komunální úrovni dostanou do reality co lze, a co nelze. Pak jsou tací, pro které je komunální politika dobře placené zaměstnání.

To ve vašem případě asi neplatí... Opravdu ne, můj příjem po vstupu do politiky výrazně poklesl.

Tak je hnacím motorem pro vás možnost rozdělovat peníze?

Víte, čas od času se naskytne možnost něco ovlivnit, ale už řadu let platí v komunální politice, že pomáhat kamarádům takto, se nevyplatí. Toho se bojím jako čert kříže. Každý podpis člověk důkladně zvažuje, a vytváří určité pojistky, aby se mohl bránit.

Co tedy nutí politika Výborného, aby se pohyboval roky v komunální politice?

V první řadě jsem patriot. Sportovní výsledky, pěkné stavby, kulturní akce

– jsem vždy rád, když se něco povede. Nesmírně mne baví hledat cesty, jak dobrou myšlenku zrealizovat. A když má člověk štěstí, a není na to sám, ale nachází podporu kolem sebe, i v řadách šikovných úředníků, tak potom taková práce baví. Na druhou stranu - i při dobrých nápadech musí člověk zvažovat, jak může pomoci, aniž by vzniklo podezření, že z toho mám osobní prospěch.

Vrátím se ještě ke své otázce – jací jsou ještě komunální politici?

Různí. Jistě i tací, které víc než je zdrávo těší, že jsou zastupitelé.

Jihlava má mít podle zákona o obcích podle velikosti 25 až 45 zastupitelů. Potřebuje Jihlava 37 zastupitelů, zvlášť takových, kteří po celé čtyři roky v zastupitelstvu nepromluvili?

Pro město není počet zastupitelů ekonomicky rozhodující (příjem městského zastupitele je asi 1.700 korun měsíčně – pozn. redakce). Počet 37 je asi historicky dán velikostí sálu, kam se ještě vejdou (smích). Každá volební strana chce mít zastupitelů co nejvíc, aby měla prostor k jednání.

Jistě, v zájmu politických stran je mít co nejvíce postů pro své politiky. Ale právě to je „trnem v oku“ občanům. Nebylo by to pro politika plus, kdyby se zasazoval o počet 25 zastupitelů? Nebylo by potom jednání zastupitelstva akceschopnější?

Ti „němí“ nezdržují. Navíc je žádoucí, aby k věci mluvili jen ti, kteří o tom něco vědí. V politických klubech je běžné, že se určité oblasti věnuje jeden zastupitel.

I tak ale nechápu, že někdo za čtyři roky nepromluví. To ho přece nemůže bavit? Rozumím, že více zdržuje takový zastupitel, který mluví do všeho, aniž by to znal. Ale není nakonec takový zastupitel pro město větším přínosem, než ten bez názoru?

Máme v zastupitelstvu takového člověka. Navíc řešíme i minulé kroky tohoto zastupitele, který jako podnikatel nedostál svým dřívějším závazkům vůči obyvatelům Jihlavy při výstavbě, a město s tím má nyní problémy. Jde o člověka, který „pije víno a káže vodu“.

Já chápu, že někdy jde o oprávněnou kritiku. Ale řešení, která tento člověk nabízí, jsou neakceptovatelná.

Napadá mne, že vám tím dává příležitost ukázat, jak jednoduchá řešení složitých problémů nemusí vést k úspěchu. Nápady, jak věc vyřešit, má, jako tento zastupitel, kdekdo, ale tím, že jemu veřejně odpovídáte, proč to tak nejde, odpovídáte i podobně smýšlejícím.

Vraťme se k rozpočtu města a jeho příjmové části. Jak navýšit příjem města?

Již delší dobu se zaobírám myšlenkou parkování. Ta doba, kdy jste autem přijeli kamkoli ve městě a zaparkovali bez problémů, je pryč. Ty možnosti, jak byly dřív, už nikdy nebudou. Snaha mít auto co nejblíž, přetrvává. Na okrajích města jsou lokality plné garáží, které nyní slouží jako sklad veteše, auta v nich nejsou. Ptám se sám sebe, jestli nenastala doba, kdy na neplacené parkování ve městě nemá nikdo nárok, a jestli nenastala doba parkování ve městě zpoplatnit?

Jenže vezměte rekonstrukci Srázné ulice– město dostalo dotaci s tím, že pět let nebude mít na Srázné žádné příjmy, takže nemůže parkování v ulici zpoplatnit.

Je to tak. Na druhou stranu znám lidi, kteří mají auto za miliony, a stejně posílají sekretářku, aby jim otočila parkovacím kolečkem za oknem, aby ušetřili.

Ano, tak se lidé chovají…

Pokud dnes postavíme parkovací dům v centru a zpoplatníme ho, bude prázdný. Když bychom zpoplatnili parkování všude, bude to lepší místo pro zaparkování – hlídání, bezpečnost, pod střechou atd.

Příjmovou část rozpočtu tvoří i dary firem. Bosch je nejvýznamnějším zaměstnavatelem ve městě – co dělá město pro firmu, a jak to Bosch městu vrací?

Společnost Bosch má nějakou filosofii – oni nebudou podporovat sport, něco málo do kultury, ale chtějí přispívat do vzdělání. A jsou připraveni do této oblasti dávat poměrně velké peníze. Vyjadřují určitou nespokojenost školských zařízení k jejich nabídkám. Překvapuje je – jak mám informace – že odezva škol na jejich nabídky je poměrně vlažná. Je na čase toto začít řešit.

Město pro velké zaměstnavatele dělá poměrně dost – dopravní spojení, cyklostezka, úpravy jízdních řádů MHD atd. Pokusíme se zajít za ministrem dopravy a prosadit, aby úsek D1, mezi Pávovem a Velkým Beranovem, dostal výjimku ze zpoplatnění dálnice, aby ho lidé mohli využívat pro spojení mezi bydlištěm a cestou do práce, jako severní obchvat města.

Obraťme list a podívejme se do budoucna. Digitalizace – proč musím na úřadě všude vytahovat občanku a vyplňovat stejná data? Proč není jednotná evidence?

To má na druhou stranu svá úskalí – jednotná databáze obyvatel města by byla potřebná, ale máme zde zákony na ochranu osobnosti.

S automatickým zařazením do takové databáze by mohly být problémy.

V internetové komunikaci by jasně identifikoval občana digitální podpis. V praxi se používá minimálně, a třebaže na internetu komunikuje skoro každý, digitální podpis používá málokdo. Co kdyby město provedlo osvětu ve smyslu – chceme mít vzdělané obyvatele, kdo s námi bude komunikovat s digitálním podpisem, bude v automatické databázi a bude z toho mít tyto a tyto výhody?

Třetina obyvatel jsou senioři, kteří takto komunikovat nebudou. Část jsou mladiství do 18 let. Dnes řada lidí nepotřebuje komunikovat s úřadem – nestaví, poplatky zaplatí složenkou atd. V budoucnu to možná bude jinak, ale dnes jsem vůči tomu skeptický.

Proč nemůže občan „svého“ úředníka jednoduše ohodnotit známkou po internetu? Jistě by někdo takto vyjádřil svoji spokojenost, nebo nespokojenost?

To je zajímavá myšlenka, a promyslím ji. Děkuji.

Město by jistě mohlo „odměnit“ přispěvatele do Pupíku (k Územnímu plánu města – pozn. redakce), nebo účastníky veřejných debat apod. například „volňáskem“ do zoo?

To můžeme. Na veřejná projednávání chodí ti, jichž se to nějak dotýká, a pár pravidelných účastníků. Veřejnost se příliš nezapojuje…

Právě proto by mohla drobná odměna pomoci. Do zoo zavítá skoro každý, a „volňásek“ by potěšil.

Bohužel nás tlačí prostor pro tento rozhovor, tak snad jen poslední otázku – nezaslouží si Jihlava ještě nějakou atrakci, která by táhla?

Zaslouží. A o jedné uvažujeme. Chceme přemostit Heulos takovým způsobem, že by z lávky nebo mostu vedl dolů výtah k zoo, a návštěvníci centra by tak mohli snadno dolů do zoo, a naopak. Je to jedna z možností, na které začínáme pracovat.

Diskuze k článku