Dnes je pátek 21.07.2017     svátek má Vítězslav

Na kartičky Dukly se velice těším

KARTIČKY Wayna Gretzkyho a Jaromíra Jágra tvoří gró sbírky Marka Cvacha. „Ne, že by se mi nelíbili nějací noví hráči, ale mám sbírku takto nastavenou, a nehodlám to měnit,“ říká. Foto: Michal Boček

 

Patříte k zarytým sběratelům hokejových kartiček? Pak vám možná není cizí jméno Marka Cvacha z Jihlavy. Jde o jednoho z největších odborníků na tuto tematiku na Vysočině. O kartách by mohl vyprávět hodiny. „Je to můj koníček a velká vášeň,“ říká.

Malé papírové a plastové „kartónky“ s fotkami hráčl mu procházejí rukama již dvaadvacet let. Od mládí je velkým fanouškem hokeje, hlavně slavné NHL. „Začal jsem se sbíráním odhadem v roce 1995, kdy se na český trh dostaly první kartičky ze zámoří,“ vzpomíná Cvach.

V té době obdivoval dovednosti Švéda Daniela Alfredssona a Rusa Alexeje Jašina. „Když jsem viděl jejich karty v albumu na burze, okamžitě jsem si je koupil,“ vypráví Cvach se zápalem v očích. „Dnes už je pochopitelně nemám. A kdo ví, kde jim je konec,“ dodává vzápětí.

Zmíněnou dvojici postupně nahradili dva světově proslulí velikáni hry s pukem, Wayne Gretzky s Jaromírem Jágrem. „Oba obdivuji, a jsem rád, že právě oni jsou na špici historického bodování NHL. O Gretzkym mám dokumenty, mapující jeho kariéru. Když vidím, co prováděl na ledě, mám z toho husí kůži,“ líčí Marek Cvach s úsměvem.

U Jágra to cítí podobně. „Navíc jde o Čecha. Měl jsem možnost vidět ho naživo, a podle mě je to super člověk,“ nesouhlasí s názory, že Jágr je primadona.

Pokud čekáte, že Cvach doma skladuje několik sběratelských alb, napěchovaných kartičkami, jste na omylu. Těch opravdu nejcennějších kousků má podle svých slov 100 – 150. „Není to o počtu, ale o kvalitě. Pět opravdu hezkých karet sháním třeba půl roku,“ vysvětluje.

Nad otázkou, jaký nejcennější úlovek má ve sbírce, chvíli přemýšlí, a pak vytahuje z úschovné krabičky kartičku Wayna Gretzkyho s originálním podpisem a kousky dresu z Utkání hvězd. „Bylo jich vyrobeno pouze pětadvacet kusů. Její hodnota? Pět až šest tisíc korun,“ vypočítává.

Evidenci, jak velkou finanční částku ve sběratelství za celou dobu „protočil“, ať jde o koupi či prodej, si prý Cvach nevede. „Možná je to tak dobře, protože bychom se bavili o statisících korun. A to nepřidávám, ani neubírám. Za jednu kartu zaplatíte tisíc korun, za jinou dvakrát tolik, a za rok zjistíte, že je to třeba dvacet tisíc korun dohromady,“ ušklíbne se. 

Velkou část nákladů na nové přírůstky spolkne poštovné. „Většina z nás sběratelů shání a nakupuje karty od prodejců ze zámoří, a ti mají drahou poštu. Platíte většinou kolem pěti dolarů. Jsou i tací, kteří chtějí dvanáct dolaru. V praxi to znamená, že například stokorunová kartička váš vyjde, včetně pošty, na čtyři stovky,“ kroutí Marek Cvach nechápavě hlavou.

A to zdaleka není jediné úskalí mezinárodního trhu. „Vztah Američanů a Kanaďanů k nám Evropanům není vřelý. Ne všichni prodejci jsou ochotni udělat s námi obchod. Když se jich zeptáte, proč, odpoví vám, že jim někteří kupující zapírali zásilky, a vznikly tak velké problémy. Evropané, zvláště pak Češi, jsou hrozně vyčůraní. Za mořem na to asi nejsou zvyklí…,“ přemítá Cvach.

On sám má podobných zkušeností několik. „Stalo se mi, že jsem poslal kartu obyčejně, a kupující mě nahlásil, že nedorazila, takže mi eBay (aukční portál – pozn. red.) ještě strhl peníze. Od té doby posílám zásadně doporučeně,“ zdůrazňuje.

Vtahy mezi sběrateli jsou podle Cvacha jiné než dříve. Chladnější. „Když zavzpomínám na staré časy, kolikrát jsme si na burzách s kolegy hezky popovídali, nejen o kartách. Dnes je jiná doba. Nenabízíte-li „Svatý grál“, nikoho to nezajímá. Nebo se s několika lidmi na něčem domluvíte, a už se neozvou,“ říká s pokleslým výrazem ve tváři.

Jako velký fanoušek jihlavské Dukly Marek Cvach s očekáváním vyhlíží start nové extraligové sezony. I když ho kartičky české nejvyšší soutěže dlouho neoslovovaly, nyní, kvůli Dukle, udělá výjimku.

„České karty udělaly za poslední roky velký pokrok kupředu. V lecčems jsou ještě propracovanější než ty zámořské. Několik jihlavských si určitě pořídím,“ slibuje.

Na jaká jména má políčeno? „Byla by pecka, kdyby vyšla „memorabilia“ kartička například norskému brankáři Voldenovi. Ale těším se na všechny zahraniční posily. Tím spíše, pokud to budou opory. Opravdu se na ně těším,“ hlásí Cvach.

Pokud mu to práce v třísměnném provozu umožní, na domácím utkání nebude chybět.

„Extraligová atmosféra je úplně něco jiného. Vnitřně jsem byl dlouho zklamaný, že se Dukla „plácala“ v nižší lize,“ uzavírá naše povídání.

Autor: Michal Boček
Aktuality : 17.07.2017  Nový komentář   Komentáře (1)
Vysočinu i nadále trápí

Letošní rok je již třetím rokem po... více

Aktuality: 20.07.
Komiks s ježky vypráví

Že historie může být i dobrá zábava... více

Aktuality: 20.07.
Zakázali průjezd Henčovem

Průjezd zakázán.... více

Aktuality: 20.07.
Kvůli věži přiletí možná

Rekonstrukce střechy věže sv. Ducha vTelči začíná.... více

Aktuality: 20.07.
Novinář Patočka: Podzimní

Na 70 osob se zúčastnilo v Jihlavě čtvrtečního... více

Aktuality: 20.07.
Politikové se přou o kanály

Až k osobním útokům... více

Aktuality: 20.07.
Účet z Mostu: dva bronzy

Potvrdila, že její dobré výsledky v... více

Aktuality: 20.07.
Slavoj Kostelec nabíral vodní

Pětašedesát členů má v současné době Klub... více

Aktuality: 19.07.
Mistrovství Evropy v akrobatickém

Blížící se mistrovství Evropy... více

Aktuality: 19.07.
Na magistrátu bude možné

V průběhu srpna jihlavský magistrát zprovozní... více

Aktuality: 19.07.
Na Vysočině začaly žně

Zemědělci do včerejšího dne posekali vnašem... více

Aktuality: 19.07.
V Třešti platí nová vyhláška

Obecně závazná... více

Aktuality: 19.07.