Reklama
Dnes je čtvrtek 27.06.2019     svátek má Ladislav

Beseda s krajskými lídry - volby 2016 do Kraje Vysočina


11.5.2017 Bez kategorie/Komentáře (0), autor:
Petr Klukan, Pavel Bajer

30.09.2016 - Jihlavské listy

Jihlavské listy uspořádaly minulý týden neveřejnou besedu s lídry nejsilnějších volebních uskupení.

Oslovili podle průzkumů agentury STEM/MARK, která si nechala zpracovat Česká televize, prvních šest politických stran. Agentura data sbírala od 8. srpna do 3. září a výpočet volebního potenciálu učinila na základě odpovědí 758 respondentů.

V průzkumu se nejlépe umístila ČSSD, následovaná ANO, KSČM, lidovci, koalicí TOP 09 a SZ (Žijeme Vysočinou) a ODS. Jsou to uskupení, která dle průzkumu přesáhla více než 10procentní hranici volebního potenciálu.

Besedy v redakci Jihlavských listů se účastnilo šest zástupců volebních uskupení jdoucích do krajských voleb. Pozvání přijali lídr ODS Zdeněk Geist, dvojka ČSSD Jana Fialová, lídr koalice Zelených a TOP 09 Libor Honzárek, lídr ANO Josef Pavlík, lídr lidovců Jaromír Kalina a Helena Vrzalová, čtyřka na kandidátce komunistů, která zároveň usiluje o post senátorky.

 

V Lidových milicích nikdo nebyl

Čtenářský dotaz: Jaká je vaše politická minulost? Byli jste v KSČ, případně v Lidových milicích?

H. Vrzalová (KSČM): Jsem ročník 1970, takže až tak hluboká minulost to není. Od roku 2008 jsem členkou KSČM, předtím bez politické příslušnosti. Je pravda, že v Brtnici, kde bydlím, jsem kandidovala jako nezávislá/nestraník na kandidátce ČSSD a byla jsem zastupitelkou a radní po dobu dvou let, poté jsem vstoupila do KSČM, takže jsem považovala za správné z rady odejít, abych to místo neblokovala někomu dalšímu za ČSSD.

J. Kalina (KDU-ČSL): Politickou minulost nemám, v politice jsem pátým rokem. Jako pro věřícího člověka pro mě byla jediná alternativa, a to je KDU-ČSL. Je pravda, že jsem byl krátce zvolen předsedou městské organizace a jsem už dvě funkční období předseda krajské organizace KDU-ČSL, z politické kariéry jsem v tuto chvíli druhým rokem náměstek primátora a magistrátu SMJ.

J. Pavlík (ANO): Jsem úplně nový v politice, nikdy jsem se neangažoval, až od roku 2013 jsem sympatizantem hnutí ANO a od února 2015 jsem členem hnutí ANO.

L. Honzárek (SZ+TOP 09): Je mi 53 let a až v roce 2011 jsem se rozhodl vstoupit do své první politické strany, a tou je TOP 09.

J. Fialová (ČSSD): Jsem o 10 let mladší, ale vstoupila jsem do ČSSD také v roce 2011. Do té doby jsem kandidovala v obci Bransouze jako nestraník, jsem v obecním zastupitelstvu stále, je to už 14. rokem z toho osm let jsem vykonávala funkci neuvolněné starostky. A v současné době vykonávám funkci radní pro oblast školství, mládeže a sport.

Z. Geist (ODS): Já jsem ročník 1971, čili je mi 45. Před rokem 89 jsem nebyl v žádné politické straně, natož v Lidových milicích. Byl jsem členem ODS, potom jsem byl člen Unie svobody mezi lety 1998-2003. Pak 10 let nikde a nyní pokračuji v ODS.

JL: Pane Pavlíku, jste novou stranou, nemůže se stát, stejně jako při parlamentních volbách, že JL objevily „podivné postavy“ na vaší kandidátce? Tehdejší dvojka M. Bačiak a trojka J. Sobotka museli po tomto zjištění odejít.

Pavlík: Jeden případ jsme prověřovali, ale myslím, že to dopadlo dobře. Nepředpokládám proto, že by tam někdo takový na naší kandidátní listině byl, ale samozřejmě nemůžu to 100% zaručit.

 

Kultura politického chování: V jakém případě byste rezignovali?

JL: Rezignovali byste na své politické funkce, kdybyste byli stíháni policií? A v jaké fázi? Již v případě podání trestního oznámení na vás? Nebo při sdělení obvinění, či až když dojde k soudu?

Zdeněk Geist (ODS): Domnívám se, že každý tu hranici má jinou, pro mě je to sdělení obvinění. Je to postup, kdy ten proces dojde do nějaké fáze, řekněme pravděpodobně opřený důkazy, tak já považuji za vhodné, aby člověk odešel z veřejného dění a zbytečně sebe, svou politickou stranu či hnutí a ten svůj post tady tou tzv. kauzou nezatěžoval.

Josef Pavlík (ANO): Souhlasím se sdělením obvinění. Policie to nesdělí na základě ničeho, nějaký ty indicie skutečně jsou. U nás, nevím, jestli se úplně dodržuje, je podepsán etický kodex, když takový případ nastane, měl by odstoupit, aby nediskreditoval stranu v očích voličů a občanů.

Libor Honzárek (SZ+TO 09): Připojuji se k nim, podat trestní oznámení nic neznamená. Novináři sice napíšou - na toho bylo podáno trestní oznámení pro podezření. To se dnes používá jako politický pendrek, kdy se řežeme navzájem. Je to o kultuře politický.

Často vím, že se v politice podává trestní oznámení jen proto, aby se kolem toho udělala účelová mediální bublina, což je špatný. Jinak souhlasím s tím, že sdělení obvinění je tou hranicí.

Josef Pavlík: S tím souhlasím, někdy je to bohužel jen účelový a ten účel to někdy splní. Stačí na člověka plivnout a ukázat ho v médiích a lidi řeknou, ano je to zločinec.

Helena Vrzalová (KSČM): Podání trestního oznámení nemusí být jen politická záležitost, stačí, když máte špatného souseda a nestačíte se divit. To není moment, který by měl být relevantní pro politickou pozici. Jinak souhlasím, že sdělení obvinění je ta hranice.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL): Také s tím souhlasím. Vnímám, že politická kultura po roku 1989 je ve společnosti tristní. Souvisí to s tím, že jsme udělali elity národa i z bývalého komunistického establishmentu, udělali jsme politické i podnikatelské elity i z podsvětí.

Máme své Pitry, Krejčíře a Mrázky. Takže máme dost málo dobrých příkladů. Na druhou stranu ale máme i příklady, kdy byli lidé v politické kariéře zastaveni díky tomu, že na ně bylo podáno trestní obvinění a vyloučilo je na dlouhé roky, které jim nikdo nevrátí.

Souhlasím s tím, že bychom měli koukat spíše na ten západ a kulturu, pokud to dojde do té fáze, politik má mít tu odpovědnost se tomu postavit. V poslední době zaznamenáváme trend kriminalizace politiky, tady v Jihlavě padají trestní oznámení jak na běžícím páse.

Jana Fialová (ČSSD): Pro mě je rozhodující pravomocné rozhodnutí soudu. (Odpověď řečena po besedě)

 

Neseriózní agentura Yashica

JL: Paní Fialová, jak posuzujete kritiku těch medializovaných billboardů, zvoucích na Minifestival řemesel, které byly nápadně podobné předvolebním billboardům vaší strany ČSSD? Předseda Krajské hospodářské komory J. Huňáček hovořil o zneužití důvěry ze strany ČSSD.

Fialová: Z mého pohledu to zneužití nebylo. Rok řemesel je vyhlášen od února 2016, kampaň, která je zaměřená na náborování dětí ze ZŠ, kdy jsme objeli celý kraj a byli jsme ve všech okresních městech. Pozvánka na Minifestival řemesel (a tedy i billboardy) musely přijít v tuto dobu, protože jsme v polovině září a děti se v průběhu října, kdy ještě navštěvují burzy, rozhodují o výběru střední školy.

A vizuál je otázka na toho, kdo to vyráběl, a já se přiznám, že jsem tam měla jinou fotku, než na billboardu politickém, a proč by tam neměla být radní, která je pro oblast školství, já v tom nevnímám nic nemorálního, jak nazval pan kolega, jeden pan zastupitel, že je to impertinentní.

Honzárek: Nesouhlasím, že to není neetické. Minifestival byla skutečně dobře odvedená práce, to skutečně má smysl, ale to je věc jiná. Já si myslím, že sociální demokracie trochu šlápla vedle, že to šikovně tak udělala, aby to vypadalo jako billboardy volební. Sám jsem si myslel, že jsou to billboardy volební. Udělali chybu, teď se jim to vrátilo.

JL: Billboardy připravovala reklamní agentura Yashica, která pro vás chystala i předvolební billboardy. V měsíčníku Jihlavský express, který agentura vydává, se před volbami také objevila příloha o odborném vzdělávání v Kraji Vysočina – tedy propagace ČSSD. Byla to příloha Kraje?

Fialová: Ne. Byla jsem oslovena, že budeme dělat přílohu s deníkem, měla jsem dodat podklady pro oblast školství.

JL: Ta příloha i jednotlivé články nejsou nikým podepsané, takže není jasné, zda jde o placenou propagaci Kraje, nebo o redakční přílohu, a to je z hlediska novinářské etiky nesprávné. A vydala to ta samá firma, která dělala ty inkriminované billboardy.

Fialová: Jak říkám, byla jsem oslovena Jihlavským expresem, abych dodala podklady.

Josef Pavlík z ANO nebyl této části besedy přítomen.

 

Jste pro souběh několika funkcí?

Čtenářský dotaz: Jaký je váš názor na souběh několika volených funkcí – viz současný hejtman J. Běhounek, který je poslancem i hejtmanem?

Geist (ODS): Za sebe považuji vhodnější, aby se věnoval pouze jedné profesionální veřejné funkci.

Fialová (ČSSD): Nebudu to vztahovat k panu hejtmanovi, k tomu se nebudu vyjadřovat. Sama jsem chvilku vykonávala funkci neuvolněné starostky a současně radní. Musím uznat, že pak při dalších volbách jsem nabídla jednomu ze zastupitelů, aby kandidoval na starostu, protože jsem měla pocit, že to časově, a abych to dělala na 100 procent, to nedám. Takže já sama za sebe jsem se s tím setkala a jednu funkci jsem pustila.

Honzárek (SZ+TOP 09): Souzním s kolegy. Taky si myslím, pokud se věci mají dělat zodpovědně a pořádně, tak na to není čas, být na dvou židlích najednou. Jednou mě zarazil pan prezident, když říkal, že jenom nešikovní lidé stihnou málo funkcí, ten, kdo je šikovnej, toho zvládne mnohem více. Je to taky možná názor, ale já s ním nesouhlasím. Myslím si, pokud se takové funkce mají dělat zodpovědně a poctivě, tak to snad ani nejde, sedět na dvou židlích.

Pavlík (ANO): Mám naprosto konzistentní názor se svými předřečníky. Taky si myslím, že to je natolik zodpovědná funkce, a den má jen 24 hodin a stihnout se to nedá. Dneska vidíte, jaká je situace na silnicích, když se má přejíždět. Hejtman musí být k dispozici v rámci kraje téměř furt, soboty, neděle celý den. Pokud se dělá více funkcí, tak se něco musí ošidit a pokud je to funkce hejtmana, tak je to smutný. Já bych na to nikdy nepřistoupil, a pokud bych dělal hejtmana, tak bych dělal hejtmana na plný úvazek, jak to má být.

Kalina (KDU-ČSL): Politik je úvazek nepřetržitý a člověk musí být k dispozici po celé své funkční období a měl by se věnovat své práci, a jako náměstek primátora dokážu posoudit, že je to věc, která zabírá hodně času. Vedle toho člověk potřebuje maličko relaxovat a být se svojí rodinou. Pak bych asi řekl, že teď si právě zkoušíme více zaměstnání, protože volební kampaň je o tom, že jste členem volebního štábu a máte kontaktní kampaň a další povinnosti. A všichni se asi budeme těšit, až to skončí. Na vlastní kůži si můžeme ověřit, že více funkcí se nedá stihnout tak, aby člověk netrpěl a jeho duševno.

Vrzalová (KSČM): Nemůžete dělat dvě práce na plný úvazek, to nedokáže nikdo, dělat to zodpovědně a poctivě. Co ale nemusí být na škodu, je spojit práci hejtmana s prací komunálního zastupitele v rámci bydliště, to nemůže být na škodu. To je jen pro dobro věci, člověk neztrácí kontakt se svým bydlištěm a s problémy kolem sebe, má kontakt s lidmi a dozvídá se ledacos.

JL: Z toho nepřímo vyplývá, že pan hejtman nemůže pracovat dobře…

Pavlík: To uvidíme ve volbách, voliči to sledují, my na to máme různé názory. Každý z nás má preferenci a tu jsme vyjádřili. Uvidíme, kdo vyhraje volby.

Fialová: Přesně tak, nechme to na voličích.

Kalina: Známe pohádkové příběhy a supermany, a teoreticky takoví lidé existují.

 

Uprchlické zařízení

JL: Podpořili byste uprchlické zařízení na Vysočině, kdyby se je tu vláda rozhodla zřídit?

Pavlík (ANO): V tom kraj pramálo zmůže, je to věc vlády – ministerstva vnitra. Hnutí ANO razí od začátku: tyto uprchlíky tu nechceme. Jsme proti kvótám, protože si myslíme, že to do republiky nic dobrého nepřinese. Byla tu jedna zkušenost, kdy se sem vybrali, byla to selekce a byli to katolíci a stejně se potvrdilo, že to jsou ekonomický migranti, a byli tu jenom chvilku a chtěli do Německa. Celá uprchlická krize je postavená na hlavu. Hlavně by se měl vyřešit konflikt, tam kde se mydlí, aby se velmoci dohodly a zastavilo se to. Protestovat můžeme, ale bylo by to pramálo platný.

Kalina (KDU-ČSL): Poopravil bych, že to nebyli katolíci, byli vyznání protestanského. Za všechno katolíci nemohou. Když vidím plakáty jak Tomio Okamura a pan Veleba jsou rozhodnutí, jak zastaví migraci, tak mne napadlo, že asi jeden půjde do Řecka a druhý do Turecka a bude tam ty uprchlíky vracet. Nevím ale, jak dokáží zastavit miliony uprchlíků, kteří jsou na cestě.

Nejsme tranzitní země, ale budeme muset v budoucnosti toto řešit. Na případu, který byl uveden, je vidět, že to nesmí dělat amatéři. Je to čistě státní záležitost, už bych si nepřál, aby do toho byla zavlečena jakákoliv dobrovolnická organizace, protože nemá na to dostatečné odborníky a prostředky. Nejbližší zařízení je Zastávka u Brna, proč by neměla být v Kraji Vysočina? Za předem daných a definovaných podmínek. Lidem, kteří potřebují, by se pomoc mělo. Musíme se tomu postavit čelem. Tady je milion lidí, kteří sem dojdou.

Geist (ODS): Jako katolík souhlasím s tím, že katolíci za všechno nemůžou. Neumím si představit situaci, že by kraj vítal toto zařízení na svém území. V kampaních všichni slýcháme, že obyvatelé na Vysočině mají obavy z uprchlíků. Kraj nemá právní nástroj, kterým by mohl zabránit umístit uprchlické zázemí na svém území. Ale kraj by měl obavy obyvatelů na Vysočině jasně formulovat vůči státu.

Vrzalová (KSČM): Otázka to není úplně aktuální. Protože uprchlická zařízení státu nejsou úplně naplněna, mají nevyužité kapacity a je tam možnost rozšíření. Pokud by tato otázka byla na stole, za KSČM říkám v této chvíli ne.

Honzárek (SZ-TOP 09): Souhlasím, že otázka je v tuto chvíli teoretická. Pokud by uprchlíci přišli ve velkém množství, tak by se mělo ve všech krajích přistupovat stejně. Problém je ale širší a má mnohem více souvislostí. Nikdo v ČR by nejásal a nevítal uprchlíky, spíš vidíme tu vizi, aby se politická situace v místech, kde je krize, uklidnila.

Fialová (ČSSD): Je to citlivá otázka – v tuto chvíli ne.

Kalina (KDU-ČSL): Možná jsme ten problém démonizovali, v historii jsme přijali uprchlíky z Řecka, z Jugoslávie jsme přijali několik tisíc obyvatel. To jsou jasné statistiky a fakt. Denně, ročně přijímáme uprchlíky. Je to démonizace, že uprchlíci nás předělají na muslimy a podřežou… je to komplexnější přístup, lidé nebyli předkontrolováni a nevíme, jací lidé se sem dostali. To není chyba ČR, ale EU. Opakuji, teď v blízké budoucnosti se o to budeme muset zajímat a budeme ten problém muset řešit a nějaký počet uprchlíků tu skutečně budeme mít.

Pavlík: Nechci strašit občany Vysočiny, ale uvědomme si, že za rok může být situace migrantů horší. Ve Francii narůstají nacionalistické tendence, když se tam dostane k vládě Le Pen. V Německu 100% Merkelová neobhájí svůj post. Změní se to tam a my jsme v blízkosti. Nemůžeme strkat hlavu do písku, musí se počítat s tím, co se bude dělat. Některé státy se na to připravují. Nejvíce Maďarsko, podle mě, které dělá všechny kroky, aby bylo připraveno na nějaký tlak. Ale myslím si, že situace není úplně růžová.

 

Nežijeme v době standardní politiky

JL: Pane Honzárku, zastupujete koalici Strany zelených a TOP 09. Jak byste jako člen pravicové TOP 09 řešil případné požadavky levicovější Strany zelených?

Honzárek: To je problém všech koalic. Vždycky se musíme dohodnout. Je to o nějakém kompromisu, je to v lidech. Tak jako se se Zelenými bavíme o problémech a vždycky se nám daří najít společnou dohodu, tak se neobávám, že by to byl neřešitelný problém. Na to se nás ptají – proč se konzervativní strana TOP 09 v Havlíčkově Brodě dala dohromady se Zelenými. Těch důvodů bylo několik. Nežijeme v době standardní politické situace – politické hnutí ANO vytváří státní politiku a přitom říkají, že nejsou politickou stranou, role prezidenta je taková prapodivná. Domluvili jsme se se Zelenými, že nebude na škodu, když v tomto případě dvě zaběhlé strany se dají dohromady. Navíc se personálně známe a lidsky si sedneme, takže v tom nevidím problém.

 

Věci načasované k volbám

JL: Pane Kalino, vy jste v televizní debatě prohlásil, že Kraj utajuje některé informace – týkalo se to dopravní komise. Zeptám se jinak – je podle vás Kraj transparentní?

Kalina: Musím říct, že Kraj má jedno z nejlepších IT oddělení v České republice, takže poskytuje transparentně množství informací, až je někdy obtížné se v tom orientovat. Mně spíš vadí ty věci, které jsou načasovány k volbám.

Uvedl jsem příklad Integrovaného dopravního systému – všichni se shodneme, že je to složitější než v Jihomoravském kraji, který jsem tam uváděl, nicméně jsou rozpracovány tři varianty, jak by se to mělo provozovat a už v této chvíli by to podle mne mělo být minimálně půl roku komunikováno se starosty obcí i s veřejností.

Druhý příklad – v kraji je nedostatek lůžek pro seniory a těsně před volbami se zveřejní, že v krajské nemocnici se tento problém bude řešit – to je podle mě vytažená a načasovaná záležitost před volbami. To se mi nelíbí.

Mám to potvrzeno od lidí z komisí, svých krajských zastupitelů atd., kteří byli jednoznačně nabádání, že nic z toho integrovaného dopravního systému nemůže být zveřejněno.

JL: Takže to vidíte jako etický problém současného vedení kraje?

Kalina: Ano.

Josef Pavlík z ANO nebyl této části besedy přítomen.

 

Agenturní pracovníci

JL: Paní Vrzalová, váš lídr pan Plodík v televizi prohlásil, že agenturní pracovníci berou českým lidem práci a snižují jim mzdu. Naopak firmy na Vysočině si zoufají, že nemají lidi, a kdyby nenabíraly agenturní pracovníky, museli by zavírat své provozy. Ztotožňujete se s názory vašeho lídra pana Plodíka?

Vrzalová (KSČM): Mám od Milana trošičku odlišný názor, myslím si, že v některých oblastech mají agenturní pracovníci své místo.

 

Kamenný hospic na Vysočině

JL: Byli byste pro vybudování kamenného hospice na Vysočině?

Pavlík (ANO): Ano, protože populace stárne. Služby, které v kraji máme, vše neobsáhnou. A mezigenerační soužití je narušeno, padesát procent manželství se rozvádí, mladí mají problémy sami se sebou a nemohou se věnovat starým lidem. Navíc někteří senioři ani nemají, kdo by se o ně postaral.

Kalina (KDU-ČSL): Kamenný hospic ano. Z rozhovorů s lidmi vnímám, že tu chybí podobné zařízení. Kamenný hospic je třešnička na dortu ve spektru služeb, ale vznik hospicu nesmí ohrozit nízkou kapacitou pracovníků, kterou má Kraj Vysočina v této oblasti. To je to největší riziko.

Geist (ODS): I my jsme pro výstavbu podobného zařízení, nicméně vzhledem k rozlehlosti kraje a nízké hustotě obyvatel jsme místo jednoho velkého zařízení pro to, aby vzniklo několik hospiců menších nejen v Jihlavě.

Kalina: Tomu požadavku rozumím, ale znovu upozorňuji na omezené možnosti odborných pracovníků na Vysočině.

Vrzalová (KSČM): Já na to navážu – v této chvíli je opravdu problém zajistit dostatek takových pracovníků. Vidíme to v krajských nemocnicích. Kamenný hospic bych neviděla jako krajské zařízení, ale viděla bych to spíše v podpoře případného provozovatele.

Honzárek (SZ+TOP 09): I my jsme pro kamenný hospic. Souhlasím s panem Geistem, dokonce možná v každé bývalé okresní nemocnici by mohlo být oddělení paliativní péče. Kraj je rozsáhlý a je přeci jen lepší, když to mám blíž k místu bydliště. Nevím, o kolik by bylo dražší mít například tři domy místo jednoho centrálního. Podobně máme zkušenosti z Holandska, kde ruší velké domy a budují malé v téměř každém městě. Je to samozřejmě o penězích.

Fialová (ČSSD): Myslím si, že kamenný hospic je prostorem pro církev, protože by to dokázala provozovat. To říkám sama za sebe.

Kalina: Zaznamenal jsem, že i ČSSD považuje církev za užitečnou…

 

Nejsem zatížen minulostí

JL: Pane Geiste, vy jste nikdy nebyl v zastupitelstvu, krajském ani obecním – není to hendikep?

Geist (ODS): Já to nevnímám jako hendikep.

JL: Jste lídrem, věříte, že uspějete, případně se stanete hejtmanem, ale nemáte zkušenosti jako zastupitel…

Geist: Nevidím zde mezi členy naší debaty žádný zásadní rozdíl. Možná to, že jsem nebyl členem zastupitelstva, je výhoda – nejsem zatížen minulostí.

 

Byli byste pro výstavbu úložiště jaderného odpadu na Vysočině?

JL: Jaký je váš názor na možnost stavby úložiště jaderného odpadu na Vysočině?

Pavlík (ANO): Je to hodně problematická otázka a choulostivá. Kraj by měl zaujímat pozici servisní organizace - měl by obcím a samosprávám a občanům dávat informace takové, aby oni se mohli sami rozhodnout, zda tam úložiště budou chtít či nikoliv. Rozhodující úlohu musí sehrát ministerstvo průmyslu, které by mělo jednat a případně lidem v lokalitách – Horky a Kraví hora, slíbit benefity, které budou kompenzovat ten stav. I když dnes říkají, že to rizikové není, něco málo jsem o tom četl, samozřejmě jsem se informoval má to být v půl kilometrech vybudovaný a mělo by to být naprosto nezávazný. Má to stát 112 miliard a mělo by to přinést pracovní příležitosti a profit do těch oblastí myslím si, že rozhodnutí je na samosprávách a na lidech zda tam to jaderný úložiště chtějí či nikoliv.

Honzárek (SZ+TOP 09): V naší koalici jsme kategoricky proti uložišti, ať se rozhoduje na kterékoliv úrovni, máme z toho velkou obavu. Konzultovali jsme to s odborníky. Není to jáma s poklopem, kam něco naházíme a zasypeme to betonem. Musíme si uvědomit, že v Evropě taková ta stavba nikde není. Čas rozpadu je 300.000 let, a to co by se mělo ukládat, s tím nikde zkušenosti nejsou. Nám to přijde riskantní, byť jsou odborný analýzy. Nejsem odborníkem na jadernou energetiku a úložiště sbírám informace a interpretuji a nikde v Evropě taková stavba není a jsou oprávněné obavy. Nejedná se jen o katastr, ale obrovské uzemí naší republiky. Takové úložiště by mohly být na Sibiři a za to platit. Je to velmi nezodpovědné, nemůžeme to tady rozhodnout. Lidé, kteří tam žijí, jsou vyděšení, že by se spousta z nich raději vystěhovala. O úložišti v ČR bychom neměli vůbec uvažovat.

Pavlík: Když se řekne A, musí se říct B. ČR je pro to, aby byla energie vyráběna z jádra, ale… ukládat na Sibiři - to jsou imaginární pojmy, s nimi těžko uspějete. Takže jste proti výrobě elektřiny z jádra?

Honzárek: Ne, to nejsme, naopak. Byli bychom velmi rádi, kdyby se neomezila výroba energie z jádra v Dukovanech, protože je to obrovský institut, který nám zajišťuje sociální smír na Třebíčsku. Jen říkám, že to není honem nutný to vyřešit, když nikde v Evropě to neřeší. Berou to jako velmi závažný problém a je potřeba to vybádat. Je to otázka pro vědce evropského a světového formátu, kteří by k tomu měli dát jednoznačnou odpověď.

Vrzalová (KSČM): Občané Vysočiny nechtějí jaderné úložiště a nedovedu si představit jediný orgán veřejné správy, který by to nařídil.

Geist (ODS): Taky nejsem odborník, podporujeme prodloužení činnosti Dukovan, z toho vyplývá, že je třeba jaderný odpad někam ukládat. Otázka je, má to být na Vysočině? Kolegové z Třebíčska stojí o to, aby jaderná energetika, která zaměstnává významnou část okresu, nebyla popelkou. I ze strany kraje, aby nebyla potlačována. Faktem je, že samotné vybudování úložiště není jen otázka, jestli to bude hluboko a bezpečně. Stavba má trvat desetiletí, to jsou další zatížení dopravou, hlukem. Přál bych si, aby stát, který v tom bude mít poslední slovo, by bez souhlasu těch lokalit a obcí násilím, silou či zákonem úložiště nevnutil. Ale doporučuji, aby Kraj byl partnerem obcím, protože se jim obtížně jedná a úřaduje se státem. A aby stát a jeho orgány jednaly a šikovně přesvědčovaly obyvatele a samosprávy v těch obcích tak, aby nakonec někde došlo k souladu technických podmínek pro to uložení a zároveň k souhlasu obyvatel.

Fialová (ČSSD): Kraj Vysočina není aktuálně aktivním účastníkem tohoto procesu, vše je na straně státu. Na státu je výběr lokality, komunikace s obyvateli, příslušným krajem. Nejedná se jen o radioaktivní odpad, ale i o radioaktivní látky ze zdravotnictví. Úložiště potřebné je, ale my tady vnímáme tu úlohu státu, který by měl vybrat lokalitu a vykomunikovat to s občany. Kraj může být servisním partnerem pro samosprávy, ne všude jsou uvolnění starostové.

Kalina (KDU-ČSL): Zaujal mne názor pana Honzárka, protože jsem nedávno někde četl, že i vysocí důstojníci z KGB jsou korumpovatelní. Takže pokud říká, že na Sibiři, tak s tím nemám problém a pokud říká, že za peníze, tak pokud bychom dali nějaký balík, tak asi by to tam vzniknout mohlo. (smích)

Vysočina dostala do vínku na začátku zlatonosné říčky, potom stříbro a má uran, ten těží. Neměla by těžit v lokalitě Brzkov. Má úpravnu uranových rud a má tu už ekologickou zátěž a má Dukovany. Souhlasím, že Dukovany jsou důležitý

zaměstnavatel a teď se rozhoduje, jestli bude prodloužena životnost elektrárny a je to důležitý faktor. Dokážu si představit, že tam, kde toto všechno je, tak by se lidi měli postavit čelem i k jadernému palivu. Nerad bych byl aby to bylo tou formou, kterou jsem začal - zkorumpovaný starosta. Chci, aby lidé obcí věděli, a tady jsem pro referendum, za jakých podmínek to vznikne a co to obnáší z biologických a dalších průzkumů. A bude to za souhlasu obyvatel. Za těchto podmínek by třeba mohlo úložiště vzniknout i na Vysočině. Musíme se k tomu řešení problému postavit, zvlášť když jsme uranem zaslíbený kraj.

 

Spalovna na Vysočině

JL: Likvidace odpadů je v kompetentci obcí, přesto se kraj podílel na vypracování dokumentů o nakládání s odpady? Za týden bude v Jihlavě i referendum o spalovně. Byli byste pro spalovnu, jak se zařízení pro energetické využití odpadu, běžně nazývá?

Pavlík (ANO): Nechal bych to na občanech Jihlavy, ať o tom rozhodnou, když jich přijde 35 %, což je cca 15.000 lidí… Pokud by se mělo dál v tom jednat, tak by to museli požehnat. Nějak se ten komunální odpad musí likvidovat, tuším, že do roku 2024 je hranice, do kdy se může komunální odpad skládkovat. Současné vedení kraje je pro to, aby spalovna byla vybudována tady.

JL: Vy byste pro ni byl?

Pavlík: Nejsem schopen to takto odstřelit, protože je potřeba si udělat bilanci, něco s tím komunálním odpadem udělat musíte. Ano, nebo ne, neřeknu. V první řadě se musí respektovat vůle občanů, pak se musí udělat bilance, jestli by bylo možné nějaké překladiště a spalovalo se to někde jinde. Znám situaci v Pardubicku a Hradecku, kde je animozita - žádný kraj nechce pálit cizí odpad. Něco se s ním ale udělat musí. Byl bych spíš pro to, aby tu spalovna nebyla. Je to trošku populistické, ale pokud ten odpad nebudete mít kam dát, tak se to bude muset nějak řešit.

JL: Takže váš osobní názor?

Pavlík: Neznám ekonomiku a bilance, jak to vychází, nevím jak je to s teplem, protože tady se říká, že je přebytek tepla a z té spalovny by nebylo potřeba.

JL: Nejde o spalovnu v Jihlavě, ale obecně o spalovnu na Vysočině. A spalovna v Brně kupříkladu chce dovážet odpad z okolí.

Pavlík: Jenže tam už je to vybudovaný, tam honí ekonomiku, to je jiný případ. Ale tady ta spalovna ještě vybudovaná není.

Honzárek (SZ+TOP 09): Otázka spalovny by měla být postavena čistě do ekonomické roviny. Netrpím hysterií z ekologické zátěže té spalovny, věřím, že dnes jsou technologie v dobrém stavu a my bychom si s tím poradit mohli. Jsou důkazy, že to tak funguje jinde v Evropě, pořádají se zájezdy do míst, kde ty spalovny fungují. Myslím, že důležitá je ekonomika.

V Havlíčkově Brodě, kde dělám místostarostu, jsme se o tom mockrát bavili a máme ještě nějakou rezervu, ale už dlouho nevydrží a pro obce bude důležité, kolik to bude stát.

Spousta obcí nakonec bude podporovat, pokud bude kvalitní technologie, a pokud se nebudou bát dopadu na životní prostředí a budou rozhodovat ve svém hlasování, co podpořit, jestli pro ně bude překladiště levnější a bude u Brna - proč ne, pokud to nezatíží tolik rozpočty a bude to někdo subvencovat. Ale myslím, že tou optikou ekonomie je důležité zatížení obecních rozpočtů. Na tom bude záviset, jak budou jednotlivá zastupitelstva rozhodovat. Nebo aspoň myslím, že v Brodě na to máme takto jednotný názor.

Kalina (KDU-ČSL): Dneska jsem byl na konferenci o boji se suchem a první přednášející z meteorologického ústavu, pan ředitel, nás tam trochu pokáral. Říkal, ale musel jsem přiznat, že se to týkalo třeba i mne, že se vyjadřuje laická veřejnost i politici k tématům, kterým nerozumí.

Myslím, že k tomuto tématu máme dost indicií a dost údajů, konec konců můžu odkázat na to, na co budou odkazovat i kolegové, na studii o velké spalovně, která pojmenovala věci, které jsou ekonomika a logistika. Jestli se vyplatí v Kraji Vysočina svážet do Jihlavy nebo do Žďáru odpad, a ukázalo se, že ne.

Další řešení jsou kapacity dostupných spaloven, které existují nebo které budou vybudovány. Pro obce je ale důležité začít jednat už teď. Město Jihlava jedná s Brnem, a jednáme také o vybudování překladiště. Vydali jsme se touto cestou.

Na druhou stranu jsou zkušenosti i s velkými spalovnami. V Kraji Vysočina to nemá význam, takže zde nebude, jsou ale technologie na 20.000 a 30.000 tun, ty jsou v nějakém stadiu úrovně. Do budoucna by dvě nebo tři mohly být v Kraji Vysočina. Nás Jihlaváků se teď týká referendum. Proti referendu obecně vůbec nic nemám, ale otázky, které jsou v referendu položeny, nejsou pro mě aktuální, a tím je považuji za zbytečné.

Jsou tam věci: Velká spalovna? Jednoznačně ne! Třídíme odpady? Třídíme. Zabýváme se intenzivně tím, že jdeme cestou překladiště, a protože jsme teď zavedli třídění další kategorie bioodpadu, tak jsme zároveň zjistili, že lidé nám více vytřídili i toho ostatního odpadu. Obyvatelé jsou odpovědní a jdou nám naproti. Apeloval bych na obce, aby si vyjednávaly se spalovnami dobré podmínky.

Geist (ODS): Pokud budou lidé třídit politické strany jako odpad, tak se máme na co těšit. (smích) Otázka spalovny a překladiště je také otázkou zatížení dopravy. Uvažovat o tom má smysl tam, kde by se dramaticky nezvyšovalo zatížení kamionovou dopravou a bylo to někde u železniční vlečky. Jev ekologický je jedna věc a druhá, jak se hovořilo, je, že pokud nebude zřejmé, co s tím teplem - pokud nebudou odběratelé - tak to nemá smysl. A z hlediska financování by to bylo nemožné.

Fialová (ČSSD): Nějaká studie na kraji byla a odběr tepla nebyl v dostatečném množství, aby se to vyplatilo. Momentálně je ale míč na straně Sdružení obcí Vysočiny (SOV), aktuálně otázka spalovny se neřeší na Kraji a řeší se přes Sovku.

Vrzalová (KSČM): Nejpodstatnější bude jak, kde, a potom přesvědčit občany. Aby i veřejnost věděla, ano, je to v pořádku a má smysl to využít.

 

Se vzděláním je třeba něco udělat. Na tahu je stát

JL: Pane Pavlíku, v televizi jste prohlásil, že školství je nastaveno špatně a je třeba změnit koncepci. Jak?

Pavlík (ANO): Není to úloha kraje, ale cítím, že školství je nastaveno špatně. Když sledujete pořady v tv, a tam se ptají mladých a starších, tak ti mladí vůbec nic nevědí. Ze vzdělání se stal byznys. Školy nahánějí podle normativů žáky ze ZŠ. Žáci dopředu vědí, na kterou školu se doQstanou, kritéria přijímacích zkoušek jsou nastavena jednoznačně špatně. Protože se tam dostane každý a potom ze SŠ vycházejí lidi, kteří nemají uplatnění v praxi a dostávají se na úřady práce. Vzdělání se devalvovalo hrozným způsobem a je potřeba konečně něco s tím dělat.

JL: Co byste s tím dělal?

Pavlík: Kraj by měl připravit kritéria přijímacích zkoušek, aby se žáci vyselektovali. Aby se roztřídili na ty, co by nesplňovali parametry, ti žáci by měli jít do učebních oborů a zaplnit trh, který tady chybí. Vidím špatné nastavení v normativech. Provádělo se nesmyslné slučování tady v Jihlavě. Tři školy, každá má jinou náplň vzdělávání a myslím, že to nic nepřineslo, akorát ekonomické důvody. Nechtěli bychom školy zavírat, ale chtěli bychom, aby se školy vyselektovaly. Dnes už to prakticky vidíte, kteří absolventi se uplatní a kteří ne. Není to až tak na Kraji, ale ten do toho může taky mluvit. Koncepce je nastavena špatně. To samé vysoké školství.

Fialová (ČSSD): Rozhodně nesouhlasím, je třeba si zjistit více informací. Problém je v demografickém vývoji, dětí máme málo, nenarodily se. Školy slučujeme z ekonomických důvodů, když se dostane pod 220 dětí, je neufinancovatelná. Možná se zdá, že jsme sloučili školy, které nejsou charakterově blízké, ale chtěli jsme je zachránit, abychom je nemuseli zavírat, jak jste říkal.

Kraj Vysočina se může chlubit tím, že v odborném vzdělávání s výučním listem, tak s maturitou, máme přes 60 % dětí. Čtyři roky pracujeme na tom, abychom podpořili odborné vzdělávání. Letos je rok řemesel, děláme celou řadu aktivit. Vrací se nám zpátky, zvyšují se přihlášky na odborné školy, na učební obory, možná by bylo potřeba vědět, že přijímací zkoušky jsou jednotné a určuje je ministerstvo. Neurčuje ale hranici. Problém je, že máme církevní a soukromé školy. Takže když jsme doporučovali všem školám, aby konaly přijímací zkoušky, tak soukromé a církevní je nekonaly. A kam vám ty děti odejdou? Byly dokonce kraje, které svým krajským školám zkoušky nedoporučovaly, takže děti z okrajových měst prchaly do jiných krajů. Bylo to pro ně jednodušší a dostaly se bez zkoušek.

Normativ. Financování na žáka je věcí státu a od roku 2018 se změní financování - bude na učitele a na třídu. Očekáváme od toho hodně. Všechny kraje stále voláme do Prahy, že s tím potřebujeme pomoct, ale bohužel se nám té pomoci nedostává. Každý kraj si to řeší po svém, optimalizace byla nutná a nese výsledky.

Pavlík: Jinými slovy jste potvrdila můj názor, že celostátní koncepce je nastavena špatně.

Vrzalová (KSČM): Kraj by mohl podporovat učňovské školství. Není šťastné podporovat rozšíření oboru v jednom městě, když tentýž obor má v jiném městě sousedícím a mám tam perfektní podmínky - například Jihlava – Třešť, pokud vím, jedná se o obory kuchař, řezník, pekař. Nevytvářet zbytečně konkurenci mezi školami.

Fialová: Řezník je pouze v Třešti a na řezníka se nehlásí ani jeden člověk. Kuchař je v Třešti i v Jihlavě. Kuchařů je sice dost, ale dobrých kuchařů je stále málo. Bohužel obor kuchařčíšník určil stát.

Geist (ODS): V duchu každá liška chválí svůj ocas bych malinko odbočil. Chci, aby byla stabilizována síť škol v Kraji Vysočina, což je a zůstane. Aby byla rovnoměrně podporovaná výuka jak v odborných, tak v technických oborech, a všeobecných oborech. Všeobecné vzdělání také přispívá k občanské gramotnosti a občanskému povědomí. Je to vzdělání, které preferuje více jazykovou znalost, a to potřebujeme v dnešním světě. Na Vysočině je tak pestrá nabídka školního vzdělávání pro rodiče, a je to jeden z důvodů, proč zůstat v kraji.

Kalina (KDU-ČSL): Je tam několik stran děti, rodiče, školství, zaměstnavatelé – to vše je třeba vzít v kontextu. Víme všichni, že je tu nedostatek zaměstnanců ve fabrikách automobilového technického zaměření. Viděl bych tu větší účast zaměstnavatelů, co se týče kvality výuky, protože na soustruhu z roku 1950 se člověk nenaučí jak obsloužit obráběcí centrum atd., schází pracovníci ve sklářství ve Světlé a zaměstnanci v logistických firmách. Děti, rodiče, mají své ambice a mrzí mne jedna věc... Vím, že absolventi gymnázia jsou dobře zaměstnáni ve fabrikách typu Bosch nebo Automotive Lighting a naučili nebo doučili se tam spoustu technických věcí. Takže absolventi všeobecného vzdělání jsou nejen připraveni na vysokou školu, ale i velmi dobře umístitelní v Kraji Vysočina. Mrzí mne, když člověk vyjde z nějaké školy, tak je zaškatulkován. Já sám jsem se musel učit několik oborů, a za druhé si myslím, že velké firmy málo spolupracují… Takže kdybych byl hejtmanem, změním komunikaci s firmami, trh řemesel. Velké firmy brečí, že nemají zaměstnance, ale vždy to bylo tak, že Žďas, Motorpal atd. byly součástí učebního oboru. Firmy se podílely na technickém vybavení.

Pavlík: Bavíme se jen o žácích, ale nastane situace, a budou časem chybět i pedagogové. Sepětí firem je potřeba nejen směrem k žákům, ale i k pedagogům. Kraj by na to měl nějakým významným způsobem participovat a podílet se na tom, aby výchovný proces šel k žákům i k pedagogům.

Fialová (ČSSD): S firmami to není jednoduché. Velkým partnerem je pro nás Bosch. Na projektu Kaipan se podílelo na 40 firem. Komunikace byla poměrně složitá, protože firmy si o krajském řízení a politicích myslí, že nic nedělají. Takže jsme si sedli k jednomu stolu a hledali jsme průsečík. Za dvouleté období se nám to podařilo posunout - strojírenské, stavební firmy, restaurace, které jen naříkaly. Je to složitější, my víme, co chceme, oni většinou jen kritizovali a nenabízeli. Je na tom třeba dále pracovat.

Geist: Co konkrétně udělat? My bychom si přáli více motivovat pedagogy a posílit výuku jazyků co nejvíce to půjde. Výuku cizích jazyků, ale i v cizích jazycích. Jednat s ministerstvem školství, abychom mohli vzdělávat nadané studenty, kteří o to mají zájem, přímo v cizích jazycích. Což se děje ve větších centrech a bylo by to vhodné i na Vysočině.

Honzárek: Propagaci potřebných oborů SŠ a učňovských Kraj dělá dlouho a docela slušně. Problém školství je výsostně politický, nikoliv krajský, ale státní. Hejtman, který zruší ve dvou menších městech gymnázium je politickou mrtvolou. To jde velmi těžko. Budeme-li mít jednoduché přijímačky a lehkou maturitu pro méně šikovné středoškoláky, a normální úroveň pro gymnazisty – tak je to na hlavu postaveno. A Kraj s tím neudělá nic, je to problém státní a ministerstva, ne kraje. Ale říznout se do toho bude muset.

 

KSČM: Ke spolupráci s ČSSD se hlásíme

JL: V závěru předvolebních debat dáváme možnost komukoliv z vás položit otázku některému ze spolubesedujících.

Kalina (KDU-ČSL): Zeptal bych se paní Fialové. V televizní debatě pan Plodík (KSČM) řekl, že na Kraji osm let vládla levice. Ztotožňujete se s tímto tvrzením?

Fialová (ČSSD): To tam řekl? To jsem nepostřehla. Nevím, jestli to je úplně správně pojmenováno, nepovažuji se za extrémní levici, takže bych s tím asi nebyla úplně v souladu.

Vrzalová (KSČM): Jak znám Milana Plodíka, tak si myslím, že chtěl říct, že zdůrazňování pozice KSČM ve vztahu k ČSSD jako tzv. tajné spolupráce je zavádějící. My se ke spolupráci na vedení Kraje plně hlásíme včetně toho, že neseme i jistou část odpovědnosti, byť nejsme zastoupeni v radě.

Honzárek (SZ+TOP 09): Mám dotaz na paní Fialovou – kdy zahájíte výstavbu krajské knihovny v Havlíčkově Brodě?

Fialová (ČSSD): To je otázka pro nové zastupitelstvo. Materiál byl v radě kraje. Ale teď nedokážu říct termíny.

Honzárek: A jaká je vaše osobní vůle?

Fialová: Jednou jsme rozhodli, aby krajská knihovna bude v Havlíčkově Brodě a já s tím souhlasím.

Geist (ODS): Rád bych se zeptal všech kolegů, zda by jim nevadilo, kdyby byl kraj veden s širší názorovou růzností?

Fialová (ČSSD): Nemám pocit, že na Kraji zaznívají jen jednobarevné názory. Například na odboru školství a sportu jsme rozdílné názory konzultovali. Více hlav více ví a vždy jsem vítala konstruktivní návrhy.

Honzárek (SZ+TOP 09): Nevadilo, bylo by to ku prospěchu.

Kalina (KDU-ČSL): Nevadilo, mám zkušenosti z radnice. Považuji za důležité dvě věci – v rámci koalice jasně stanovit priority a vyříkat si sporné body, a pak si naslouchat a vzájemně se respektovat.

Vrzalová (KSČM): Volby rozhodnou a já jsem přesvědčena, že bude vícehlasé vedení Kraje.

Josef Pavlík z ANO nebyl této části besedy přítomen.

 

Váš osobní slib voličům

JL: Co byste v případě vašeho zvolení slíbili občanům?

Jaromír Kalina (KDU-ČSL): Slíbil jsem své manželce úctu a věrnost, takže z pozice hejtmana bych tento slib potvrdil.

Jana Fialová (ČSSD): Já bych ráda, aby Kraj Vysočina byl důstojným místem pro život. Osobní slib? Ráda bych se věnovala oblasti školství, protože si myslím, že je potřeba pracovat na kvalitním vzdělávání v Kraji Vysočina jako na investici pro život.

Helena Vrzalová (KSČM): Můj osobní slib není z pozice hejtmana, o tuto pozici se neucházím. Pokud budu zvolena krajskou zastupitelkou, potom to nebude o tom si tam tuto pozici odsedět, ale že to bude i poznat.

Libor Honzárek (SZ+TOP 09): Jako zastupitel se budu chovat férově a vždy podle svého nejlepšího svědomí.

Zdeněk Geist (ODS): Důrazně budu bojovat proti propojení byznysu a politiky.

Josef Pavlík z ANO nebyl této části besedy přítomen.

 

Reklama
17.06.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)Vít Kaňkovský: Vláda hazarduje s osudy seniorů i postižených

I když osobně nátlak nemám moc rád, tentokrát mně a dalším kolegům nezbylo nic jiného než intenzivně naléhat na vládu, aby poskytla ...

12.06.2019 Bez kategorie/Komentáře (5)Senátor Vystrčil: Podepsat se pod žalobu na prezidenta nebylo jednoduché

Jihlavské listy 11. 6. 2019 Jinou možnost bohužel nevidím, říká senátor Miloš Vystrčil (ODS), který připojil svůj podpis pod připravovanou žalobu ...

11.06.2019 Bez kategorie/Komentáře (2)Primátorka Koubová je „šokována přístupem firmy“

Město Jihlava se ústy primátorky Karolíny Koubové (Fórum Jihlava) opřelo do firmy Kronospan. Na sociálních sítích počátkem června ...

04.06.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)Hyský (ČSSD): starosta Michal Šmarda na funkci ministra má

ČSSD nominovala na post nového ministra kultury starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. Je to podle vás správná volba? Michal Šmarda je zkušený ...

03.06.2019 Bez kategorie/Komentáře (4)V zahraničí jsme za šašky, napsala poslankyně Němcová (ODS)

Na konci května došel do ČR audit Evropské komise o dotacích Agrofertu, který jeho bývalý majitel Andrej Babiš, vložil do svěřeneckého fondu. V ...

28.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)Popelka (ANO): Magistrát jedná nesystémově

Opoziční ANO kritizuje sloučení územního plánování se stavebním úřadem. Většina českých měst však postupuje jako ...

28.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)Polemika zastupitele Neckáře o dopravě na pelhřimovské výpadovce

V březnovém vydání Novin jihlavské radnice jsem si dovolil vyjádřit obavy, že po zprovoznění nového obchodního centra při výpadovce na ...

28.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)Úřad o údajném přestupku politika Paula nerozhodl

V pátek 17. května v Havlíčkově Brodě začalo prověřování možného přestupku mezi jihlavským zastupitelem a kandidátem do Evropského parlamentu ...

20.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (6)Primátorka K. Koubová vystoupila na protibabišovské demonstraci

Na pondělní (13. 5.) protibabišovské demonstraci v Jihlavě, na kterou přišlo na 350 lidí, vystoupila s projevem i jihlavská primátorka Karolína ...

16.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (1)O bytech pro bezdomovce, kamenném hospicu i šéfování Domova pro seniory

Jihlavské listy 14. 5. 2019 Čtyři a půl roku vede devětačtyřicetiletý Vítězslav Schrek Domov pro seniory ve Velkém Meziříčí. Letos jej hejtman Kraje ...

11.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (0)KSČM podporuje tuto vládu, řekl na 1. máje poslanec Kováčik

Z projevu poslance Pavla Kováčika (KSČM) na 1. máje na Masarykově nám. v Jihlavě: Končící konjunkturu si můžeme přeložit jako těsně předkrizové období. ...

10.05.2019 Bez kategorie/Komentáře (1)Veřejnost začíná starou Jihlavou žít, věří uvolněný zastupitel M. Laštovička

Z novin jihlavské radnice, květen 2019 Jihlavský rodák Martin Laštovička má jako uvolněný zastupitel nový úkol – revitalizaci Masarykova ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net