Volejbalová nahrávačka Šárka Kubínová pomohla svrhnout Prostějov z pohárového trůnu.

Přispěla k malé volejbalové revoluci. Volejbalistka Šárka Kubínová se první březnový den radovala v olomouckém dresu z triumfu v Českém poháru. Její tým ukončil v utkání o zlato devítileté kralování Prostějova v této soutěži.

„Je to super vítězství,“ hlásila z Hané spokojená odchovankyně Havlíčkova Brodu.

Jak vnímáte finále s odstupem několika dní?

Vnímám ho jako obrovský úspěch. Olomouci se podařilo vyhrát pohár po více než dvaceti letech. Utkání bylo hodně o nervozitě. Prostějov věděl, že musí vyhrát, zatímco my jsme „mohli“ vyhrát. V náš prospěch se sešlo všechno tak, jak mělo. Podali jsme velice dobrý výkon, a soupeři to naopak nešlo.

Olomouc čekala na další pohárový triumf dlouhých dvaadvacet let. Byly oslavy také dlouhé a velké?

Nebyly. Je samozřejmé, že jsme si po zápase šli sednout a slavili jsme, ale opravdu jenom mírně. Blíží se nejdůležitější část sezony, play off, takže si žádné velké oslavy nemůžeme dovolit.

Jak vysoko toto prvenství ve své kariéře stavíte?

Řadím ho jako jeden z největších úspěchů, protože Prostějov se neporáží každý den.

Do jaké míry měla na výsledek vliv dobrá parta v kabině? Prý se tam smějete od rána do večera.

Máme tu velkou legraci. Parta je opravdu skvělá. Jedna z nejlepších, co jsem kdy zažila. Výborně jsme si sedli. Řekla bych, že to hrálo velkou roli. Když totiž máte v týmu dobrou náladu, přenášíte to i na hřiště. V našem případě je to hodně vidět. Jedna pro druhou se obětujeme.

Takže musíte být v Olomouci spokojená.

Velice spokojená.

Roční přestávka, kdy jste si od volejbalu odpočinula, a následně restartovala kariéru, se tedy vyplatila.

Pauza mi určitě pomohla. Uspořádala jsem si myšlenky a věci, které jsou pro mě důležité. Uvědomila jsem si, co miluji, a co bych chtěla v životě dělat. Všechno to vyústilo v olomoucké angažmá.

Údajně se z vás během té pauzy stala odbornice na zdravou výživu. Je to pravda?

Přímo během té pauzy ne. Ta se ze mě stala už v dřívější fázi kariéry. Ale je pravda, že během toho roku jsem svůj zájem o zdravou výživu ještě zintenzivnila.

Neděláte spoluhráčkám nutriční či výživovou poradkyni?

Pochopitelně se mě občas někdo na něco zeptá, ale musím upřímně říci, že během sezony, kdy se soustředíte na věci kolem volejbalu, se výživa až tolik neřeší. Na to je čas po sezoně.

Olomouc letos porazila Prostějov dvakrát po sobě a volejbalová veřejnost ji hned pasovala do role hlavního favorita na extraligový titul. Vnímáte to podobně?

Nevnímám. Vítězství v poháru je samozřejmě hrozně moc cenné, ale pokud se dostaneme do finále, a já pevně věřím, že ano, budeme hrát na tři vítězné zápasy. A porazit Prostějov třikrát po sobě, to je velký oříšek. Pořád musíme počítat s tím, že Prostějov je na tom finančně lépe, má dražší hráčky, a tudíž by to měly být lepší hráčky. Pokud se s ním potkáme ve finále, nemyslím si, že budeme favoritem. Ale opět můžeme překvapit a vyhrát.

V čem je podle vás Prostějov zranitelný?

Občas se stane, že máte v kádru skvělé hráčky, ale nesednou si jako celek. To je, podle mého názoru, problém Prostějova. Každá hráčka je individuálně výborná, ale celkově jim to nejde dohromady. U nás je to naopak. To, že jsme kamarádky, dokážeme se za sebe postavit a hrajeme s chutí, nám pomáhá.

Ještě by to chtělo získat s touto partou titul. To by byla pomyslná třešnička na dortu.

To ano, ovšem nejprve se musíme dostat do finále. To je mé očekávání od této sezony. Zatím nikdo neříká, že tam jsme. Pokud se nám to podaří, věřím, že podáme co nejlepší výkon, a potom děj se vůle Boží… Pokud zahrajeme ten nejlepší volejbal, jaký umíme, může se stát cokoliv.

V případě, že titul opravdu získáte, přivezete do Brodu ukázat pohár?

Pokud ho získám, a někdo bude chtít pohár vidět, určitě ho přivezu.

Když jsme zmínili Brod, sledujete, jak si vede tamní volejbal?

Mám facebookovou stránku, takže si občas něco najdu a přečtu si, jak holky hrály. Poslední dobou jsem ovšem sociální sítě trochu omezila, protože mě už tolik nebaví, a tak jsem trochu ztratila přehled.

Existuje šance, že byste se na sklonku kariéry vrátila na brodskou palubovku?

Ty šance nevidím úplně reálně. Nejsem si totiž jistá, že po konci volejbalové kariéry budu žít na Havlíčkobrodsku. Bude se to odvíjet od toho, kde zakotvím. V tuto chvíli to na Vysočinu nevypadá.

Diskuze k článku