Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

  Naprostými unikáty se může pochlubit město Třebíč. Jedná se o díla modeláře Stanislava Vršky. Zmenšeninu středu města mohou zájemci spatřit v předsálí divadla Pasáž, kopii Židovského města v Zadní synagoze.

  Modelář nezahálí ani v těchto dnech. Dokončuje další unikát: model třebíčské čtvrti Stařečka tak, jak vypadala v roce 1835. Ta zanikla za minulého režimu, necitlivě ustoupila z převážné části výstavbě nového autobusového nádraží.

  Vrška pracuje podle historické mapy, kterou vlastní každé město. I proto zaznamenal zájem města Jemnice, která ho láká, aby zpracoval kopii i její zástavby. Nyní však zcela dává přednost Třebíči.

   Modelář si velice váží toho, že lidé o jeho práci mají zájem, dokonce že mu nosí dobové fotografie. „Ty začaly vznikat v roce 1860, takže mi opravdu moc pomáhají dotáhnout práci do detailu,“ přiznává. Také se mu stalo, že mu lidé dovezli potřebné lipové fošny.

  Vrška nezapomíná ani na sebemenší detaily - například rámy, kde pláteníci bělili plátno. Modelář si uvědomuje, že nelze postihnout celou Stařečku, to by bylo rozměrově neúnosné. „To podstatné tam ale bude,“ poukazuje Vrška.

  Model centra města považuje za důležitý, stejně jako Židovského města, ale tam doba nezasáhla tolik jako na Stařečce. Proto považuje tuto práci za velice důležitou pro budoucí generace. Připomíná, že zmizet mělo i Židovské město, kde měly vyrůst panelové domy, K tomu naštěstí nedošlo.

  „Samozřejmě existují další pokusy o mapování vzhledu města, například v Havlíčkově Brodě, či v Českém Krumlově. Ale myslím si, že my se tady snažíme o naprosto originální řešení,“ myslí si Vrška.

  Zdůrazňuje, že se snaží, aby model měl věrohodnost, patinu. „Je to i takové varování, aby v budoucnu nedocházelo ke zbytečnému bourání historických domů. Mladší generace na to bude zírat,“ říká Vrška.

  Jak jeho záliba začala? „Stavění modelů, zejména letadel, jsem se věnoval od dětství,“ začíná svoje vzpomínání. Osudové pro něj bylo setkání s třebíčským podnikatelem Milanem Šťastným, se kterým se zná od mládí.

  „Vyráběl jsem pro něj nějaké budovy, které jeho firma vlastnila ke komerčním účelů,“ naznačuje Vrška. Právě Šťastný přišel na nápad stvořit model Židovské čtvrti, který se stal turistickou atrakcí v Zadní synagoze.

   „Třebíči se tak věnuji více než deset let,“ usmívá se třebíčský modelář. Netají, že se jedná o mimořádně zajímavou práci. „Na stará kolena jsem se podrobněji seznámil s historií města,“ podotýká. Například při práci na modelu Židovského města mu velice pomohl třebíčský historik Rudolf Fišer.

  „To je největší expert na tuto čtvrť, a zná ji dokonale,“ poznamenává Vrška. U modelu centra Třebíče si modelář podklady sháněl sám a vycházel zejména z díla dalšího třebíčského významného historika, Jiřího Joury, který se dokončení modelu bohužel nedožil.

  „On vydal pět knížek o Třebíči, a co jsem nevěděl, jsem nalezl právě tam,“ nastiňuje Vrška. Joura měl také bohatý fotografický archiv, který také přispěl k realizaci díla.

  Dalšími spolupracovníky byli zaměstnanci Muzea Vysočiny, se sídlem v Třebíči. „Musím přiznat, že jsem před tvorbou centra města navštívil všechny domy, které jsem chtěl stvořit, a porovnával zejména dvory s mapou, kterou jsem měl k dispozici,“ říká modelář. A doplňuje, že se většina vnitřních traktů u domů na náměstí nezměnila.

   Vrška upozorňuje, že bez finanční podpory firmy Milana Šťastného a dalších sponzorů by se do takové práce nikdy nemohl dát. „Tím mi vytvořili zázemí, kdy jsem se o tuto část nemusel vůbec starat,“ netají Vrška.

   Má velikou radost, že jeho práci oceňují nejen obyvatelé Třebíče, ale i návštěvníci města. „To pak máte chuť v díle pokračovat,“ usmívá se Vrška. Co plánuje modelář do budoucna? Rád by vytvořil alespoň kousek další čtvrti Třebíče - Jejkova.

  „Nejednalo by se o celou čtvrť, ale o část za historickou Jejkovskou branou. Tím bych pravděpodobně práci na modelech Třebíče završil,“ upozorňuje modelář. Domnívá se, že modely jsou daleko cennější než dobové fotografie.

  Dá se Vrškovi věřit, že v Třebíči už k tvoření nic nenajde? Třeba s Milanem Šťastným objeví další části města, které by si zasloužily jejich pozornost. I když Stanislav Vrška netají, že by se rád vrátil k leteckému modelaření.

  „Myslím si, že tyto modely mají význam zejména pro mladou generaci, která si už vůbec nepamatuje, jak město před několika desítkami let vypadalo,“ uzavírá vyprávění modelář Stanislav Vrška.

Diskuze k článku