Dnes je středa 29.03.2017     svátek má Taťána
Přidat do oblíbených domů tisk

Malíř z branišovské fary je zpátky

ČESTMÍR KAFKA ve svých dvou životních etapách. Vlevo na portrétu od Karla Kuklíka ze 60. let. Foto: Repro: JL

 

Malíři Čestmíru Kafkovi se v těchto týdnech dostává v rodné Jihlavě pomyslné splátky dluhu. V roce 1972 měla v tehdejší Oblastní galerii Vysočiny proběhnout retrospektivní výstava k jeho padesátým narozeninám. Nekonala se.

 

Již nainstalovaná výstava byla komunistickým režimem z politických důvodů znemožněna. Byla i s vytištěným katalogem zakázána těsně před vernisáží, jako trest za Kafkovu účast v Koordinačním výboru tvůrčích svazů (uskupení s cílem oživit občanskou společnost v prostředí různých výtvarných oborů). Pro Kafku následovalo bezmála dvacet let práce v ústraní a vystavování pouze v neoficiálních prostorech a mimo Prahu.

 

Po pětačtyřiceti letech je výstava v současné OGV Kafkovým návratem na Vysočinu, včetně výpravného katalogu. Výstavě nazvané X: Čestmír Kafka věnuje galerie v Komenského ulici více než dvouměsíční prostor. V retrospektivním pohledu představuje tvorbu umělce, o němž kurátorka OGV Lenka Dolanová hovoří jako o jednom z nejvýraznějších z poválečné generace.

 

Malíř na faře
Čestmír Kafka se narodil v Jihlavě v roce 1922. Inspirován prostředím Vysočiny často tvořil na barokní faře v Branišově u Větrného Jeníkova, odkud pocházel jeho rod.

 

Právě na Vysočině přitom neměl Kafka dosud výstavu. Jak konstatoval při vernisáži ředitel OGV Daniel Novák, je ta současná snahou dluh částečně napravit. Původní, zrušená výstava, byla ostatně nainstalována právě v místnostech, kam se obrazy nyní vrátily. „Tehdejší katalog byl pravděpodobně zničen, máme tady jeden exemplář…,“ dodala při vernisáži Dolanová.
Odborným pohledem kurátorky se v Kafkově tvorbě prolínají dvě hlavní roviny: strukturální abstrakce či informel a konstruktivismus; fascinace hmotou a touha po vytváření řádu.

 

V Branišově tvořil a pobýval i se svou ženou, výtvarnicí a ilustrátorkou knih zejména pro děti Olgou Čechovou (1925 - 2010), od konce šedesátých let. V Kafkových obrazech, zejména z konce sedmdesátých a z osmdesátých let, se také podle Dolanové objevují přímo motivy z Jihlavy i Branišova, například okna tamní fary. 

 

Výstava představuje Kafkovo dílo v jednotlivých etapách. Připomíná válečné období, kdy studoval ve Zlíně na škole, která byla v době zavřených škol jednou z oáz českého uměleckého školství. Tehdy Kafka tvořil surrealistické kresby a začal psát své zápisky, které tvoří doprovod děl po celý čas jeho tvorby.

 

Některé z nich také jihlavskou výstavu doplňují. „Kafka v nich často osvětluje své motivy a tvůrčí hledání, často se tam objevují právě i reminiscence na Vysočinu…,“ vysvětlila Dolanová.

 

Období poválečných praž-ských studií reprezentují např. oleje Černý stůl, respektive Černé stoly. K tvorbě se pak malíř vracel až od konce padesátých let, kdy se v jeho pražském ateliéru scházeli členové generační umělecké skupiny Trasa. 

 

Z dalšího období zmiňuje kurátorka Kafkovo ovlivnění francouzským kubismem (např. obraz Milenci). Za velký předěl v jeho tvorbě označuje cestu do Itálie a další cesty a zahraniční výstavy v šedesátých letech.

Symbol X a bílá
Jedna místnost výstavy je věnována dalšímu období, obrazům, v nichž se autor zaměřuje na plochu, zkoumá ji, strukturuje či destruuje. Kafka tvořil v cyklech na jedné straně s figurativními (Chodci), na druhé s abstraktními motivy.

 

Právě tady se také objevuje charakteristický symbol X, který dává titul celé výstavě. „Může to být potvrzení něčeho, nějaký podpis, nebo naopak negace, přeškrtnutí, nějaké vymezení místa někde na mapě nebo X jako nějaká neznámá identita…,“ uvažuje Dolanová nad symbolem, který se u Kafky objevuje v malbách, i později v monotypech.   

 

Kolekce vystavených monotypů představuje v maximální míře díla z vlastních sbírek OGV Jihlava, která dosud nebyla často  vystavovaná. Další prostor je pak věnován vrcholnému Kafkovu období sedmdesátých let, tedy jeho monumentálním tzv. „bílým obrazům“.

 

„Jsou jakoby fantaskní… Jsou to vlastně takové krajiny se zobrazením objektu, které jsou některé reálné, některé imaginární, vrhají stíny, které se postupně osamostatňují…,“ charakterizuje bílé obrazy kurátorka.
Zajímavý byl i proces tvorby těchto obrazů s využíváním kresby, vymývání, vyškrabávání a strukturování. V tématech se zde se opět objevují i vzpomínky z Branišova nebo jihlavská zahrada Kafkových,  která musela ustoupit budování městského silničního okruhu.

 

Právě do tohoto Kafkova vrcholného období spadala i zrušená jihlavská výstava z roku 1972. Ta současná potrvá do 22. ledna.

Autor: Jiří Varhaník
Kultura : 12.01.2017  Nový komentář   Komentáře (0)

Nejčtenější články

Nejnovější články

Chcete znát předpověď?

© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I

S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net