Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Během celého roku přijde do redakce Jihlavských listů spousta zajímavých fotek. Posíláte nám snímky zahrad, dětí, vnoučat, domácích mazlíčků, ale i obrázky ze svých dovolených a výletů.

Dá se říct, že díky vám, našim čtenářům, se dostaneme téměř všude. Do škol, školek, hradů, zámků, k moři…

A letos jsme se díky manželům Kalinovým z Jihlavy dostali i na Velkou čínskou zeď. Jak je to možné?

Syn Zdeňka a Soni pracuje pro jednu z velkých jihlavských firem a od dubna byl přeložený do Číny. A tak, když si letos na podzim pozval svoje rodiče na návštěvu, nezapomněl je poprosit, aby mu do svých zavazadel přibalili i Jihlavské listy. Chtěl si totiž přečíst, co se děje u něj doma.

Tak se i stalo a Kalinovi, když během dovolené u syna podnikali výlety, vzali jeden výtisk JL s sebou i na zmíněnou Velkou čínskou zeď. Když nám pak svůj snímek poslali, nemohli jsme udělat nic jiného, než pozvat si je k nám do redakce, aby nám svůj příběh převyprávěli.

Pan Zdeněk přiblížil, že na návštěvě u syna strávili patnáct dnů. Bydleli v jeho bytě v Šanghaji. Z města byli nadšení. „Je to takový New York východu,“ říká. Tak daleko byli poprvé. Letěli cekem 11 hodin z Vídně. Když přistáli na letišti v Šanghaji, uvítalo je velké teplo a vysoká vlhkost vzduchu. „Rozhodně se nedá říct, že by to bylo nepříjemné. A ani jeden vzduch nelze srovnávat s Jihlavou. To tady u nás se kolikrát dýchá mnohem hůře,“ přiznává pan Zdeněk.

Chválí si i tamní obyvatele, kteří jsou velmi slušní a ochotní. Šanghaj je prý velmi čistá, zelená, domy nejsou pomalované žádnými graffity. „Když se nás ptali odkud jsme, tak jsme řekli, že z Jihlavy. Krajského města Vysočiny, části České republiky v Evropě. Že v našem městě bydlí 56 tisíc lidí. A oni se začali smát, že do jednoho milionu obyvatel je to u nich vesnice, ne město,“ líčí Z. Kalina.

Během své dovolené zvládli Kalinovi řadu zajímavých výletů. Začali u měst Nanjing, Hangzhou, Peging, až na zmíněnou „čínskou zeď“. Najeli asi 1800 kilometrů. Cestovali vlakem a na něj mají jen chválu. „Žádné zpoždění, čistá a krásně upravená nádraží. Obyčejné soupravy jezdí 320 km v hodině, my jsme jeli i vysokorychlostním Maglevem. Jezdí na magnetu a zvládne i 440 km během dvou minut,“ popisuje s nadšením pan Zdeněk.

Největším zážitkem pro Kalinovy bylo jezero u městečka Hanšou. Náhodně se tam dostali k velkolepému vystoupení, podobnému takovému jako je Křižíkova fontána v Praze. „To vám byla nádhera. Ještě dnes, když se s manželkou díváme na video, které jsme tam natočili, máme slzy v očích,“ zdůrazňuje pan Zdeněk.

Domnívá se, že ať byli v Číně, neměl pocit, že by tamní lidé měli nějaký nepřátelský vztah k Západu. „Jezdí tam spousta našich aut, je tam nepočítaně amerických turistů. Nikde jsem neviděl na jednom místě tolik Rolls-Royce, Ferrari, Lamborghini…,“ dodává.

Kalinovi rádi vzpomínají i na čínské jídlo, které se prý ani nedá  srovnávat s tím, které dostanete v čínské restauraci v Čechách. V Šanghaji mimo jiné navštívili známou českou restauraci Krajánek, kterou vlastní Číňan Kohen, který v Čechách studoval a 20 let pracoval v Praze. Kupodivu znal i Vysočinu a naši D1.

O nečekanou show se Kalinovi postarali, když jako dárek pro synova kolegu přivezli jeho dětem klasickou českou hračku – traktůrek. „Předali jsme mu ho na oslavě jeho narozenin a měl z něj velkou radost. A co se nestalo, hned své děti natočil na mobil, jak si s traktůrkem hrají a poslal do místních diváckých zpráv v televizi. Takže díky nám se český traktor dostal až do čínské televize,“ zakončuje s úsměvem své povídání Zdeněk Kalina.

Diskuze k článku