David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Psal se 14. červenec 2015. Bylo krátce po druhé hodině odpoledne, a Dominik Hájek (20) z Bílkova na Dačicku jel tou dobou svým vozem Audi A4 do práce. Jako už v minulosti nesčetněkrát. Jenomže u Třeštice, ve směru od Telče, se jeho rutinní cesta změnila v tragédii.

Právě Hájek totiž, podle obžaloby, smetl ve vysoké rychlosti (146 km/h) z polní cesty vyjíždějící Volkswagen Tiguan, v kterém seděli  dva lidé. Řidič Tiguanu, Zdeněk K. z Třeště, utrpěl v důsledku této srážky zranění neslučitelná se životem. Zemřel na místě. Spolujezdec Jaroslav P. skončil s mnohačetnými zlomeninami v brněnské nemocnici.

Žalobce Miroslav Novák viní mladého podnikatele z přečinu usmrcení z nedbalosti a přečinu těžkého ublížení na zdraví, za což mu v případě prokázání viny hrozí trest odnětí svobody v trvání od jednoho do šesti let. Případem se v úterý začal zabývat Okresní soud v Jihlavě.

Novák je o vině obžalovaného, i na základě vyhotoveného znaleckého posudku, přesvědčen. Z posudku totiž vyplývá, že kdyby řidič Audi jel nejvyšší povolenou rychlostí (90 km/h), mohl tragickým následkům střetu zabránit.

Obhajoba předložila soudu vlastní znalecký posudek, jehož zpracovatel v něm naopak uvádí, že Hájek nejel po hlavní silnici 146 km/h, jak tvrdí obžaloba, ale rychlostí maximálně 100 až 110 km/h.

„Jel jsem jako vždy do práce, a najednou se tam vyřítilo auto. Začal jsem brzdit, strhl jsem volant doleva. Je mi líto, co se stalo, ale myslím si, že jsem autonehodě nemohl zabránit,“ vrátil se k událostem z loňského 14. července dvacetiletý mladík, který je, podle svých slov, držitelem řidičského oprávnění od patnácti let, a za tu dobu najezdil přibližně 50 až 100 tisíc kilometrů.   

Před soudem Dominik Hájek tvrdil, že se mu nezdá, že by jel v daném úseku nepřiměřenou rychlostí. „Jel jsem devadesát až sto kilometrů v hodině. V autě jsem byl sám, a auto jsem viděl na vzdálenost maximálně několika desítek metrů,“ vypověděl při hlavním líčení s tím, že kvůli úrazu hlavy si nic z nehody nepamatuje. Prý se probral až v nemocnici.

„Poslední, co si pamatuji, je to, že v autě byl strašný prach, a zdálo se mi, že tam i hoří,“ řekl s tím, že osudným úsekem jezdil často. Když se podle svých slov v nemocnici dozvěděl, co se stalo, psychicky se zhroutil.

Spolujezdec usmrceného ři-diče, Jaroslav P., už dříve do policejního protokolu vypověděl, že když z polní cesty vjížděli na hlavní silnici, stáli „čumákem“ vozidla na bílé čáře a dvakrát se rozhlédli na každou stranu, jestli něco nejede.

„Pak už si ale vůbec nic nepamatuji. Nevím, co se stalo. Probral jsem se až v Brně v nemocnici,“ uvedl k tomu pro úplnost spolujezdec, jenž od tragické nehody chodí o berlích a má strach jezdit autem. Nevyloučil, že kvůli tomu bude muset vyhledat odbornou pomoc psychiatra.

Jako první přijel k nehodě Petr K. „Mladý kluk v Audi naříkal na bolesti břicha. Spolujezdec z Tiguanu sípal a řidič byl bez známek života,“ popsal do policejního protokolu. Záchranáře přivolala z mobilu Irena M., která ke karambolu rovněž záhy přijela.

Soudce Vladimír Sova odročil jednání na neurčito, a to kvůli vypracování revizního znaleckého posudku. Rozsudek v této věci proto nepadne dříve, než v příštím roce.

Diskuze k článku