Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Na Vysočině je v současnosti 25 pivovarů. Pivo, které nabízí, dosahuje dle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Františka Šámala standardně vysoké kvality, tak jako ostatní pivovary
v Česku.


Existuje statistika, kolik pivovarů v Česku je, a kolik druhů piv vyrábí?

 V České republice je v současnosti 390 pivovarů, z toho 202 minipivovarů s výstavem do 1 000 hl/rok. Ohledně počtu značek na českém trhu neexistuje žádná evidence, ale náš odborný odhad je, že český konzument si může vybrat z více než tisíce značek piv.

V posledních letech se dostávají na výsluní pivovary malé, domácí. Restaurace a hospody si vaří pivo vlastní. Má takové pivo svoji kvalitu?

Vzhledem k tomu, jak roste poptávka po regionálních potravinách, tak roste i poptávka po regionálních pivech; počet minipivovarů vzrostl meziročně o padesát. Díky svému nižšímu výstavu mohou minipivovary vyrábět nejrůznější speciály, které ozvláštní pivní nabídku a najdou si své příznivce.
Na druhé straně jsou však minipivovary limitovány chybějící komplexní pivovarskou technologií a zařízením, které umožňuje vyrábět pivo nejvyšší kvality a chuťové stability. Tyto malé provozy často trpí také nedostatkem kvalitních kvalifikovaných a zkušených odborníků, včetně sládků, kterých je na trhu málo.

Má české pivo ve světě své jméno? Máte nějaké ohlasy, které pivo je v cizině nejžádanější?

Export českého piva vzrostl meziročně o více než třináct procent, tedy na rekordních 4,1 milionů hektolitrů. Tento stoupající trend potvrzuje, že pojem „české pivo“ ve světě skutečně něco znamená. Největší zájem je o světlý ležák, vyrobený z kvalitních surovin – českého sladu a českého chmele, a díky umu českých sládků.
Ze zemí evropské osmadvacítky byly v loňském roce nejdůležitějšími exportními trhy Slovensko a Německo. Export do zemí mimo Evropskou unii byl ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu, přesto Rusko zůstalo největším spotřebitelem českého piva mimo země EU. Druhé místo patří USA a třetí Jižní Koreji, kam vzrostl export českého piva o více než sto procent.
Velký „skok“ udělala loni i Čína, kam pivovary meziročně vyvezly o 81 procent piva více.

Které pivo je v Česku nejžádanější?

Čeští konzumenti piva dávají nadále přednost klasickému českému pivu, tedy ležáku a výčepnímu pivu.
Zaznamenáváme trendy, kdy Čechům stále více záleží na tom, jaké pivo si koupí. Ukazuje se to nejen v narůstající konkurenci jednotlivých pivovarů a značek, ale též v podílu ležáků a výčepních piv na celkové spotřebě.
V roce 2015 jsme byli svědky dalšího nárůstu spotřeby ležáků na úkor výčepních piv. Zatímco před deseti lety byl poměr vypitých piv zhruba 65 ku 32 procentům ve prospěch výčepního piva, loni se křivky spotřeby téměř setkaly a vyrovnaly se na 47 procentech.

Stojí konzumenti o různé pivní speciály?

Z loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se ukázalo, že mezi deseti českými konzumenty bychom našli přibližně jen jednoho, který se o značku či typ piva, které pije, nezajímá.
Zkušenosti či doporučení ohledně piva jsou, koneckonců, oblíbenými tématy mnohých diskuzí. Češi na jedné straně rádi s pivem experimentují a ochutnávají různé druhy a značky, své oblíbené značky však neopouští. Potvrzují to i čísla o vývoji podílu spotřeby piva podle druhů, kdy v loňském roce speciální piva tvořila pouze 6,2 % celkového podílu.

Samostatnou stránkou jsou jistě i piva ovocná, která za poslední dvě letní sezony stoupla v oblibě. Je to tak?

Kategorie míchaných nápojů na bázi piva, tedy tzv. radlerů či ovocných piv, zaznamenala velký boom v roce 2012, kdy se spotřeba vyšplhala na 434 tis. hl. V následujícím roce však spotřeba těchto piv spadla na 260 tis. hl, a od té doby dále stagnuje. Oproti tomu však roste obliba ciderů.

Je rozdíl, zda pijeme pivo lahvové, čepované ze sudu, nebo z tanku?

Kvalita piva je ve všech případech stejná, chuť se může lišit podle použité technologie.
Tankové pivo je vhodné zejména pro restaurace a pivnice, které mají velkou výtoč. Jedná se o pivo, které je nepasterované a v restauracích je stáčeno do tanků umístěných do vyhrazené, tepelně izolované místnosti – tankovny.
Pro provozovny, které by nestihly vytočit celý obsah tanku dostatečně včas, jsou vhodné sudy. Ty chrání pivo před světlem a UV zářením, pivo v nich je pasterované, nebo stabilizované.
Pivo lahvové, v plechovkách, nebo v PET obalech má především výhodu pro spotřebitele díky své skladnosti a  snadnému transportu. Jejich nesprávné skladování (kupř. na slunci) může rovněž způsobit změnu chuti.

Víte, zda je více žádané pivo v klasických skleněných lahvích, nebo v plechovkách, PET lahvích?

Pokud se podíváme na loňský rok z pohledu prodeje podle obalů, pak s 41 procenty vyhrálo lahvové pivo, těsně následované (37 procent) pivem sudovým.
Dvanáct procent piva vypili Češi z PET lahví, sedm procent z plechovek a zbylá tři procenta připadají na tankové cisterny v hospodách. V meziročním srovnání jde v případě lahvového a sudového piva o pokles o jedno, resp. tři procenta, a o čtyři procenta u piva v PET obalech.
Naopak se velmi dařilo pivu v plechovkách, které poskočilo od roku 2014 o 25 procent. Polepšilo si rovněž tankové pivo, meziročně o šest procent.

Vysvětlete, proč se tak liší ceny piva – lahvové v supermarketu v „akci“ stojí např. 8 Kč, čepované v restauraci 25 Kč? Nespěje to k tomu, že lidé přestanou chodit na pivo do hospod, ale budou ho popíjet doma? 

Změna životního stylu způsobuje, že se stále více rozevírají nůžky mezi prodejem piva v restauracích a hospodách (on-trade) a prodejem v maloobchodu (off-trade), kdy poměr je 40 % ku 60 % ve prospěch off-tradu.
Proto se pivovary i restaurace snaží, aby nabídli lidem takový zážitek, kvůli kterému se budou chtít vracet. Ať už je to pivní gastronomie, speciální piva, setkání se sládky, ale třeba i sportovní přenosy či speciální akce přímo v hospodách.

Co pivo na Vysočině – máte čísla, kolik je v našem kraji pivovarů, kolik druhů piv se tu vyrábí? Zasahují piva z Vysočiny do statistik prodejnosti v celém Česku?

Na Vysočině je v současnosti 25 pivovarů, ale informace ohledně počtu druhů piv v jednotlivých regionech nemáme k dispozici; řada piv z Vysočiny spadá pod pivovary s celostátní distribuční sítí. Pivovary i zde však nabízejí pivo standardně vysoké kvality, tak jako ostatní pivovary v Česku.

Dá se říct, jakou má pivo budoucnost – nepřeválcuje ho víno? Jde vůbec téma „pivo“ ještě někam posunout, neustále zlepšovat?

Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav vzrostl meziročně o 2,2 procenta. Za růstem stojí především rekordní export, spotřeba piva na domácím trhu, v přepočtu na obyvatele, již několik let stagnuje, v loňském roce to bylo 143 litrů za rok.
Budoucnost českého pivovarství tak vidíme především v exportu. Za posledních šest let se nestalo, že by každý následující rok nebyl z pohledu vývozu rekordní.

České pivo není jen pojem, ale již osm let jde také o chráněné zeměpisné označení (CHZO), které pomáhá chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby a kvalitu piva.  Pro konzumenty zaručuje zachování výjimečných senzorických vlastností českého piva, neboť závazně stanoví surovinovou skladbu a způsob jeho výroby.  CHZO a příslušné logo používalo v loňském roce více než 80 pivních značek ze 17 pivovarů.

Pivovarský a sladařský obor je rovněž významným zaměstnavatelem, sektor včetně navazujících odvětví zaměstnává přes 65 000 lidí. Zároveň se pro výrobu piva využívá více než 95 % tuzemských surovin. A proto stojí za to pivovarský a sladařský obor podporovat.

Diskuze k článku