Vzpomínání na Václava Havla jde proti skleróze v národě
Ilustrační foto: archiv JL
Na Václava Havla se dnes bude vzpomínat v lesní kovárně uměleckého kováře Alfreda Habermanna.
Kovárna V lese v Klatovci na Jihlavsku (Podjavořicku) bude v pátek 22. července od 19 hodin hostit veřejnosti otevřený program Vzpomínky na Václava Havla. Vyprávět a promítat diapozitivy přijede Ondřej Němec z Archivu Václava Havla v Praze.
Václav Havel (5.10. 1936 Praha – 18.12. 2011 Vlčice - Hrádeček) byl český dramatik, esejista, kritik komunistického režimu a později politik. Byl devátým a posledním prezidentem Československa (1989 – 1992) a prvním prezidentem České republiky (1993 – 2003).
V klatovecké kovárně se na V. Havla bude vzpomínat na nádvoříčku, při špatném počasí přímo v kovářské dílně. Zazní zároveň koncert Tria Domenica pod vedením Antonína Rouse z Holandska.
„Vzpomínání na…“ uspořádali v klatovecké kovárně poprvé loni v červenci, kdy se vzpomínalo na Karla Kryla. „První pořad byl úspěšný, a tak bychom rádi založili tradici vzpomínání na lidi, na které má smysl vzpomínat a připomínat je,“ říká organizátorka Věra Habermannová. Mladá generace totiž podle ní dobu před rokem 1989 nezažila a nic už o ní neví. „A skleróza v národě pracuje velmi silně,“ argumentuje Habermannová.
Diskuze k článku
Nový komentářMůžete být klidná, paní Habermannová.
My rozhodně sklerózou netrpíme a dobře si pamatujeme, co byl zač notorik Havel a do jakého srabu nás dostal. Nemusíte nám to připomínat ! Jeho lži o tom, že již nikdy nevstoupíme do žádného vojenského seskupení, že se nemáme bát, když nás někdo bude strašit nezaměstnaností atd., atd. - ty už přímo zlidověly.
PRO-SBA PRO UČITELE
Vážený pane učiteli,
jde snad o poslední pokus, osvěty anonyma, který lepí svá moudra Konvičko-Putinovského náhledu na svět kamkoli, bez ohledu na předmět článku.
Vážený pane učiteli, měl jste ve třídě žáky nepříliš chytré a žáky zlobivé. Kombinace je to podobně jako u anonyma dosti nepříjemná.
Už jsem se shora pokusil vysvětlit, že vkládati systematicky do fundovaných a specialisovaných článků redaktora Jiřího Varhaníka, zabývajících se kulturním děním na Jihlavsku, jako první komentář, cosi nenávistného, je podivný výkřik, který zašpuntuje dané téma.
Článek tím pozbude své karmy a glanc. Není to sice třeba namířeno proti obsahu článku, ale je to jasný doklad, že pisatele anonyma obsah článku nezajímá a používá ho jako oslí můstek k své agitce. Jedná se tedy o jakousi formu pohrdáním obsahu článku a odvedením pozornosti. Je pochopitelné, že anonym to má s publikováním svého post-tot-světového názoru těžké, když vlastně nemůže sám nic napsat.
Snad i bývalý učitel pochopí, že tím ztrapňuje obsah článku a jeho autora.
Pan redaktor Varhaník si to nezaslouží. Pokud nemohu napsat nic pěkného či zajímavého, co by třeba autoru ukázalo, jak obsah čtenáře JL bez uvozovek zaujal je škoda sabotovat obsah anonymní agitkou.
Zdeněk Gryc
Máte smůlu čtenáři,
se Sovětským svazem ruce až na zem už nikdy nebude, měl byste se odstěhovat do KLDR, svůj k svému, bolševikům jako Vy prostě odzvonilo.
chroustik | 2016-07-22 15:56:57 |
ReagovatJen člověk ducha mdlého může každého, kdo nesouhlasí s jeho dětinským názorem považovat za bolševika.
A skutečně mechem obrostlým vyprávěnkám o KLDR, Sovětském svazu atd. už dávno odzvonilo. Ještě jste zapomněl na banány.
Myslím Cibulka kdysi řekl. Vašku ty jsi prase, co dodat.
Myslím Cibulka kdysi řekl. Vašku ty jsi prase, co dodat.
Taky na něj vzpomínám dost často, vždycky se mi pak ale chce zvracet. A mladým je opravdu potřeba říct pravdu, že opravdový bordel nastal až po revoluci.
K tomu není co dodat, pravda pravdoucí.
Strejček Nimra | 2016-07-23 11:29:06 |
ReagovatČeská republika obecně se nikdy v historii neměla tak dobře, jako se má dnes. To je nezpochybnitelný fakt. Velkou měrou i zásluhou V.Havla a Klausům, Zemanům a podobným šíbrům navzdory. A to, že se má pár komoušů a STBáků hůře, na tom nic nemění a je to vlastně i v pořádku.
Ubohé blábolení dementního sluníčkáře,
který i to jméno zdědil po nacistickém zločinci Bormannovi a přízvisko Otík po notoricky známém filmu, který se nezmůže na nic jiného než na papouškování omletých frází.
tak samozřejmě, pokud vnímáte plný košík chemickejch sraček vydávaných za potraviny a čínskejch cetek za známku blahobytu máte asi pravdu
Určitě bychom se měli daleko lépe, kdyby nás ten zednář nezatáhl tam, kde jsme. Drtivá většina chtěla něco jiného, sám o tom také ze začátku plácal, aby oblbl národ. Myslím, že jsme chtěli být Rakouskem, Švýcarskem a ne novodobou kolonií západu v čele s USA.
Strejček Nimra | 2016-07-24 08:53:23 |
ReagovatJE TO TAK, STAČÍ SE ROZHLÉDNOUT NEJENOM PO TELČI
Protože pozoruji, že havloidní pravdoláskaři - uctívači humanitárního bombarďáka jsou zde v zoufalé menšině, věnuji jim báseň, při které se jim určitě zaleskne slza v oku a jí si tím trochu vylepším pošramocenou reputaci, i když reputace u mentálních ubožáků je mi šumafuk:
Nejsmutnější dětské ráno”
Probudila mě hudba z přijímače,
maminčin hlas mě jménem oslovil,
Ty pláčeš maminko? Proč? Řekni mi, proč pláčeš?
Či stalo se snad něco tátovi?
Nemohu dnes tvým očím porozumět,
mluví z nich jenom bolest veliká,
Což Václav Havel ještě stůně?
Slyšíš mě mámo? Proč nic neříkáš?
Maminka mlčí, housle dozpívaly,
v tom tichu se mi až dech zatajil,
Osmnáctého zemřel Václav Havel,
ach mámo mámo co to říkají?
Vždyť jsem ho mámo ještě včera viděl,
včera se na mě ještě smál,
víš na tom obrázku co máme ve třídě,
viď že tu s námi bude žít i dál.
To víš, že bude, máma usmívá se,
což opouští nás ten, kdo nás měl rád,
i o tebe můj milý postará se,
i na tebe se bude zas ve škole smát.
Máš pravdu mámo, co jen napadlo mi,
což může Havel někdy odejít?
zas půjde zítra s tátou stavět domy,
a se mnou do školy, a s tebou zrní sít.
Vždyť já už nepláču, ty také neplač mami,
usměj se na mě aspoň malinko,
my přece nikdy nebudeme sami,
Havel je s námi, neplač maminko.
UKÁZKA DEMAGOGIE OSAMNĚLÉHO BLBCE...je nás mnógo, že?
Protože pozoruji, že havloidní pravdoláskaři - uctívači humanitárního bombarďáka jsou zde v zoufalé menšině, věnuji jim báseň, při které se jim určitě zaleskne slza v oku a jí si tím trochu vylepším pošramocenou reputaci, i když reputace u mentálních ubožáků je mi šumafuk:
Děkuji. Je mi sice líto, že jsi osamělý blbec, ale ve slově "osamělý se nepíše N. Je to odvozeno od slova "samý".
A už jsi tu báseň zarecitoval v nějaké kovárně nebo kavárně? Úspěch zaručen !
HAVEL NA KLÁTOVCI
Je fakt, že večer sympatizantů Václava Havla na Klátovci byl krásný a přátelský.
Profesor Rous, po uvítání přítomných kovářem Habermannem uvedl, že je hrdý na světově uznávanou osobnost českého presidenta.
Výběr skladeb koncertu tria Domenica uváděl amsterodamský Profesor Rous několika slovy,
která objasnila výběr skladeb vážných i hravých, evokujících Havlovu osobnost a dobu.
Ondřej Němec, který fotografoval Václava Havla už na Hrádečku, doprovodil fotografie soukromými zážitky.
Při projekci dokázal ukázat detaily na snímcích, které intimně přiblížily Havlovu osobnost a jeho zážitky, včetně zahraničních cest.
Poslední snímky Havla byly dělány týden před jeho smrtí.
Dvůr se skvělou akustikou byl při koncertu byl zcela zaplněn.
Při projekci stáli diváci i před otevřenými vraty kovárny.
Pan Profesor Rous se s Habermannem seznámil při náhodné procházce.
Nápad s uspořádáním vzpomínky na Havla vznikl tak,
že v interiéru kovárny uviděl viset Havlův portrét.
Vzájemné sdělení sympatií Profesora a kováře k Václavu Havlovi, dalo podnět k nápadu, uspořádat v lesním zátiší vzpomínku na tuto velkou osobnost.
Zdeněk Gryc
Doufám Zdeněčku, že jsi jim mou báseň procítěně zarecitoval.
Já vím, že se ti líbila. Určitě se Rous rozplakal a ostatní alespoň posmrkávali.
.....to nemá cenu, on nechápe- možná nechce chápat, že je to takovej zednářskej Gottwald západního imperialismu.........
Ale ta skvostná paralela u té básně - jak říkají Němci: Dichtung und Wahrheit
V té srdcervoucně dojemné básni je popisováno, jak z obrázku se usmívá Havel ve škole na robátka a tak se ve skutečnosti usmívá i v kovárně na kováře a třeba i v kavárně na kavárníky.
Dovedu si tu trapárnu představit, já zase vzpomínám, jak nám bylo dobře za komunistů.
TO JE FAKT, BYLI JSME MLADÍ A CHRÁNĚNI EL. PLOTEM NA HRANICI, čkám připomínku,jak by se to dneska hodilo,no ne?
No vidíš, Zdendo !
Dnes můžeš klidně zajet kamkoliv, umýt čmoudům smrduté haksny jako papež Franta nebo jim alespoň pucovat kalachy. O tom se ti za komoušů ani nesnilo.