Letos v dubnu uplynulo 400 let od úmrtí Williama Shakespeara. V Jihlavě se stal hlavním tématem pro nadcházející Jihlavské divadelní léto. Jaký byl? Je autorem svých her? Na tyto a další otázky odpověděl překladatel Jiří Josek.

  Jste předním překladatelem Shakespeara. Jak dlouho trvá přeložit jednu jeho hru?
V průměru asi tři měsíce, ale pak se k překladu ještě dlouho vracím a dodělávám ho do konečné podoby.

  Co je vlastně překlad, jedná se o doslovný přepis slov?
Překlad je podle teoretika překladu Jiřího Levého tzv. tvůrčí reprodukce.
Literární text se samozřejmě skládá ze slov, pro která musí překladatel hledat slovní ekvivalenty ve svém jazyce, ale ta slova v sobě nesou mnoho dalšího: styl, charakteristiku postav, rytmus, básnické kvality atd.
Tvůrčím úkolem překladatele je reprodukovat text tak, aby překlad na čtenáře působil stejně jako originál, takže nemůže překládat pouze slova, ale musí z originálu převádět myšlenky, obrazy, poetiku, a to tak, aby respektoval co nejvíc tvůrce, ale byl přitom srozumitelný, sdělný…
Mnohdy právě doslovná věrnost originálu by byla zrada na čtenáři.

  Může překladatel vyčíst něco o osobnosti Shakespeara z jeho děl?
Přestože se o Shakespearovi dochovalo žalostně málo dokladů, z jeho her a básní se toho o něm dovídáme hodně. Zjevně to byl geniální dramatik a básník, ale také člověk, jehož by byla čest znát. Byl moudrý, vtipný, laskavý, nesnášel pokrytce, zajímal se o osud své země a byl prost jakýchkoli předsudků a záští. Jeho hrdina stárne s ním, takže od Romea po Prospera z Bouře můžeme sledovat vývoj jeho myšlení a cítění.

  Co by podle vás v dnešní době Shakespeare dělal?
Co by dnes dělal, nevím, ale určitě by mu stav dnešního světa ležel na srdci, a třeba by se s tím snažil i něco udělat.

  Říká se, že Shakespeare není autorem svých her, anebo že např. pobýval v Praze jako špión anglické královny. Myslíte, že jsou takové domněnky pravdivé?
Z těch, kteří se označují za autora Shakespearových her, je on sám tím nejpravděpodobnějším. Pohyboval se napříč celou společností od řemeslnických dílen, hospod až po venkovská sídla či královský dvůr, a to mezi lidmi, které důvěrně zná, a my je díky němu poznáváme také.
Neví se ale, co dělal čtyři roky mezi opuštěním školy ve svých čtrnácti letech a svatbou s Ann Hathawayovou a kam zmizel po narození dvojčat, než vtrhl jako dramatik na londýnská jeviště. Mohl dělat cokoli: cestovat, dělat vychovatele nebo špióna, i když jako špióna bych ho viděl nerad. Nanejvýš pravděpodobné ovšem je, že záhy vstoupil do kočovné herecké společnosti, a tam už před příchodem do Londýna našel práci jako herec a autor.

Profesionální i amatérští divadelníci mají stále velký zájem o Shakespearovy texty. Co stojí za tímto fenoménem?
Naprosto jedinečná schopnost autora nevysvětlovat, nepoučovat, nekázat, ale jako básník a dramatik vytvářet příběhy, situace, obrazy, které provokují k myšlení, citovému prožívání a estetickému vnímání tak, že zaujme takřka každého myslícího a citově neokoralého člověka, a to už od dob, kdy žil, až dodnes.

  Co nemáte rád na inscenování Shakespeara na českých jevištích? Jak se díváte na modernizaci a aktualizaci textu?
Viděl jsem řadu hrozných tradičně pojatých inscenací i řadu skvělých novátorských úletů. Osobně dávám přednost tomu, aby inscenátoři ctili autora i překladatele, aby hra, pokud nese v záhlaví jméno autora a nepřiznává, že je jen východiskem pro ryze osobní režijní výpověď, byla rozpoznatelná. Ale nejsem apriori zaujatý proti žádnému přístupu, pokud je poctivý a má smysl. Nebaví mě jen samoúčelné efekty pro efekty. Domnívám se, že různé přístupy mohou velice dobře existovat vedle sebe a žádný by se neměl označovat za jediný možný.

  Amatérské soubory musí Shakespearovy texty hodně upravovat, nevadí vám, že občas udělají z tragédie autorskou komedii (např. Ham-let)?
Hrát divadlo pro lidi je zdravé jak pro herce, tak pro diváky, pokud ti i oni, a to současně, produkci prožívají jako něco přínosného. Takže pokud mě jakákoli kreace baví a vidím, že baví i herce, pak mě vůbec nevadí, jestli je dotčena čistota žánru nebo se dokonce žánrově převrací ve svůj pravý opak.

  V létě bude v Jihlavě pořádán festival pod širým nebem na počest dubnového výročí 400 let od úmrtí Williama Shakespeara. Zaujala by vás nějaká inscenace?
Vypadá to jako náramná událost a rád se aspoň na něco z toho přijedu podívat.

Diskuze k článku