Reklama
Dnes je pondělí 22.04.2019     svátek má Evžénie

Příběh poslední žijící vězenkyně gulagu zpochybnil publicista Vladimir Bystrov

VĚRA SOSNAROVÁ při své říjnové přednášce v jihlavském divadle Na Kopečku. Foto: Pavel Bajer
VĚRA SOSNAROVÁ při své říjnové přednášce v jihlavském divadle Na Kopečku. Foto: Pavel Bajer

18.1.2016 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Pavel Bajer

 

Drobná, vrásčitá žena usedá na vyvýšené pódium scény jihlavského divadla Na Kopečku. Vypadá zcela všedně. Přesto je nevšední. Nikdo by na první pohled neřekl, že je to jedna z posledních žijících československých vězenkyň sovětského gulagu z doby Stalinovy hrůzovlády.

 

Živým vyprávěním vtahuje své posluchače do děje. Vypráví nesmírně poutavě a emotivně. Při vzpomínkách na prožité útrapy se chvílemi směje a vtipkuje, podruhé pláče a těžko nachází dalších slov.

 

Věře Sosnarové je 84 let. Podle svého vyprávění strávila skoro 20 let v sovětských nápravných táborech. Za své útrapy však nebyla doposud odškodněna, protože o jejím věznění chybí záznamy. S výjimkou její mladší sestry Nadi není nikdo, kdo by jí to dosvědčil.

 

Odvlečenado Sovětského svazu

Bylo 17. května 1945. Několik dní po osvobození. „K nám do baráku přijel gazík a na něm seděli dva takoví oficíři…,“ popisuje své zatčení V. Sosnarová. Jednalo se o důstojníky zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky. Věře Sosnarové bylo tehdy 14 let.

 

Zatkli jí spolu s matkou a devítiletou sestrou Naďou v jejich brněnském bytě. Jako důvod uvedli, že její matka pocházela z Ruska, odkud uprchla v roce 1922 před bolševiky. „Ty jsi nikdy nebyla Čechoslovačka. Jsi občankou Sovětského svazu,“ tak měli zdůvodnit její matce zatčení. Dcery zatkly s ní, protože otec od nich již dříve odešel.

 

Následoval přesun k výslechu a zařazení do transporu, směřujícího do Gulagu na Sibiř. Během cesty vypráví, že byla poprvé znásilněna sovětským vojákem středoasijského původu. Za několik týdnů byly u cíle cesty. „V lese, tajga se tomu říká, jsme zastavili. Vyházeli nás z vlaku. Lesem jsme šli asi šest kilometrů do toho tábora,“ líčí své první okamžiky na Sibiři.

 

Netušila ještě, že v Sovětském svazu nedobrovolně stráví skoro 20 let svého života.

 

Život v lágru a smrt matky

Jejich novým domovem se staly dřevěné vězeňské baráky. Byla v nich neustálá zima, ačkoliv se v nich topilo ve velkých kamnech. Pracovali především v lesích, kde káceli stromy, a to až 12 hodin denně.

 


Navíc museli snášet násilí ze strany dozorců, kteří za sebemenší provinění vězně tvrdě trestali, v některých případech i popravovali.

 

V lednu 1946 zemřela Věře Sosnarové matka. Z prožitých útrap se pomátla. „Tak spím a teď cítím něco studeného a ona matka se sekerou nad hlavou. Já jsem ji chytla za ruku a říkám: Mami, co děláš,“ popisuje tragické okamžiky V. Sosnarová. Podle jejího vyprávění matka nakonec se sekerou zaútočila na bachaře. „Oni ji na místě zastřelili,“ se slzami v očích vzpomíná.

 

Po smrti Stalina se podle vyprávění situace vězňů postupně lepšila. Po několika letech byla spolu se sestrou přidělena do slévárny. Žít mohly spolu v komunálním bytě. Byly však stále pod dohledem tajné bezpečnosti. Stále se obě toužily vrátit zpět do Československa.

Návrat za slib mlčenlivosti

K návratu do Československa sestrám nakonec pomohl pracovník KGB, který na práci v továrně dohlížel. „Přišel z Moskvy. Jmenoval se Trifonov a choval se k nám velmi slušně. Dozorci se nás od té chvíli nesměli ani dotknout,“ pokračuje Sosnarová. Spolu se sestrou se snažily na něj stále apelovat, aby je pustili zpět do Československa.

 

Nakonec jim pomohl bratr onoho Trifonova. Byl předsedou kolchozu, který měl shodou okolností za partnera jedno JZD nedaleko Znojma. Na přímluvu Trifonova bratra je ono JZD přijalo v roce 1965 jako levnou pracovní sílu.

 

Bylo jí 34 let a vážila 37 kilogramů. Až do roku 1974 musela každý měsíc pod hrozbou deportace do SSSR podepisovat, že bude o gulagu navěky mlčet. Poprvé mohla promluvit až po listopadu 1989. Na základě jejího vyprávění vyšla kniha Krvavé jahody.

 

Odškodnění za dlouhá léta věznění se Věra Sosnarová nikdy nedočkala. Naopak, objevily se o jejím příběhu pochybnosti.

 

Syn vězně gulagu Bystrov jí neuvěřil

Vladimír Bystrov byl český novinář a publicista ruského původu. Jeho otec Nikolaj byl vězněný v Gulagu. V. Bystrov se věnoval problematice československých občanů zavlečených do SSSR. Po seznámení se s příběhem Věry Sosnarové začal o jejím osudu pochybovat. Své vývody shrnul v článku, který uveřejnil v roce 2009 v Lidových novinách pod názvem Média: Políček pravým obětem gulagu.

 

Hlavní slabinu viděl v tom, že jediný, kdo může potvrdit Věře Sosnarové věznění v Gulagu, je pouze její mladší sestra.

 

„Nikomu neukázala víc než opis rusky psané pracovní knížky spolu s povolením vjezdu do Československa k trvalému pobytu a korespondencí kolem přiznání českého občanství. Objevili se sice mecenáši ochotní osobně s ní vyjet do Ruska pátrat v archivech, což odmítla, a všichni to chápali jako bázeň z návratu na místa neblahých vzpomínek,“ uvádí Bystrov ve svém článku. Podle něho se Věra Sosnarová mohla do gulagu dostat pouze na základě předchozího odsouzení, o kterém se nikdy nezmiňovala.

 

Na základě toho dospěl Bystrov k názoru, že do roku 1947 byla V. Sosnarová v táboře internovaných zajatců pravděpodobně na Uralu. Po roce 1947 byla podle Bystrova normální zaměstnankyní kombinátu Sojuzazbest.

 

I pokud by Bystrovovy závěry byly pravdivé, v žádném případě nezmenšují utrpení této životem velmi tvrdě zkoušené ženy.  

Reklama
Reklama
20.04.2019 Aktuality/Komentáře (1)Je mi strašně líto, co se stalo, kál se po tragédii v Třešti kamioňák

Jako profesionální šofér Martin Štefl (46) z Pelhřimovska podle svých slov najezdil od svých 19 let bez dopravní nehody ke třem milionům kilometrů. Osudný ...

19.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Ve Stříbrném údolí chtějí lidé klid

Na 50 osob z řad občanů, úředníků a komunálních politiků přišlo na veřejné Fórum Zdravého města. Jeho tématem bylo projednávání ...

19.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Pozor na podvodný email. Pisatel chce přes 13 tisíc

Majitelé emailových schránek by se v těchto dnech při prohlížení doručené pošty měli mít obzvlášť na pozoru. Policie varuje před ...

19.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Kvůli obchvatu uzavřou nadjezd dálničního mostu u Rytířska

Jak JL již dříve informovaly, na jaře zahájil kraj výstavbu občany dlouho očekávaného obchvatu Velkého Beranova. Od 1. dubna došlo v souvislosti se ...

18.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Nejvíc lidí za mřížemi má Otín

Nejvíc obyvatel ve výkonu trestu ze všech obcí na Jihlavsku v přepočtu na počet občanů s trvalým bydlištěm má momentálně Otín. Víska ...

18.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Cestování na jednu jízdenku?

Od poloviny prosince budou moci cestující jezdit na jeden jízdní doklad po celém regionu vlaky i většinou linkových autobusů. V tiskové zprávě ...

18.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Společně proti úložišti jaderného odpadu

Na veřejném jednání o jaderném úložišti se zástupci šesti obcí Vysočiny sejdou 25. dubna v Dolní Cerekvi. Od 16 hodin mají ...

17.04.2019 Aktuality/Komentáře (1)Kraj chce dát na boj s kůrovcem a suchem 100 milionů

Kraj Vysočina hodlá letos dát na opatření související s kůrovcovou kalamitou v lesích a suchem ze svých rezerv 100 milionů korun. Krajská rada ...

17.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Na opravy památek na Vysočině půjde 14,5 milionu korun

Na opravu či přípravu oprav památek v regionu poskytne Kraj Vysočina 14,5 milionu korun. Jejich majitelé z dotačního titulu Památky 2019 požadovali přes 24 milionů ...

17.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)U Hrádku vypustí netopýry

Pracovníci Záchranné stanice Pavlov budou zítra, 18. 4., vypouštět po zimě do přírody netopýry. Akci připravili na 18 hodinu v parku Velký Heulos, ...

17.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)V soutěži Historické město roku zabodovala Brtnice

Historickým městem roku 2018 je Brtnice na Jihlavsku. Dostala cenu za nejlepší péči o památky a odměnu milion korun na další péči o kulturní ...

17.04.2019 Aktuality/Komentáře (0)Já ovce netýrám, hájí se chovatel

Chovatel aktuálně tří ovcí kamerunských a beránka Oldřich Meduna z místní části Vílance Loučky musel v průběhu února letošního ...


Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net