Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Horácké divadlo se Nocí divadel ještě vrátilo k letošnímu 75. výročí svého založení. Uvedlo program Instantní divadlo aneb Divadelní kolotoč. Od 18 do 23 hodin se v něm herci v režii umělecké šéfky Kateřiny Duškové několikrát pustili do historického průletu dějinami divadla i společnosti. Točna jeviště se přitom stala zároveň i hledištěm.

Od přečtení výzvy akčního výboru pro vznik Horáckého divadla z roku 1940 mířil divadelnický průlet dějinami válečnými roky prostřednictvím ukázek tehdejších her z repertoáru. Ondřej Šípek a Tereza Otavová četli ze Šrámkova Měsíce nad řekou, Jakub Škrdla a Josef Kundera z Voskovcovy a Werichovy Těžké Barbory. Zazněl i Ježkův David a Goliáš.

Dobu normalizace a tehdejší témata připomněli Lucie Ingrová a Lukáš Matěj budovatelskou hrou Vaška Káni Parta brusiče Karhana z roku 1950. Zazněla ale také Figarova svatba od de Beaumarchaise, uvedená v HDJ v roce 1968. Zdeněk Stejskal četl 240 let starý, ale stále aktuální text Figara.

Dobu normalizace připomněl i projev Gustáva Husáka o buržoazních tendencích současných umělců. Herecký boj připomněly texty V+W Nebe na zemi, Jeana Anouilha Antigona, Friedricha Schillera Panna Orleánská nebo Wiliama Shakespeara.
Modlitba pro Martu připomněla rok 1989 a sametovou revoluci. Jakub Škrdla a František Mitáš si střihli úryvek z Havlovy slavné Audience, Marta Dřímal Ondráčková přečetla dopis Václava Havla. Herecký potlesk tentokrát v obráceném gardu patřil divákům jako budoucnosti divadla.

Oslava i uprchlíci

Na Voskovce a Wericha došlo v sobotu ve stejném čase i v DIODu. Do posledního místa vyprodaný sál tu v rámci Noci divadel zažil téměř čtyřhodinový, v pořadí sedmnáctý kabaret Mimochodník studia De Facto Mimo a jeho scénáristy a režiséra Martina Koláře.

Hlavním tématem poloimprovizovaných gagů a scének byl tentokrát aktuální fenomén uprchlictví - naše prchání před různými strachy. Ve werichovsky laděné forbíně se např. Martin Kolář, Martin Káca Kacafírek a Michal Šmidla Pokorný věnovali překračování čar a hranic v reálu i v našich hlavách. Obdobné téma měla i finální minihra Sochy o útěku trojice soch ze stálé galerijní expozice.

Lehkou parodií došlo i na jihlavské kontejnery na tříděný odpad. Živá divadelní kapela OŽK se písní Ovčáček – čtveráček v punkovém žánru vyjádřila např. k osobě  prezidentského mluvčího.

DFM zároveň se svým publikem slavilo 15. výročí založení studia. Při té příležitosti se během kabaretu dražila jediná propiska na světě s nápisem 15 let DFM: dva diváci večera spolu s divadelníky pošlou přes osm tisíc Kč na konto pomoci lidem v nouzi.

Diskuze k článku