V této souvislosti si dovoluji upozornit na článek s ilustrační fotografíí vložený do Čtenáři píší : 12.05.2015 
„Na poli lidských konfliktů ještě nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu“
Churchillův projev o Bitvě o Británii 20. 8. 1940. Hitler a Stalin, kámoši jak hrom, si v rámci bitvy o Anglii kroutili knírky.
Zdeněk Gryc

Foes' gifts are no gifts:profit they bring none!

Vážený pane redaktore Pavle Bajere. Vaše účelově dezinformační články, které mají být senzací a oživit tuto nudnou okurkovou sezónu jsou opravdu zoufalé !!!  Nejen, že jsou plné polopravd a senzacíchtivosti, ale plné neověřených informací. A úmyslně doplněné vašimi subjektivními názory.

V pondělí jste mi volal, že jste se coci kdesi dozvěděl a ať vám k tomu něco řeknu. Jelikož jsem seriózní člověk a nehodlám komentovat cokoliv, co není, sdělil jsem vám, že to nebudu komentovat a pokud bych někdy nějaký pomník stavěl, pošlu vám řádnou tiskovou zprávu. Abyste z ní mohl napsat pravdivý a seriózní článek. Místo toho hned druhý den ráno v Jihlavských listech váš velký senzachtivý článek plný polopravd vycucaný z různých polozdrojů. Nezlobte se, ale tohle je úroveň bulvárního plátku.   

Zvláště, když mě v něm opět tendenčně a chtivý senzací a paradoxů nazýváte bývalým komunistickým zastupitelem. Tohle, stejně jako váš tučný odstavec, kde si dovolujete hodnotit moji osobu (vyšlo jen v tištěné verzi, v této internetové to není) je opravdu ukázkou vaší vlastní ubohosti. Tvrdit, že jsem prošel bouřlivým ideovým vývojem a zdůvodňovat to výčtem všech stran, za které jsem kdy kandidoval, to je na úrovni uvažování malého dítěte. Za prvé - v politice žádné své životní ideály nevidím ani je skrze ni neprofiluji, protože politiku považuji za svinstvo a ubohost, ale lepší systém zatím nebyl do praxe uveden, i když ji považuji i za nástroj, kdy se v politice dá mnohé změnit (k lepšímu) a je úplně jedno v jakém dresu. Všude jsou potřeba slušní lidé.  Takže to není bouřlivá změna mých idejí, ale nástrojů jak se pokusit pomoci.  Své názory na svět mám vyprofilované od svých zhruba 20 let a jsou stálé...  Stejně jako jsem od 15 let pokřtěný katolík a budu jím až do smrti, ač se mi někdy z historie i současných postojů církve není často do zpěvu. Za druhé, nevšiml jsem si, že byste vždy o komkoliv jiném psali, tak jako vždy o mě, články s výčtem těchto stran a zvláštním zdůrazněním toho, že jsem byl 2008-2010 zastupitel za KSČM.  Vím, že jakoukoliv moji iniciativu potřebujete předem čtenáři ideologicky vysvětlit jako špatnou, ale je to na úrovni bolševické Jiskry.

Účelové tvrzení, že se části rodiny Karla Kryla se nelíbila moje medaile Karla Kryla v roce 2009 je opět účelová novinářská kachna, kdy tehdy redaktoři MF DNES opět účelově kontaktovali bratra Karla Kryla s vyčůraně připravenou otázkou, jestli mu vadí, že komunistický zastupitel vydal medaili Karla Kryla.  Předem věděli, že budou s odpovědi spokojeni. Co taky měl v tu chvíli jiného bratr odpovědět na takovouto účelově položenou otázku bez dalších znalostí faktu. A když jsem v loni navrhl vydání medaile Karla Kryla k jeho dalšímu kulatému výročí a vyšla ve zlatě a stříbře, souhlasila s ní i paní Marlen Krylová - jeho manželka.  Asi tam nebyl ten bubák Herzán tak moc viditelný. 

Rovnou opravím vaše lživé tvrzení, že jsem vydal úpamětní minci Karla Kryla, byla to pamětní medaile.  Pamětní mince má svoji nominální hodnotu a její další podmínkou je, že musí být z drahého kovu - stříbra nebo zlata. U mě to nesplňuje ani jedno. Je to pamětní medaile a vždy byla.

Opravdu vám doporučuji vyčkat na oficiální tiskové zprávy a nevařit z kalné vody nedůstojné a ubohé články plné polopravd.  A brát na každého stejný metr a ne si stále brát do huby Herzána jako bývalého komunistického zastupitele.  

PhDr. Martin Herzán

herzan.m@post.cz
 

RAF  A HERZÁNOVÉ - TÁBOROVÝ DENÍK

Vyhrnuli jsme se z lesa rovnou na táborové náměstíčko. Špinaví, unavení, ale šťastní. Tentokráte se nám  opravdu zadařilo. Nemusíme ani čekat na vyhlášení výsledků, vítězství máme jisté. Černý roj si také nevedl špatně a tak je velká naděje, že jsme společně vybojovali také první místo pro letku. Přibude zářez na kůlu našeho roje a letka si snad bude moci zarazit další kůl za vítězství. Společně s upomínkou za úsek si rádi zaznamenáme dnešní úspěch do svých letových zápisníků.
Tehdejší slavné československé perutě 310, 311, 312 a 313 měly po celou dobu svého působení ve svazku RAF činné sokolské jednoty a 311. bombardovací peruť byla veskrze sokolská. Není náhodou, že právě naše třebíčské oddíly nesou čísla 311. 312 a 313. Jejich odkaz se prolíná i do naší činnosti  pobytu v přírodě. Tábornické oddíly jsou členěny  od dvoučlenných hlídek přes roje (6 členů), letky (12 členů) a perutě (24 členů). Čtyři perutě tvoří křídlo. Tato myšlenka vznikla koncem 40 let, plně jsme ji však v Sokole Třebíč uplatnili až od roku 1968. Každý táborník má svůj letový zápisník, který ho provází celoročně na  letových přípravách (schůzkách), sweepech (vycházkách), letových dnech (výletech) a na táborech. Jsou do něho zaznamenávány výsledky různých zkoušek, prokázaných dovedností, výsledky bodování, vlepovány trofeje za vítězství, grafické upomínky z akcí.
Slavné 311. československé bombardovací peruti   jsme v roce 1976 vybudovali na tábořišti u Horního Mrzatce památník,  složený z 311 dřevěných kůlů.
O dva roky později se nám na stejném tábořišti podařilo vybudovat i památník  čs. stihačům z 310., 312. a 313 peruti.
Vložil: Zdeněk Gryc,dalších slov netřeba,že?
Příjemně mne udivuje, jakou aktuální náplň maji JL 
 

Rodáci z Boskovic a okolí ve službách Královského letectva.
Poslouchejte na Vltavě od 11. května 2015 vždy v 15:20. Po odvysílání se jednotlivé díly četby objeví také na stránce Hrdina.cz.
Jedním,  z těchto čtyřiceti příslušníků RAF je Rudolf Nedoma, který napsal knížku:
"Bombardovali jsme Německo", vydanou v roce 1946, V. Kutil Olomouc, kterou věnoval jako upomínku, sekundánkovi RG Židenice, na společné prázdniny, strávené v roce 1946 v Rožnově. Přítelíčkovi se omluvil pohlednicí, odeslanou dne 1. 4. 1947. BERKS:
"Prosím za prominutí, že jsem se nepřišel ani rozloučit… Snad se jednou přijedeme podívat do Rožnova".                                Rudolf Nedoma
Zdeněk Gryc se s  Rudolfem  Nedomou už do Rožnova, za Valachy věrnými TGM nedostal. R. N. zemřel 10. 8. 1995. Je pochován v Roockwoodu, v části hřbitova zakoupeného Svazem letců svobodného Československa v Londýně, poblíže svých válečných kamarádů.
----------------------------------------------------
Vávrová: Rytíři Vysočiny:
CO SE VLASNĚ UDÁLO V PRVNÍ PŮLHODINĚ NOVÉHO ROKU 1945?
Liberátor se vrací k anglickému pobřeží, obtížen navíc nepříjemnou námrazou. Německý torpédoborec vyslal svoji zkázonosnou střelu. Zasáhla. U ostrůvku Hory v Orknejích u Scapa Flow se letoun roztříštil o skálu. Smrt téměř na prahu svobody.  Smrt téměř na prahu svobody zastihla kromě sgt. Jaroslava Zapletala jeho další druhy. . .
Pohřben je na hřbitově Ilfracombe, Devonshire v Jižní Anglii, blízko kostela. Jméno sgt. J. Zapletala je tam, bohužel uvedeno zkomoleně: Zaplatel. Což v anglickém čtení vyzní dost hanlivě. 
Rudolf Nedoma je pochován v Roockwoodu, v části hřbitova zakoupeného Svazem letců svobodného Československa v Londýně, poblíže svých válečných kamarádů.
Tyto vyňaté texty snad mohou přispět k pochopení  snahy Martina Herzána.
Zdeněk Gryc
 

ať už se baví mým drážděním rozvztekleného soudruha Martina Trolla nebo se nad ním pohoršují. On je to skutečně svérázný druh zábavy, připomínající nejspíš pošťuchování běsnícího paviána skrze oka klece špičkou deštníku. Ale když on se tak roztomile vzteká, no není to drahoušek? A jestli vám to skutečně vadí, odpusťte a přečtěte si někde serióznější diskuze než patologické návaly vzteku soudruha Martina.