STARÝ infekční pavilon nemocnice v Jihlavě půjde k zemi. Budova je ve špatném stavu a její rekonstrukce by vyžadovala velkou investici. Foto: Klára Novická
Bývalý infekční pavilon jihlavské nemocnice půjde brzy k zemi. K demolici zchátralé budovy dojde podle informací kraje na přelomu letošního května a června. Její zbourání vyjde přibližně na 19 milionů korun.
„Objekt je v havarijním stavu a je pro potřeby nemocnice nevhodný a nevyužitelný,“ přiblížil náměstek hejtmana Vladimír Novotný (ČSSD) důvody, proč infekční pavilon v následujících týdnech zmizí z areálu nemocnice.
„V současné době je v pavilonu nukleární medicína, pro kterou máme už připravené nové zrekonstruované prostory v diagnostickém pavilonu,“ sdělila mluvčí nemocnice Monika Zachrlová, „stěhování proběhne v nejbližší době.“
Jak doplnil náměstek Novotný, případná rekonstrukce by vyžadovala nemalé náklady. Kraj podle něj zatím nemá s pozemkem žádné konkrétní plány. Prodávat ho však nehodlá: „Do budoucna může sloužit pro případné potřeby nemocnice nebo pro rozšíření parkovacích ploch.“
S demolicí budovy bývalého infekčního pavilonu nesouhlasí architekt Jaroslav Huňáček. Považuje ji za zbytečnou.
Podle svých slov už dříve sehnal na tento objekt zájemce, který měl o svém záměru s krajem jednat. „Klient tam chtěl vybudovat centrum sociálních služeb,“ upřesnil Huňáček s tím, že kraj tak mohl ušetřit okolo 30 milionů korun.
Čtyřpodlažní budova infekčního pavilonu se začala stavět v roce 1961 jako jeden z prvních nemocničních pavilonů. Infekční oddělení v něm sídlilo od roku 1967; v roce 2012 se přestěhovalo do Pavilonu urgentní a intenzivní péče.
Diskuze k článku
REKVIEM ?
Autorem infekčního pavilonu je architekt Ossendorf Kamil Maria.
* 3.6.1908 Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí) (Česká republika (Czech Republic))
+ 15.11.1994 Praha (Česká republika (Czech Republic)
Byl současníkem funkcionalistické generace architektů, světového jména, kteří navrhovali nemocnice v Jihlavě. Fuchs 1895-72, Rozehnal 1904-1984. Ossendorf 1908-1994. Tři architekti jednoho stylu a ducha.
Fuchs 1895-72, Hospodářský pavilon nemocnice. Je to významná funkcionalistická stavba, která patřila později "nevím komu" zanedbaná jako bezdomovec. Dobře udržovaná Sokolovna. Celková koncepce pavilonů psych. Léčebny. etc.
Rozehnal 1904-1984. Hospodářský pavilon psych. Léčebny a bytovky lékařů
Ossendorf 1908-1994. Infekční pavilon v areálu nové nemocnice.
Fuchse jsem znal soukromně, nejenom jako žák, který mi podepisoval index. Rozehnal to byl guru elegance, slušnosti, pohody a čistoty ducha architektury. Šel svým vystupováním dost na nervy komunistům v Brně. Asi stejně jako zmínky o jeho osobě nynějším post-kom v Jihlavě. Viz jejich komentáře v JL. Ossendorfa jsem znal jenom z Rozehnalova povídání, když jsem mu chodil ukazovat své zdravotnické stavby. Stejný vztah k R. měl arch. Kubín a arch. Jirmus, který má nyní výstavu v OGV. F+R+O spojovala snaha, co nejlépe pomoci nemocným. Funkcionalismus s pavilonovým systémem nemocnice. Rozehnalova loňská výstava v kabinetu architektury na Staroměstské radnici v Praze měla název:
ARCHITEKT, KTERÝ ZMĚNIL STANTART NEMOCNIČNÍHO PROSTŘEDÍ.
Byla doprovázena i jinými projekty nemocnic, zejména pražských. Zdali tam byl Ossendorf nezaručuji. Architektura je odrazem doby, jejího humanismu, nebo naopak. Funkcionalismus byl, vystřídám socialistickým realismem. Jeho vznešenost, vylíčil Kroha, který si sám pro sebe navrhl funkcionalistickou vilu. Pak napsal soc. real. Provolání k internacionální soc. architektuře. Presentoval je svým dílem, fasádou vysoké školy chemické v Pardubicích. Studenti, to jsou vždycky "mrchy s čuchem". Fuchse ctili, Rozehnala milovali. Ossendorf, žil myslím v Praze a ta si uchovávala vždy před světem úroveň.
Fuchs a Rozehnal byli značni za kosmopolity. Byli postaveni, se stejnými a vykonstruovanými obviněnými, jak už to v Čechách bývá, před soud. Nebyli u něj tak úplně sami, byli tam i další slušní lidé, Grim etc. Byli odsouzeni k různým trestům a šli sedět. Fuchs byl v této době, na základě svého věhlasu a realizací, zvolen předsedou Urbanistické rady Evropy. Jezdil na zasedání do Pažíže. Takže kdyby předseda chyběl, mohli by se kolegové zajímat.
Wikipedie:
"Jestliže v prvních poválečných letech se před Fuchsem otevřela opět tvůrčí perspektiva a po roce 1945 byl logicky povolán za profesora architektury na brněnskouTechniku, po nástupu komunistického režimu byla jeho situace ve škole i profesi stále svízelnější. Veřejných úkolů valem ubývalo, což se prohloubilo po roce 1949. Soukromá klientela drobných stavebníků moravského venkova byla během raných padesátých let decimována. Fuchs byl sice nadále profesorem i dokonce děkanem, jeho práce na škole ale byla zákulisně omezována a sabotována. Byla předmětem žárlivosti a intrik mladších kolegů, kteří mistrně zneužili politického vývoje v nedemokratických poměrech, aby byl nakonec po roce 1958 inscenovaně obviněn z šedé ekonomiky a odsouzen.
Bohuslav Fuchs byl oceněn řadou cen, uznání a členství v prestižních uskupeních. V popředí je Herderova cena. Byl také čestným zahraničním korespondentem Královského institutu britských architektů – RIBA. Na domácí půdě byl dekorován titulem Národní umělec, v době, kdy si toto ocenění získalo opět, ale jen na krátký čas získalo společenský respekt. Později byl titul zdiskreditován. Fuchsovi byla na konci 40. let nabídnuta profesura na Cambridžské universitě."
Jak Rozehnala pustili z vězení, tak mu v památném roce 1968 udělala universita v Liverpoolu výstavu celoživotního díla. Jako památku vyrobili krásné keramické talíře. Docela rád bych sem vložil foto.
Zajímavé, že ? Fuchs Cambridž, Rozehnal Liverpool. Pokud se podíváte na fasádu Lomonosovy university, tak snad pochopíte, proč ne-tam i ducha současnosti.
/Promiňte prosím poznámku.Rozehlal je pro mne aristokratem ducha v Brně a PhDr. Hoffmann v Jihlavě./
Někdy v roce 1968 jsem dostal ve Stavoprojektu zadání přistavět k Ossendorfovu infekčnímu pavilonu křídlo, málem stejného rozsahu. V něm měli být umístěni psychiatricky léční pacienti s tuberkulózou z celé Moravy. Bylo to součástí první etapy nového nemocničního areálu, včetně centrální kuchyně a prádelny pro všechna nemocniční zařízení v Jihlavě. V té době nastalo jakási bezvládí a projekt zůstal nerealizován. Co se stalo s výkresy nevím. Mám však z té doby dva panoramatické akvarely, jejichž předností je spíše snaha o realitu pozemku s tehdejším stromořadím. Barevná panoramatická fotografie se nekonala.
Na závěr snad toto. Ossendorfův pavilon vyjadřuje v architektuře politické uvolnění doby, jak je na fasádě vidět. Ta je obličejem funkce objektu. Rozehnal říkal: "hoši, když navrhnete dobrý a racionální provoz, vyjde vám slušná fasáda". Pan profesor Rozehnal se o svém mladším vrstevníkovi Ossendorfovi vyjadřoval s uznáním.
Osobně bych rád zachoval hospodářský pavilon Fuchsův, stejně jako infekční Ossendorfův. O Rozehnalův není třeba míti strach je v rukách ředitelky Drlíkové, která zná, jeho, jak se dneská, říká poly-funkčnost.
Objekty jsou zrcadlem doby. Zemanovu kavárnu v Brně bourali. Když se při návštěvě Brna, na ni cizí architekti dotazovali, tak si promnuli nosíčky a postavili ji znovu.
Takže bych poctil, v článku uvedený, názor kolegy Huňáčka:
"Podle svých slov už dříve sehnal na tento objekt zájemce, který měl o svém záměru s krajem jednat. „Klient tam chtěl vybudovat centrum sociálních služeb,“ upřesnil Huňáček s tím, že kraj tak mohl ušetřit okolo 30 milionů korun.
Čtyřpodlažní budova infekčního pavilonu se začala stavět v roce 1961 jako jeden z prvních nemocničních pavilonů. Infekční oddělení v něm sídlilo od roku 1967; v roce 2012 se přestěhovalo do Pavilonu urgentní a intenzivní péče."
Zdeněk Gryc . . z paměti a na čisto