Klára Novická

 Co má na Vánocích ráda Nej sestřička roku 2014 Simona Hájková, vrchní sestra dětského oddělení jihlavské nemocnice?

 Jak trávíte vánoční svátky? 

 Patřím k lidem, kteří se na vánoční svátky těší. Těšila jsem se na ně odmalička, a to mi zůstalo. Vlastně si vánoční atmosféru užívám již od prvního prosince. Přestože mám děti velké, 30. listopadu v noci až kluci usnou, vyrábím adventní kalendář. Ráno se kluci snaží tvářit překvapeně s mírným pousmáním: Mami, co to je?, ale určitě by byli zklamaní, kdyby ho tam nenašli.

 Odpoledne před Štědrým dnem trávíme všichni společně přípravami, to je asi náš nejnáročnější předvánoční „shon“, kdy zapojujeme i kluky a občas zazní i napjatý tón v hlase, když je nemůžeme rozhýbat.

 A co samotný Štědrý den?

 Ten máme od rána opravdu vánoční. Od společné snídaně u vánočky, přes pohádky, procházku, návštěvu babičky, skleničku s přáteli až po přípravu štědrovečerní večeře. Po příchodu babičky povečeříme, přitom povídáme a posloucháme koledy. Čekáme na zazvonění…

 Někdo vánoční čas vnímá jako dny plné stresu, shonu, všude davy lidí...

 Byly doby, kdy jsem to tak vnímala také. Z celého těšení na vánoční svátky a snahy mít vše tak, jak má „být“, zůstal nakonec pocit mírného zklamání, že už je vše zase pryč.

 Přišlo mi, že v tom shonu jsem si v klidu nepopovídala s rodinou, neviděla žádnou vánoční pohádku, neprošla se v klidu vánoční Jihlavou. Naštěstí jsem postupem času přišla na to, že to jde i jinak a že není důležité mít umytá okna a vyprané záclony zrovna v prosinci…

 Co máte na vánočních svátcích nejradši?

 Nevím jak to popsat, ale líbí se mi, že se na chvilku „zpomalí“ čas. Jsem s rodinou. Mám ráda samotnou vánoční atmosféru, pokaždé mne nadchne něco jiného, někdy mě překvapí „pouhá“ maličkost určitého jednání, skutku nebo stráveného času, tak jak jsem ani nečekala - jsou to okamžiky, které se nedají popsat.

 Řešíte třeba s předstihem dárky nebo je sháníte tzv. na poslední chvíli?

 Nákup dárků si nechávám až na prosinec, ale nikdy nenakupuji dárky na poslední chvíli, většinou o nich přemýšlím již dlouho předem.

 Dárky raději dáváte nebo dostáváte?

 Obojí. Dárky dávám velmi ráda, a mám upřímnou radost, když přečtu z tváře, že jsem potěšila. Ale určitě se vzájemně nevylučuje, že je i velmi ráda dostávám. O to víc, když dostanu dárek a vím, že o mně někdo přemýšlel a věděl, co mi udělá radost, co mě baví, zajímá - bez ohledu na materiální hodnotu daru.

Více v tištěném vydání JL s datem 19. 12.

Diskuze k článku