Letošní počasí zahrádkářům moc nepřeje. Potvrdil to předseda územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Jihlava Josef Benda.
Počasí jak na houpačce, tak vypadá letošní rok. Je to dobré pro zahrádkáře?
Máte pravdu, jsou extrémní vedra a pak se prudce ochladí, což rozhodně dobré není. Příroda se s tím těžko vyrovnává. Zahrádkář může na počasí nadávat, ale stejně se s ním musí smířit. Zahrádkáři se musí přizpůsobit.
Kterým plodinám tento ráz počasí nejméně vadí?
Rozhodně zelenině. Pokud nenastoupí slimáci.
Slimáci jsou asi opravdu velký problém?
Když se s nimi hned od prvopočátku bojuje, tak ne velký. Chemické přípravky působí velice dobře. Problémy způsobují u jemných rostlinek, jako jsou třeba saláty, nebo klíčky fazolí.
Musí se použít chemie, nebo máte proti slimákům i jiné prostředky?
Říká se, že se chytají na pivo. Na jakou kvalitu, to nevím (úsměv). Pivo se nalije do nádobky, ta se upevní do země a oni se v pivu utopí. Ale někteří šikovnější to překonají.
Dá se letos hovořit o nějaké slimáčí kalamitě?
Z mého pohledu určitě ne. Jak už jsem řekl, zahrádkář se musí dobře připravit.
Pojďme k rostlinám - které zahrádkáři v současné době preferují?
Zejména drobné ovoce, například jahody či kanadské borůvky. Ale začínají se pěstovat i brambory, protože jsou čím dál dražší. Záleží ovšem, kolik má zahrádkář k dispozici „hektarů“.
Sledujete v posledních letech trend, že se zahrady mění? Nejsou užitkové, ale spíš rekreační.
Nová generace zahrádkářů se hlavně stará, aby se dal na zahradu umístit bazén. Znám kupce, který zahradu nekoupil jedině proto, že byla na svahu a bazén by se tam nedal dát. Je pravda, že zahrady se více využívají k rekreačním účelům. Na záhoncích se spíš pěstují kytičky.
Myslíte si, že lidé už nechtějí na zahradách pracovat?
I to je možné. A pokud jde o pohyb, který by byl při sedavém zaměstnání potřebný, lidé jdou raději do nějakého fitcentra, než se trápit na zahrádce.
Je tedy zahrádkaření spíš zábava starší generace?
Neřekl bych zábava. Je to hobby, je to práce.
Myslíte, že se lidé k této zálibě někdy vrátí?
Věřím, že střední generace určitě.
Dalo by se říct, že k zahrádkám mají asi blíž lidé bydlící na vesnici?
Takové to záhumenkové hospodářství tam jistě má větší tradici.
Na každého koníčka je potřeba čas, a na zahrádkaření zejména.
Fenoménem se stala televize. V minulosti korzovaly v podvečer po náměstí v Jihlavě stovky lidí. Dnes je prázdné.
V zahrádkářských koloniích ale spolu lidé určitě posedí.
Když se zahrádkářské kolonie zakládaly, to bylo elánu a určitého spojenectví! Dnes jsou zahrady soukromé a majitelé pozbývají toleranci. Dnes se zahrady prodávají za nemalé peníze, i když je majitelé získali od státu za lidovou cenu. Je to obchodní artikl. Myslím si, že ty prodeje byl omyl státu.
Výhodu ale české zahrádky mají – vypěstujete si na nich domácí produkty?
Samozřejmě. A určitě jsou zdravější, než v obchodech, ale rozhodně nejsou bio, to považuji za nesmysl. Něčím se hnojit musí. Velikost sklizně je samozřejmě odvislá od velikosti zahrádky.
Prodávají někteří zahrádkáři s větší rozlohou svoje výpěstky?
O tom pochybuji. Spíš se jedná o takovou sousedskou výpomoc. My jsme kdysi měli zahrádkářskou prodejnu. Dnes by to nemělo význam. Nemohli bychom si dovolit takovou marži, aby se na tom uživila celá prodejna.
Kolik má organizace jihlavských zahrádkářů členů?
Naše základní organizace jich má 360, někteří hlavně platí známky. Musím jen doplnit, že v Jihlavě je ale víc základních organizací.
Připravujete třeba pro žáky základních škol nějaké soutěže?
My ne, ale něco takového připravují zahrádkáři v Třešti, a jeden z účastníků se umístil na medailovém místě v celostátní soutěži mladých zahrádkářů.
Jak vnímáte u ovocných stromů nové odrůdy?
Odrůd je spousta, zejména nyní, když v rámci Evropské unie se vlastně už nekontroluje úrodnost. Dříve musela být nová odrůda lepší než stávající. Teď to bohužel nefunguje a někdy hraje velkou roli reklama.
Provádíte třeba ochutnávky jablek s hodnocením jednotlivých odrůd?
Na ochutnávky jablek a brambor se specializují zahrádkáři v Třebíči. Tam je velice aktivní předseda Blažej Bobek. Musíte si uvědomit, že je to organizačně velice náročné. A Třebíč má voji vlastní budovu s velkým sálem, takže mají na to prostory.
V Třebíči také organizují zahrádkářskou výstavu, největší amatérskou v republice. Co v Jihlavě?
Pokoušeli jsme se o to v domě kultury a odborů, ale nepodařilo se to. Nebyl ani zájem vystavovatelů.
Dějí se teď v zahrádkářských organizacích nějaké změny?
Máme nový občanský zákoník, už nejsme občanské sdružení, ale zapsaný spolek. Jsme tedy zaregistrovaní a volíme vedení na pět let, abychom se lišili od parlamentu a senátu.
O volby je zájem?
Dnes se funkcionáři volí podle toho, zda vůbec mají zájem to dělat.
A na závěr - snažíte se členům sdělit nové poznatky, třeba formou besed?
Pořádáme školení, přijedou lidé z Třebíče nebo ze Žďáru či z okolí, ale Jihlaváci nemají zájem. Dnes to, co zahrádkář potřebuje, najde na internetu. V menších městech a městečkách to ještě funguje. A u nás to nemá tradici. Ale upřímně řečeno, až skončí s funkcí již zmínění pan Bobek v Třebíči, kdo ví, co bude. A musím také pochválit Telč. Tam jsou zahrádkáři pod vedením předsedy Ladislava Dufka opravdu aktivní.
Diskuze k článku