Jihlavská kulturistka ladí formu na třetí účast v „Arnoldovi“.

 Dva roky nebylo o kulturistce oddílu Fitness Factory Jihlava Věře Mikulcové v souvislosti se závodní činností slyšet. Nyní se mistryně České republiky z roku 2007 vrací na scénu, s cílem pokusit se do třetice uspět v zámořské Arnold Classic 2014, jedné z nejprestižnějších soutěží světa. „Pořád toužím po kartě profesionálního závodníka,“ přiznala v rozhovoru pro JL.

 Vaše závodní pauza trvá už dva roky. Jak jste ji vyplnila?

 „Měla jsem práci s přestěhováním našeho fitness centra do nových a hlavně větších prostor. Letos v květnu jsem se rozhodla, že ještě jednou zkusím „Arnolda“ v Americe.

 Nepletu-li se, má soutěž proběhnout v únoru v Columbusu.

 Je to tak. Bude to příjemný, ale také hodně nákladný výlet.

 Jak ho budete financovat?

 Financuji to ze své kapsy. S výživovými doplňky mi pomáhá jedna firma. Letenka vychází na dvacet tisíc. K tomu je třeba připočíst tamní poplatky, které dělají plus minus deset tisíc. Cesta mě tedy vyjde na třicet tisíc. A to nepočítám další náklady na tento sport, sahající možná až do výše ceny rodinného baráku. (úsměv)

 Nominace je na programu v lednu, takže v současnosti musíte být v plné přípravě.

 Trénuji od května pod dohledem Vladimíra Pajiče (státní trenér – pozn. red.). Za péči, kterou mi věnuje, mu musím poděkovat. Trenéra jsem si našla z jednoduchého důvodu. Když člověk dlouho cvičí sám, postupně zajede do stereotypu.

 Jak vypadá jeden váš tréninkový den?

 Silový trénink v posilovně trvá zhruba hodinu. Poté následuje zhruba čtyřicetiminutové kardio cvičení. K tomu mám ještě předcvičované hodiny ve fitku pro veřejnost.

 Tělo po tak dlouhé pauze zvládá?

 Bez problémů. I když jsem dva roky nezávodila, cvičit jsem nepřestala. Nyní je to odlišné pouze v tom, že mám tréninkovou jednotku jinak poskládanou. Cviky jsou náročnější.

 Na co kladete při cvičení důraz?

 Na techniku provedení cviku. Zvedám těžší váhy a dávám si krátké pauzy. Mnohdy jdu „na krev“, a jsem ráda, že pak stojím.

 Jak na váš návrat na scénu reaguje okolí?

 Vesměs pozitivně. Třeba návštěvníci fitka mě podporují. Dokonce se ke mně donesla informace, že když cvičím, tak se pánské osazenstvo více snaží. Údajně si berou místo desetikilových činek patnáctikilové. (úsměv)

 A doma pak nadávají, že si kvůli Mikulcové namohli svaly.

 I to se může stát. (úsměv)

 Vaše nominace do Columbusu je více než pravděpodobná. S jakými cíli do zámoří pocestujete? Co třeba podpis Arnolda Schwarzeneggera, patrona soutěže?

 (úsměv) Arnolda Schwarzeneggera, můj velký vzor, jsem osobně viděla již na dvou předchozích soutěžích, ale jeho podpis ještě nemám. Do své sbírky zážitků bych ho určitě ráda přidala. A moje soutěžní cíle? Chtěla bych se umístit na medailové pozici. První místo se asi nepovede, ale placka by byla super.

 Pro splnění tohoto cíle dělám úplně všechno. Celý můj život se v současné chvíli točí kolem tréninku, stravování a regenerace. Musím poděkovat mé kolegyni Janě Paulátové za to, že mi vyváří. Také bez její podpory bych neměla šanci uspět. Budou to závody, které rozhodnou o mé budoucnosti.

 A tu vidíte jak? Vrátíte se i na česká soutěžní prkna?

 To záleží na umístění. Pokud na „Arnolda“ postoupím a dosáhnu uspokojivého výsledku, budu v závodění pokračovat. Pořád toužím po profi kartě. Pokud mi to nevyjde, nedá se nic dělat. Zkušenosti, které získám během přípravy, mohu předávat dalším závodníkům formou poradenství.

 Cesta k profesionální kartě vede přes první místo?

 Ano, ale zažádat o ni mohou všichni medailisté. Ti jsou posléze posuzováni podle aktuální formy.

Diskuze k článku