Blog Jihlavských listů

Archív rubriky ‘Politika’

Tak zítra!

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | Pátek, 20. 10. 2017 v 0:10

Jděte tam, hlavně vy mladí, co my už….
Ale hlas máme! A kam s ním?
Nezakrývám, jsem havloid, sluničkář, dobroser, pravdoláskař – to hlavně ! Protože, láska, láska ve všech podobách je to hlavní a nejdůležitější. Proto za žádných okolností nebudu volit ty, co jí potlačují a odsouvají kamsi na vedlejší kolej….. tupé anoidy syté párky a koblihami, strach, nenávist a paniku šířící oka můry a sprosté a zlé zemanovce….a když vynechám ještě jejich titěrné odnože bez šance, tak to mám úplně jasné a rozhodnuté…
ODS-TOP-STAN-KDU-ZELENÍ-PIRÁTI-SVOBODNI-ČSSD……
…….no fakt nemáte koho?

Volby a dál?

Zdeněk Sadecký | Středa, 18. 10. 2017 v 21:41

Tentokrát budu velmi stručný… Protože se občas vyskytuji za kniplem letadla, tak dobře vím, že není radno ignorovat kontrolky a ručičky přístrojů, pokud se pohybují do hodnot, kde by neměly být. Jeví se zcela logickým v takovém případě co nejrychleji přistát a zjistit, co je příčinou, či kde je závada.

Bohužel ve společenské praxi to neplatí. Přestože se asi s většinou lidí shodneme, že řada parametrů je mimo „normální“ hodnoty, stále to mnoho lidí nechce vidět. Když třeba pokřikují: „… více Evropy…“ , tak trochu připomínají pasažery, kteří pokřikují“…víc plynu, vždyť to pořád letí….“, i když už svítí celá palubka rudě a bylo by moudřejší a bezpečnější jít na přistání.  Myslím, někteří z nich by byli rychle zaskočeni, kdyby to letět najednou přestalo…. Ve společnosti se jde ale ještě dál. Pilot, který by si dovolil nedat na tyto hlasy, by byl zřejmě některými označen za populistu a antisystémový element. Lidé také občas zapomínají, kdo s nimi před časem tvrdě praštil o zem a věří mu, když  nyní tvrdí, že se již poučil. A to i když „posádka“ je jen recyklovaná a usmívají se na nás ty stejné tváře. Lidé zapomínají, že jedna kobliha není lék na vše a stát je víc než jedna firma. Jinak řečeno, to co platí v technice a s čím počítáme, v životě často ignorujeme. K vlastní škodě.

Tyto volby minimálně rozřeší, kterých lidí je nyní víc. Těch důvěřivých, či těch přemýšlivých.  Bohužel zpětná vazba ve společnosti obvykle trvá delší dobu. Věřme, že do té doby nespadneme.

DEMOKRACIE = SVOBODNÉ VOLBY + TOLERANCE

Zdeněk Gryc | Úterý, 17. 10. 2017 v 15:38

Převzato:
„volební právo resp. povinnost
Pokud někdo šel volit za tzv. plentu, stával se podezřelým, že hlasuje proti. Existovaly také volební místnosti, kde zástěny, jakožto buržoazní přežitek, nebyly instalovány.

Ve všech ústavách 1948-1989 bylo občanům zaručováno volební právo. Ve skutečnosti se však jednalo o volební povinnost. V 50. letech dokonce do volebních místností chodily celé pracovní kolektivy demonstrativně. Vojáci hlasovali manifestačně na rozkaz svých velitelů.

Po celé období pak byla účast každého oprávněného voliče ve volbách sledována a jeho případná absence byla posuzována jako vyjádření nedůvěry nebo nesouhlasu se socialistickým zřízením. S případnými důsledky. Např. v podobě omezení postupu v zaměstnání nebo nepřijetí dítěte na školu.

I přesto někteří lidé k volbám nepřišli. Režim tak byl nucen u každých voleb přiznat méně než stoprocentní účast voličů. Přesnou míru však zjistit nelze, protože oficiální volební výsledky i údaje o účasti voličů jsou nedůvěryhodné.

volební systém – nástroj totality
V období 1948 – 1989 byl volební zákon novelizován celkem pětkrát. Ve volebním systému tak došlo k určitým formálním změnám, vynuceným např. federalizací státu, základní nedemokratické principy zavedené v roce 1948 však přetrvaly až do zhroucení režimu.

Volební systém tak po celou dobu nemohl plnit svou základní funkci, ale naopak sloužil vládě jedné strany – KSČ k udržení moci“

autor textu: Milan Krejčiřík

—————————————————————————-
Nejenom čtenáři JL
by si měli před volbami vzpomenout,
nebo si nechat vyprávět od svých blízkých,
jak národ jednotně volil.
Osobní vzpomínka čtenáře JL:
V době jedněch voleb byl autor této povídačky v pracovní neschopnosti,
přizdoben výrazným sádrovým artefaktem z chirurgie.
Čtenář, který vzorně,
tehdy i nyní,
chodí k volbám, zůstal v souladu s neschopenkou doma.
V době před uzavřením volební místnosti v budově u Vodohospodářů, velké zvonění.
Na podestě panelového domu, v 6. poschodí skupinka rozhněvaných postav s papundeklovou bednou.
Vedl je s omluvným úsměvem soused. On fakt ne, ale ostatní kolektivně brumlali, aby čtenář neblbl a hodil obálku do urny. Jsou také jenom lidé, chtějí domů a potřebují si čtenáře odškrtnout.
Čtenář s gypsem zabaletil, vhodil obálku a byl vlastně rád,
že nebyl na seznamu absentérů.
Omluvou mu také může být fakt, že je rozumu mdlého a nenapadl ho opakovaný volební návod:
————————————————————————–

2.kolo do senátu
Kdo chce volit a nechce ani jednoho, tak tam mrskněte do urny prázdnou obálku a je vymalováno
Strejček Nimra | 2016-10-10 08:55:08 | Reagovat
————————
2. kolo do senátu
Pro ty, kteří chodí ke všem volbám a nechtějí volit ty dva co se dostali do finále: vhoďte tam prázdnou obálku
Strejček Nimra | 2016-10-12 11:35:53 | Reagovat
————————-
Zdeněk Gryc
PS. Přednáška o Toleranci nejenom náboženské, se konala letos 20. srpna v krásném dnu i plenéru u Studánky Páně pod Javořicí. Účastníci, kteří přišli pěšmo na kolech i autobusy, Profesoru Putnovi opakovaně zatleskali.

Žijeme si tu přímo hvězdně

Aleš Urban | Pondělí, 9. 10. 2017 v 13:31

Existují neziskové organizace, které umí pomáhat. Žádají si přitom o dotace na provoz a při podání žádostí musejí doložit řadu dokumentů. S tím je spojená také řada kontrol. Vždy musí doložit potřebné, a to doslova každou korunu. Po všech těch kontrolách musí ještě vystavit výroční zprávu. V jejím obsahu se můžeme dočíst, kolik financí a od koho získaly. Kromě pomoci a papírování leccos ještě stihnou. Třeba pořádají tradiční a návštěvníky oblíbené akce. Nic však nejde hned. Za těmito organizacemi většinou stojí lidé, kteří mají nejenom praxi v oboru, ale hlavně se těší dobrému jménu.

Mince má ovšem dvě strany, a tak tu máme ještě hvězdnou nadaci, v Jihlavě jedinou. Pro tu však platí jiná pravidla. Ano, nezveřejňuje výroční zprávy, ano, nemá transparentní účet, ano, nedozvíme se, kam veškeré dary jdou a ne, nemáme nárok se to dozvědět.

Bohužel nám musí stačit věta, že veškeré finance jdou na pomoc potřebným. Hlavně moc neblábolit. Tečka.

Dvojí metr EU

Zdeněk Sadecký | Neděle, 8. 10. 2017 v 19:18

Je těžko z České republiky detailně posuzovat stav ve Španělsku, nicméně některé věci lze v souvislosti s referendem v Katalánsku zobecnit.

Nejdříve se podívejme na některé reakce zahraničních politiků:

Belgický premiér  znovu vyzval vládu k politickému dialogu ve Španělsku a oficiálně reagoval na násilnosti, které bránily referendu. Na Twitteru 1. října napsal: „Násilí nikdy nemůže být odpověď! Odsuzujeme všechny formy násilí a znovu potvrzuji naší výzvu k politickému dialogu.“

Irský politik ze strany Solidarita se zúčastnil referenda jako mezinárodní pozorovatel a prohlásil, že je to „nejdivočejší represe, kterou viděla generace od doby Franka“. Jeho strana odsoudila násilí a podporuje vyhlášení všeobecné stávky.

V  Portugalsku v manifestu podepsaném téměř stovkou lidí akademičtí pracovníci, poslanci, novináři, lékaři a zejména bývalý kandidát na prezidenta, apelovali na politické řešení situace v Katalánsku, jsou také pobouřeni zneužitím občanských práv ze strany španělské vlády.

Člen horní komory parlamentu a vedoucí výboru pro mezinárodní záležitosti  Ruska,  vyzval vládu v Madridu, aby s Katalánci vedla dialog. Jinak se prý budou jejich rozpory jen prohlubovat, což by mohlo skončit i rozpadem státu, jako se prý ukazuje též na Ukrajině.

Srbský prezident  obvinil Evropskou unii z pokrytectví a poukázal na dvojí metr, který členské státy EU uplatňují vůči Kosovu a Katalánsku.

Skupina poslanců švýcarské vlády poslala španělské vládě dopis podporující katalánské referendum, v němž uvedli, že „aniž bychom se rozhodli o volbě, která se má učinit, věříme, že právo katalánských občanů určit jejich budoucnost musí být respektováno“, také odsuzují zatýkání lidí a zabavení volebního materiálu jako „nehodný pro moderní a demokratický stát“.

Ministr zahraničí Boris Johnson popsal referendum jako vnitřní problém pro Španělsko a řekl: „Španělsko je blízkým spojencem a dobrým přítelem, na jehož síle a jednotě Velké Británii záleží“ a zároveň trvá na tom, aby byla dodržována zásada právního státu. Ovšem Jeremy Corbyn, vůdce britské labouristické strany, odsoudil násilí a vyzval k ukončení španělského zásahu v Katalánsku. Severoirskáposlankyně Michelle Gildernewová vyzvala k mezinárodnímu uznání referenda. První ministr Walesu Cyrwyn Jones, hovořil o „násilí, které nahrazuje demokracii a dialog“.

Skotská politička Nicola Sturgeonová napsala k politické situaci v Katalánsku na svém twitterowém příspěvku: „Některé scény na dnes ráno jsou celkem šokující a určitě zbytečné. Jen nechte lidi hlasovat.

Mně se nejvíc líbí názor Srbů. Když se jednalo o uznání samostatnosti Kosova, kolem které bylo dost nejasností tak Bruselu bylo vše jasné.  Nebo, když se po Brexitu začalo projevovat Skotsko jako neposlušná součást Spojeného království, tak je EU škodolibě podporovala. Projevila tak své mstivé postoje za Brexit a podle mě za hranou nevměšování napomáhala destabilizovat situaci před ochodem Velké Británie z EU. Najednou máme stejný problém doma před prahem….

Podobných problémů jako v Katalánsku, ale po světě doutná celá řada. A to i v Evropě. Nejsem zastáncem a priori ani jedné strany. Podle mě ale není řešením střílet na vlastní lidi gumové projetily, které jsou schopné způsobit vážné úrazy, včetně ztráty zraku, je ale nutné nejen následně jednat. Zejména je nutno těmto situacím předcházet. Vše má totiž  své příčiny. A to jestli je byrokrati v Bruselu či Madridu, či jinde nechtějí vidět, ještě neznamená, že neexistují. Španělsko je postiženo hlubokou krizí, vysokou nezaměstnaností, taky díky zavedení eura, a bylo jen otázkou času, než se někde a z nějaké příčiny projeví nespokojenost. Druhým aspektem je, že globalizace zřejmě nemůže jít do nekonečna. Možná je celá globalizace jen  další krajní vychýlení politického a ekonomického vývoje, jako byl třeba socialismus a kyvadlo opět bude mít tendenci vrátit se do nějaké stabilnější polohy? Možná snahy o velké politické celky  a evropský nadstát, nejsou pro lidi lákavé, protože jsou zcela odosobněné a lidé se s nimi neztotožňují. Petr Mach zcela správně prohlásil, že demokracie v rámci EU nemůže fungovat. A také nefunguje, protože je příliš vzdálena od občana a od jeho schopnosti a možnosti věci kontrolovat a ovlivňovat. Zde se ukazuje, že to možná platí i pro velké státy, složené z více národností.

Hrozivé je, že se sahá k násilnému řešení, když 90% obyvatelstva někde něco chce, nebo nechce. Madrid měl možnost prostě možnost referendum jako neústavní neakceptovat a sednout si s katalánci ke stolu. Místo toho demonstroval sílu. Bohužel i u nás, třeba někteří kandidáti na prezidenta tvrdí, že referenda a naslouchání názorů lidí nejsou potřeba. Že tzv. elita ví, co je správné. Zde to tedy elita skutečně neví, anebo ví…? A takto se budou v budoucnu v Evropě řešit názorové střety? Babička by řekla:“ No, potěš pán Bůh…“. A měla by pravdu. Nebude jednou třeba společná evropská policie nebo dokonce armáda místo toho, aby nás chránila před nebezpečím, poslána třeba do Čech, když třeba nebudeme chtít migranty, nebo jiný euronesmysl? Toto jsou evropské hodnoty? Neměla by být náhodou demokracie schopnost naslouchat a hledat přijatelná řešení? Výhružky, sankce ….. a pak násilí, to je budoucí evropská kultura?

 

 




© 2008 Parola s.r.o.