Blog Jihlavských listů

Archív rubriky ‘Nezařazené’

Protesty „Za slušné Slovensko! Komentář, ze kterého se lze poučit

Ján Lauko | Čtvrtek, 22. 11. 2018 v 18:30

Jsem si vědom toho, že v dnešní době bezohledné nemorálnosti je zvláštní apelovat čímsi takovým, jako je morální právo. Ale přece jen tak činím, protože věřím, že ještě existuje dostatečné množství lidí, pro které slovo morálka něco znamená. Jedině tito lidé jsou si totiž ještě schopni uvědomit do očí bijící nemorálnost každého nového protestu, organizovaného pod hlavičkou „Za slušné Slovensko“. A my si nyní v plné nahotě ukažme, v čem konkrétně spočívá tato ztráta morálního práva.

Občanské protesty na Slovensku začaly bezprostředně po vraždě novináře Jana Kuciaka a jeho přítelkyně. Takříkajíc pár hodin po vraždě vyvstalo podezření, že v ní má jistým způsobem prsty vládní strana Směr. To vyvolalo velkou vlnu pobouření, na základě čeho vyšli slušní lidé do ulic, žádali demisi vlády a nové, předčasné volby.

Vzpomínám si, že v úplně prvních protestech před úřadem vlády zazněly také slova: „Vrazi! Vrahové odstupte! “

Pod tlakem stále se stupňujících protestů nakonec došlo k odstoupení premiéra slovenské republiky Roberta Fica a ministra vnitra Roberta Kaliňáka.

Mezi tím však pokračovalo vyšetřování vraždy a vyšetřovací tím, také ve spolupráci se zahraničím, odhalil úplně jiné pachatele, než byli ti, kvůli kterým původně začaly masové protivládní protesty se sloganem „Za slušné Slovensko“.

Je nesmírně vážné obvinit někoho z vraždy, nebo se spojení s vraždou. A je velmi vážnou věcí vyprovokovat kvůli tomuto obvinění občanské nepokoje s cílem svrhnout legitimně zvolenou vládu. S cílem vypsání nových parlamentních voleb s nadějí, že masové protesty zkompromitují  vládní strany natolik, že v nových parlamentních volbách přehrají a do vlády se dostane současná liberální opozice. Liberální opozice, mnohem více nakloněna směrem k Bruselu a jeho agendě, a také směrem k USA.

A je velmi závažnou věcí, pokud se prvotní obvinění, které toto všechno vyvolalo a způsobilo nakonec ukáže jako falešné.

Za takovéto situace základní slušnost říká, že když někoho z něčeho vážného obviním a moje obvinění se na základě vyšetřování ukáže jako křivé a falešné, tak pokud jsem opravdu slušným člověkem, za jakého se pasuji, je mou povinností omluvit se. Omluvit se dotyčnému, který byl mnou křivě obviněn a jehož pověst tím značně utrpěla. To by bylo slušné!

Ale nejslušnější lidé na Slovensku, to jest organizátoři protestů „Za slušné Slovensko“ mají spolu s ukřičenými a neuvažujícími davy na náměstích své vlastní představy o slušnosti. Všichni tito slušní lidé si totiž vůbec neuvědomují, že zveřejněním výsledků vyšetřování vraždy Jana Kuciaka ztratili svou tvář a s ní také morální právo organizovat další protesty, protože tyto protesty byly již od samého počátku postaveny na lži a na falešném obvinění.

Je děsivé, že tento morální precedens, který mohl být alespoň částečně zmírněn omluvou za křivé obvinění část národa vůbec nevnímá, a navíc organizátoři protestů „Za Slušné Slovensko“ se stali společensky obecně uznávanými osobnostmi, oceněnými dokonce prezidentem.

Morální právo a charakter tedy zjevně nejsou silnou stránkou slušných lidí a tento morální precedens, tato morální diskreditace značky „Za Slušné Slovensko“ vůbec nevadí ani masám, které se ve svém zvláštním neslušném boji za slušnost shromažďují na náměstích.

A nutno zvlášť zdůraznit, že tyto protesty byly nemorální od samého začátku. A to ze dvou důvodů.

Za prvé proto, že není možné bezprostředně po vraždě, pouze na základě neurčitých indicií a domněnek okamžitě s jistotou tvrdit, kdo je objednatelem vraždy. Z této zarážející rychlosti a jistoty, která nebyla ničím podložena, vyvstává proto důvodné podezření, že vražda novináře se stala pouze výhodným spouštěcím momentem zahájení masových politických protestů s cílem dosáhnout pád vlády. S cílem dosáhnout vypsání předčasných voleb a zvolení nové vlády, která by mnohem více vyhovovala vkusu úzké skupiny organizátorů protestů a hlavně silám, stojícím za nimi. Jde o liberální síly, usilující o ještě mnohem větší zotročení a podmanění slovenského národa západu, čemuž současná vláda alespoň částečně brání.

Jinými slovy řečeno, viník vraždy, to jest současná slovenská vláda, nevyhovující záměrům domácích a světových liberálních kruhů, tento viník byl jasný už dávno před tím, než k nějaké vraždě vůbec došlo. A když k ní došlo, stala se vynikající záminkou a vhodným spouštěcím momentem k vyvolání masových protivládních protestů.

Toto však není nic jiného, než nejpodlejší hyenizmus, který se přiživil na nešťastné smrti novináře, se záměrem dosáhnout jejím prostřednictvím vlastní mocenské a politické cíle, vytyčené už dávno před tím. Takové jednání, pokud ho odkryjeme v celé jeho nahotě, nemá vůbec nic do činění ani s morálkou, ani se slušností. A přece s drzostí sobě vlastní si tento spolek, jako vyslovený výsměch vší morálky a slušnosti, zvolil vzletný název „Za slušné Slovensko“. To za prvé.

A za druhé spočívá ztráta morálního práva v tom, že jakákoliv masová protestní shromáždění na náměstích, ať by byly desetitisícová, nebo byť stotisícová, nemají právo žádat pád vlády pouze na základě nepodložených obvinění. Tato vláda totiž vzešla z legitimních a demokratických voleb, reprezentujících vůli ne desetitisíců, nebo statisíců zfanatizovaných a zmanipulovaných křiklounů na náměstích. Tato vláda byla zvolena miliony slovenských občanů v řádných volbách.

Takovýmto přístupem totiž vzniká precedens, že pokud se najde dostatečný počet lidí, kteří zaplní náměstí, mohou být schopni shodit jakoukoli vládu. A to i přesto, že jejich protesty vzniknou na základě účelové nepravdy, nebo základě lži tak, jak se to stalo v případě spolku „Za slušné Slovensko“.

Současná vláda má za ušima mnohé. To nikdo nepopírá. Ale jak se ukázalo na základě vyšetřování, vrazi nejsou. Slušnost vyžaduje omluvu. Tuto omluvu bychom však marně čekali.

Podobný postoj je ale důkazem toho, že pro „slušné“ masy na náměstích a „slušné“ organizátory protestů je slovo slušnost jen prázdným slovem. Je jen něčím, co drží před sebou jako štít kvůli tomu, aby mohli v jeho stínu dosáhnout své vlastní cíle.

Ale paradoxně, ani tyto vlastní cíle nejsou jejich vlastní. Jsou to totiž cíle těch, kteří stojí za nimi. Jsou to cíle liberálních světových a domácích mocenských sil, stojících v zákulisí a pohybujících organizátory protestů i masami na náměstích jako loutkami na provázcích.

A tyto loutky křičí, rozhořčují se, hrozí a protestují domnívajíce se, že to dělají oni sami. Nevnímají však, že na jejich rukou, nohou, hlavách, hlasivkách a zejména na jejich mozcích se nacházejí tenké, průhledné nitky, kterými pohybují zvrácené, šedé, liberální eminence v zákulisí, využívající tyto naivní loutky k tomu, aby prostřednictvím nich dosahovaly svých vlastních mocenských, politických, ekonomických a světovládných cílů.

A všichni si můžeme být stoprocentně jisti, včetně oněch ukřičených loutek, že to nejsou cíle, zohledňující prospěch slovenského národa, ale naopak cíle, které budou mít za následek demontáž jeho sociálních jistot, jeho zotročení, absolutně vydrancování a slepé podřízení světovým mocenským liberálním elitám, které neusilují o prospěch žádného národa, ale jen o prospěch sebe samých. Které usilují pouze o své vlastní zištné, bezohledné a mocensky i hospodářsky světovládné cíle. A to vše samozřejmě se slovy těch nejušlechtilejších ideálů na rtech. Přesně tak, jak se říká: V ústech med, ale v srdci jed.

Žel, velká část slovenského národa tyto věci nevnímá a ve své povrchnosti, naivitě a hlouposti se stává nemyslícími nástroji na dosahování záměrů choromyslných zvrhlíků, stojících v pozadí, kteří však mají dostatek prostředků na to, aby celému světu vnucovali své zvrácené záměry.

PS. Důvodem zahájení protestů takzvaných slušných lidí byla v první řadě vražda Jana Kuciaka, ale v druhé řadě také různé přehmaty současné vlády. Její podvody, úplatkářství, klientelismus, obohacování se a mafiánské praktiky. Také z tohoto důvodu chtěli a stále chtějí slušní lidé svrhnout současnou vládu.

Tyto důvody jsou však opět velkým pokrytectvím a manipulací s nemyslící veřejností, protože vzniká účelově vytvářený, ale klamný dojem, že odstraněním současné vlády bude zároveň odstraněn také podvod, obohacování se, úplatkářství, klientelismus a mafiánské praktiky.

Ale to je lež, protože tyto neduhy by tu zůstaly i za vlády současné opozice po předčasných volbách. A z největší pravděpodobností by se ještě znásobily, protože by bylo třeba krást i pro sebe a dopřát to také svým dobrým liberálním přátelům ze západu.

Výše zmíněné neduhy totiž nejsou fixovány na žádnou konkrétní vládu, a proto ani nezmizí, pokud nějakou vládu lidé sesadí. Tyto neduhy spočívají v samotném kapitalistickém systému jako takovém, s celou jeho bezohlednou chamtivostí po zisku.

Ale mám nepříjemnou obavu, že příčina zmíněných neduhů je skrytá ještě mnohem hlouběji. A to v lidech samotných!

Znamená to tedy, že žádná vláda a žádný nový společenský systém nepřinese v tomto směru pozitivní změnu, dokud se lidé samotní, čili jednotlivci morálně, mravně a hodnotově vnitřně neobrodí. Ale k něčemu takovému mají žel takzvaní slušní lidé na náměstích svou výše zmíněnou ztrátou morálního práva protestovat, kterou si ani neuvědomují, velmi daleko.

Dosáhnout skutečného obrození společnosti je tedy možné pouze prostřednictvím osobního, vnitřního, hodnotového a morálního obrození jednotlivců, nikdy však ne prostřednictvím pokřiků zmanipulovaných davů na ulicích.

Na podporu křesťanství, na které se útočí

Ján Lauko | Pondělí, 1. 10. 2018 v 19:38

V současnosti se stalo velmi moderním útočit na křesťanství. A útočí se na něj z těch nejprotichůdnějších stran, a to skrytě, nebo otevřeně. Ze strany EU je křesťanství vnímáno jako nebezpečný potenciál pro formování silné morální integrity osobnosti, se kterou se už nedá tak snadno manipulovat. Proto je nepohodlné. Ze strany Slovanství jde o nepřekonatelnou nevraživost, až nenávist za křivdy, které se nastupující křesťanství dopustilo na dávných Slovanech a jejich kultuře. Ze strany stoupenců Véd jde zase o nenávist na základě paušálního odsouzení křesťanství, jako chtonického, materialistického a krvavého padlého kultu.

Existuje názor, že křesťanství, ale i židovství mohou za všechno zlo ve světě. Že židokřesťanství má na svědomí likvidaci mnoha kultur a mnoho milionů lidských životů. Jejich minulost je plná krve, násilí, vraždění, boje o moc, nadvládu a vliv. V současnosti usiluje židovsko sionistická, bankéřská lobby, reprezentovaná nejbohatšími rodinami světa, jako jsou Rothschildové, prostřednictvím různých finančně politických manipulací o světovládu a nastolení absolutního otroctví lidstva ve formě takzvaného nového světového řádu.

Védskí odpůrci židokřesťanství, jak již bylo naznačeno, vidí hlavní příčinu tohoto všeho právě v židovství a v křesťanství, jako v jádru zvrácených, chtonicko materialistických náboženských systémech, vyznačujících se kultem krvi. V židovství jde o krvavé oběti na oltáři a v křesťanství o krvavou oběť Krista.

Tvrdí, že dokud lidé neodmítnou tato zvrácená náboženství jako celek a budou jim svou vlastní vírou dávat určitou legitimitu, do té doby se bude dále šířit výše zmíněné mocenské zlo, až vše skutečně vyústí do realizace nového světového pořádku a absolutního zotročení obyvatelstva země.

Je to ale skutečně pravda? Spočívá opravdu vyřešení všech světových problémů právě v odmítnutí židovství a křesťanství?

Žel, jde o názor značně zjednodušený, protože nepochopitelná nevraživost mnoha odpůrců těchto náboženství jim zatemňuje zrak natolik, že v nich nedokáží vidět absolutně nic pozitivního a paušálně je odsuzují jako jeden celek.

My se však nyní zkusme podívat na židovství a křesťanství bez této nevraživosti a okamžitě uvidíme, že podobné odsuzování je úplným nesmyslem. Uvidíme totiž, že v židokřesťanství stáli vedle sebe odedávna a stojí až dodnes dva proti sobě jdoucí proudy. Proud pravého židovství, stojící proti židovství nepravému a proud pravého křesťanství, stojící proti křesťanství nepravému.

To mnohé zlo, které bylo v historii i současnosti způsobeno nejrůznějším národům a jednotlivcům má na svědomí právě proud falešného židovství a proud falešného křesťanství.

Taková je skutečná pravda v hrubých rysech, ale abychom ji snad ještě lépe pochopili, uveďme si tento příklad. Představme si nástroj, jakým je nůž. Můžeme ním krájet chléb, nebo jím můžeme někoho bodnout.

A přesně takto je to také se židovstvím a křesťanstvím. Každé z nich je možné chápat jako nástroj, kterým lze krájet duchovní chléb, jako potravu pro vlastní duši a duše jiných. Nebo naopak, můžeme tento nástroj použít k špatnému, k ovládání jiných, jako prostředek moci, teroru a zotročení. No a židovství a křesťanství bylo během dlouhé historie používáno jedním, i druhým způsobem! První, pozitivní způsob jejich využití přinášel světu požehnání, zatímco druhý, negativní způsob jejich zneužití přinášel světu mnoho neštěstí, bolesti a vraždění.

Tragédií však je, že onen první způsob, který v sobě skrývá potenciál vybudovat ráj na zemi byl vždy menšinový. Druhý způsob zneužívání vznešených principů židovství a křesťanství, jako vnějšího štítu, za kterým se ve skutečnosti skrývala jenom lež, podvod, úskok, vražda a snaha ovládnout a zotročit, byl žel vždy během celé historie proudem většinovým.

Pokud se totiž podíváme do nejhlubší historie židovského národa uvidíme, že v určitých časových intervalech se v něm rodili proroci. A tito proroci vždy velmi nekompromisně pranýřovali špatné celkové směřování židovského náboženství a jeho duchovních vůdců.

Avšak proroci, jako reprezentanti světlé linie židovství, stáli vždy v menšině a byli napadáni, kamenování a vražděni. Dělo se tak proto, že proroci nabádali k tomu, aby byly vysoké a vznešené pravdy židovství skutečně používány správně, čili k duchovnímu vzestupu národa. To znamená k dobru národa židovského, jakož také k dobru celého světa.

Žel, něco takové nebylo společensky žádoucí, protože v hierarchii židovské církvi se nacházeli lidé, kterým šlo hlavě o světské výhody a pozemský prospěch. Čili o vliv, moc a vlastní, pohodlný život bez práce. A vznešené pravdy židovského náboženství, dané tomuto národu skutečně ze Světla, byli jimi pouze obratně zneužívány k dosažení čistě pozemských výhod, požitků a cílů. A proto byli proroci nepohodlní, proto byli kamenování a vražděni.

A proto byl také samotný Kristus, Syn Boží, jako představitel této světlé linie židovství zavražděn tehdejší duchovní elitou.

Avšak v nově vznikajícím křesťanství vše dále pokračovalo přesně tak, jako předtím v židovství. Hlavní, mocenská linie křesťanství, sloužící hmotným zájmům a pozemské moci se snažila vždy tvrdě vypořádat s příslušníky světlé linie křesťanství, usilující o skutečný duchovní vzestup. Na jejich eliminaci a likvidaci používala dva způsoby. Prvním bylo morální znevážení prohlášením, že jejich učení je blud, který se neshoduje s naukou oficiální linie církve tak, jak se to stalo Origenovi, nebo celé gnostické větvi prvotního křesťanství.

No a druhým způsobem byla samozřejmě fyzická likvidace. Čili upalování a vraždění nejrozličnějších kacířů, heretiků a odpadlíků. Z našeho prostředí patří k těm nejznámějším Jan Hus.

Je vskutku paradoxní, že právě na samotné křesťanské církve se ukázaly jako nanejvýš pravdivé známa slova Ježíše, hovořící o dvou cestách. Čili v našem případě o dvou liniích křesťanství, z nichž ta široká a většinová vede do zatracení, zatímco ke spáse jednotlivců, národů a světa vede pouze úzká cesta menšinové linie pravého křesťanství světla. A tento hluboký rozkol mezi oficiální linií křesťanství, poznamenaného materialismem a moci chtivostí a mezi neoficiální linií křesťanství, snažící se o skutečný život podle Kristových zásad, tento zásadní rozkol přetrvává v křesťanství až dodnes.

A jak se to projevuje v naší nejaktuálnější současnosti?

Temná větev židovství i křesťanství vzájemně spolupracují v napomáhání snahám o absolutně zotročení lidstva v podobě nového světového pořádku. Židovství, reprezentované nejbohatšími rodinami světa má v rukou obrovskou finanční, ekonomickou, mediální a politickou moc, jejímž prostřednictvím uskutečňuje sérii postupných kroků, směřujících ke světovládě.

Mezi ně patří záměrně vyvolaný problém migrace. Mezi ně patří vojenské a ekonomické rozvracení a ovládání států. Mezi ně patří záměrný morální rozvrat jednotlivců a národů, které vnitřně v sobě rozvrácené budou snadněji ovladatelné. Mezi ně patří snaha o odstranění hotovosti a zavedení bezhotovostního styku, poskytujícího bankám možnost kontroly každého jednotlivce, jakož také jeho finanční likvidaci prostřednictvím zablokování účtu. Mezi ně patří provokování nového válečného konfliktu s Ruskem, jakož i mnoho dalších, podobných věcí.

A je zarážející, že ačkoli židovství a křesťanství stále zůstávají nesmiřitelnými náboženstvími, třeba v otázce migrace nacházejí společnou řeč. Světové mocenské sionistické elity a hlava křesťanství – papež, jsou v tom zajedno. Ačkoliv tedy ve věcech víry zůstávají nesmiřitelnými, to, co je spojuje jsou společné, mocensko ekonomické zájmy.

Oproti této temné, většinové cestě židovství a křesťanství však stojí názorová menšina. Já osobně znám několik křesťanů, kteří nesouhlasí s mnoha výroky a činy současného papeže, protože jasně vnímají, že to není ta správná cesta.

Žel, většina křesťanů jsou křesťané formální, kteří o svém křesťanství nikdy hlouběji neuvažovali a proto se vždy nechali slepě vést většinovým proudem církve, který však kolaboruje s temnotami.

Co dodat na závěr? Židokřesťanství, přesněji řečeno jeho temný proud má skutečně na svědomí velké množství zla a na svých rukou velké množství krve. Ale je naprosto nesprávné, pokud někdo kvůli tomu, ve své nepřekonatelné antipatii, až nenávisti, která mu kalí zrak, odsuzuje židovství a křesťanství jako jeden celek. Jako něco úplně a bezvýhradně špatné, přičemž odmítá vidět, že v těchto náboženstvích vždy v historii, a to až do současnosti existovala světla větev. Ta stála v tvrdé opozici proti většinovému, temnému proudu a její příslušníci museli nejednou zaplatit za své přesvědčení i vlastními životy.

A proto je přímo zločinem, pokud někdo odsuzuje také těchto lidí a jejich světlé snažení, a hází jich do jednoho pytle spolu s temným proudem židokřesťanství, proti kterému bojovali. A to vše s povrchním odůvodněním, že v židovství a křesťanství není vůbec nic dobrého.

A mimo jiné, temnota a její přisluhovači si dali velmi záležet na tom, aby právě takovýmto způsobem křesťanství pošpinili a zkompromitovali. Aby jednoduše povrchní a do hloubky nepříliš jedoucí lidé odsoudili křesťanství jako jeden celek. A tím pádem aby nakonec sami sebe duchovně odřízli od nejhodnotnějšího světlého impulsu, jakého se naší civilizaci vůbec dostalo.

A přesně o toto temnu šlo, přičemž k naplnění tohoto cíle zneužívá lidské povrchnosti, lidského sklonu vidět věci buď celé černé, nebo celé bílé a obecné nechuti hlouběji myslet a zkoumat. Odmítnutím křesťanství se však každý takovýto člověk sám připravuje o cestu, která by ho mohla povznést až ke Světlu.

Celkem na závěr proto třeba zdůraznit, že za všechno zlo, které má na svědomí židokřesťanství, mohou pouze bezcharakterní a vypočítaví jednotlivci. Ti pod pláštíkem vznešených ideálů židovství a křesťanství spřádali a prováděli své zištné, mocenské a čistě materialisticky bezohledné záměry. Jedině oni mohou za všechno zlo! Temnota se však postarala o to, aby byly jejich zlé činy připsány židovství a křesťanství jako celku.

Úvaha o tom, jak elity manipulují masami. V minulosti i současnosti

Ján Lauko | Pátek, 27. 7. 2018 v 12:36

Už v dávné minulosti lidstva se vyprofilovaly tři základní společenské vrstvy, přetrvávající až dodnes. První je na vrcholu stojící, úzká elita. Třetí jsou masy, které se elita snaží co nejefektivněji ovládat a držet v područí, ba až v otroctví, nejlépe s možností rozhodování o životě a smrti.

No a druhou, mezi nimi stojící vrstvou je společenská vrstva výkonné moci elity, reprezentující různé stupně řízení společnosti, která reálně uskutečňuje nejšpinavější práci směrem k ovládání a zotročování mas. Odměnou za to je vyšší příjem a vyšší společenské postavení.

V různých dobách se tato základní struktura uplatňovala různým způsobem a úspěšně se uplatňuje dodnes. To jediné, co se vždy měnilo byly jen vnější formy, ale podstata zůstává stále stejná.

Už ze starých egyptských maleb je známé zobrazení tří otroků, pracujících na poli, jejichž pohánějí do práce čtyři dozorci. Šlo o dobu otevřeného a bezohledného zotročení mas elitou, přičemž rozdíl mezi otrokem a obyčejným, chudým, manuálně pracujícím svobodným člověkem byl pouze minimální.

Elita vládla lidu tvrdou rukou a samozřejmě vždy se našlo dostatek dobře placených poskoků, kteří drželi masy v poslušnosti prostřednictvím hrubého fyzického násilí. Tyto bezohledné lidské kreatury, i když samy pocházely z mas, se kvůli svému vyššímu finančnímu příjmu a společenskému postavení neváhali stát krutým nástrojem v rukou elity a její bezohledné nadvlády nad obyčejným lidem.

Po nástupu feudálního systému vše dále pokračovalo, jen v trochu jiné, změněné podobě. Masy, zejména venkovského obyvatelstva, už sice nebyly otroky, měly však povinnost odpracovat zdarma určitý objem práce na majetcích tehdejších elit. Ale protože šlo o objem mimořádně vysoký, byly nutné donucovací složky, které bezohledně a pod hrozbou tvrdých fyzických trestů zajišťovaly plnění těchto povinností.

Zajímavé však je, že feudalismem vstupuje do hry kromě dosavadní, tvrdé formy nadvlády elit nad masami také prvek mentálního ovlivňování. Jeho účelem bylo již v zárodku, v myšlení lidí potlačit narůstající, přirozený odpor vůči nespravedlnosti.

Žel, k této roli se propůjčila církev, která namísto svého poslání hájit spravedlnost, lásku k bližním a práva slabých, působila v zájmech silných, za co získávala peníze, majetky a vysoké společenské postavení.

Feudalismem však do určité míry končí epocha tvrdé a otevřené nadvlády elit nad masami a začíná epocha nová. Epocha nadvlády měkké, v níž pozvolna začíná nabývat stále větší převahu mentální manipulace a mentální ovládání. Zdánlivě se tedy vše jakoby zhumanizovalo, avšak ve skutečnosti se změnila pouze vnější forma, přičemž cíl zůstal stále stejný.

Jakýmsi přechodem k novodobé epoše měkkého ovládání mas jsou dva společenské systémy dvacátého století, ve kterých to bylo ještě půl na půl. To znamená, že se vyznačovaly jednak tvrdým vynucováním absolutní poslušnosti mas prostřednictvím státního teroru a jednak intenzivním propagandistickým ovlivňováním obyvatelstva požadovaným ideologickým směrem. Šlo o komunismus a fašismus.

Po druhé světové válce, možná také trochu důsledkem hrůz, jaké musel svět prožít, se postupně začíná zejména na západě dostávat do popředí měkká forma ovládání mas, jejíž vrchol prožíváme v současnosti.

Cíl však zůstává stále neměnný. Je jím dosažení co nejefektivnější poslušnosti mas a jejich co nejefektivnějšího zotročení. Jediný rozdíl je v tom, že v minulosti byly nástrojem tohoto zotročení reálné fyzické okovy a řetězy, zatímco v současnosti jde o okovy a řetězy duší a myslí. Toto novodobé spoutávání vědomí obyvatelstva se totiž děje prostřednictvím médií, nebo jiných, především nevládních organizací, s možností vlivu na společenské povědomí.

Probíhá to tak, že zejména mediálně, ale i mnoha jinými způsoby jsou do povědomí společnosti cíleně vnášeny různé destruktivní prvky, jejichž implementace má za následek dezintegraci osobnosti, protože s osobností, vnitřně dezintegrovanou se dá mnohem snadněji manipulovat a dostat ji právě tam, kam elita potřebuje.

Jedním z takovýchto dezintegračních prvků, zaměřených už na děti útlého věku je prosazování gender ideologie. Ta tvrdí, že dosavadní základní členění pohlaví na chlapce a dívku podle očividné fyzické stavby je již zastaralé a moderní době nevyhovující. Takovýto názor dokonce spadá do kategorie škodlivých rodových stereotypů a musí být překonán možností svobodné volby jedince z padesáti dalších rodů, z nichž si lze volně vybírat a identifikovat se s nimi.

Konfrontace osobnostně ještě nevyzrálých dětí a mladistvých s těmito skutečnostmi má však za následek, ba přímo způsobuje jejich vnitřní dezintegraci. Dítě totiž začíná být na pochybách, kým vlastně je. Začíná tápat v základních věcech, které byly dosud jasné a o kterých se nepochybovalo.

Osobnost dítěte a jeho vnímání reality je otřeseno. Bez pevné opory v samém sobě se pak stává snadno manipulovatelným jedincem. A to je cíl! O dosažení populace právě takovéhoto typu jedinců elitám jde, přičemž toto je jenom jeden ze způsobů cíleného, destruktivního vlivu na současnou mládež.

Úspěšným výsledkem dlouhodobého, širokospektrálního sociálně inženýrského působení je stav dnešní mládeže, která v Čechách ve formě protestů proti prezidentovi Zemanovi, nebo na Slovensku ve formě protestů za slušné Slovensko, vytváří atmosféru společenského neklidu a snaží se prosadit zájmy nadnárodních elit, jdouce proti reálným zájmům vlastního národa .

Mezi další prvky, cíleně otřásající integritou osobnosti je odstraňování a potlačování národních kořenů prostřednictvím multikulturní rozmanitosti. Prosazování imigrace a snaha o rasové míchání bílých Evropanů s tmavým obyvatelstvem je opět pouze sociálně inženýrským pokusem elit o vytvoření nové, národně i rasově dezintegrované masy, která, vytržená z vlastních kořenů, bude mnohem snadněji ovladatelná a manipulovatelná.

V jisté moudré knize je totiž psáno: „Původ dává oporu pro celé bytí každého jednotlivce.“ A tak také náš národní původ a naše národní identita mají velký význam pro celé naše současné pozemské bytí. Cílem všech multikulturních snah není tedy žádný humanismus, ale je jím snaha o odstranění nejpřirozenější a nejelementárnější opory bytí člověka a dosažení jeho národní dezintegrace.

Dalším z takovýchto osobnostně a mentálně destruktivních prvků je takzvaná společenská korektnost. Médii a dalšími tvůrci veřejného mínění v rukou světových elit bylo cíleně vytvořeno společenské povědomí toho, co je správné, co se má a co se může. A zároveň povědomí toho, co je nesprávné, co se nemá a co nemůže. No a každý, kdo vybočí z tohoto elitami nastaveného rámce je okamžitě společensky znevažován označeními jako islamofob, homofob, xenofob, nacionalista, konspirátor a podobně.

Pokud tedy například v socialismu vládla přímá státní cenzura, tak v současnosti úplně stejně vládne elitami mentálně vynucená autocenzura, na jejímž základě si lidé dovolí mluvit a psát jenom to, co je společensky korektní. Pokud jsou totiž třeba nějak politicky, nebo společensky činní, nebo chtějí něco znamenat, nemohou přece riskovat, aby byli obviněni z politické nekorektnosti a tím pádem mohli být profesionálně, morálně, nebo jinak znemožnění.

I když tedy lidé vnímají mnohé věci jako nesprávné a nemohou se s nimi vnitřně ztotožnit, proti svému vlastnímu přesvědčení o nich hovoří jedině v souladu s politickou korektností. Jinak myslet a jinak mluvit však v dlouhodobějším horizontu vede opět pouze k určité míře dezintegrace osobnosti.

Dalším destruktivním prvkem, s cílem dezintegrace celého společenského povědomí je prosazování homosexuality, jako čehosi úplně normálního, s možností adopce dětí homosexuálními páry.

Není samozřejmě správné přechovávat nevraživost vůči homosexuálům, ale stejně není správné, aby úchylku, kterou homosexualita přece jen je, začala většinová společnost akceptovat jako normu. Ba dokonce, jak se to děje v současnosti, cosi víc, než normu. Kdo totiž například není v umělecké branži homosexuál, není téměř žádnou osobností, hodnou mediální pozornosti.

Společným cílem všech výše zmíněných, ale také mnoha jiných praktik, jako je třeba každodenní záměrné šíření myšlenkového a hodnotového balastu v médiích, který ohlupuje osobnost, jako je úpadková pop kultura, a tak dále, a tak dále, je vyprodukovat vnitřně absolutně a po všech stránkách dezintegrované masy, podobné třtině, která se bude vždy poslušně ohýbat v souladu s tím, kam vane vítr přání světových elit.

A to ještě není všechno, protože do budoucna jsou připraveny mnohé další kroky, zaměřené na dosažení absolutní kontroly nad masami a jejich slepé a bezvýhradné poslušnosti. Je to třeba elitami připravovaný bezhotovostní styk, který bude znamenat absolutní odstranění reálných papírových peněz a mincí. Jde o trend, podporovaný bankéři, politiky, ekonomy, médii a ostatními, dobře placenými poskoky elit, s cílem dosáhnout absolutní kontrolu nad lidmi prostřednictvím absolutní kontroly nad jejich finančními prostředky a nad každou jejich obchodní transakcí.

Pokud totiž někdo vlastní hotovost, je relativně finančně svobodný. Kdo ale hotovost nemá, je bankám vydán na milost, protože v případě potřeby může být zcela lidsky eliminován zablokováním účtu a tak dokonce zemřít hlady.

V souvislosti se současným povinným čipováním psů na Slovensku možná ještě zmínit, že po tomto zákeřném kroku, kterému jak se zdá, povrchní masy vůbec neodporují, bude logicky následovat další krok, který byl avizován již v Janově Apokalypse, kdy budou také lidé samotní na povel elit čipování jako psi. A jako se psy bude pak s nimi také zacházeno!

Jak se všem těmto věcem bránit?

V dobách tvrdé nadvlády elit nad masami se lidé často stavěli vůči jejich bezohlednosti a nespravedlnosti se zbraní v ruce a platili za to vlastními životy.

V současnosti, v období měkké nadvlády elit nad masami, se je proti tomu možné postavit poznáním. Poznáním toho, co se vlastně děje, jakým způsobem je cíleně rozkladná osobnost lidí a jaké se k tomu používají konkrétní prostředky. Hlavními sociálně inženýrskými nástroji v rukou elity jsou média, nevládní organizace, ale třeba také moderní, konzumní, úpadková pop kultura. Tito všichni společně se snaží o dosažení požadované úrovně osobnostní dezintegrace jednotlivců, kteří se mají změnit na tupé, poslušné a nemyslící konzumní stádo, sloužící jedině elitě a jejím zájmům.

Myslím, tedy jsem!

Kdo se v dnešní době měkkého ovládání mas elitami na principu mentálních manipulací nesnaží samostatně kriticky myslet, kdo pouze naivně přijímá to, co pro něj vymysleli jiní a nabízejí mu to v médiích, kdo se bez jakéhokoliv odporu zařazuje do povrchní a živočišné mělké masy konzumních spotřebitelů, ten v podstatě ani nežije! Ten není žádnou skutečnou a samostatnou osobností. Ten je jen bezduchým produktem promyšleného, sociálně inženýrského mechanismu, který bez vlastního vědomí slouží elitě, přičemž tato elita ho sérií postupných kroků žene do absolutního otroctví.

Pravda vás vysvobodí!

Částí velké, osvobozující Pravdy je také poznání podstaty a charakteru současné manipulace a ovládání mas elitami, které dává každému člověku možnost osvobodit se a vymanit se z těchto manipulací. Dává mu možnost nabýt vlastní lidskou důstojnost prostřednictvím plného rozvinutí schopnosti samostatného, kritického myšlení a zvažování.

A pokud člověk dá nejen na rozum a rozumové zvažování, ale zapojí do toho také vlastní cítění, nebo jinak řečeno tušení, které vyvěrá z největších hlubin jeho osobnosti, stane se opravdu schopným rozlišit skutečné dobro od dobra domnělého a skutečnou pravdu od pravdy domnělé.

Široká cesta sebevražedné plytkosti mas, nekriticky podléhajících mainstreamovým médiím je širokou cestou, vedoucí k úplnému zotročení každé takovéto nezralé osobnosti v područí elity.

Jenom úzká cesta je cestou ke svobodě! Je jí cesta vlastního zvažování a zohledňování impulsů svého citu. Toto je cesta, vedoucí k svobodnému bytí člověka na Zemi bez otrockých okovů, kterými spoutává v současnosti elita duše a vědomí většiny lidí.

A zcela na závěr otázka pro čtenáře. Kam podle vás směřuje dnešní elita masy a dění na naší planetě? Myslíte si, že k míru, k porozumění mezi národy, ke spolupráci a k harmonii, nebo naopak ke sporům, ke konfliktům, k napětí a k přípravě nového světového válečného požáru?

Odpovědí na tuto otázku dostáváme odpověď na to, co je vlastně současná elita zač. Jsou to služebníci Temnoty, kteří pod pláštíkem pěkně znějících slov směřují celý náš svět do temnoty a sebezničení. A právě proto se je třeba vymanit ze všech jejich manipulací a nejít cestami, které nám ukazují všichni současní mediální, političtí, umělečtí, intelektuální, duchovní a jiní služebníci elit jako jedině správné.

PS. V současnosti je na celém světě aktivně využívána rozličná míra tvrdého, nebo měkkého ovládání mas, v různých vzájemných kombinacích.

O vznešených hodnotách, které mohou přinést staří lidé společnosti

Ján Lauko | Čtvrtek, 21. 6. 2018 v 18:39

Stáří přináší mnoho problémů. Jak fyzických, tak  psychických. No a jedním ze zásadních psychických problémů bývá to, že mnozí staří lidé se po ukončení svého aktivního života nedokážou dlouhodobě vypořádat se silným pocitem zbytečnosti. S pocitem, ještě navíc podporovaným charakterem současné doby, která vidí celý smysl lidského bytí jedině v schopnosti vytváření materiálních hodnot. Je pak samozřejmě snadno pochopitelné, že pokud někdo tuto schopnost ztratí, cítí se zbytečný. Cítí se na obtíž. Cítí se, jak se říká, už jenom do počtu. Toto trápí mnohé staré lidi a vnitřně jich to užírá.

Vše je však ve skutečnosti úplně jinak a dokonce také zcela nemocný člověk, odkázán na cizí péči, může být za určitých okolností pro náš svět a naši planetu mnohem užitečnější, než tisíce lidí v nejproduktivnějším věku.

Tyto skutečnosti jsem si velmi silně uvědomil při slovech jistého starého člověka, kterého opravdu hluboko trápilo, že je už jenom do počtu. Ale co když právě on patří do počtu spravedlivých, kteří světlou hodnotou své spravedlnosti stále udržují opodstatnění trvání lidské existence a bytí na naší planetě?

Naše planeta, ale v širším kontextu také celé naše univerzum je totiž velkým jevištěm boje dvou protichůdných sil. Síly Světla a síly temnoty. No a každý z nás, jednotlivců, se svými postoji, myšlením, hodnotami a jednáním vždy zařazuje do první, nebo do druhé kategorie.

Jinými slovy řečeno, vždy se stáváme buď služebníky Světla, nebo služebníky temnoty. Vždy se musíme nakonec rozhodnout, na kterou stranu se přidáme, protože na obou židlích se dlouhodobě sedět nedá. Vždy totiž musíme tak, jak se píše, pouze „jednoho z těchto dvou pánů milovat a druhého nenávidět“. No a to, na kterou stranu se přidá většina lidí, většina národa a většina světové populace pak formuje konkrétní osud každého jednotlivce, každého národa, nebo celé naší planety.

Pokud se tedy většina z nás rozhodne pro Světlo a jeho hodnoty, budeme určitě kráčet ke světlé budoucnosti. Pokud se ale rozhodneme pro temnotu a její hodnoty, čeká nás nevyhnutelně temná budoucnost.

Světlem a jeho hodnotami je spravedlnost, ušlechtilost, dobro, nezištnost, lidskost, ohleduplnost, skromnost, úcta, čestnost, mravnost, vnitřní čistota a v reálném životě žitá duchovnost.

Temnotou a její hodnotami je nespravedlnost, zlo, bezohlednost, nečestnost, lež, podvod, chamtivost, kariérismus, nemravnost, vnitřní nečistota, formální duchovnost, ale také bezmyšlenkovitost, konzum, plytkost a nízký materialismus.

Většina lidí našeho světa se svou hodnotovou orientací dobrovolně rozhodla kráčet cestou temnoty a proto svůj osobní osud, osud vlastního národa i osud celé naší planety směřují do temnoty. Do temnoty zničení! Do temnoty a zkázy naší planety, ale i do absolutního konečného rozkladu vlastní osobnosti. Toto musí být jasné každému, kdo žije v současném světě a vnímá jeho základní hodnotové směřování.

No a za situace, kdy si většina obyvatelstva světa vybrala cestu temnoty, směřující ke zničení, je nesmírně cenný každý člověk, jednotlivec, který si naopak svou celkovou životní orientací zvolil cestu Světla. Cestu pozitivních, konstruktivních a budujících hodnot dobra, které drží náš svět a zabraňují jeho totálnímu zhroucení.

Bez těchto lidí by se už totiž muselo všechno dávno sesypat, protože oprávněnost existence života a bytí na každé planetě je podmíněna pouze zachováváním konstruktivních a budujících hodnot Světla. Bez nich ztrácí oprávnění své existence jakýkoli život a jakékoliv bytí. Bez nich musí proto vše nevyhnutelně samovolně směřovat do zkázy a sebe destrukce.

Pokud ho od ní nezadržuje odpovídající počet spravedlivých!

Neboť jedině tento, relativně malý počet spravedlivých drží při životě i naši planetu a zabraňuje zániku všeho, co se na ní nachází. Taková je žel realita, aniž by si její nesmírnou závažnost uvědomovala většina lidí, sloužících temnotě.

Pokud se ale máme vrátit zpět k našemu tématu o starých lidech, kteří se cítí být zbyteční a už jenom do počtu, měli by si hluboko uvědomit, že vůbec nejsou zbyteční a vůbec nejsou do počtu, pokud svou celkovou životní hodnotovou orientací patří právě do toho počtu spravedlivých, kteří drží naši Zemi a zabraňují jejímu zániku. A to je nesmírně cenné! To totiž přináší Světlo na Zemi! A toto Světlo rozhání temnotu, která by se jí chtěla zmocnit úplně.

Proto není zbytečný život žádného člověka, který je v tomto smyslu nositelem Světla. Ať by byl jakkoli starý a jakkoli nemocný. Nejvíce rozhodující kritériem kvality života a jeho skutečné hodnoty není totiž nic jiného, než právě míra Světla, kterou jsme schopni kotvit a zprostředkovávat svou existencí.

To je skutečná hodnota! To jsou skutečně hodnotní lidé! Jediný takový člověk, i kdyby byl jakkoli nemocný, nebo starý, je ve skutečnosti mnohem větším přínosem pro naši planetu, jako tisíce jiných lidí v produktivním věku, ponořených do průměrného, standardního sobectví své služby temným hodnotám.

Proto bylo také řečeno, že první budou poslední a poslední první. Neboť prvními ve světě temných hodnot se stávají především lidé, kteří sami tyto temné hodnoty preferují. Velká čest všem výjimkám!

Pravé hodnoty a tím pádem i opravdu hodnotní lidé jsou naopak našim světem odsouváni bokem, až na poslední místo, i když právě oni jsou ve skutečnosti těmi prvními. Prvními v linii Světla, dávající ještě opodstatnění životu na zemi. Jsou prvními, protože jsou skutečně lidmi! A lidskost, pravé lidství člověku propůjčuje pouze jeho úsilí o hodnoty Světla.

Tam totiž, kde tohoto úsilí není se postupně ztrácí také lidskost, až se nakonec ztratí úplně. Pak zůstane už jenom živočich temných hodnot, stále více stahující do temnoty sebe samého i celý svět. Jedině vznešené hodnoty Světla mohou dát vysokou hodnotu každému člověku, který se na ně orientuje bez ohledu na to, jakého je věku.

No a právě k této vysoké metě, k této hluboké životní moudrosti by měl dospět na sklonku svého života, ve svém stáří každý člověk. Neboť jedině ten žil správně, kdo dospěl až sem, i když třeba v mladším věku určitý čas holdoval falešným hodnotám.

Není ale nic smutnější, když starý člověk na sklonku svého života nedozrál k takovémuto druhu moudrosti. Když nakonec zůstal pouze malicherným, hádavým, trvale nespokojeným a plným negativity, kterou vrší na svém okolí. Takovýmto způsobem se pak žel v jistém smyslu stává mnoho starých lidí opravdu přítěží. Ne však svým věkem, ani svou nemohoucností, ale svým ustavičně negativním duševním naladěním, bez pravé moudrosti. Tím se totiž přidávají k obecnému směřování našeho světa do zkázy úplně stejně, jako většina ostatních lidí v produktivním věku, vědomě nebo nevědomě sloužících temnotě.

Byl Kalousek skutečně otráven novičokem?

Jan Žižka | Neděle, 3. 6. 2018 v 1:43

Byli jsme v poslední svědky hned dvou bezmála zázraků. Skripal přežil útok jedem, který nikdo jiný ještě nepřežil, a novinář Babčenko ožil okamžitě po oficiálním oznámení, že byl zabit.

Jak se říká: bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo tak trapné a nebezpečné.

Jen pár lidí – naštěstí včetně prezidenta – si trouflo postavit se k těmto podivným kauzám čelem a ptát se po důkazech. Okamžitě byli obviněni ze všech zločinů, co si jen člověk dokáže představit.

Do kampaně proti M. Zemanovi se, jako obvykle, zapojil univerzální a břitký rétor ing. Kalousek. Po shlédnutí jeho vystoupení v ČT jsem si uvědomil, že i on se možná stal obětí útoku nervově paralytickými jedy.

Posuďte sami po shlédnutí jeho vystoupení. Naprostá neschopnost věcně odpovídat, třes rukou, rudé tváře, neustále grimasy. Vzhledem k tomu, že se u ing. Kalouska nedá předpokládat, že by byl opilý, i vzhledem k tomu, že jsme podle jeho slov obklopeni agenty, se mi zdá celkem pravděpodobné, že i on se stal terčem útoku. Důkazy sice nemám, ale prosím vás, k čemu důkazy.




© 2008 Parola s.r.o.